Fran Levstik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Fran Levstik
Narození 28. září 1831
Dolnje Retje
Úmrtí 16. listopadu 1887 (ve věku 56 let)
Lublaň
Povolání básník, spisovatel, dramatik, literární kritik, jazykovědec a filolog
Národnost slovinská
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fran Levstik (28. září 1831, Dolnje Retje – 16. listopad 1887, Lublaň) byl slovinský spisovatel, básník, literární kritik a žurnalista.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Fran Levstik se narodil v rolnické rodiny v obci Dolnje Retje v dnešní občině Velike Lašče. Již od dětství se Levstik jevil jako bystrý a všestranně nadaný chlapec. Po tříleté docházce do školy ve Velikih Laščah ho otec poslal studovat do Lublaně. Zde navštěvoval dva roky základní školu a poté přestoupil na gymnázium, které ukončil roku 1853. V letech 18541855 studoval teologiiOlomouci[1], odkud byl ale vyloučen kvůli pohoršující básnické sbírce Básně (1854). Tyto básně byly zakázané a vyšly až dvanáct letech po jejich vzniku. Poté se rozhodl ve Vídni studovat techniku. Zde byl ale bez prostředků, vydal se tedy na cestu domů přes Graz a Maribor, kudy pokračoval v cestě do Krškega. Tam se setkal s bývalým spolužákem Almanem, který mu uvolnil pozici domácího učitele u hraběte Paceju na hradě Turnu pod Čatežem. Zde sečkal po dva roky a seznámil se s krasavicí Tono, dcerou zámožného hospodského Zidara. Na podzim 1857 se přestěhoval do Lublaně, kde stále myslel na krásnou Tono, která ho inspirovala k napsání Toniných básní (Boječnost, Prvi poljub, Toni, Ne jokaj, Zvečer, Otvi, Tiha žalost, Srečni mrak). Roku 1858 mu ale hrabě Pace vypověděl službu a Levstik neměl na živobytí. Jeho dalším zaměstnáním byla opět pozice domácího učitele u básníka Miroslava Vilharja na hradě Kalec blízko Knežaka, kde pracoval až do roku 1861. Tentýž rok dostal práci tajemníka ve slovinské čítárně v Terstu a 1862 na podnět Vilharja spolupracoval s vydavatelstvím listu Naprej. V letech 1864 se stal prvním tajemníkem Slovinské matice.[1] Díky sporům se Staroslovinci ale následný rok z funkce odstoupil.[2] Roku 1872 dostal práci písaře v lublaňské lycijské knihovně, kde pracoval až do smrti. Zemřel po dlouhotrvající nemoci v šestapadesáti letech. Pohřeb byl hodný velikého spisovatele. O dva roky později postavili Levstikovi ve Velikih Laščah pomník. Na Levstikovu památku nese dnes náměstí a ulice v Lublani jeho jménp.

Literární činnost[editovat | editovat zdroj]

Fran Levstik je považován za jednoho z prvních klasiků slovinské vypravěčské prózy. Hlavní období jeho tvorby spadá do let 18501859. Levstik psal spíše kratší vyprávění, jako jsou umělecké povídky, literární cestopisy, satirická groteska a životní líčení. Jeho nejznámější povídky jsou Martin Krpan z Vrha[1] a cestopisnokritická esej s knižním plánem Popotovanje od Litije do Čateža, který je důležitý především díky literárnímu programu, rozvoji kratší prózy, zejména novely a románu, humoristické prosté psaní pro lid. V cestopisu pozoruje, zaznamenává a komentuje svět kolem sebe. Pro vzpomínku na toto cestování se každý rok organizuje pochod po Levstikově cestě. Své jazykovědné vlohy prokázal také v díle Napake slovenskega pisanja.

Dalším jeho významným dílem je příběh o Martinu Krpanovi, který slyšel od nějakého sedláka a poté ho podle sebe upravil a napsal o něm povídku. Povídka je o silném, vynalézavém a dobráckém Martinovi a jeho kobyle, kteří vozí pašovanou sůl; díky své síle, kterou Martin předvede při přemístění kobyly i s nákladem, je pozván do Vídně, kde se utká v souboji s obrem Brdavsem, vtipem a nebojácností zvítězí a vrací se domů.

Vedle Martina Krpana je známé Levstikovo dílo pro mládež Kdo je napravil Vidku srajčico. Povídka hovoří o chlapci, který pochází z chudé rodiny a který má hodně sourozenců. Protože je nejmladší, musí stále nosit staré a záplatované oblečení. Jednoho dne se jeho stará košilka tak roztrhá, že mu spadne s ramen a chlapec zůstane nahý. Na pomoc mu přijdou zvířátka. Ovečka dá chlapci vlnu, keř z ní vyčeše přízi, pavouk z příze usouká nitku, z které se utká látka, rak ji poté rozstříhá a ptáček ji sešije. Chlapec celý šťastný utíká domů, aby ukázal své rodině novou košilku.

Fran Levstik začal psát básně již na gymnáziu. První báseň, kterou napsal, se jmenovala Želje a vyšla ve Slovinském listu.

Díla[editovat | editovat zdroj]

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Martin Krpan z Vrha (1858)
  • Kdo je napravil Vidku srajčico
  • Bučelstvo pod vplivom prijatelja Ilija (1858)

Poezie[editovat | editovat zdroj]

  • Povodna deklica
  • Pesmi (1854)
  • Pomladni sprehod
  • V gozdu
  • Prvi poljub
  • Pomladna
  • Slovo
  • Sovražnikom
  • Ubežni kralj
  • Kako je to hudo
  • Vihar
  • Tiha žalost
  • Zvečer
  • Ne jokaj
  • Toni

Cestopisy[editovat | editovat zdroj]

  • Popotovanje iz Litije do Čateža (1858[3])

Veselohry[editovat | editovat zdroj]

Tragédie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fran Levstik na slovinské Wikipedii.

  1. a b c d Slovník spisovatelů Jugoslávie. Praha: Odeon, 1979. S. 305. (čeština) 
  2. Občina Velike Lašče. Fran Levstik [online]. [2010] [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (slovinsky) 
  3. a b c d Založba Sanje. Fran Levstik: 1831–1887 [online]. C2003-2010 [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (slovinsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]