Jan Antonín starší Losy z Losinthalu
| Jan Antonín Losy starší z Losinthalu | |
|---|---|
| Narození | 1600 Jižní Tyrolsko/Südtirol |
| Úmrtí | 27. července 1682 (ve věku 81–82 let) Čechy |
| Děti | Jan Antonín Losy mladší z Losinthalu Marie Terezie Losyová z Losinthalu[1] Konstancie Losyová z Losinthalu[1] |
| Rodiče | Tomáš Losy z Losinthalu[1] a NN[1] |
| Příbuzní | Adam Filip Losy z Losinthalu (vnuk) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Antonín Losy z Losinthalu (německy Johann Anton Losy Graf von Losinthal, kolem roku 1600 – 27. července 1682, Praha) byl český šlechtic z hraběcího rodu Losyů z Losinthalu.
Původ[editovat | editovat zdroj]
Jan Antonín Losi pocházel z jihotyrolského (nebo snad ze švýcarského) šlechtického rodu Losyů (psali se také Logi, Losi). Jeho rodiči byli Thomas Losy de Losis a matka s predikátem de Mora (de Rubielos) neznámého jména. Dle jiných pramenů Losiové de Losis mohou pocházet ze švýcarské šlechtické rodiny z Poschiavo v oblasti Graubündenu nebo z Piuro poblíž Chiavenny.
Jan Antonín do Čech přišel na začátku 17. století do Čech, kde působil v císařských službách.
Život[editovat | editovat zdroj]
12. července 1647 byl Jan Antonín Losy v Klatovech povýšen do českého rytířského stavu s predikátem „von Losinthal“. [2] 12. prosince 1648 získal inkolát jako Johann Anton Losy z Losinthalu [3] a 15. října 1655 v Ebersdorfu české potvrzení o stavu říšského hraběte[4] a k českému panskému stavu patřil jako hrabě z Losimthalu.
Působil ve funkci českého královského výběrčího daně z vytočeného piva a prodeje soli, poté dvorní rada v Praze a dohlížel na příjmy z prodeje vína, soli a piva. V roce 1648 získal panství Štěkeň a v roce 1652 Ctěnice.
V roce 1664 hrabě Losy von Losinthal zakoupil velkou část zadluženého panství Tachov od dcer dědičného majitele Johanna Philipp Husmanna, zemřelého v roce 1651 a následně financoval dokončení klášterního kostela ve Světcích u Tachova, jehož výstavbu zahájil Johann Philipp Husmann. Nechal starý hrad v Tachově přebudovat na rodové zámecké sídlo.
Na konci 17. století rovněž financoval rozsáhou rekonstrukci tachovského františkánského kláštera.
Jan Antonín zemřel 27. července 1682 v Praze a byl pohřben v klášteře irských františkánů (u Hybernů).
Rodina a příbuzní[editovat | editovat zdroj]
Jan Antonín Losy z Losinthalu se dne 1. února 1643 oženil s Annou Konstancií Kollerovou z Lerchenreithu a Gruebeggu u Bad Mitterndorfu. Byla dcerou štýrského plukovního kancléře Bartoloměje Kollera zu Lerchenreith a Alžběty, rozené Gru(e)berové z Grubeggu (též Grubecku). Manželům se narodily čtyři děti – dva synové a dvě dcery:
- Jan Antonín mladší Losy, zvaný také „Graf Logi“ (kolem roku 1645 – 1721 Praha), pán na Tachově (Tachau), Vintířově (Winternitz) a Ctěnicích (Stienitz), císařský pokladník a tajný rada, známý hráč na loutnu a hudební skladatel. Působil ve funkci říšského hudebního ředitele u vídeňského dvora. Byl ženatý s hraběnkou Františkou Klaudií ze Strassolda. Jejich syn Adam Filip byl ženatý s Marií Ernestinou hraběnkou Fuchsovou z Bimbachu a Dornheimu. Byl generálním císařským stavmistrem a hudebním ředitelem ve Vídni, předsedou dolnorakouské zemské vlády. Zemřel 21. dubna 1781 jako poslední mužský člen hrabat Losyů z Losinthalu.
- Jan Křtitel na Štěkni (Stecken), Řepči (Rzepicz) a Czenicz zemřel svobodný
- Marie Terezie (1659 – 27. února 1695 Praha) provdaná za Ferdinanda Kryštofa rytíře Scheidlerem von Czeidlernem na Liběchově, Sukoradech, Horních Beřkovicích, Veltrusích a Jeviněvsi, kteří zastávali úřad podkomorníka a královského hejtmana na Malé Straně v Praze. Z manželství se narodilo šest dcer.
- Anna Konstancie († 18. srpna 1696 Radenín u Tachova), provadná za Jana Jiřího Leopolda sv. pána Sporcka na Radeníně a Choustníku, který zemřel 14. února 1705 v Choustníku. Manželé měli tři dcery. [5]
Po smrti Jana Antonína st. hraběte z Losinthalu rozšířil jeho syn Jana Antonín mladší Losy z Losinthalu tachovské panství o několik dalších, které v roce 1721 převzal jeho syn Adam Filip Losy z Losinthalu. Ten však zemřel bez potomků a mezi dědici se soudní proces. Tachov získal v roce 1781 hrabě Josef Mikuláš z Windisch-Graetze.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Roman von Procházka: Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien. Neustadt an der Aisch 1973, ISBN 3-7686-5002-2, S. 170f. (Stammfolge Losy von Losimthal (Losi von Losinthal, Logi) mit einer Beschreibung des Wappens)
- Die Wappen des böhmischen Adels. J. Siebmacher’s großes Wappenbuch. Band 30, Neustadt an der Aisch 1979, ISBN 3-87947-030-8, S. 144, Wappentafel S. 67.
- Gottfried Johann Dlabacz: Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Teil auch Mähren und Schlesien. G. Haase, Prag 1815.
- Tagebuch des Fürsten Johann Joseph Khevenhüller-Metsch, Obersthofmeister, 1742–1776. herausgegeben von der Gesellschaft für neuere Geschichte Österreichs. Wien/ Leipzig 1917, Band 5, S. 151.
- Zdeněk Procházka: Tachov město, Historicko-turistický průvodce. 1997, ISBN 80-901877-4-9.
- Petra Zelenková - Martin Mádl, Zkáza Piura a vzestup Losyů z Losinthalu na univerzitní tezi podle Jana Bedřicha Hesse z Hesic z roku 1667 / The Destruction of Piuro and the Rise of the Losy of Losinthal family on the Thesis Broadsheet after Johann Fridrich Hess of Hessice from 1667.Bulletin of the National Gallery in Prague XII - XIII, 2002-2003, s. 6–24. https://ngp-prod.brainz.cz/storage/880/Bulletin_NGP_2002%E2%80%932003_eng-cz.pdf Archivováno 11. 4. 2023 na Wayback Machine..
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jan Anton Losy von Losinthal na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Böhmische Landtafel Saalbücher, Band LIX, S. 343.
- ↑ Landtafel Saalbücher, Band LIX, S. 468.
- ↑ Landtafel Saalbücher, Band LXV, S. 501.
- ↑ Sporck (freiherrliches Haus). In: Roman von Procházka: Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien. Neustadt an der Aisch 1973, ISBN 3-7686-5002-2, S. 295.
