Přeskočit na obsah

Florence Welchová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Florence Welch
Florence Welchová
Florence Welchová
Základní informace
Rodné jménoFlorence Leontine Mary Welch
Narození28. srpna 1986 (38 let)
Camberwell
Žánryindie rock a indie pop
Povolánízpěvačka, textařka
Nástrojekytara, bubny, klávesy
Hlasový oboralt
VydavateléMoshi Moshi Records
IAMSOUND Records
Island Records
Universal Republic Records
Republic Records
Virgin EMI Records
Členem skupinyFlorence and the Machine
Příbuzná témataFlorence and the Machine
OceněníBrit Awards - Cena kritiky, Britské album roku
RodičeEwelyn Welchová a Nick Russell Welch
Webwww.florenceandthemachine.net
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Florence Welchová (Florence Leontine Mary Welch, 28. srpna 1986, Londýn) je britská zpěvačka a textařka indie rockové kapely Florence and the Machine.

Florence Welchová se narodila v Camberwell v Londýně. Jejími rodiči jsou Nick Welch, vedoucí v reklamní agentuře, a Evelyn Welchová, americká emigrantka původem z New Yorku, která je v současnosti profesorkou na King's College London. V mládí Florence velmi ovlivnila její skotská babička z otcovy strany, která podporovala její pěvecký talent. Babička se stala pro Welchovou inspirací při tvorbě mnoha skladeb debutového alba Lungs. Florence také zpívala na rodinných oslavách a pohřbech.

Florence Welchová vystudovala školy Thomas's London Day School a Alleyn's School, kde měla velmi dobré studijní výsledky, jenže se často dostávala do konfliktů kvůli svému improvizovaném a příliš hlasitému zpěvu ve školním sboru. Přestože měla jako dítě v oblibě knihy a literaturu, byla jí diagnostikována lehká forma dyslexie a dyspraxie. Cítila se být odlišná od ostatních a její útěchou a místem úniku byla hudba a knihy. Její rodiče se rozvedli, když bylo Florence 13 let. Matka si později vzala svého souseda, profesora Petera Openshawa. Někdy v této době Florencina babička z matčiny strany, která měla bipolární poruchu, spáchala sebevraždu. Ve skladbě Hunger z roku 2018 Welchová odhalila, že v dospívání trpěla poruchou příjmu potravy. Po dokončení střední školy, kdy žila v Camberwellu a pracovala v tamním baru, studovala na umělecké škole Camberwell College of Arts, než se začala zcela věnovat hudbě. Nejdříve se rozhodla vzít si rok volno od studia, aby zjistila, jestli to s hudbou někam dotáhne, a když se pak věci daly do pohybu, ke studiu se už nevrátila.

Mezi její hudební vzory patří John Cale, David Byrne a Siouxsie Sioux.[1]

Hudební kariéra

[editovat | editovat zdroj]

2006–2010: Začátky Florence and the Machine

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2006 Welchová vystupovala s Isabellou Summers v Londýně pod společným jménem Florence Robot/Isa Machine. V roce 2007 společně s kapelou Ashok nahrála album s názvem Plans, vydané pod labelem Filthy Lucre/About Records. Toto album zahrnovalo nejstarší verzi jejího pozdějšího hitu „Kiss with a Fist, který se v této podobě nazýval „Happy Slap“. Říká se, že Florence Welchová zaujala budoucího manažera skupiny Florence and the Machine, Maireada Nashe, na záchodě v klubu, kde si opilá zpívala písničku Etty Jamesové Something’s Gonna Hold On Me.

Florence Welchová si kolem sebe vytvořila skupinu muzikantů a společně si začali říkat Florence and the Machine. Název kapely vznikl původně jako vtip Florence a její kamarádky, jedna z původních podob názvu kapely byla Florence Robot Was a Machine. Postupem času se název zkrátil do současné podoby.

6. července 2009 vydala kapela Florence and the Machine své debutové album Lungs. To získalo první místo v žebříčku ve Spojeném království a druhé místo v Irsku. V srpnu 2009 bylo prodáno 100 000 cédéček jenom ve Spojeném království a od 10. srpna se album pět týdnů drželo na druhém místě žebříčku. V USA bylo album vydáno 20. října vydavatelstvím Republic Records. Producenty byli James Ford, Paul Epworth, Steve Mackey a Charlie Hugall.

Dne 27. února 2011 Welchová zastoupila těhotnou zpěvačku Dido a zazpívala její part „If I Rise“ (z filmu 127 Hodin) společně s A. R. Rahmanem na nominacích v kategorii Nejlepší píseň na 83. ročníku Ceny Akademie.

2011–12: Další úspěch

[editovat | editovat zdroj]

Druhé album skupiny Florence and the Machine dostalo název Ceremonials. Bylo vydáno 31. října 2011. V albu se opakovaně objevuje motiv vody a utopení, což je téma, kterým je údajně Welchová posedlá. V britském žebříčku se album umístilo na prvním místě a na americkém Billboard 200 se umístilo na šestém místě. Na začátku roku 2012 byla kapela nominována na dvě ceny Brit Awards. V dubnu téhož roku kapela vydala skladbu „Breath of Life“, která byla vydána jako oficiální skladba k filmu Sněhurka a lovec. Skotský umělec Calvin Harris v červenci 2012 vydal remix skladby „Spectrum“, která se na albu Ceremonials objevila jako čtvrtá v pořadí a stala se prvním hitem kapely, který se umístil na prvním místě žebříčku ve Spojeném království. Welchová také během koncertu VH1 Divas, který se konal v prosinci 2011, vzdala hold zpěvačkám Amy Winehouseové vystoupením se skladbou „Back to Black“ a Annie Lennoxové klasikou „Walking on Broken Glass“. 31. prosince pak kapela vystoupila na Times Square na novoroční akci Dick Clark's New Year's Rocking Eve.

