Humiriovité

Humiriovité
	Vantanea obovata
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	malpígiotvaré (Malpighiales);
Čeleď	humiriovité (Humiriaceae); A.Juss., 1829
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Humiriovité (Humiriaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu malpígiotvaré (Malpighiales). Jsou to stálezelené stromy a keře s jednoduchými střídavými listy a nenápadnými květy v bohatých latovitých květenstvích. Čeleď zahrnuje asi 50 druhů v 8 rodech a je rozšířena v tropické Americe a Africe.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zástupci čeledi humiriovité jsou stálezelené keře a stromy s jednoduchými střídavými listy s drobnými palisty nebo bez palistů. Listy jsou celokrajné nebo zubaté, se zpeřenou žilnatinou. Usychající listy se zbarvují do černa. Kmeny mají často u paty malé a tlusté opěrné pilíře. Vnitřní vrstva kůry je obvykle charakteristicky červená. Řapíky listů jsou často na bázi zbytnělé. Květenství jsou většinou úžlabní, bohatá, latovitá, nejčastěji dichaziálně větvená. Květy jsou pravidelné, pětičetné, oboupohlavné, většinou nenápadné. Kališní lístky jsou částečně srostlé, korunní volné. Tyčinek je 10 až mnoho. Semeník je svrchní, srostlý ze 4 až 8 (nejčastěji 5) plodolistů. Plodem je několikasemenná peckovice.

Květy Vantanea obovata
Květenství Humiria balsamifera
Plod Vantanea obovata

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Čeleď zahrnuje asi 50 druhů v 8 rodech. Je rozšířena v tropické Americe, pouze druh Sacoglottis gabonensis roste v rovníkové Africe v oblasti Guinejského zálivu. Většina druhů roste v nížinném deštném pralese Amazonie, případně na savanách. Největším rodem je Vantanea (16 druhů) a Humiriastrum (12 druhů).

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Semena humiriovitých jsou šířena plodožravými ptáky a savci.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Čeleď byla v minulosti řazena do řádu Linales.

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

humirie (Humiria)^[1]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Humirie Humiria balsamifera produkuje tzv. umiri balsam, používaný lokálně v lidové medicíně. Plody některých druhů (např. Endopleura uchi) jsou jedlé.

Seznam rodů[editovat | editovat zdroj]

Duckesia, Endopleura, Humiria, Humiriastrum, Hylocarpa, Sacoglottis, Schistostemon, Vantanea^[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016 [cit. 2017-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-10. (anglicky)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0-691-11694-6.
Gentry A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0-226-28943-5.
Berry P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1
Wagerfuhr R. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0346-7