Přeskočit na obsah

Jakobitská linie následnictví anglického a skotského trůnu v roce 1714

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jakobitská linie následnictví anglického a skotského trůnu po smrti Anny, královny Velké Británie, dne 1. srpna 1714. Odráží zákony platné v Anglii a Skotsku těsně před vydáním zákona o nástupnictví roku 1701, který prohlásil katolíky za nezpůsobilé pro nástup na trůn.^[1]

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dějiny jakobitské linie následnictví.

Královna Anna, poslední panovnice rodu Stuartovců

Annin nevlastní bratr a první v linii následnictví na trůn, Jakub František Eduard Stuart

Anna Marie Orelánská, královna Sardinie, sestřenice Anny a Jakuba Stuarta z otcovy strany

Ludvík XV. Francouzský, jediný žijící syn nejstarší dcery Anny Marie, Marie Adélaïde

Alžběta Šarlota, vévodkyně z Orleáns

Jiří Ludvík, první protestant v nástupnictví na britský trůn po smrti královny Anny

Královna Anna Britská byla poslední panovnicí z dynastie Stuartovců. Všechny Anniny děti zemřely před dosažením 12 let věku, což způsobilo následnickou krizi, která nakonec vedla parlament k vydání zákona o jmenování Annina nástupce.

Zákon o nástupnictví, vypracovaný v roce 1701, vyřešil nástupnictví Žofie Falcké, kurfiřtky hannoverské, a jejích dědiců, přičemž zamezil nástupnictví všem katolíkům nebo manželům katolíků. Jednalo se o záměrný pokus odstranit Annina nejbližšího pokrevního příbuzného, exilového katolíka Jakuba Stuarta (který byl později znám jako „starý pretendent“), jejího nevlastního bratra, z linie následnictví. Zákon změnil běh britské historie a měl mnoho politických důsledků, které vedly především k jakobitské vzpouře.

V době Anniny smrti v srpnu 1714 žilo 67 potomků dynastie Stuartovců, ale prvních 55, kteří byli katolíky, bylo zákonem o nástupnictví z linie následnictví vyloučeno. Nástupnictví na britský trůn tak připadlo kurfiřtovi Jiřímu Ludvíkovi Hannoverskému, nejstaršímu synovi kurfiřtky Žofie (která zemřela o několik měsíců dřív).

Tento článek uvádí 67 potenciálních nástupců.

Linie následnictví[editovat | editovat zdroj]

Způsobilí protestanti podle zákona o nástupnictví jsou vyznačeni kurzívou.

Jakub I. a IV., král Anglie a Skotska († 1625)
- Karel I., král Anglie a Skotska († 1649)
  - Jakub II. a VII., král Anglie a Skotska († 1701)
    - (1) Jakub František Eduard Stuart (1688–1766): Uchazeč o trůn z roku 1701 v opozici vůči jmenovanému dědici Jiřímu I. Ludvíkovi, hannoverskému kurfiřtovi.
  - Jindřiška Anglická († 1670)
    - (2) Anna Marie, královna Sardinie (1669–1728)
      - (3) Viktor Amadeus, princ z Piémontu (1699–1715)
      - (4) Princ Karel Emanuel Savojský, budoucí sardinský král Karel Emanuel III. (1701–1773)
      - Marie Adelaide Savojská († 1712)
        (5) Ludvík, vévoda z Anjou, budoucí francouzský král Ludvík XV. (1710–1774)
      - Marie Luisa Savojská († 1714)
        (6) Louis, kníže z Asturie, budoucí král Ludvík Španělský (1707–1724)
        
        (7) Infant Filip Španělský (1712–1719)
        
        (8) Infant Ferdinand Španělský, budoucí španělský král Ferdinand VI. (1713–1759)
- Alžběta Česká († 1662)
  - Karel I. Ludvík, kurfiřt falcký († 1680)
    - (9) Alžběta Šarlota, vévodkyně vdova z Orléans (1652–1722)
      - (10) Filip Orleánský, vévoda z Orléans (1674–1723)
        (11) Ludvík Orleánský, vévoda z Chartres, budoucí vévoda z Orléans (1703–1752)
        
        (12) Marie Luisa Alžběta Orleánská (1695–1719)
        
        (13) Luisa Adelaide Orleánská (1698–1743)
        
        (14) Šarlota Aglaé Orleánská (1700–1761)
        
        (15) Luisa Alžběta Orleánská (1709–1742)
      - (16) Alžběta Šarlota, vévodkyně z Lotrinska (1676–1744)
        (17) Princ Leopold Klement Lotrinský (1707–1723)
        
        (18) Princ František Štěpán Lotrinský, budoucí císař Svaté říše římské (1708–1765)
        
        (19) Princ Karel Alexandr Lotrinský (1712–1780)
        
