Husice rudohlavá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxHusice rudohlavá
alternativní popis obrázku chybí
Husice rudohlavá
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád vrubozobí (Anseriformes)
Čeleď kachnovití (Anatidae)
Rod Chloephaga
Binomické jméno
Chloephaga rubidiceps
(Sclater,PL, 1861)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Husice Rudohlavá (Chloephaga rubidiceps), jak napovídá i její jméno, má červenohnědou hlavu s bílým kroužkem kolem očí. Ramena a prsa jsou černo-světle pruhovaná a od ramen pruhování přechází do šedě opeřené zádi. Hmotnost se pohybuje kolem 2 kg.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Pevninská populace se rozmnožuje na travnatých pláních Ohňové země (Chile a Argentina), jihu argentinské provincie Santa Cruz a zimuje na jihu provincie Buenos Aires. Dále existují i stálé falklandské populace.[3] Zatímco falklandská není ohrožená, pevninská populace husice rudokrké utrpěla značný pokles.[4] Celkový stav tohoto druhu je odhadován na 34 000 – 82 000 jedinců, ale celkový trend klesá.[5] V ČR chová husici rudohlavou Zoo Plzeň a Zoo Tábor.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Husice rudohlavá se většinou sdružuje v hejnech, často společně s husicí magellanskou a husicí rudoprsou.[6] Obývá otevřenou krajinu, především pobřežní travnaté pláně. Tyto husice zřídka kdy plavou, dávají přednost pastvě na loukách a zemědělské půdě. Živí se kořeny, listy, stonky, semeny trav a ostřicemi. Na Falklandách hnízdí od konce září do začátku listopadu. V Ohňové zemi byla hnízda zaznamenána až do ledna. Hnízdo si staví mezi trsy trávy a do něj klade 4 - 11 vajec s délkou inkubace 29 - 30 dní.[7]

Hrozby[editovat | editovat zdroj]

V roce 1960 byla husice rudohlavá v Argentině prohlášena za škůdce, protože se předpokládalo, že se živí zemědělskými plodinami jako pšenice a kukuřice a také konkuruje ovcím a dobytku ve spásání trávy. Z tohoto důvodu byly husice pronásledovány a úbytek pevninské populace byl značný.[6] V roce 1951 k úbytku přispěla také introdukce psa argentinského, který pustošil husí hnízda, a tím byla populace dohnána až na pokraj vyhynutí. Další příčiny úbytku mohou být otravy zemědělskými chemikáliemi a lov pro zábavu.[4]

Organizací Wetlands International byly započaty tři projekty na ochranu husice rudohlavé v Chile a Argentině, s podporou Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů. Byl vytvořen akční plán, který zahrnoval aktualizaci informací týkajících se početnosti populace, rozšíření a zahájení intenzivní osvětové kampaně. Dále byla vytvořena rezervace v ústí řeky San Juan, která je důležitým hnízdištěm pro tohoto ptáka.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-23]
  2. STRANGE, Ian J.. A Field Guide to the Wild life of the Falkland Islands and South Georgia. Londýn : Harper Collins Publishers, 1992. 188 s.  
  3. DEL HOYO, Joseph; ELLIOTT, Andrew. Handbook of the Birds of the World, vol. 1: Ostrich to Ducks. Barcelona : LynxEdicions, 696. 696 s.  
  4. a b BLANCO, D.E.; ZALBA, S.M.. Status and conservation of the ruddy-headed goose Chloephaga rubidiceps in its wintering grounds (Province of Buenos Aires, Argentina). [s.l.] : Revista Chilena de Historia Natural, 2003.  
  5. WETLAND INTERNATIONAL - CHINA OFFICE. Relict Gull surveys in Hongjianao, Shaanxi Province. [s.l.] : Newsletter of China Ornithological Society 15(2), 2006.  
  6. a b www.birdlife.org [online]. www.birdlife.org, [cit. 2016-02-18]. Dostupné online.  
  7. ONDREJ.ZICHA(AT)GMAIL.COM, Ondrej Zicha;. www.biolib.cz [online]. www.biolib.cz, [cit. 2016-02-18]. Dostupné online.  
  8. BOERE, C.G.; GALBRAITH, C.A.. Waterbirds around the World. Edinburgh : The Stationery Office, 2006.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]