Přeskočit na obsah

Fanny Corri-Paltoni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fanny Corri-Paltoniová
Základní informace
Narození1792
Edinburgh
Úmrtí1861 (ve věku 68–69 let) nebo 13. července 1861 (ve věku 68–69 let)
Salford nebo Barton upon Irwell
Povoláníoperní pěvkyně
Nástrojehlas
Hlasový oborsoprán
RodičeNatale Corri
PříbuzníDomenico Corri (strýc)
Sophia Dusseková (sestřenice)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fanny Corri-Paltoniová (nepřechýleně Corri-Paltoni, rozená Frances nebo též Francesca Corri(ová), 1801, Edinburgh[1]13. července 1861, Barton upon Irwell, Lancashire) byla slavná britská operní sopranistka působící v Evropě v letech 1818 až 1835. Měla hlas pozoruhodné krásy a jemnou pěveckou techniku. Excelovala zejména v operách Wolfganga Amadea Mozarta a Gioacchina Rossiniho.[2]

Narodila se v Edinburghu jako dcera italského skladatele Natale Corriho (1765–1822). Její strýc Domenico Corri (1746–1825) byl významným pěvecem a skladatelem v Edinburghu. Také její sestřenice Sophia Dusseková (rozená Corriová), manželka českého hudebníka Jana Ladislava Dusíka, byla slavná sopranistka.[2]

Fanny Corri-Paltoniová studovala zpěv nejprve u svého otce a poté u Angelicy Catalaniové a Johna Brahama v Londýně a v letech 1815–1816 spolu s Catalaniovou podnikla cestu po kontinentální Evropě. V letech 1818 až 1820 působila v londýnském King's Theatre, kde 17. ledna 1818 debutovala v roli Hraběnky v Figarově svatbě. V Londýně si vysloužila pochvalné recenze za několik dalších ztvárnění Mozartových hrdinek, včetně Donny Anny v Donu Giovannim, Dorabelly v Così fan tutte a Královny noci v Kouzelné flétně. Byla také ceněnou Matildou v Rossiniho opeře Elisabetta, regina d'Inghilterra ze 30. dubna 1818. Další triumf přišel 4. května 1820, kdy zpívala Amenaide v londýnské premiéře Rossiniho Tancrediho.[2] V letech 1818 - 1821 byla také pravidelnou účinkující na koncertech Philharmonic Society.

Od počátku do poloviny 20. let 19. století se Corri-Paltoni zúčastnila několika úspěšných koncertních turné po Německu, Itálii a Španělsku.

V roce 1824 ztvárnila postavu Isaury ve hře Giacoma Meyerbeera Margherita d'Anjou v Městském divadle v Boloni. Dne 20. dubna 1827 ztvárnila roli Corilly Scortichini ve světové premiéře hry Gaetana Donizettiho Le convenienze ed inconvenienze teatrali v neapolském Teatro Nuovo. Po zbytek onoho roku účinkovalal v opeře v Madridu.[2]

12. ledna 1828 Corri-Paltoni zpívala v premiéře Luigiho Ricciho Ulisse in Itaca v neapolském divadle San Carlo a brzy nato účinkovala v milánské La Scale v letech 1828 až 1829. Mezi její role v Miláně patřila Corilla v La Prova d'un opera seria Francesca Gnecca, titulní role v Rossiniho Popelce (se slavným basistou Luigim Lablachem), Rosa v Le cantatrici villane Valentina Fioravantiho, Lisinga v Rossiniho Demetrio e Polibio a Rosina v Rossiniho Lazebníkovi sevillském. [2]

V roce 1830 cestovala po celém Německu. V roce 1834 se objevila ve světové premiéře Saveria Mercadanteho Uggero il danese v Teatro Riccardi v Bergamu.

Její poslední známou rolí byla Adalgisa v představení Belliniho Normy v Alessandrii v roce 1835. Od tohoto okamžiku nejsou k dispozici žádné informace o ní ani o jejím manželovi.[2]

Rodina a potomstvo

[editovat | editovat zdroj]

Během svého turné po Itálii se seznámila se zpěvákem Giuseppem Paltonim, za něhož se později provdala a byla nadále známa jako Fanny Corri-Paltoni.

V letech 40.–50. letech žili manželé Fanny a Giuseppe (Joseph) Paltoni († 1856, Chorlton) v Manchesteru. Manželé měli tři děti:

  1. dcera Fanny (1829 v Itálii) zpěvačka,
  2. syn Ullriches, (1837, Manchester)
  3. Giuseppe (1843 tamtéž).

Při sčítání lidu v roce 1851 je Frances Corri-Paltoni uvedena jako „profesorka zpěvu“ a Giuseppe jako „zpěvák“.

Fanny Corri-Paltoniová měla s Giuseppem (1856, Chorlton) tři děti. Zemřela v roce 1861 v Barton upon Irwell, Lancashire po půlroční nemoci.[3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fanny Corri-Paltoni na anglické Wikipedii.

  1. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f Archivovaná kopie [online]. [cit. 2024-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-18. . Archived from the original Archivováno 18. 8. 2011 na Wayback Machine. on 18 August 2011. Retrieved 8 September 2009.
  3. www.britishnewspaperarchive.co.uk. Dostupné online.