Františkánský klášter (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Františkánský klášter v Praze
na Novém Městě
původně klášter řádu karmelitánů
Vstupní část františkánského kláštera v Praze na Novém Městě
Vstupní část františkánského kláštera v Praze na Novém Městě
Lokalita
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Hlavní město Praha
Místo Praha 1-Nové Město
Ulice Jungmannovo náměstí
Souřadnice
Základní informace
Řád Původně karmelitáni, od 15. století bosí františkáni
Založení 1347
Zrušení 1412 (klášter zničen a konvent vyhán, viz heslo Čtrnáct pražských mučedníků)
Obnovení 1604
Znak Coat of Arms of the Order of Friars Minor.svg
Odkazy
Kód památky 39825/1-1048 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Františkánský klášter na Novém Městě v Praze je konvent založený ve 14. století původně klášter řádu karmelitánů při kostele Panny Marie sněžnéPraze 1-Novém Městě. Klášter františkánů u kostela Panny Marie Sněžné se nachází mezi Václavským a Jungmannovým náměstím. Známá je také klášterní zahrada, která je oblíbeným místem setkávání a odpočinku v centru Prahy.

Dějiny kláštera[editovat | editovat zdroj]

Budova kláštera s chrámem Panny Marie Sněžné od Františkánské zahrady
Útok na klášter u Panny Marie Sněžné

Zdejší klášter původně obýval konvent karmelitánů, první v českých zemích, založený roku 1347. Řád zde po roce 1348, v rámci první etapy vývoje pražského Nového Města, vybudoval klášterní zahradu, která sloužila k pěstování užitkových rostlin. Původní klášterní zahrady karmelitánů z roku 1348 byly mnohem rozsáhlejší a sloužily zejména k pěstování bylin, květin i zeleniny, byly zde ovocné stromy, později zde františkáni pěstovali i koření.

Zničení kláštera[editovat | editovat zdroj]

V roce 1412 byl vydrancován (za aktivní účasti Jeronýma Pražského), znovu pak za husitských válek, kdy byli zdejší řeholníci pobiti nebo vyhnáni; vrátili se v roce 1435, ale roku 1484 museli opět uprchnout. Jejich další návrat se uskutečnil v roce 1496, ale vzhledem ke tomu, že areál se nacházel v rozvalinách, se jim řeholní život nepodařilo v plné míře obnovit. Navíc se roku 1566 zřítila klenba kostela,[1] přesto byly ještě na počátku 17. století slouženy bohoslužby v postranní kapli tehdy zasvěcené Panně Marii (od 1. listopadu 1681 je zasvěcena sv. Michaelu archandělovi).

Františkáni[editovat | editovat zdroj]

Rudolf II. v roce 1603 zpustlý klášter i kostel věnoval řádu menších bratří (bosých františkánů).[1] Karmelitáni později (v roce 1627) jako náhradu obdrželi nepříliš vzdálený kostel svatého Havla,[2] při němž si roku 1671 začali budovat nový klášter.[3] Dne 14. června 1604 položil nejvyšší kancléř Zdeněk Vojtěch z Lobkovic, který se o výstavbu také významně zasloužil jako donátor, základní kámen obnoveného konventu. V téže době vytvořili františkáni zahradu v barokním stylu, kterou v průběhu času ještě několikrát terénně upravovali a v ní vystavěli klášterní barokní kapličku. Do dokončení výstavby klášterních budov v roce 1606 však řeholníci bydleli v klášteře minoritůsvatého Jakuba na Starém Městě. V letech 16071610 byl znovu postaven také kostel.[4]

V roce 1611 klášter vydrancovala pražská lůza, která tím řešila svou frustraci z utrpení po vpádu pasovských. Všech čtrnáct řeholníků, kteří v té době v klášteře pobývali, bylo různým způsobem povražděno. V roce 2012 došlo k jejich beatifikaci.

Související informace naleznete také v článku Čtrnáct pražských mučedníků.

Řeholní život v klášteře byl obnoven až po roce 1620. V letech 1649-1651 byl v klášterním kostele instalován barokní oltář, který je dodnes největší oltářní architekturou na území Prahy.

20. století[editovat | editovat zdroj]

V období mezi první a druhou světovou válkou se stal klášter jedním z významných center duchovního života Prahy. Tato doba je spojena hlavně s působením Jana Evangelisty Urbana, autora myšlenky zpřístupnění studia teologie (v poněkud upravené formě) laickým věřícím. V době druhé světové války byly v zahradě vyhloubeny dvě protipožární nádrže, které zde zely až do roku 1985. Po únoru 1948, kdy se k moci dostali komunisté, byl v roce 1950 řád františkánů vyhnán. Zahrada poté sloužila jako veřejná komunikace mezi Václavským a Jungmannovým náměstím.

Františkánská zahrada[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Františkánská zahrada.

Ke klášteru přiléhá Františkánská zahrada, upravený park zasazený mezi okolní zástavbou protkaný zpevněnými cestami.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://www.pms.ofm.cz/karmel.html
  2. http://www.pms.ofm.cz/frant.html
  3. http://www.tyn.cz/cz/index.php?stranka=historie
  4. František Klement Minařík: Pražští mučedníci, Serafín, Bratislava 1991, str. 5

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]