František Schwarz (1840–1906)
| František Schwarz | |
|---|---|
 František Schwarz (1906) | |
| poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1883 – 1889 | |
| Ve funkci: 1892 – 1903 | |
| poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1891 – 1903 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | mladočeši |
| Narození | 8. května 1840 Pardubice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 7. května 1906 (ve věku 66 let) Plzeň  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov města Plzně |
| Alma mater | pražská polytechnika |
| Profese | spisovatel, novinář a politik |
| Commons | František Schwarz (1840-1906) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Schwarz (8. května 1840 Pardubice[1] – 7. května 1906 Plzeň[2]) byl český politik, veřejný činitel na Plzeňsku, novinář a autor publikací o veřejné správě, s velkými zásluhami o povznesení české kultury v regionu.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Vystudoval matematiku, deskriptivní geometrii, statistiku a národní hospodářství na pražské polytechnice. Během studií se seznámil s předními novináři a literáty (Vítězslav Hálek, Jan Neruda aj.) a zapojil se do kulturního života. Už jako dvacetiletý vydal almanach Růže a přispíval do časopisu Čas (redaktorem byl Vincenc Vávra Haštalský). Po neshodách s vydavatelem celá redakce v roce 1862 odešla a založila nový časopis, Hlas. Téhož roku se Schwarz pokusil vydávat ilustrovaný časopis Rodinná kronika, to však skončilo nezdarem a finanční ztrátou. Vedle toho se podílel na organizování kulturních akcí, například svatojánských slavností 1862 (první velká národní událost po r. 1848, Schwarz o ní vydal publikaci) a Havlíčkovy slavnosti v Borové, kde byl jednatelem.
V roce 1864, s blížícími se sněmovními volbami, jej čeští poslanci požádali, aby odjel do Plzně, kde tehdy dominovali Němci, s cílem podpořit tam českou věc. V Plzni pak prožil celý zbytek života. Podílel se na vydávání Plzeňských novin (podle jiného pramene byl sám roku 1864 zakladatelem Plzeňských novin[3]) a s pomocí anonymní brožurky úspěšně agitoval za založení české střední školy a divadla v západočeské metropoli. Koncem roku 1865 byl jmenován okresním tajemníkem. Když pak v létě 1866 vtrhla pruská vojska na Plzeňsko po prohrané bitvě u Hradce Králové a většina rakouských úřadů přestala fungovat, vedl Schwarz jednání s nepřítelem a prováděl likvidaci škod.[4]
V samosprávě plzeňského okresu působil Schwarz 40 let.[5] Během té doby soustavně podporoval českou kulturu, ať již činností ve spolcích Sokol, Hlahol aj.[6], nebo jako předseda plzeňského odboru Matice školské, která zajistila založení a provoz českých škol ve Stříbře a Nýřanech. Byl také ředitelem plzeňského muzea.
V roce 1883 byl zvolen do českého zemského sněmu za okresy rokycanský a blovický a funkci poslance sněmu vykonával v letech 1883–1889 a 1892–1903.[3][7] Do sněmu se vrátil v doplňovacích volbách konaných v závěru prosince 1892.[8]
Ve volbách do Říšské rady roku 1891 se stal i poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kde reprezentoval městskou kurii, obvod Plzeň (zvolen jako kompromisní kandidát staročechů i mladočechů[3]). Slib složil 16. dubna 1891. Mandát poslance vídeňského parlamentu obhájil za stejný obvod ve volbách do Říšské rady roku 1897 a volbách do Říšské rady roku 1901. Rezignaci na mandát oznámil na schůzi 17. listopadu 1903. Na poslaneckém postu ho pak nahradil Josef Čipera.[9] Během působení na Říšské radě byl i členem rakousko-uherských delegací (společný orgán zástupců obou částí monarchie).[3]
Schwarz byl rovněž činný literárně. Vydal řadu publikací v oboru místní samosprávy (např. Jak by politické a finanční zřízení mělo býti upraveno – anonymně; Starosta Václav Dobrovský, reformátor obce nezdarovské) a rolnictví (Nové upravení daně pozemkové v okresu Plzeňském). Publikoval v časopise Samosprávný obzor.[3] Z francouzštiny přeložil Tocquevillův spis O demokracii v Americe.
Během svého působení si Schwarz získal respekt a vděčnost plzeňských občanů obětavou vlasteneckou prací. Pozoruhodné přitom je, že byl v administrativě samoukem – na rozdíl od většiny úředníků na podobných významných pozicích mu chybělo právnické vzdělání.[10]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1837-1841 v Pardubicích, sign. 1508, ukn.7212, str.86. Dostupné online
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ a b c d e NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. Kapitola Schwarz František.
- ↑ František Schwarz. Zlatá Praha. 2. 1884, roč. 1, čís. 7, s. 86. Dostupné online.
- ↑ František Schwarz. Zlatá Praha. 3. 1906, roč. 23, čís. 13, s. 153–154. Dostupné online.
- ↑ František Schwarz. Humoristické listy. 6. 1882, roč. 24, čís. 25, s. 200. Dostupné online.
- ↑ HLAVAČKA, Milan. Zlatý věk české samosprávy : Samospráva a její vliv na hospodářský, sociální a intelektuální rozvoj Čech 1862–1913. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-297-X. S. 164.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1889skc/4/stenprot/008schuz/s008021.htm
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ František Schwarz. Zlatá Praha. 5. 1906, roč. 23, čís. 31, s. 369–370. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Schwarz na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Schwarz (1840–1906)
Autor František Schwarz ve Wikizdrojích
Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).