        (20) Princezna Alžběta Tereza Lotrinská (1711–1741)
        
        (21) Princezna Anna Šarlota Lotrinská (1714–1773)
  - Eduard, falckrabě ze Simmernu († 1663)
    - Luisa Marie von Simmern († 1679)
      - (22) Ludvík Oto, kníže ze Salmu (1674–1738)
        (23) Princezna Dorota ze Salmu (1702–1751)
        
        (24) Princezna Alžběta ze Salmu (1704–1739)
        
        (25) Princezna Kristýna ze Salmu (1707–1775)
      - (26) Eleonora Kristýna, vévodkyně z Urselu (1678–1757)
    - (27) Anna Jindřiška, kněžna vdova z Condé (1648–1723)
      - Ludvík, kníže z Condé († 1710)
        (28) Ludvík Jindřich, kníže z Condé (1692–1740)
        
        (29) Karel, hrabě z Charolais (1700–1760)
        
        (30) Ludvík, hrabě z Clermontu (1709–1771)
        
        (31) Marie Anna Eleonora, Mademoiselle de Bourbon (1690–1760)
        
        (32) Luisa Alžběta Bourbonská, kněžna z Conti (1693–1775)
        
        (33) Luisa Anna Bourbonská, Mademoiselle de Sens (1695–1758)
        
        (34) Marie Anna Bourbonská, Mademoiselle de Clermont (1697–1741)
        
        (35) Jindřiška Louisa Bourbonská, Mademoiselle de Vermandois (1703–1772)
        
        (36) Alžběta Alexandrina Bourbonská, Mademoiselle de Gex (1705–1765)
      - (37) Marie Tereza, druhá kněžna vdova z Conti (1666–1732)
        (38) Ludvík Armand, kníže z Conti (1695–1727)
        
        (39) Marie Anna, kněžna z Condé (1689–1720)
        
        (40) Luisa Adelaide Bourbonská, Mademoiselle de la Roche-sur-Yon (1696–1750)
      - (41) Luisa Benedikta, vévodkyně z Maine (1676–1753)
        (42) Ludvík August, kníže z Dombes (1700–1755)
        
        (43) Ludvík Karel, hrabě z Eu (1701–1775)
        
        (44) Luisa Františka Bourbonská, Mademoiselle du Maine (1707–1743)
      - (45) Marie Anna, vévodkyně vdova z Vendôme (1678–1718)
    - (46) Benedikta Jindřiška, vévodkyně vdova brunšvicko-lüneburská (1652–1730)
      - Šarlota Felicity, vévodkyně z Modeny († 1710)
        (47) František d'Este, budoucí vévoda František III. Modenský (1698–1780)
        
        (48) Jan Frederik d'Este (1700–1727)
        
        (49) Benedikta Ernestina d'Este (1697–1777)
        
        (50) Anna Amálie Josefa d'Este (1699–1778)
        
        (51) Jindřiška d'Este (1702–1777)
      - (52) Jindřiška Marie, vévodkyně brunšvicko-lüneburská (1672–1737)
      - (53) Vilemína Amálie, císařovna Svaté říše římské (1673–1742)
        (54) Arcivévodkyně Marie Josefa Rakouská (1699–1757)
        
        (55) Arcivévodkyně Marie Amálie Rakouská (1701–1756)
  - Žofie, kurfiřtka hannoverská († 1714) určená dědička podle zákona o nástupnictví (1701)
    - (56) Jiří I. Ludvík, kurfiřt hannoverský (1660–1727)
      - (57) Jiří August Hannoverský, vévoda z Cambridge, budoucí král Jiří II. (1683–1760)
        (58) Frederik Ludvík Hannoverský, budoucí princ z Walesu (1707–1751)
        
        (59) Anna Hannoverská (1709–1759)
        
        (60) Amálie Hannoverská (1711–1786)
        
        (61) Karolina Hannoverská (1713–1757)
      - (62) Žofie Dorota Hannoverská (1687–1757)
        (63) Fridrich Pruský, budoucí král Pruska (1712–1786)
        
        (64) Vilemína Pruská (1709–1758)
    - (65) Maxmilián Vilém Hannoverský (1666–1726)
    - (66) Arnošt August Hannoverský, budoucí vévoda z Yorku a Albany, budoucí kníže-biskup z Osnabrücku (1674–1728)
    - Žofie Šarlota Hannoverská († 1705)
      - (67) Fridrich Vilém I., král v Prusku (1688–1740)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jacobite line of succession to the English and Scottish thrones in 1714 na anglické Wikipedii.

↑ ADDINGTON, A. C. The Royal House of Stuart. Londýn: Charles Skilton, 1966–1976.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jakobitská_linie_následnictví_anglického_a_skotského_trůnu_v_roce_1714&oldid=22337610“

Skrytá kategorie:

Monitoring:Články přeložené z enwiki