Jan Litomiský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ing. Jan Litomiský

poslanec České národní rady
Ve funkci:
7. června 1990 – 31. prosince 1992 [1]

poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
1. ledna 1993 – 6. června 1996

4. zmocněnec vlády pro lidská práva
Ve funkci:
21. září 2006 [2] – 19. dubna 2010 [3]
Předchůdce Svatopluk Karásek
Nástupce Michael Kocáb
Stranická příslušnost
Členství ČSL (1968–1969)
OF (1989–1991)
KDS (1991–1996)
ODS (od 1996)

Narození 19. srpna 1943 (76 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Alma mater VŠ zemědělská v Praze
Profese politik
Ocenění Medaile Za zásluhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Litomiský (* 19. srpna 1943 Praha[4]) je bývalý český disident, signatář Charty 77 a politik, v 90. letech 20. století poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za Občanské fórum, Křesťanskodemokratickou stranu, později za ODS, v letech 2006–2010 vládní zmocněnec pro lidská práva.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny zemědělců, postižených v 50. letech 20. století konfiskací majetku. V Praze vychodil základní a střední školu. Angažoval se v duchu rodinné tradice v Českobratrské církvi evangelické. V 1. polovině 60. let vystudoval agronomii na Vysoké škole zemědělské v Praze. Pak od roku 1965 nastoupil jako agronom do JZD Vyskytná. V roce 1968 vstoupil pod vlivem Ivana Medka, kterého potkal během studií na setkáním Hudební mládeže, do Československé strany lidové. Po nástupu normalizace ovšem z lidové strany vystoupil roku 1969. V období let 1975–1981 byl agronomem v JZD Horní Cerekev.[5]

Díky kontaktům s Ivanem Medkem byl informován o aktivitách českého disentu v 70. letech. Ve Vyskytné pořádal teologické semináře a počátkem února 1977 se stal na výzvu Svatopluka Karáska signatářem Charty 77. Byl také aktivní ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. V roce 1981 byl zatčen a obviněn z podvracení republiky. Krajský soud v Českých Budějovicích ho odsoudil na tři roky vězení. Trest vykonal ve věznici v Plzni na Borech. Propuštěn byl v únoru 1984. Následovaly dva roky ochranného dohledu ve Vyskytné. Profesně byl tehdy lesním dělníkem. Pak přesídlil do Prahy, kde pracoval jako topič v podniku AXA. V období leden 1987 – leden 1988 byl mluvčím Charty 77. Byl rovněž angažován v Hnutí za občanskou svobodu a v evangelické církvi.[5]

Po listopadu 1989 se zapojil do politiky. Byl aktivní v Občanském fóru v Pelhřimově a stal se i předsedou tamního MěNV.[5] Ve volbách v roce 1990 byl zvolen do České národní rady za Občanské fórum. Mandát obhájil ve volbách v roce 1992, nyní za Křesťanskodemokratickou stranu (KDS), respektive za volební koalici ODS-KDS (volební obvod Jihočeský kraj). Zasedal ve výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí jako jeho místopředseda.[6][7][8]

Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Zde setrval do konce funkčního období parlamentu, tedy do voleb v roce 1996. Zasedal v poslaneckém klubu KDS a po sloučení této strany s ODS přešel od dubna 1996 do poslaneckého klubu občanských demokratů.[9]

V senátních volbách roku 1996 kandidoval do horní komory parlamentu jako člen ODS za senátní obvod č. 15 - Pelhřimov. Získal 33 % a vyhrál 1. kolo, ale ve 2. kole ho porazil a senátorem se stal sociální demokrat Milan Štěch.[10] Opětovně se o návrat do vysoké politiky pokusil v senátních volbách roku 2002, když kandidoval znovu na Pelhřimovsku za ODS. V 1. kole získal 27 % hlasů, ale ve 2. kole ho opět porazil Milan Štěch.[11]

V období let 1997–2006 pracoval jako vedoucí odboru státní sociální podpory na úřadu práce v Pelhřimově. Potom byl v letech 2006–2010 vládním zmocněncem pro lidská práva (v této funkci nahradil svého známého Svatopluka Karáska[12]). Od té doby je na penzi a stále žije ve Vyskytné.[5] V roce 2002 mu byla udělena Medaile Za zásluhy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Do zániku Československa v prosinci 1992, pak ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu samostatné České republiky.
  2. Zpráva o činnosti Rady vlády České republiky pro lidská práva v roce 2006 [online]. Rada vlády České republiky pro lidská práva [cit. 2014-03-23]. Dostupné online. 
  3. Usnesení vlády České republiky o odvolání a jmenování zmocněnce vlády pro lidská práva a předsedy Rady vlády České republiky pro lidská práva [online]. Vláda České republiky [cit. 2014-03-23]. Dostupné online. 
  4. Litomiský Jan [online]. abart-full.artarchiv.cz [cit. 2012-11-02]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b c d Ústav pro studium totalitních režimů » Projekty » Paměť a dějiny totalitních režimů » Charta 77 » Jan Litomiský (1943) [online]. ustrcr.cz [cit. 2012-11-02]. Dostupné online. (česky) 
  6. Volby do České národní rady konané ve dnech 5. - 6.6.1992 [online]. volby.cz [cit. 2012-11-02]. Dostupné online. (česky) 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-11-02]. Dostupné online. (česky) 
  8. Příloha 4: Poslanci za ODS [online]. vitkovice.odsostrava.cz [cit. 2012-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. (česky) 
  9. Jan Litomiský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-11-02]. Dostupné online. (česky) 
  10. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15.11. – 16.11.1996 [online]. volby.cz [cit. 2012-11-02]. Dostupné online. (česky) 
  11. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 25.10. – 26.10.2002 [online]. volby.cz [cit. 2012-11-02]. Dostupné online. (česky) 
  12. Zpráva ČTK: Právo: Vláda odvolala Karáska z funkce zmocněnce pro lidská práva, Datum vydání: 23.9.2006, Čas vydání: 00:13, ID: T200609221070201.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]