V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Jiří Rudolf Lehnický

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jiří Rudolf Lehnický
Jiří Rudolf Lehnický z Břehu 1653 av.jpg
Narození 22. ledna 1595
Oława
Úmrtí 14. ledna 1653 (ve věku 57 let)
Vratislav
Manžel(ka) Sophie Elisabeth von Anhalt-Dessau
Rodiče Jáchym Fridrich Břežský a Anna Marie Anhaltská
Příbuzní Jan Kristián Břežský a Duchess Marie Sofie von Schlesien-Liegnitz (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Rudolf Břežsko-Lehnický (německy Georg Rudolf von Liegnitz[1]; 22. leden 1595, Oława (Ohlau) – 14. leden 1653, Vatislav) byl kníže lehnický, volovský a goldberský, vrchní slezský hejtman. Pocházel z dynastie slezských Piastovců.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Příbuzenstvo
otec Jáchym Fridrich Břežsko-Lehnický
matka Anna Marie z Anhaltu
manž. Žofie Alžběta z Anhaltu
manž. Alžběta Magdaléna Minstrbersko-Olešnická

Byl synem břežsko-lehnického knížete Jáchyma Fridricha a jeho ženy Anny Marie z Anhaltu. Po smrti svého otce roku 1602 si s bratrem Janem Kristiánem rozdělili knížectví – Jan obdržel Břežsko, Jiří Lehnicko s Volovskem. Za bratry však do roku 1609 vládl regent, sami bratři vládli do roku 1613 společně.[2] V červenci 1618 se vyslovil pro vyslání pomoci, kterou žádaly české stavy za jejich povstání proti Habsburkům.[3] Přesto se po uzavření míru s Ferdinandem II. z února 1621 stal po svém bratrovi Janu Kristiánovi, který musel emigrovat, vrchním slezským hejtmanem.[4]

Po vpádu Dánů do Slezska se snažil pro císařské sebrat posily, nebyl však příliš úspěšný.[5] Když v roce 1632 obsadila sasko-švédská protestantská armáda Slezsko, utvořil 9. srpna 1633 spolu se svým navrátivším se bratrem Janem Kristiánem, olešnickým knížetem Karlem Fridrichem a vratislavskými měšťany konjunkci (svazek) s protestantskými armádami o společném boji proti císaři.[6]

Po sasko-švédské porážce ke konci roku 1633 však musel uprchnout do exilu v Polsku, ze kterého se vrátil až po podepsání míru v roce 1648. Přestože byl dvakrát ženat, poprvé s Žofií Alžbětou z Anhaltu, podruhé s Alžbětou Magdalénou Minstrbersko-Olešnickou, zemřel bezdětný v roce 1653, knížectví po něm zdědil jeho synovec Ludvík.

Podpora umění[editovat | editovat zdroj]

Jiří Rudolf byl velikým mecenášem umělců, zejména literátů a hudebníků. Již v mladých letech založil lehnickou knihovnu Biblioteca Rudolphiana, nesoucí jeho jméno a v roce 1624 jmenoval básníka Martina Opitze svým dvorním radou. Slavný hudební skladatel období baroka, Heinrich Schütz, knížeti věnoval svou sbírku Cantiones sacrae. Jiří Rudolf byl také sám vynikajicím hudebním skladatelem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PETRY, Ludwig. Georg Rudolf [online]. www.deutsche-biographie.de [cit. 2016-05-06]. Dostupné online. 
  2. ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 413. Dále jen Dějiny Slezska v datech. 
  3. Dějiny Slezska v datech, s. 155.
  4. Dějiny Slezska v datech, s. 159.
  5. FUKALA, Radek. Dánský vpád do Slezska a rozklad opavské stavovské společnosti. Slezský sborník. 2001, roč. 99, čís. 2, s. 81-94. ISSN 0037-6833. 
  6. Dějiny Slezska v datech, s. 164-165.
Předchůdce:
Jáchym Fridrich
Kníže lehnický
v letech 16331648 jen nominální vláda
16021653
Nástupce:
Ludvík IV.