Antonín Novotný (historik umění)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
PhDr. Antonín Novotný
Narození 15. května 1891
Praha
Úmrtí 28. února 1978 (ve věku 86 let)
Rochester
Funkce ředitel muzea
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antonín Novotný (15. května 1891 Praha28. února 1978 Rochester) byl český historik umění, pracovník a později ředitel Muzea hlavního města Prahy. Populární byly jeho publikace o staré Praze.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studoval práva (nedokončeno) a dějiny umění na pražské univerzitě, které ukončil roku 1930 obhajobou rigorózní práce.[1] Od roku 1916 působil v Muzeu hlavního města Prahy, V letech 1924-1934 byl zástupcem ředitele muzea a blízkým spolupracovníkem F.X. Harlase a V.V. Štecha, v letech 1934-1938 pak jeho ředitelem. V roce 1938 odešel do předčasného důchodu a jako soukromý badatel přispíval články o dějinách Prahy do časopisů a knih.[2] V roce 1964 se vystěhoval ke svému synovci do Spojených států amerických, kde v roce 1978 zemřel.

O jeho významu pro popularizaci historie svědčí to, že přestože již byl v emigraci, věnovaly Literární noviny v roce 1965 pozornost pětasedmdesátým narozeninám Antonína Novotného a ocenily jeho dílo.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Byl autorem pragensií vydávaných v nakladatelstvích Vladimíra Žikeše a Václava Poláčka. V Museu hlavního města Prahy byl kurátorem četných výstav. Řada jeho textů o Praze vycházela posmrtně až do roku 2007.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • 1933 Dějiny Musea hlavního města Prahy 1883–1933 : K padesátému výročí otevření sbírek. Zvláštní otisk z Věstníku hlavního města Prahy, č. 20, Praha 1933.
  • 1937 Staropražské sensace, Praha : Vladimír Žikeš, Praha
  • 1940 Pražské Jezulátko, Praha : Vladimír Žikeš, druhé vydání 1948
  • 1940 O Praze mládí F. L. Věka 1757-1792, Praha : Vladimír Žikeš,
  • 1940 Helena Johnová, Praha : Vladimír Žikeš - monografie české sochařky a keramičky, vyšlo též německy
  • 1940 Stará Praha v leptech Jaroslava Skrbka, Praha : Vladimír Žikeš,
  • 1941 Pražské Karmelitky : kus historie staré Prahy, Praha : Vladimír Žikeš, ilustrace Vojtěch Kubašta,
  • 1944 Staropražští komedianti a jiné atrakce : 1800-1850, Praha : Atlas,
  • 1944 Praha šest set let církevní metropolí, spoluautoři: František Kop, Václav Bartůněk, Praha : Č.A.T.,
  • 1945 Soupis pražských pamětních desek podle stavu z r. 1939, Praha : vlastní náklad
  • 1945 Po stopách Bassova románu "Cirkus Humberto"
  • 1945 Grafické pohledy Prahy 1493-1850, Praha : Václav Poláček,
  • 1945 Čtení o paláci Colloredo-Mansfeldů..., Praha : Vladimír Žikeš,
  • 1946 Toulky nenávratnem, Praha : Aventinum,
  • 1946 Praha "temna" : 1719-1729, Praha : Atlas,
  • 1946 Jak život Prahou šel, Praha : Vladimír Žikeš, ilustrace Vojtěch Kubašta,
  • 1947 Z Prahy doznívajícího baroka : 1730-1740, Praha : Atlas, ilustrace a návrh obálky Jan Konůpek
  • 1947 Bludištěm minulosti, Praha : Aventinum, ilustrace Vojtěch Kubašta,
  • 1948 Stará Praha : průvodce po jejích krásách, památkách a zákoutích, Praha : Vladimír Žikeš, ilustrace a plán Prahy od Vojtěcha Kubašty
  • 1948 Pražské cechovní truhlice a korouhve, Praha : Václav Poláček,
  • 1948 Naposledy o Praze F.L. Věka, Praha : Vladimír Žikeš, ilustrace Vojtěch Kubašta,
  • 1949 Pražský porcelán, Praha : Vladimír Žikeš, barevné fotografie:
  • 1955 Staropražská theatrália (Materiálie k dějinám pražského divadelnictví), DILIA, Praha
  • 1956 Pod Platejskou střechou, Praha
  • 1956 Slovanský ostrov jako společenské a kulturní středisko 19. století, Praha
  • 1958 Staropražské variace na motiv Praha a cizina, Orbis, Praha
  • 1981 Ve staropražské zeleni, Praha
  • 1999 Staropražské kapitoly, Praha
  • 2000 Královská obora, Praha
  • 2001 Karlínské divadlo varieté
  • 2001 Život na Pražském hradě. Záběry z kolika staletí
  • 2002 U staroměstských cyriaků, čili kronika zaniklého kláštera 1256-1925
  • 2003 Zle, matičko zle čili Praha 1741-1757
  • 2004-2007 Praha od A do Z v letech 1820-1850

Písemná pozůstalost[editovat | editovat zdroj]

Písemná pozůstalost Antonína Novotného je uložena v Divizi rukopisů Knihovny Kongresu USA ve Washingtonu, D. C. (Manuscript Division, Library of Congress, Washington, D.C.), kam ji věnovala manželka Marie Novotná.[4]


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pražské grafické pohledy, 1930
  2. Josef Tomeš a kolektiv. Český biografický slovník XX. století. Svazek II. díl: K-P. Praha ; Litomyšl: Paseka : P. Meissner, 1999. ISBN 80-7185-246-5. Kapitola Novotný, Antonín. 
  3. Literární noviny, 15.1966, s.12
  4. Knihovna Kongresu USA, Písemná pozůstalost Antonína Novotného

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 2, s. 1025-1026, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]