Jan Lažanský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Lažanský

poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1889 – 1907

poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1887 – 1901
Ve funkci:
1908 – 1913
Stranická příslušnost
Členství Str. konz. velkostatku

Narození 22. dubna 1857
Baden
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 6. listopadu 1932
Manětín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choť Ida Schwarzenbergová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Lažanský (22. dubna 1857 Baden6. listopadu 1932 Manětín[1][2]) byl český velkostatkář, šlechtic z rodu Lažanských a politik, za Rakouska-Uherska na přelomu 19. a 20. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Byl majitelem panství Manětín a Kalec (uváděno též Manětín a Rabštejn[3]). Byl čestným rytířem maltézského řádu a komořím. Roku 1886 se oženil s Idou Schwarzenbergovou,[1] sestrou Bedřicha Schwarzenberga. Měli syna Karla, který roku 1914 padl na srbské frontě,[2] respektive podlehl epidemii úplavice.[3] Dcera Teresie Seilernová se provdala za hraběte Josefa Seilerna a žila v Lešné na Moravě.[3] Další dcera Vilemína zemřela po první světové válce následkem těžkého porodu.[3]

Byl veřejně a politicky aktivní. Působil jako okresní starosta.[2] Byl předsedou manětínské Občanské besedy.[3]

Od doplňovacích voleb v roce 1887 zasedal na Českém zemském sněmu, kam byl zvolen za kurii velkostatkářskou (nesvěřenecké velkostatky).[4] Mandát obhájil v zemských volbách v roce 1889 a zemských volbách v roce 1895. Byl členem Strany konzervativního velkostatku.[1] Do sněmu se po několikaleté přestávce vrátil ještě v zemských volbách v roce 1908.[5]

V 90. letech se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1897 získal mandát za velkostatkářskou kurii v Čechách. Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1901.[6]

Profiloval se jako konzervativec. V zákonodárných sborech nevynikal jako výrazný řečník, ale trvale hlasoval s českou politickou reprezentací.[3] Souhlasil s českým historickým právem a identifikoval se s českým národním hnutím. Už dlouho před první světovou válkou zavedl na svých panstvích české úřadování.[2]

Po odchodu z Říšské rady byl jmenován kurátorem Ústavu šlechtičen na Hradčanech v Praze.[3] Žil střídavě v Praze ve svém paláci na Malé Straně a v Manětíně. Své velkostatky na severním Plzeňsku si podržel i po vzniku republiky, ovšem československá pozemková reforma jejich výměru výrazně redukovala.[3]

Od mládí trpěl krátkozrakostí a v posledních dvou letech života téměř ztratil zrak.[3] Zemřel v listopadu 1932.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. 557 s. Dostupné online. S. 375. (česky) 
  2. a b c d e V neděli 6 t.m. zemřel.... Národní politika. Listopad 1932, roč. 50, čís. 309, s. 4. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i Jan Lažanský. Národní politika. Duben 1927, roč. 67, čís. 110, s. 3. Dostupné online. 
  4. http://www.psp.cz/eknih/1883skc/5/stenprot/001schuz/s001001.htm
  5. Zemské volby v kurii velkých statků. Národní listy. Březen 1908, roč. 48, čís. 65, s. 2. Dostupné online. 
  6. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.