Vodní nádrž Hněvkovice

Vodní nádrž Hněvkovice
	hráz přehrady
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
Kraj	Jihočeský
Okresy	České Budějovice
Obce	Hněvkovice
	Vodní nádrž Hněvkovice
Zeměpisné souřadnice	49°7′57″ s. š., 14°27′13″ v. d.
Rozměry
Rozloha	2,6767 km²
Objem	21 100 000 m³
Parametry – hráz
Hráz	betonová tížná
Kóta	376,5 m n. m.
Délka	191 m
Šířka	9,5 m
Výška	27 m
Ostatní
Typ	přehrada
Přítok vody	Vltava
Odtok vody	Vltava
Říční km	210,39
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vodní dílo (VD) Hněvkovice s Hněvkovickou přehradou, přehradní nádrží, spodním vývarem a úpravami odtokového koryta je stavba na řece Vltavě vybudovaná v letech 1980–2010. Spolu s Vodním dílem Kořensko jsou nejnovějšími stupni Vltavské kaskády. S vlastní betonovou částí přehrady bylo započato v roce 1986 a skončeno v roce 1991. Součástí komplexu vodního díla však jsou i dřívější zemní práce, vytyčení a úpravy zátopové oblasti, postavení příjezdových silnic, trafostanic, vodovodů, kanalizací, stěhování několik tisíc obyvatel do nových bytů a bourání jejich domovů, stěhování květeny a flory, hydrogeologické a přírodovědné výzkumy, náhrady lesních porostů, bourací práce a dokumentace od přípravy až po uvedení do provozu a napuštění přehradní nádrže na projektovanou hodnotu.

VD bylo primárně vybudována jako zdroj technologické vody pro elektrárnu Temelín. Dále je využíváno k energetickým a rekreačním účelům, vodním sportům a sportovnímu rybolovu.

Vlastní přehradu tvoří betonová tížná hráz, plavební komora a vodní elektrárna. Čerpací stanice užitkové vody pro jadernou elektrárnu Temelín je umístěná na levém břehu nedaleko hráze, ale není součástí přehrady, přehrada umožňuje regulaci hladiny vody nutnou pro funkčnost a bezpečnost čerpací stanice.

Hráz

Přehradní hráz se nachází zhruba 4 km vzdušnou čarou na jih od města Týn nad Vltavou v okrese České Budějovice.

Hráz je betonová tížná se třemi korunovými přelivy, každý o šířce 12 m. Přelivy jsou hrazeny 7,7 m vysokými segmentovými uzávěry. Celková kapacita přelivů je 3× 337 m³·s⁻¹ při kótě hladiny 370,5 m (maximální dočasná hladina). Jako spodní výpusti na této přehradě slouží obtok plavební komory. Manipulační řád nepřipouští poklesnutí vodní hladiny v nádrži pod úroveň 365 m n. m. Při větším poklesu vody by nebylo možné odebírat vodu pro elektrárnu Temelín.

Dvojice potrubí průměru 1,6 m v délce 6,2 km přivádí vodu do elektrárny. Odběr z Vltavy je v průměru 1,625 m³/s. Použitá chladicí voda se vrací zpět do řeky níže po proudu u hráze Kořensko.

Po koruně hráze vede silnice III/12220, respektive nad přelivy je most ev. č. 12220-1. Dále po koruně hráze vede cyklotrasa č.1079 Hluboká nad Vltavou – Týn nad Vltavou, která je součástí Vltavské cyklistické cesty.^[1]

Plavební komora

Plavební komora je situována u pravého břehu. Její maximální spád je 19 m, půdorysný rozměr 45 × 6 m. Plavební komora byla dokončena v roce 2010 a je určena pro lodě o nosnosti do 300 t.

Součástí VD je Vodní elektrárna Hněvkovice, nacházející se u levého břehu.

Další data

Nádrž

objem stálého nadržení: 8,9 mil. m³ (kóta 354,0–365,0)
zásobní objem: 12,2 mil. m³ (kóta 365,0–370,5)
délka vzdutí: 16,2 km

Hráz

výška hráze nade dnem: 27,0 m
výška hráze nad základy: 31,5 m

Zatopené osady:

Před napuštěním hněvkovické přehrady byly vysídleny a zbourány:

osady Jaroslavice, Buzkov,
část Purkarce,
samoty Pardovice a U Bočků.^[2]

Reference

↑ Vltavská cyklistická cesta. České Budějovice: Jihočeská centrála cestovního ruchu, 2019. ISBN 978-80-88303-06-0.
↑ SUDOVÁ, MARTINA. Vltavotýnsko : krajem dvou řek. České Budějovice: Veduta 312 s. ISBN 978-80-86829-54-8.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vodní nádrž Hněvkovice na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Vltavská cyklistická cesta. České Budějovice: Jihočeská centrála cestovního ruchu, 2019. ISBN 978-80-88303-06-0.

[2] SUDOVÁ, MARTINA. Vltavotýnsko : krajem dvou řek. České Budějovice: Veduta 312 s. ISBN 978-80-86829-54-8.

[1]

[2]