Henrietta Marie Braniborsko-Schwedtská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Henrietta Marie
Braniborsko-Schwedtská
kněžna württemberská
Portrét Henrietty Marie
Portrét Henrietty Marie
Sňatek 8. prosince 1716
Manžel Fridrich Ludvík Württemberský
Narození 2. března 1702
Berlín
Úmrtí 7. května 1782
Köpenick
Potomci Eberhard Fridrich
Luisa Bedřiška
Rod Hohenzollernové
Dynastie Braniborsko-Schwedtští
Otec Filip Vilém
Matka Jana Šarlota
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henrietta Marie Braniborsko-Schwedtská (Henriette Marie von Brandenburg-Schwedt, 2. března 1702, Berlín7. května 1782, Köpenick) byla dědičná kněžna württemberská, vnučka „Velkého kurfiřta“ Fridricha Viléma I. Byla dcerou Jany Šarloty Anhaltsko-Desavské a jejího manžela Filipa Viléma Braniborsko-Schwedtského. Titul kněžny získala díky sňatku s Fridrichem Ludvíkem Württemberským.

Život[editovat | editovat zdroj]

Henrietta Marie se svým manželem Fridrichem Ludvíkem

Henrietta Marie se narodila 2. března 1702, pravděpodobně v Berlíně. Manželství Henriettiných rodičů bylo poměrné šťastné a ona byla jedinou přeživší dcerou, která z tohoto sňatku vzešla. Zbylé dvě dcery, Bedřiška Dorota a Šarlota, zemřely ještě před dovršením věku dvou let. Filip Vilém ale zemřel předčasně ve věku dvaačtyřiceti let a vdova Jana Šarlota se i se svými dětmi, dvěma syny a dcerou, se přestěhovala do Berlína.

Dne 8. prosince 1716 se v Berlíně čtrnáctiletá Henrietta Marie vdala za württemberského knížete Fridricha Ludvíka (1698-1731), syna Eberharda Ludvíka a jeho manželky Jany Alžběty. Fridrich Ludvík byl jediným dítětem vzešlým z tohoto manželství a titul i veškeré dědictví tak měl téměř jisté. Fridrich Ludvík ale nakonec zemřel ještě před svým otcem a nemohl tedy nic dědit. Až dva roky po Fridrichově smrti zemřel i jeho otec, po kterém na trůn nastoupil Karel Alexandr. Z manželství, které trvalo až do Fridrichovy smrti roku 1731, vzešly dvě děti, ale jen jediné se dožilo dospělosti. První dítě, syn se tedy Henriettě narodil, když jí bylo jen šestnáct let.

Mezi lety 1749-1782, tedy až po smrti manžela, žila Henrietta Marie v zámku Köpenicku. Zde také, ve věku jednaosmdesáti let, dne 7. května 1782 zemřela. Její dcera nechala na její památku vytvořil černou mramorovou desku se zlatým písmem, kterou umístila do kryptu poblíž matčina těla. Rakev i s mumifikovaným tělem byla v pozdních 60. letech 20. století se souhlasem členů rodu Hohenzollernů zpopelněna. Účelem bylo uvolnit místo v rodinné kryptě.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henriette Marie von Brandenburg-Schwedt na německé Wikipedii.