Přeskočit na obsah

Fünfkirchenové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fünfkirchenové
Rodový erb
ZeměRakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko / České královstvíČeské království České království
Titulyhrabata
ZakladatelLeopold Fünfkirchen
Rok založení13. století
Současná hlavaWolfgang Franz Michael Fünfkirchen
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fünfkirchenové jsou šlechtický rod původem z Rakouska.

Rodový zámek Chlum u Třeboně
Fünfkirchengasse/Pětikostelní ulice na Malé Straně v Praze

Historie rodu

[editovat | editovat zdroj]

Původ rodiny

[editovat | editovat zdroj]

Rodina je prokazatelně doložena ve 13. století, když v roce 1241 předkové rodu uprchli z Pécse (německy: Fünfkirchen) před vpádem Mongolů do Vídně. V roce 1275 se Leopold Fünfkirchen stal ve Vídni městským mincmistrem a soudcem. Roku 1310 si Fünfkirchen našel „Udalricum“ ve Falkensteinu.

Kolem roku 1370 získal Erasmus Fünfkirchen (1334–1400) první statek ve Steinebrunnu (dnes část Drasenhofenu). Philipp (1355–1432) rozšířil majetek rodiny a byl povýšen na rytíře a jeho potomci majetky dále rozšiřovali.

Kolem roku 1500 byli již Fünfkirchenové mocnými pány ve Weinviertelu (Vinné čtvrti). Vedle sídla rodu ve Steinebrunnu patřily rodu statky v Neuruppersdorfu, Ottenthalu, Stützenhofenu, Fallbachu a Poysbrunnu. Císař Fridrich III. (1415-1493) dal lénem Fünfkirchenovi hrad Laa an der Thaya (Láva) s mlýnem a pověřil jej ochranou hradu Falkensteinu v Dolních Rakousích.

Rod Fünfkirchenů se příbuzensky spojil s dalšími rody, mj. s Valdštejny, z Vartenbergu, Slavaty z Chlumu a Košumberka, Windischgrätzi a dalšími.

Fünfkirchenové a reformace

[editovat | editovat zdroj]

Fünfkirchenové brzy přestoupili k protestantské víře a podporovali habány na jižní Moravě. Dostali se do opozice proti zemskému knížeti a roku 1571 ztratili ochranu nad hradem Falkenstein. Správní centrum regionu přešlo na Trautsony.

Johann Bernhard z Fünfkirchenu (1561-1621) bojoval v turecké válce na straně Rudolfa II. (1552-1612) a císař mu propůjčil za jeho zásluhy titul svobodný pán (baron). Johann Bernhard začal v roce 1602 se stavbou zámku Fünfkirchen. Johann Bernhard jako horlivý protestant podporoval v roce 1618 české stavovské povstání (1618-1620) proti katolickým Habsburkům a zúčastnil se osobně Pražské defenestrace.

Prostřednictvím svého strýce získal Rudolf z Tiefenbachu (nebo také Teuffenbachu) (1582-1653), syn Johanna Bernharda, mezitím konvertovavší ke katolicismu, zpět některé rodinné statky a zámek Fünfkirchen.

Hrabata z Fünfkirchenů

[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1650 se Fünfkirchenové usadili u císařského dvora ve Vídni. V roce 1698 císař Leopold I. (1640-1705) povýšil Johanna Bernharda II. z Fünfkirchenu do dědičného stavu, hraběcího. Hraběnka Marie Terezie z Fünfkirchenu, rozená Slavatová z Chlumu a Košumberka (1656-1699) byla jednou z dědiček rozsáhlého majetku vymřelého rodu Slavatů z Chlumu a Košumberka. V roce 1695 se provdala za Arnošta Bedřicha z Windischgrätze (1670-1727), jemuž přinesla v hotovosti 50 000 zlatých, manželovi pak předala i svůj dědický podíl, panství Červená Lhota.[1]

Do konce monarchie byli hrabata z Fünfkirchenů ve službách Habsburků jako vyšší úředníci.

Jako poslední a přímí potomci z rodinné větve Otto Dionysia Franze Ferdinanda hraběte z Fünfkirchenu (1859–1946) resp. jeho syna Franze de Paula Otto hraběte z Fünfkirchenu (1892–1965), dosud žije Dipl. Ing. Wolfgang Franz Michael Fünfkirchen (* 1967) a jeho sestra Dipl. Päd. Sonja Andrea Fünfkirchen (* 1965) ve Vídni.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fünfkirchen (Adelgeschlecht) na německé Wikipedii.

  1. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl V. Jižní Čechy; Praha, 1986

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Heinrich Graf Fünfkirchen: Die Fünfkirchen in Wien, Enns, Steinebrunn und Falkenstein im Mistelbacher Bezirk, NÖ Landesbibliothek, Bib-Sigel: NÖIL IDN: 28241

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]