Přeskočit na obsah

Inocenc Ladislav Červinka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Inocenc Ladislav Červinka
Inocenc Ladislav Červinka
Inocenc Ladislav Červinka
Narození1. února 1869
Břest
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. října 1952 (ve věku 83 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Alma materMasarykova univerzita
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Povoláníarcheolog, numismatik, historik, konzervátor, muzeolog a redaktor
DětiLadislav Červinka[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Inocenc Ladislav Červinka, křestní jméno uváděno též Innocenc (1. února 1869 Břest u Kroměříže[2]3. října 1952 Brno[3]), byl moravský archeolog konce 19. a první poloviny 20. století, sběratel a organizátor archeologické činnosti na Moravě. Zkušený terénní praktik – pozitivista s velkou znalostí materiálu i terénu, patří též k zakladatelům české numismatiky, zajímal se o vlastivědu a historickou topografii.

Pamětní deska na rodném domě

Narodil se v rodině stolařského mistra Tomáše Červinky a jeho manželky Františky, rozené Kozáčkové.[2]

Původně zeměměřič v Uherském Hradišti (1890-1905) a Kojetíně vytvořil od 90. let 19. století jednu z největších soukromých archeologických sbírek na Moravě. Konzervátor státní památkové péče pro velkou část Moravy, zakladatel Moravského archeologického klubu. Od roku 1920 pracoval jako státní konzervátor pro Moravu a Slezsko ve Státním archeologickém ústavu, od roku 1924 v Moravském zemském museu nejprve jako smluvní úředník pro (první odbornou) instalaci pravěku, poté jako správce prehistorických sbírek; pravěké oddělení MZM vedl do roku 1933 a nákupy sbírek (František Adámek, Miroslav Chleborád, Alois Procházka, Jindřich Slovák, Ignác Tabarka, František Vildomec, Ferdinand Všetička, Vilém Gross aj.) vybudoval jeho fondy. V roce 1927 získal na Masarykově univerzitě doktorát filosofie (v oborech dějiny umění, filosofie a prehistorická archeologie), nikoli však pozici vedoucího později zde zřizované katedry archeologie – přednost byla dána mladšímu Emanuelu Šimkovi.

Jeho první sbírku zakoupilo počátkem 20. století. Moravské zemské museum v Brně, další sbírku později Národní museum v Praze.

Zemřel roku 1952. Pohřben byl na Ústředním hřbitově v Brně.[3]

Dne 4. června 1911 se v Kojetíně oženil s Růženou Jančíkovou, s kterou měl syna, pozdějšího architekta Ladislava Červinku (1912–1975) a dceru Olgu (* 1913).[3]

Odborné vzdělání a zaměstnání

[editovat | editovat zdroj]
  • V roce 1903 začal soukromě vydávat specializovaný časopis Pravěk (od roku 1907 je časopis tiskovým orgánem Moravského archeologického klubu, od roku 1911 i Českého archeologického klubu)
  • 1906 založil Moravský archeologický klub.
  • 1903 se stal konzervátorem státní památkové péče pro řadu okresů střední a jihovýchodní Moravy.
  • 28. dubna 1919 byl jmenován ministerstvem školství a osvěty konzervátorem pro politické okresy holešovský, kroměřížský, prostějovský, přerovský, uherskobrodský, uherskohradišťský a valašskomeziříčský.
  • 1919–1937 byl zaměstnancem Státního archeologického ústavu v Praze, jemuž byla dále přidělena agenda experta Státního památkového úřadu pro Moravu a Slezsko.
  • 19241933 působil (ve vedlejším pracovním poměru) v Moravském zemském muzeu v Brně, nejprve jako smluvní úředník pro (první odbornou) instalaci pravěku, poté jako správce prehistorických sbírek.
  • 24. března 1927 získal titul PhDr. (na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity)
  • 14. prosince 1927 se stal rozhodnutím vlády vrchním komisařem správní osvětové služby.
výběr z monografií
  • Pravěká hradiska na Moravě, 1896
  • Morava za pravěku, 1902
  • O pokolení skrčených koster na Moravě, 1908
  • Pravěk zemí českých, 1927
  • Slované na Moravě a říše Velkomoravská, 1928
  • Hradiště a Velehrady na Moravě, 1948
výběr ze studií a článků
  • Kostrový hrob u Slavkova a gallské starožitnosti na Moravě, Časopis vlasteneckého muzejního spolku v Olomouci XIX, 1902, 1-11
  • O nejstarších mohylách Moravských, Pravěk V, 1909, 114-143
  • Hradiska pravěká, hrady, hrádky a tvrze na Moravě, Časopis vlasteneckého muzejního spolku v Olomouci XXXVI, 1914, 69-102
  • Germáni na Moravě. Archeologický přehled o původu deformovaných lebek ve střední Evropě, Anthropologie XIV/1936, Praha 1937, 107-146
  • Kultura gallská na Moravě, Časopis moravského zemského musea XIV, 1914, 159-200

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FIŠER, Zdeněk; PODBORSKÝ, Vladimír. Innocenc Ladislav Červinka. Pravěk, edice Postavy moravské prehistorie, Nová řada 1, Brno 2004
  • SKLENÁŘ, Karel. Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů. Praha : Libri, 2005. 726 s. ISBN 80-7277-253-8. s. 119–121
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 211. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 62–63. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]