Miroslav Chleborád

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Miroslav Chleborád
Narození 29. června 1880
Habry
Úmrtí 4. června 1966 (ve věku 85 let)
Brno
Alma mater Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Chleborád (29. června 1880, Habry u Havlíčkova Brodu4. června 1966, Brno) byl český právník a archeolog − amatér.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Miroslav Chleborád byl jedním z nejpřednějších představitelů moravské amatérské archeologie v období mezi světovými válkami. Vystudoval práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy,[1] jako soudce působil v Jihlavě, Bystřici nad Pernštejnem, Ivančicích, Bučovicích a nakonec v Brně. Archeologii se začal věnovat již na Ivančicku (hradiště Réna u Ivančic), intenzivně pak v místě svého nejdelšího působení (1912-1934), v Bučovicích – po jeho příchodu sem se začala archeologická mapa regionu Bučovska výrazně měnit. Mnoho času věnoval povrchovým sběrům a drobným výzkumům, někdy prováděl i větší odkryvy. Výsledkem jeho činnosti jsou desítky nově objevených nalezišť ze všech období a sbírka kvalitně restaurovaných a přesně evidovaných předmětů čítající přes 8000 inventárních čísel. Ta byla ještě za jeho života předána do Moravského zemského muzea v Brně a stala se významnou součástí jeho sbírek, menší část se dostala do muzea v Bučovicích. Výsledky svých výzkumů M. Chleborád zveřejňoval nejen formou nálezových zpráv, ale i na tehdejší dobu fundovaným vyhodnocením. Svými výzkumy obsáhl všechna období pravěku, vedle závěru eneolitu a počátku doby bronzové je to rovněž doba laténská, kde jeho výzkumy znamenají výrazný přínos. V roce 1928 prozkoumal (a vzápětí publikoval – 1930) pohřebiště v trati „U lišek“ v Bučovicích a s Aloisem Procházkou společně odkrýval největší moravské keltské pohřebiště u Holubic a menší nekropoli u Křenovic[2]; nálezy z těchto pohřebišť i další keltské hroby poskytl A. Procházkovi pro jeho obsáhlou studii Galská kultura na Vyškovsku (1937).

Výběr z publikací[editovat | editovat zdroj]

  • Bučovsko za pravěku I, II, Ročenka spořitelny města Bučovic za rok 1927, 1-6; za rok 1928, 7-18
  • Gallské pohřebiště u Bučovic, Ročenka spořitelny města Bučovic za rok 1930, 19 stran
  • Pravěké hroby durinských skrčků na Bučovsku a v okolí, Ročenka spořitelny města Bučovic za rok 1934
  • Žárové hroby slovanské na Moravě, Ročenka spořitelny města Bučovic za rok 1936, 3-20
  • Pohřebiště kultury zvoncovitých pohárů nad Holáskami u Brna, Památky archeologické 41, 1936-8, 1-14
  • Únětické hroby pod mohylami, Archeologické rozhledy 15, 1963, 4-6

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jana Čižmářová, Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku, Praha 2004, str. 34
  • Karel Sklenář, Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů, Praha 2005, str. 245-246

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]