Ignaz Verdross von Drossberg

Ignaz Verdross von Drossberg
Velitel 14. armádního sboru
Ve funkci: 29. ledna 1918 – 31. října 1918
Předchůdce	Hugo Martiny von Malastów
Nástupce	funkce zanikla
Velitel 8. pěchotní divize
Ve funkci: 7. srpna 1916 – 29. ledna 1918
Předchůdce	Ludwig von Fabini
Nástupce	Felix Medard ze Schwarzenbergu
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	generál pěchoty (1918), polní podmaršál (1914), generálmajor (1911)
Ocenění	Řád železné koruny, Císařský rakouský řád Leopoldův

Ignaz Verdross von Drossberg (německy Ignaz Verdroß Edler von Droßsberg) (16. prosince 1851 Mals – 16. června 1931 Innsbruck) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1875 a jako důstojník strávil řadu let u různých jednotek horských myslivců v Tyrolsku. V roce 1913 byl penzionován v hodnosti polního podmaršála, na začátku první světové války byl ale znovu povolán do aktivní služby. Jako divizní velitel bojoval na italské frontě. V severní Itálii byl nakonec povolán na pozici velitele 14. armádního sboru a v roce 1918 dosáhl hodnosti generála pěchoty. Po konečné porážce u Vittorio Veneta padl s celým sborem do zajetí, v armádě byl poté penzionován a dožil v soukromí v Innsbrucku.

Životopis

Erb Ignaze Verdrosse při povýšení do šlechtického stavu (1911)

Byl synem c. k. hejtmana Josefa Verdrosse (1810–1877). Středoškolské vzdělání absolvoval na gymnáziu v Innsbrucku, kde následně studoval na vojenské škole (1873–1875). Do armády vstoupil jako poručík k 1. pluku horských myslivců (označovaných též jako tyrolští císařští myslivci), s nímž vystřídal službu v Innsbrucku, Brixenu, Bolzanu nebo Tridentu. Mezitím postupoval v hodnostech (nadporučík 1880, kapitán 1888). V roce 1896 byl povýšen na majora a další dva roky strávil u 3. pluku tyrolských myslivců v Tridentu. Následně byl přeložen k 2. pluku myslivců do Vídně a poté do Brixenu a v roce 1903 byl povýšen na podplukovníka, u svého pluku byl následně velitelem praporu. V roce 1906 dosáhl hodnosti plukovníka a v letech 1908–1911 byl velitelem 3. pluku tyrolských myslivců se štábem v Roveretu.

Pamětní deska na Verdrossově rodném domě v Malsu

V roce 1911 byl povýšen do hodnosti generálmajora a převzal velení 14. horské brigády v Kotoru. K datu 1. února 1913 odešel do penze, ale na začátku první světové války byl znovu povolán do aktivní služby. Byl přidělen k zemskému velitelství v Tyrolsku a k datu 1. listopadu 1914 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála. Na jaře 1915 převzal velení 180. pěší brigády na italské frontě a následně byl v letech 1916–1918 velitelem 8. pěší divize, s níž se zúčastnil bojů na Soči. V únoru 1918 se stal velitelem 14. armádního sboru a k datu 15. května 1918 dosáhl hodnosti generála pěchoty. Na italské frontě setrval až do závěrečné fáze války, po bitvě u Vittorio Veneta padl do zajetí. K datu 1. prosince 1918 byl v armádě penzionován. Poté žil v soukromí v Innsbrucku, kde také zemřel.

Jeho syn Alfred Verdross (1890–1980) byl významným rakouským právníkem, v meziválečném období byl profesorem na univerzitě ve Vídni, po druhé světové válce se uplatnil v mezinárodní justici, byl dlouholetým členem Stálého rozhodčího soudu v Haagu a Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Tituly a ocenění

V roce 1911 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem Edler von Drossberg. V době pokusů excísaře Karla I. o obnovení monarchie v Maďarsku získal v roce 1921 titul svobodného pána. Protože se ale Karel I. již v závěru první světové války vzdal všech panovnických pravomocí, tento titul neměl žádnou váhu. Získal čestné občanství ve svém rodišti v Malsu, kde je po něm také pojmenována ulice Verdross Straße. Jeho jméno nese také Verdroßplatz v Innsbrucku, kde strávil poslední léta života. Během vojenské služby získal řadu vyznamenání.

• Bronzová vojenská záslužná medaile (1896)
• Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1896)
• Jubilejní pamětní medaile (1898)
• Vojenský záslužný kříž III. třídy (1904)
• Vojenský jubilejní kříž (1908)
• Řád železné koruny III. třídy (1910)
• Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1911)
• rytířský kříž Leopoldova řádu (1913)
• Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1916)
• Vojenský záslužný kříž II. třídy s válečnou dekorací (1917)
• Řád železné koruny I. třídy s válečnou dekorací (1918)

Odkazy

Literatura

• BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 314–315 (heslo Ignaz Verdross von Drossberg) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online (maďarsky)
• KURSIETIS, Andris J.: Senior Generals and Admirals of the Austro-Hungarian Army and Navy 1914–1918; Soesterberg, 2020; s. 369–370 ISBN 978-94-6338-857-7

Externí odkazy

• Ignaz Verdross von Drossberg in: Österreichisches Biographisches Lexikon
• Ignaz Verdross von Drossberg na webu weltkriege.at