V říjnu 2012 Welchová spolupracovala s Calvinem Harrisem na skladbě „Sweet Nothing“, která debutovala na prvním místě v britském žebříčku. Singl „Sweet Nothing“ také získal nominaci v kategorii Nejlepší taneční hudba na 56. ročníku Ceny Grammy. 29. listopadu 2012 Florence Welchová vystoupila společně s Mickem Jaggerem a kapelou Rolling Stones v O2 Aréně v Londýně se skladbou „Gimme Shelter“.

2015–17: How Big, How Blue, How Beautiful

[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2015 kapela oznámila vydání alba s názvem How Big, How Blue, How Beautiful, které vyšlo 1. července 2015. Album se dostalo na první místo v mnoha zemích včetně Spojeného království, USA, Kanady a Austrálie. Získalo také tři nominace na Cenu Grammy.

V červenci 2015 se kapela Florence and the Machine stala poprvé hlavní kapelou na festivalu v Glastonbury. Zastoupili tak kapelu Foo Fighters, jejíž člen Dave Grohl si poranil nohu.

V září 2016 v rozhovoru pro Heat Radio odhalila americká zpěvačka Lady Gaga, že s Florence Welchovou natočily společnou skladbu. Ta se jmenuje „Hey Girl“ a objevila se na novém albu Lady Gaga s názvem Joanne. Záběry ze společné tvorby se objevily v dokumentu Gaga: Five Foot Two.

Roku 2017 se Florence Welchová objevila ve filmu Song to Song Terrence Malicka. Jako textařka se také podílela na skladbě „To Be Human“ k soundtracku Wonder Woman, jejíž spoluautorem je Rick Nowels.

2018–současnost: High as Hope

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2018 Welchová vystoupila v KeyArena v Seattlu během turné High as Hope.

Kapela Florence and the Machine vydala 12. dubna 2018 skladbu s názvem „A Sky Full Of Song“ doplněnou videoklipem od AG Rojas, a potom také skladbu „Hunger“. V pořadí čtvrté album s názvem Hight as Hope vyšlo 29. července 2018. Během turné No Filter Tour kapely Rolling Stones v Londýně zazpívali Florence Welchová a Mick Jagger skladbu „Wild Horses“.

V červenci 2018 Welchová publikovala svou první knihu Useless Magic: Lyrics and Poetry.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Florence Welchová se sama označuje za introvertku. Má velmi ráda četbu a literaturu. Podporuje akce knižního klubu Between Two Books.

Ačkoli mnoho jejích textů obsahuje náboženskou tematiku, Welchová prohlašuje, že se nehlásí k žádnému konkrétnímu náboženství. „Chodila jsem do katolické školy a první písně, které se mi líbily, byly chvalozpěvy. Líbí se spojovat běžné s magickým a irelevantní s velkými tématy. Sex, láska, smrt, sňatek, vina – smíchej to s pohledem na oblohu nebo s procházkou či otočením stránky v knize. Žít znamená potýkat se s každodenním životem a tušením, že jednou umřeš.“

Welchová otevřeně mluví o svém potýkání se s úzkostí, depresí a problémy s alkoholem. Tato témata reflektuje i mnoho jejích písní.

V roce 2015 si Welchová zlomila nohu poté, co seskočila z pódia na festivalu Coachella. Přiznala se, že byla zvyklá pít před každým koncertem alkohol. „Jsem dost stydlivá, opravdu – to je asi i důvod, proč jsem hodně pila. Teď už však nepiju. Když jsem si konečně našla čas na novou nahrávku, měla jsem čas i najít sílu. A když jsem se vrátila zpět na scénu, nechtěla jsem to ztratit. Myslela jsem, že bych do toho mohla po hlavě skočit zpátky, ale podívejte co se stalo. Skočila jsem a doslova se zlomila.“

V roce 2016 Welchová podporovala referendum za setrvání v Evropské unii. Také podporuje práva LGBT a pravidelně na svých koncertech vyvěšuje vlajku v barvách duhy. V roce 2019 během koncertů v Las Vegas, Nevadě, Chicagu, Illinois, Releigh a Kolumbii v Marylandu vyjádřila podporu hnutí za práva žen. Také vybízela své publikum, aby místo nakupování suvenýrů během koncertu raději přispělo neziskové organizaci ACLU (American Civil Liberties Union). V roce 2018 na svém twitteru podpořila zrušení 8. dodatku irské ústavy. Tato změna prošla a legalizovala v zemi umělé potraty.

Florence Welchová je známá i pro svůj specifický styl oblékání. Na koncertech se často objevuje v lehkých šatech, bosá a bez šperků. Magazín Vogue ji nazval královnou bohémského stylu. Welchová o svém stylu řekla, že „na jevišti je to Paní ze Shalott společně s Ofélií smíchané s děsivou gotickou netopýří ženou, ale v reálu jsem celkem upjatá.” Za své vzory označila americké drag queen ze 70. let The Cockettes a francouzskou šansoniérku Françoise Hardyovou.

Diskografie

[editovat | editovat zdroj]
Rok vydání Jméno Label
2009 Lungs Island Records
2011 Ceremonials Island Records
2015 How Big, How Blue, How Beautiful Island Records
2018 High as Hope Republic Records a EMI Records
2022 Dance Fever

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Florence Welch na anglické Wikipedii.

  1. GLASS, Joshua. John Cale Muses on Poetry, Sobriety, and Hood By Air with Florence Welch [online]. Document Journal, 2016-11-30 [cit. 2020-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-12-05. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]