Jan Jiří I. Anhaltsko-Desavský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Jiří I. Anhaltsko-Desavský
kníže Anhaltsko-desavský
Anhaltský kníže
Období 15861603
Spolu s Kristián
Bernard
August
Rudolf
Ludvík
Předchůdce Jáchym Arnošt Anhaltský
Nástupce úřad zrušen
Anhaltsko-desavský kníže
Období 16031618
Předchůdce nový úřad
Nástupce Jan Kazimír Anhaltsko-Desavský

Narození 9. května 1567
Harzgerode
Úmrtí 9. května 1618 (ve věku 51 let)
Dessau
Manželky Dorota z Mansfeldu-Arnsteinu
Dorota Falcko-Simmernská
Potomci Žofie Alžběta
Anežka Magadalena
Anna Marie
Jáchym Arnošt
Jan Kazimír
Anna Alžběta
Eleonora Dorota
Sibyla Kristýna
Jiří Aribert
Kunhuta Juliana
Zuzana Markéta
Jana Dorota
Eva Kateřina
Rod Askánci
Dynastie Anhaltsko-Desavští
Otec Jáchym Arnošt Anhaltský
Matka Anežka z Barby-Mühlingenu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Jiří I. Anhaltsko-Desavský (9. května 1567, Harzgerode24. května 1618, Dessau) byl německý šlechtic z rodu askánců, mezi lety 1586–1603 společně se svými bratry anhaltský kníže, od roku 1603 až do své smrti pak kníže Anhaltsko-desavský. Jan Jiří byl velice inteligentní, byl znalý v astrologii a alchymii a pozoruhodná je především jeho sbírka čítající přes tři tisíce knih.

Život[editovat | editovat zdroj]

Otec Jana Jiřího: Jáchym Arnošt

Jan Jiří Anhaltsko-Desavský se narodil 9. května 1567 v Harzgerode do rodiny Jáchyma Arnošta a jeho první manželky Anežky. Byl první ze dvou synů (druhým byl Kristián), které Jáchym a Anežka měli, avšak když jeho matka roku 1569 zemřela, Jáchym neváhal dlouho a za dva roky se konala další svatba, tentokrát s württemberskou šlechtičnou Eleonorou. S tou měl Jáchym několik dalších synů, avšak dospělosti se dožili pouze tři: August, Rudolf a Ludvík.

Roku 1570, když byly Janu Jiřímu tři roky, zemřel jeho poslední strýc Bernard VII., a to a bez dědice. Díky jeho smrti se poprvé od roku 1252 znovu sjednotilo celé Anhaltsko a vládl mu Janův otec Jáchym Arnošt. O šestnáct let později, roku 1586, ale Jáchym Arnošt zemřel a Anhaltsko přenechal svým synům. Krom Jana Jiřího a Kristiána ale byli všichni nezletilí, hlavním správcem knížectví se tak stal Jan Jiří.

22. února 1588 si v Hederslebenu Jan Jiří vzal Dorotu (1561–1594), dceru Jana Albrechta VI., hraběte z Mansfeldu-Arnsteinu. Pár měl pět dětí. když roku 1594 Dorota zemřela, Jan Jiří již začal smlouvat další sňatek a o rok později si 21. února bral německou šlechtičnu, taktéž Dorotu, dceru Jana Kazimíra Falcko-Simmernského (třetí syn falckého kurfiřta Fridricha III.). Z druhého manželství vzešlo jedenáct dětí.

Roku 1603 byla sepsána smlouva mezi Janem Jiřím a jeho čtyřmi bratry, která opět rozdělila celé Anhaltsko (sjednotit se ho znovu povedlo až Leopoldu IV. z rodu Anhaltsko-desavských roku 1835) na několik částí. Nicméně, ještě další tři roky vládl Jan Jiří celému Anhaltsku a poté si každý z bratrů převzal svoji zemi, sám Jan Jiří získal Anhaltsko-Desavsko s původně hlavním městem Anhaltska, Desavou. Jako panovník svého knížectví usiloval o zrušení tradičních zvyků a liturgie římsko-katolické církve.

24. srpna 1617 založil Jan Jiří společně s nevlastním bratrem Ludvíkem spolek Fruchtbringende Gesellschaft. Stalo se tak na pohřbu jeho mladší sestry Doroty Marie. Později měl tento spolek až 890 členů a stal se tak největší německou jazykovou akademií.

Jan Jiří I. Anhaltsko-Desavský zemřel 24. května 1618 ve věku jednapadesáti let. Jeho nástupcem se stal prvorozený syn z druhého manželství: Jan Kazimír.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

S Dorotou z Mansfeldu-Arnsteinu:

S Dorotou Falcko-Simmernskou:

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John George I, Prince of Anhalt-Dessau na anglické Wikipedii.