Jan II. Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderburský

Jan II. Šlesvicko-Holštýnsko-Sondenburský
	vévoda Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderburský
Narození	25. března 1545; Haderslev; Dánsko-Norsko
Úmrtí	9. října 1622 (77 let); Glücksburg; Šlesvicko-Holštýnsko
Manželky	Alžběta Brunšvicko-Grubenhagenská (1568–1586); Anežka Hedvika Anhaltská (1588–1618)
Potomci	23 dětí
Dynastie	Oldenburkové
Otec	Kristián III. Dánský
Matka	Dorotea Sasko-Lauenburská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan II. Šlesvicko-Holštýnsko-Sondenburský, zvaný též Jan Mladší či Jan Dánský (25. března 1545 Haderslev – 9. října 1622 Glücksburg) byl šlesvicko-holštýnsko-sonderburský vévoda.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodu Oldenburků, byl nejmladší ze tří synů dánského a norského krále Kristiána III. a jeho ženy Doroty Sasko-Lauenburské. Když Kristián III. zemřel, jeho nejstarší syn Frederik II. se ujal vlády. Na Šlesvicko-Holštýnské vévodství, další dědictví Kristiána III., však měli stejný nárok všichni tři bratři, tedy i Jan. Prostřední bratr Magnus Dánský se tohoto nároku vzdal výměnou za jmenování knížetem-biskupem biskupství Ösel-Wiek. Nejmladší Jan se měl stát hamburským arcibiskupem, k tomu však nedošlo kvůli silnému odporu severoněmeckých knížat. Již vládnoucí Frederik II. byl tou dobou zaměstnán severskou sedmiletou válkou a nemohl se věnovat řešení dědických sporů se svým bratrem, a tak nakonec souhlasil s rozdělením otcova vévodství s Janem a přidělil mu část vévodství se Sonderburgem jako jeho vévodským sídlem.

Jan se poté aktivně zapojoval do dánské politiky, zejména po smrti svého bratra Frederika II. během nezletilosti jeho syna, svého synovce, Kristiána IV. Jan byl celkem dvakrát ženatý: roku 1568 se v Kielu oženil s Alžbětou Brunšvicko-Grubenhagenskou, která pocházela z rodu Welfů. Měli spolu celkem čtrnáct dětí a manželství trvalo do Kateřininy smrti roku 1586. Janovou druhou manželkou byla Anežka Hedvika Anhaltská, se kterou se oženil roku 1588. Do manželství se narodilo devět dětí. Anežka zemřela roku 1618. Jan tak měl celkem 23 dětí, mezi nimi Alžbětu Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderburskou, Markétu Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderburskou, Filipa Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburského, nebo Alexandra Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderburského. Právě skrze posledního uvedeného je v přímé mužské linii předkem tří současných panovníků Evropy: Markéty II. (Dánsko), Haralda V. (Norsko) a Karla III. (Velká Británie).