Furlánsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Furlansko
italsky Friuli
německy Friaul
 Benátská republika
 Království lombardsko-benátské
 Italské království
18631945 Italská sociální republika 
Itálie 
Vlajka státu
vlajka
geografie
Mapa
hlavní město:
Aquileia, poté Cividale del Friuli (v době patriarchátu), Udine v době Benátské republiky (1420)
obyvatelstvo
národnostní složení:
Italové (Furlánci), Němci, Slovinci
státní útvar
monarchie
mateřská země:
Itálie Itálie
Státní útvary a území
Předcházející:
Benátská republika Benátská republika
Království lombardsko-benátské Království lombardsko-benátské
Italské království Italské království
Nástupnické:
Italská sociální republika Italská sociální republika
Itálie Itálie

Furlánsko (italsky Friuli, furlansky Friûl, slovinsky Furlanija, německy Friaul, vše původem z latinského názvu Forum Iulii) je region na severovýchodě Itálie v okolí města Udine na hranicích s Rakouskem a Slovinskem. Jazykem většiny původního obyvatelstva je furlanština, jeden z rétorománských jazyků. Vedle toho jsou zde i německy a slovinsky mluvící menšiny.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Silniční kazatel s nápisy v italštině a furlanštině

Furlánské vévodství, původně langobardské, se v 9. století stalo markou Franské říše. Později se většina území stala součástí Akvilejského patriarchátu a roku 1420 byla přičleněna k Benátkám, kam patřila do roku 1794. Po zániku Benátské republiky furlánské území připadlo rakouským Habsburkům. Od roku 1815 většinou patřilo ke Království lombardsko-benátskému a od roku 1866 ke sjednocené Itálii, poslední zbytek Itálie získala roku 1919.

Od dob počátků zemědělství tudy prošlo 46 velkých národnostních invazí. Římané zde založili kolonii v roce 181. Aquileia se stala hlavním městem provincie Venetia et Histria kontrolující Jaderské moře až po Kvarnerský záliv. Název Furlánsko (Friuli) pochází od Langobardů, kteří ustanovili dosud nevýznamné římské Forum Iulii, dnešní Cividale, hlavním městem vévodství jako pevnost proti Avarům a Slovanům. Germánské vévodství Langobardů, kteří sem přišli z oblasti kolem dolního Labe Polabím, přes Moravu a Panonii, kde se stavili po několik generací před přechodem Alp, zde existovalo mezi léty 568 a 774, kdy je dobyl Karel Veliký. Zdejší vládce Berengar I. se v roce 888 stal italským králem.

Benátky okupovaly území od roku 1420. Navzdory zchudnutí země a omezení její samostatnosti benátská vláda uznávala jistou autonomii vazalské země, a přidělila jí parlament Patria Friuli (odkazující ke starému patriarchátu) v Udine, což se pravděpodobně stalo základem soudobému národnímu uvědomění.

Na severu historické území ohraničuje povodí řeky Gail a nejvýznamnější řeky Tagliamento, na jihu Jadran, i když přímořské starořímské osady Grado a Marano se s furlánskou pevninou příliš neidentifikují. Západovýchodní ohraničení staré furlanské země bylo vždy spíš historické než geografické. Západ jasně ohraničený řekou Livenzou, již Furlánsko překračuje jen v okolí Pordenone, a předcházejícím velkým údolím řeky Piavy protékající provinčním Bellunem. Východní hranice je však velmi nejasná, resp. proměnná.

Historický vztah k Čechám[editovat | editovat zdroj]

České kořeny měl mnich Odorik z Pordenone, který ve 14. století cestoval do Asie. Jeho spis vyšel v češtině pod názvem Já bratr Oldřich, Čech z Furlánska.[1]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Název současného autonomního italského regionu Furlansko-Julské Benátsko obsahuje nejen slovo Furlánsko (Friuli), ale i Julské Benátsko (Venezia Giulia). Tento název platí od skončení druhé světové války. Rok předtím dalo ústavodárné shromáždění pětině regionu pod tímto názvem speciální status, který dostala i území pod jugoslávskou správou a Terst.

Pojem Julské Benátsko vytvořili bez jakýkoli tradičních historických souvislostí italští nacionalisté v roce 1863 na svém sjezdu v Miláně. Jejich ohromný plán obsahoval pod tímto pojmem zařazení všech území na východ a jih od řeky Soči (it. Isonzo), tedy jádro Furlánska včetně hrabství Gorice, Terst, ale i IstriiDalmácii, kde byla tehdy významná italská benátská menšina. Po zákazu obsazení území obce Muggia na jihovýchod od Terstu se pojmenování poněkud zredukovalo na název provincie Terst.

  1. Databáze knih:Já bratr Oldřich, Čech z Furlánska, LD 1962