Přeskočit na obsah

František Xaver Blanda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Xaver Blanda
František Xaver Blanda
František Xaver Blanda
Narození12. listopadu 1838
Košovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí6. ledna 1917 (ve věku 78 let)
Královské Vinohrady
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánípedagog a katolický kněz
Nábož. vyznáníkatolická církev
Citát
Národové věku našeho sami nahlížejí, že jim cosi chybí, a že namáhati se musí, aby úpadek předešli.
Jedině rozum milostí Boží osvícený a sílený dovede vždy po právu a spravedlnosti rozhodovati.[zdroj⁠?!]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Xaver Blanda, křtěný František Tomáš (18. listopadu 1839 Košovice[1]6. ledna 1917 Královské Vinohrady[2]), byl český kněz, publicista, náboženský spisovatel a vysokoškolský pedagog.

František Xaver Blanda se narodil na dvoře (samotě) Voleveč u Košovic v rodině sedláka Tomáše Blandy a jeho ženy Veroniky rodem Macháčkové z Kochnova.[1] Gymnaziální studia absolvoval v Jindřichově Hradci a následně se odebral do Prahy, kde vstoupil do semináře a studoval bohoslovectví na nerozdělené fakultě theologické.

Na kněze byl vysvěcen v červnu roku 1863 a následně byl ustanoven kaplanem u farního chrámu sv. Jindřicha na Novém Městě v Praze, kde setrval pět let a poté byl krátce kaplanem u sv. Mikuláše na Malé Straně. V roce 1868 byl jmenován katechetou na ústavu pro vzdělávání učitelů a zároveň docentem katechetiky a pedagogiky na theologické fakultě. V roce 1873 byl povolán jako znalec školství do diecézní synody pražské. Za své zásluhy na poli pedagogickém byl jmenován c.k. vládním radou.

V roce 1883 vykonal potřebné zkoušky a byl povýšen na doktora theologie, po dvou letech se stal univerzitním kazatelem a v roce 1886 i ředitelem c.k. ústavu pro vzdělávání učitelů v Praze, kde sám přednášel pedagogiku, didaktiku, logiku, zákonodárství a dějiny vychovatelství. V roce 1887 by jmenován kanovníkem kolegiální kapituly u Všech Svatých a v květnu roku 1904 byl jmenován tajným komořím Jeho Svátosti Pia X.. V roce 1913 se stal děkanem téže kapituly a dříve již obdržel tituly notáře, konzistorního rady jakož i examinatora prosynodiálního kandidáta pro dosažení farních obročí.

V posledních letech svého života pobýval na pražských Vinohradech v Záhřebské ulici[3], kde v lednu roku 1917 zemřel.[2]

František Xaver Blanda začal být literárně činný v sedmdesátých letech 19. století, když s Fr. Schönbeckem v letech 1870-1872 redigoval časopis „Školník“[4] a též publikoval v oboru pedagogiky.

Dílo literární

[editovat | editovat zdroj]
  • 1893 Pastorálka ve škole čili Vychovávání mládeže učením, bohoslužbou a kázní Svaté církve katolické[5]
  • 1894 Didaktika obecná pro ústavy učitelské[6]
  • 1895 Malý atlas biblický[7]
  • 1896 Zeměpis biblický a bohoslužebná zařízení národa vyvoleného[8]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]