Přeskočit na obsah

Emil Horváth

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Emil Horváth
Narození12. listopadu 1945 (79 let)
Nitra
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materVysoká škola múzických umění v Bratislavě
Aktivní roky1965–dosud
ChoťViera Richterová
DětiTomáš Horváth
RodičeEmil Horváth st.
Významné roleporučík Gajdoš (30 případů majora Zemana)
Petr Švejcar (Prokletí domu Hajnů)
Šimon Šindelka (Sladké starosti)
Umělecké ceny
2005 – Řád Ľudovíta Štúra

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emil Horváth mladší (* 12. listopadu 1945 Nitra) je slovenský herec, režisér a divadelní pedagog, syn herce Emila Horvátha staršího a manžel herečky Viery Richterové.

V roce 1968 vystudoval herectví na VŠMU v Bratislavě a poté nastoupil do Divadla SNP v Martině. V letech 1976 až 1983 působil na Nové scéně v Bratislavě. Od ledna 1984 je členem činohry Slovenského národního divadla, od května 2011 je i jejím ředitelem.

Věnuje se též divadelní režii.

Hrál též v mnoha filmech a televizních inscenacích (Demeterovci, Ako sa Vinco zaťal, Prokletí domu Hajnů) nebo seriálech (Americká tragédia, 30 případů majora Zemana).

Vyučuje též herectví na VŠMU, v roce 2005 získal titul profesor.

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]
  • 1973 – Cena Jána Borodáča za postavu Rjumina ve hře Letní hosté (M. Gorkij)
  • 1975 – Cena Jána Borodáča za divadelní postavu Lunche ve hře Kavalíři (G. Farquhar)
  • 1975 – Cena Litfondu za divadelní postavu Mikiho ve hře Meridián
  • 1976 – Cena za herecký výkon na MFF v Karlových Varech za divadelní postavu Vlada ve hře Keby som mal dievča
  • 1987 – Cena Andreje Bagara za rok 1986 za postavu Ing. Zilova v inscenaci hry Lov na kachny (A. Vampilov)
  • 1991 – výroční cena za výkon v inscenaci Brouk v hlavě a za režii hry Caligula (A. Camus)
  • 1995 – Cena Litfondu za divadelní postavu Uhríka ve hře Dokud kohout nezazpívá
  • 2000 – Cena J. Kronera za rok 1999 za postavu Stařečka v inscenaci Židle (E. Ionesco)
  • 2001 – výroční cena Literárního fondu za postavu Stařečka v inscenaci Židle (E. Ionesco)
  • 2005 – Řád Ľudovíta Štúra II. třídy za významné zásluhy v oblasti rozvoje kultury, udělil slovenský prezident Ivan Gašparovič

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]