Episcie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxEpiscie
alternativní popis obrázku chybí
Episcia cupreata 'Silver Sceen'
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďpodpětovité (Gesneriaceae)
Rodepiscie (Episcia)
Mart., 1829
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Episcia lilacina

Episcie[1] (Episcia) je rod rostlin z čeledi podpětovité. Zahrnuje 10 druhů a je rozšířen v tropické Americe. Episcie jsou nízké plazivé byliny s chlupatými a často různě mramorovanými či zbarvenými listy a nápadnými květy různých barev. Jsou pěstovány jako okrasné rostliny dekorativní listem i květem a byla vyšlechtěna řada kříženců a kultivarů.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Episcie jsou nízké, pozemní nebo epifytické byliny s poléhavými nebo plazivými stonky. Stonek je jednoduchý nebo větvený, v uzlinách kořenující. Listy jsou vstřícné, často nahloučené, vejčité, eliptické nebo kopinaté, na vrcholu špičaté nebo zaoblené, na bázi klínovité až srdčité, měkce chlupaté. Na líci jsou tmavě zelené nebo s rozličnou kresbou, spodní strana bývá zbarvená. Řapík je krátký. Květy jsou nápadné, dvoustranně souměrné, jednotlivé nebo po 2 až 6 ve stopkatých květenstvích. Kalich je často nepravidelný, složený z 5 volných nebo na bázi srostlých lístků. Koruna je bílá, žlutá, modrá, purpurová nebo červená, miskovitá až zvonkovitá, na bázi se zřetelnou ostruhou. Korunní trubka je úzká, trubkovitá, většinou nad ostruhou a u ústí zúžená, zakončená 5 laloky. Laloky jsou zaokrouhlené, celokrajné, drobně zubaté nebo třásnité. Tyčinky jsou 4, jsou přirostlé u báze korunní trubky a nevyčnívají. Semeník je svrchní, s čnělka|čnělkou zakončenou dvoulaločnou bliznou. Čnělka nevyčnívá z květu. Plodem je dužnatá tobolka pukající dvěma chlopněmi. Semena jsou elipsoidní, hnědá, lesklá.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod episcie zahrnuje v současném taxonomickém pojetí 10 druhů. Vyskytuje se v tropické Americe od Nikaraguy po Brazílii a Peru. Rostou spíše v nižších nadmořských výškách, v roce 2008 však byl z Venezuely popsán nový druh Episcia duideae, který se vyskytuje na stolových horách ve výšce 1500 až 1600 metrů.[2][3][4]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Episcia je v současné taxonomii řazen v rámci čeledi Gesneriaceae do podčeledi Gesnerioideae a do tribu Episcieae, který zahrnuje celkem 17 rodů.[5] V minulosti byl pojat mnohem šířeji. V roce 1978 jej revidoval Hans Joachim Wiehler. Mnoho druhů bylo přesunuto jinam, zejména do rodů Alsobia, Nautilocalyx a Paradrymonia. Toto pojetí bylo potvrzeno i fylogenetickými molekulárními studiemi.[6][7]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Episcie jsou pěstovány jako pokojové rostliny, okrasné zejména listem. Byla vyšlechtěna celá řada kultivarů, vzniklých zejména křížením různých forem Episcia cupreata, E. reptans a E. lilacina. [8][9]

Různé druhy a kultivary episcií jsou pěstovány ve sklenících botanických zahrad.[10]

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Episcie jsou tropické rostliny, kterým vyhovuje teplota v rozpětí 18 až 32 °C. Pokles teplot pod 15 nebo 16 °C špatně snášejí a při teplotách pod 10 °C odumírají růstové vrcholy. Prospívají v humusem bohaté, propustné zemině a spíše v mělčích nádobách. Půda by měla být stále přiměřeně vlhká a nesmí vyschnout, některým druhům a kultivarům škodí též příliš vydatná zálivka. Episcie ochotně rostou i ve stínu, ke zdárnému kvetení však potřebují přiměřené světlo. Různé druhy a jejich hybridy mají různé světelné nároky. Obecně formy se zelenými nebo stříbrnými listy se spokojí s menším osvětlením, zatímco formy s hnědými nebo měděnými listy vyžadují silné světlo. Při vyšší vzdušné vlhkosti (70 %) se jim daří lépe, rostou však i v rozpětí 40 až 50 %. Množí se snadno odnožemi, které tvoří na koncích oddenků, dále je možno je množit listovými řízky, což je zdlouhavější, a také výsevem semen.[8][9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky) 
  2. a b BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Missouri: Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1. (anglicky) 
  3. The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. FEUILLET, Christian. Journal of the Botanical Research Institute of Texas. Jul 2008, čís. 2(1), s. 275–280. ISSN 1934-5259. 
  5. WEBER, Anton; SKOG, Lawrence E. Gesneriaceae-Gesnerioideae: Classification based on molecular evidence [online]. Rev. 2007 [cit. 2015-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. World Checklist of Gesneriaceae [online]. Smithsonian National Museum of Natural History [cit. 2015-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. WEBER, Anton; SKOG, Lawrence E. Genera of Gesneriaceae: Episcia [online]. Rev. 2007 [cit. 2015-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky) 
  9. a b ROBITAILLE, Nancy. Cultural differences between Episcia and African Violets [online]. Singapore: Green Culture, 2005 [cit. 2015-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. (anglicky) 
  10. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]