František Kop (právník)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. JUDr. František Kop
Narození18. srpna 1906
Rakousko-Uhersko Praha, Čechy, Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. listopadu 1979 (ve věku 73 let)
Československo Rožnov pod Radhoštěm, Československo
Národnostčeská
Alma materUniverzita Karlova
Povoláníprofesor církevního práva
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Kop (18. srpna 1906 Praha22. listopadu 1979 Rožnov pod Radhoštěm) byl profesor církevního práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Praze, kde také absolvoval Akademické gymnázium. Pak se zapsal na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, církevní právo studoval u profesora Hennera a po studijních cestách do Dijonu a Paříže[1] publikoval článek O vývoji a závaznosti dekretu Tametsi (Ukázka ze studia vývoje práva manželského).[2] V roce 1930 získal titul doktora práv, i poté ale pokračoval ve studiu, navštěvoval přednášky historie na filozofické fakultě, a zároveň začal pracovat na svém celoživotním vědeckém díle Vývoj metropolitní pravomoci v církvi západní, které si rozvrhl do pěti svazků. V té době také vypracoval podklady pro podrobnou diecézní mapu Slovenska a publikoval práci o soudobém vztahu církve a státu, nazvané Modus vivendi, které věnoval prezidentu Edvardu Benešovi. V krizi konce 30. let pak publikoval několik vlastenecky orientovaných prací, zejména Založení Univerzity Karlovy v Praze, v níž se snažil dokázat, že pražská univerzita byla založena především pro obyvatele Království českého. V publikační činnosti nepřestal ale ani za protektorátu, kdy pracoval jako úředník Československé akciové tiskárny, zveřejnil např. velmi dobře přijaté první dva díly svého díla o vývoji metropolitní pravomoci (Obyčejový a zákonný podklad ústavy metropolitní, začátky její závislosti na moci papežské a Provedení metropolitní ústavy v mimoitalských zemích říše západořímské).[3] Podílel se také na vydání práce Praha šest set let církevní metropolí (spolu s Antonínem Novotným a Václavem Bartůňkem).

Po válce se přesunul do Brna, kde se v roce 1945 na Právnické fakultě Masarykovy univerzity habilitoval a kde byl hned o rok později jmenován řádným profesorem církevního práva. Stále hojně publikoval, vydal např. články Trvá dosud právo metropolitní kapituly olomoucké voliti arcibiskupa? a O jasnou formulaci poměru církví ke státu v chystané ústavě Československé republiky nebo práci Odvěký doklad naší státnosti. K počátkům českého práva korunního, v níž hájil svrchovanost českého státu v rámci Svaté říše římské. Únor 1948 však (nejen) pro něj znamenal konec pedagogické i vědecké práce. Kromě krátkého období roku 1968, kdy přednesl několik přednášek na brněnské filozofické fakultě, žil až do své smrti v roce 1979 v ústraní.[1][3] Od roku 1955 to byl Rožnov pod Radhoštěm, kde díky jednomu bývalému studentovi získal místo učitele hry na klavír v lidové škole umění a zároveň hrál v místním kostele na varhany.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SCHELLE, Karel. František Kop. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 678–680.
  2. SCHELLE, Karel. Život a dílo prof. JUDr. Františka Kopa. Brno: Masarykova univerzita, 1993. ISBN 80-210-0674-9. S. 3. 
  3. a b František Kop (1906 – 1979) [online]. Brno: The European Society for History of Law [cit. 2014-07-31]. Dostupné online. 
  4. PĚCHA, František. Vzpomínka na univerzitního profesora JUDr. Františka Kopa. In: ZAJÍC, Pavel. Město v mé paměti III. Rožnov pod Radhoštěm: Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm, 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-08. S. 27–28. Archivováno 8. 8. 2014 na Wayback Machine.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]