Fotergila

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxFotergila
alternativní popis obrázku chybí
Fotergila větší (Fothergilla major)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád lomikamenotvaré (Saxifragales)
Čeleď vilínovité (Hamamelidaceae)
Rod fotergila (Fothergilla)
L., 1774
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fotergila (Fothergilla, česky též fothergila[1]) je rod rostlin z čeledi vilínovité (Hamamelidaceae). Jsou to keře s jednoduchými střídavými listy a bílými bezobalnými květy v hustých klasovitých květenstvích. Rod zahrnuje v současném pojetí 2 druhy opadavých keřů pocházejících z jihovýchodních oblastí USA. Fotergily jsou nápadné časným kvetením a jsou v Česku pěstovány jako okrasné dřeviny.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Fotergily jsou vícekmenné keře se světle šedou hladkou borkou a jednoduchými střídavými listy. Větévky, listy a květní poupata jsou pokryta hvězdovitými chlupy. Zimní pupeny jsou nahé, nekryté šupinami, hustě hvězdovitě chlupaté, koncový pupen je přisedlý až krátce stopkatý, se 2 až 4 podpůrnými šupinami. Listy jsou krátce řapíkaté, eliptické, vejčité, obvejčité, podlouhlé až téměř okrouhlé, se zpeřenou žilnatinou, na bázi klínovité až uťaté nebo zaokrouhlené, na okraji obyčejně vroubkované až pilovitě zubaté, řidčeji jen zvlněné až celokrajné. Květy jsou vonné, oboupohlavné, bezobalné, uspořádané v hustých koncových klasech. Květenství jsou přisedlá nebo krátce stopkatá a objevují se ještě před olistěním. Kalich je 5 až 7-cípý, nepravidelný, tvořící mělce zvonkovitou češuli, na jejíž okraj nasedají tyčinky. Koruna chybí. Tyčinky jsou dlouhé, nápadné, bílé, v počtu 12 až 32, se 1 až 17 mm dlouhými nitkami. Nejdelší tyčinky jsou na konci kyjovitě rozšířené. Semeník je srostlý ze 2 plodolistů, se 2 čnělkami. Tobolky jsou po několika ve skupinách a obsahují 2 červenohnědá lesklá semena.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod fotergila obsahuje pouze 2 druhy. Je rozšířen pouze v jihovýchodních oblastech USA. Fotergila větší se vyskytuje v jižní části Appalačského pohoří a v přilehlém podhůří v nadmořských výškách 150 až 1300 metrů. Areál rozšíření fotergily Gardenovy je východnější, více při pobřeží, především v Jižní a Severní Karolíně, v nadmořských výškách do 185 metrů.[2][3]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Fotergily jsou opylovány hmyzem, který lákají nápadnými bílými tyčinkami s rozšířenými nitkami, nahrazujícími korunní plátky. Tento způsob opylování je u fotergily považován za druhotně vzniklý u květů které byly původně větrosprašné.[4]

Otisk třetihorní fotergily †Fothergilla malloryi

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Mimo stávajících 2 druhů fotergily je v některých zdrojích rozlišován ještě druh fotergila horská (Fothergilla monticola),[5] podle současné taxonomie se však jedná o synonymum Fothergilla major.[6][7]

Prehistorie[editovat | editovat zdroj]

Fosílie náležející k rodu fotergila jsou známy již ze starších třetihor, z období eocénu. Byly popsány jako Fothergilla malloryi a dosahují stáří asi 50 miliónů let.[8]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Oba druhy fothergily jsou v Česku pěstovány jako okrasné keře, nápadné zejména časným kvetením před olistěním nebo během růstu listů.[9][10] Existují i různé okrasné kultivary, lišící se zejména vzrůstem, velikostí květů a podzimním zbarvením listů.[1]

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Fotergily jsou vápnostřežné, pomalu rostoucí dřeviny.[11] V našich podmínkách jsou mrazuvzdorné. Daří se jim na slunném stanovišti i v polostínu v rašelinné, vlhčí půdě, která však nemá být bažinatá. Na slunném místě se listy na podzim krásně vybarvují. Množení fotergil není snadné. Semena je nutno nejprve stratifikovat a v dalším roce vysít do studeného pařeniště. Množení zelenými řízky má nejisté výsledky. Je možno použít hřížení, mladé rostliny je však nutno nechat alespoň 2 roky na matečných rostlinách, než zakoření.[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Dendrologie online: Fothergilla [online]. Dostupné online. 
  2. a b Flora of North America: Fothergilla [online]. Dostupné online. 
  3. Center for Plant Conservation: Fothergilla major [online]. 2010. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-28. 
  4. JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034. 
  5. Dendrologie online: Fothergilla monticola [online]. Dostupné online. 
  6. The Plant List: Fothergilla monticola [online]. Dostupné online. 
  7. Flora of North America: Fothergilla major [online]. Dostupné online. 
  8. RADTKE, M.G. et al. Fossil Corylopsis and Fothergilla leaves (Hamamelidaceae) from the lower Eocene flora of Republic, Washington, U.S.A., and their evolutionary and biogeographic significance.. International Journal of Plant Sciences. 2005. 
  9. KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. 
  10. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 
  11. HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1.. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. 000128363. 
  12. WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]