Ignaz Verdross von Drossberg
Ignaz Verdross von Drossberg | |
---|---|
![]() | |
Velitel 14. armádního sboru | |
Ve funkci: 29. ledna 1918 – 31. října 1918 | |
Předchůdce | Hugo Martiny von Malastów |
Nástupce | funkce zanikla |
Velitel 8. pěchotní divize | |
Ve funkci: 7. srpna 1916 – 29. ledna 1918 | |
Předchůdce | Ludwig von Fabini |
Nástupce | Felix Medard ze Schwarzenbergu |
Vojenská služba | |
Služba | ![]() |
Hodnost | generál pěchoty (1918), polní podmaršál (1914), generálmajor (1911) |
Ocenění | Řád železné koruny, Císařský rakouský řád Leopoldův |
Ignaz Verdross von Drossberg (německy Ignaz Verdroß Edler von Droßsberg) (16. prosince 1851 Mals – 16. června 1931 Innsbruck) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1875 a jako důstojník strávil řadu let u různých jednotek horských myslivců v Tyrolsku. V roce 1913 byl penzionován v hodnosti polního podmaršála, na začátku první světové války byl ale znovu povolán do aktivní služby. Jako divizní velitel bojoval na italské frontě. V severní Itálii byl nakonec povolán na pozici velitele 14. armádního sboru a v roce 1918 dosáhl hodnosti generála pěchoty. Po konečné porážce u Vittorio Veneta padl s celým sborem do zajetí, v armádě byl poté penzionován a dožil v soukromí v Innsbrucku.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/79/Verdro%C3%9F_von_Dro%C3%9Fberg_%281911%29_%E2%80%93_Gerd_Hru%C5%A1ka.png/220px-Verdro%C3%9F_von_Dro%C3%9Fberg_%281911%29_%E2%80%93_Gerd_Hru%C5%A1ka.png)
Byl synem c. k. hejtmana Josefa Verdrosse (1810–1877).[1] Středoškolské vzdělání absolvoval na gymnáziu v Innsbrucku, kde následně studoval na vojenské škole (1873–1875). Do armády vstoupil jako poručík k 1. pluku horských myslivců (označovaných též jako tyrolští císařští myslivci), s nímž vystřídal službu v Innsbrucku, Brixenu, Bolzanu nebo Tridentu. Mezitím postupoval v hodnostech (nadporučík 1880,[2] kapitán 1888).[3] V roce 1896 byl povýšen na majora a další dva roky strávil u 3. pluku tyrolských myslivců v Tridentu.[4] Následně byl přeložen k 2. pluku myslivců do Vídně a poté do Brixenu[5] a v roce 1903 byl povýšen na podplukovníka, u svého pluku byl následně velitelem praporu.[6] V roce 1906 dosáhl hodnosti plukovníka a v letech 1908–1911 byl velitelem 3. pluku tyrolských myslivců se štábem v Roveretu.[7][8][9]
V roce 1911 byl povýšen do hodnosti generálmajora[10] a převzal velení 14. horské brigády v Kotoru.[11] K datu 1. února 1913 odešel do penze,[12] ale na začátku první světové války byl znovu povolán do aktivní služby. Byl přidělen k zemskému velitelství v Tyrolsku a k datu 1. listopadu 1914 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála.[13] Na jaře 1915 převzal velení 180. pěší brigády na italské frontě[14] a následně byl v letech 1916–1918 velitelem 8. pěší divize,[15][16] s níž se zúčastnil bojů na Soči. V únoru 1918 se stal velitelem 14. armádního sboru[17][18] a k datu 15. května 1918 dosáhl hodnosti generála pěchoty.[19][20] Na italské frontě setrval až do závěrečné fáze války, po bitvě u Vittorio Veneta padl do zajetí. K datu 1. prosince 1918 byl v armádě penzionován.[21] Poté žil v soukromí v Innsbrucku, kde také zemřel.
