Fiona Mayová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Fiona Mayová

Fiona Mayová (2011)
Osobní informace
Narození 12. prosince 1969 (48 let)
Slough, Anglie
Země Itálie Itálie
Výška 182 cm
Váha 61 kg
Kariéra
Disciplína skok daleký
Účasti na LOH 5
Účasti na MS 8
Účasti na ME 3
Přehled medailí
Letní olympijské hry
stříbro Atlanta 1996 skok daleký
stříbro Sydney 2000 skok daleký
Mistrovství světa v atletice
zlato Göteborg 1995 skok daleký
bronz Athény 1997 skok daleký
stříbro Sevilla 1999 skok daleký
zlato Edmonton 2001 skok daleký
Halové MS v atletice
zlato Paříž 1997 skok daleký
Mistrovství světa juniorů v atletice
zlato Sudbury 1988 skok daleký
Mistrovství Evropy v atletice
bronz Helsinky 1994 skok daleký
stříbro Budapešť 1998 skok daleký
Halové ME v atletice
zlato Valencie 1998 skok daleký
Mistrovství Evropy juniorů v atletice
zlato Birmingham 1987 skok daleký

Fiona May Iapichino (* 12. prosince 1969, Slough, Anglie) je bývalá britská atletka, dálkařka, která od roku 1994 reprezentovala Itálii.

V roce 1987 se stala v Birminghamu juniorskou mistryní Evropy. O rok později v kanadském Sudbury získala zlato také na juniorském mistrovství světa. Dvakrát vybojovala stříbrnou medaili na letních olympijských hrách (1996, 2000). Osmkrát v řadě se zúčastnila mistrovství světa v atletice. Poprvé v roce 1991 v Tokiu, naposledy v Helsinkách 2005. Získala dvě zlaté, jednu stříbrnou a bronzovou medaili. Stříbro a bronz má rovněž z ME v atletice. Je halovou mistryní světa (1997) i halovou mistryní Evropy (1998).

Ufficiale OMRI BAR.svg 3. října 2000 byla za své úspěchy vyznamenána Záslužným řádem italské republiky.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Letní olympijské hry[editovat | editovat zdroj]

Hned pětkrát se zúčastnila letních olympijských her. Na prvních dvou olympiádách v Soulu 1988 a v Barceloně 1992 reprezentovala svou rodnou zemi. Na olympiádě v Soulu obsadila ve finále šesté místo. Vítězná Američanka Jackie Joynerová-Kerseeová skočila 740 cm. Smolně pro ni skončila účast na letních hrách v Barceloně o čtyři roky později, kde se v kvalifikaci zranila a nemohla pokračovat dále v soutěži. Největší úspěchy zaznamenala již coby reprezentantka Itálie.

Na olympiádě v Atlantě 1996 získala stříbrnou medaili, když prohrála jen s nigerijskou dálkařkou Chiomou Ajunwaovou, která skočila o deset cm dál (712 cm). Druhé stříbro vybojovala výkonem 692 cm o čtyři roky později v australském Sydney, kde nestačila pouze na Němku Heike Drechslerovou (699 cm). Stejný výkon jako Mayová předvedla rovněž Američanka Marion Jonesová, ta však měla horší druhý pokus a získala bronz. O medaili ale nakonec přišla, když se později přiznala k užívání dopingu. Definitivně ji byla odebrána v roce 2009 a bronz dodatečně získala Ruska Taťjana Kotovová.[1]

Mayová reprezentovala i na letních hrách v Athénách 2004, avšak její kvalifikační výkon 638 cm na postup do finále nestačil.

Olympijské hry Místo konání Umístění Výkon
LOH 1988 Soul, Jižní Korea 6. 6,62 m
LOH 1992 Barcelona, Španělsko kvalifikace DNF
LOH 1996 Atlanta, USA 2. 7,02 m
LOH 2000 Sydney, Austrálie 2. 6,92 m
LOH 2004 Athény, Řecko kvalifikace 6,38 m

2001–2005[editovat | editovat zdroj]

Na světovém šampionátu v kanadském Edmontonu se podruhé stala mistryní světa ve skoku dalekém. Kvalifikační limit (670 cm) k postupu do finále překonala o 10 cm a postoupila z první pozice. Ve finále ve třetí sérii skočila 702 cm a tento výkon byl nakonec rozhodující.[2] Ze soupeřek se nejvíce přiblížila Ruska Taťjana Kotovová, jež skočila 701 cm a brala stříbro.[3] Po MS absolvovala ještě dalších šest závodů a po skončení sezóny se cítila psychicky unavená.[4] Zvažovala roční pauzu ale nezdráhala se také ukončit kariéru a založit rodinu. V prosinci téhož roku oznámila přerušení kariéry z důvodu těhotenství.[5][6] Zpět k atletice se vrátila v roce 2003, avšak na někdejší úspěchy již nenavázala. Na MS v atletice 2003 v Paříži skončila devátá a na halovém MS 2004 v Budapešti šestá. Naposledy startovala na světovém šampionátu v Helsinkách v roce 2005, kde jen těsně nepostoupila z kvalifikace.[7]

Osobní rekordy[editovat | editovat zdroj]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1993 závodila za Velkou Británii. Po sňatku s italským tyčkařem Giannim Iapachinem však získala italské občanství.[6] 14. července 2002 se ji narodila dcera Larissa. V roce 2011 skončilo jejich manželství rozvodem.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČTK, iDNES.cz. MOV přerozdělil medaile po Jonesové, Thanuová přišla zkrátka. iDNES.cz [online]. 2009-12-09 [cit. 2013-08-27]. Dostupné online.  
  2. iDNES.cz, ČTK. Mayová vyhrála dálku o jediný centimetr. iDNES.cz [online]. 2001-08-08 [cit. 2013-08-27]. Dostupné online.  
  3. Fiona May - Italy - A second gold at the Worlds [online]. sporting-heroes.net. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ČTK, iDNES.cz. Mayová je psychicky unavená. iDNES.cz [online]. 2001-09-14 [cit. 2013-08-27]. Dostupné online.  
  5. ČTK. Světová šampionka čeká potomka. iDNES.cz [online]. 2001-12-09 [cit. 2013-08-27]. Dostupné online.  
  6. a b Reuters, AFP , par. Chtějí rekordy, medaile, návrat i zdraví. iDNES.cz [online]. 2002-05-20 [cit. 2013-08-27]. Dostupné online.  
  7. Women Long Jump World Championship 2005 [online]. Todor66.com. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Tgcom24. Fiona May: "Così è finita con mio marito". Tgcom24 [online]. 2011-07-19 [cit. 2013-08-27]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]