Jeho syn Alfred Verdross (1890–1980) byl významným rakouským právníkem, v meziválečném období byl profesorem na univerzitě ve Vídni, po druhé světové válce se uplatnil v mezinárodní justici, byl dlouholetým členem Stálého rozhodčího soudu v Haagu a Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Tituly a ocenění[editovat | editovat zdroj]
V roce 1911 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem Edler von Drossberg. V době pokusů excísaře Karla I. o obnovení monarchie v Maďarsku získal v roce 1921 titul svobodného pána. Protože se ale Karel I. již v závěru první světové války vzdal všech panovnických pravomocí, tento titul neměl žádnou váhu.[22] Získal čestné občanství ve svém rodišti v Malsu, kde je po něm také pojmenována ulice Verdross Straße. Jeho jméno nese také Verdroßplatz v Innsbrucku, kde strávil poslední léta života. Během vojenské služby získal řadu vyznamenání.[23]
Bronzová vojenská záslužná medaile (1896)
Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1896)
Jubilejní pamětní medaile (1898)
Vojenský záslužný kříž III. třídy (1904)
Vojenský jubilejní kříž (1908)
Řád železné koruny III. třídy (1910)
Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1911)
rytířský kříž Leopoldova řádu (1913)
Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1916)
Vojenský záslužný kříž II. třídy s válečnou dekorací (1917)
Řád železné koruny I. třídy s válečnou dekorací (1918)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Josef Verdross na webu geni.com dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1882; Vídeň, 1881; s. 422 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1891; Vídeň, 1891; s. 210 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1897; Vídeň, 1896; s. 574 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1902; Vídeň, 1901; s. 608 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1905; Vídeň, 1904; s. 225, 616 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1910; Vídeň, 1910; s. 318 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1911; Vídeň, 1910; s. 182, 672 dostupné online
- ↑ Přehled velitelů pluků rakousko-uherské armády 1900–1914 dostupné online
- ↑ Generale und Oberste des k. und k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 8 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1912; Vídeň, 1911; s. 165, 185 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 166 dostupné online
- ↑ Generale und Obersten 1915; Vídeň, 1915; s. 14 dostupné online
- ↑ Přehled vrchního velení rakousko-uherské armády na italské frontě 1915 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Přehled velitelů pěchotních divizí rakousko-uherské armády 1914–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Generale und Obersten (k.u.k. Heer 1917); Vídeň, 1917; s. 19 dostupné online
- ↑ Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ 14. armádní sbor rakousko-uherské armády na webu weltkriege.at dostupné online
- ↑ Generale und Obersten (k.u.k. Heer) 1918; Vídeň, 1918; s. 18 dostupné online
- ↑ Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Služební postup Ignaze Verdrosse in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 193 dostupné online
- ↑ KERSCHBAUMER, Arno: Nobilitierungen unter der Regentschaft Kaiser Karl I. / IV. Károly király (1916–1921), Štýrský Hradec, 2016; s. 137 ISBN 978-3-9504153-1-5
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Ignaze Verdrosse in: STEINER, Jörg, C.: Schematismus der Generale und Obersten der k.u.k. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 169 dostupné online
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 314–315 (heslo Ignaz Verdross von Drossberg) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online (maďarsky)
- KURSIETIS, Andris J.: Senior Generals and Admirals of the Austro-Hungarian Army and Navy 1914–1918; Soesterberg, 2020; s. 369–370 ISBN 978-94-6338-857-7
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Rakousko-uherští generálové
- Rakousko-uherské osobnosti první světové války
- Rakouští šlechtici
- Nositelé Řádu Leopoldova
- Nositelé Řádu železné koruny
- Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko)
- Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko)
- Nositelé Vojenského jubilejního kříže
- Narození 16. prosince
- Narození v roce 1851
- Úmrtí 16. června
- Úmrtí v roce 1931
- Úmrtí v Innsbrucku