Přeskočit na obsah

Elia Fracasso od svatého Klementa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Blahoslavená
Elia od svatého Klementa
OCD
řeholnice
Církevřímskokatolická
Zasvěcený život
Institutbosé karmelitky
Sliby 
            dočasné4. prosince 1921
            doživotní11. února 1925
Osobní údaje
Rodné jménoTeodora Fracasso
Datum narození17. ledna 1901
Místo narozeníBari
Italské královstvíItalské království Italské království
Křest21. ledna 1901
1. svaté přijímání11. května 1911
Biřmování1903
Datum úmrtí25. prosince 1927
Místo úmrtíBari
Italské královstvíItalské království Italské království
Příčina úmrtímozkový nádor
Národnostitalská
RodičeGiuseppe Fracasso a Pasqua Cianci
Svatořečení
Začátek procesu11. září 1980
Beatifikace18. března 2006
katedrála sv. Sabina, Bari, Itálie
beatifikoval Benedikt XVI.
Svátek29. května
Uctívána církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Titul svatépanna
Atributyřeholní oděv
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Teodora Fracasso, OCD., řeholním jménem Elia od svatého Klementa (17. ledna 1901, Bari25. prosince 1927, tamtéž) byla italská římskokatolická řeholnice, členka Řádu bosých karmelitek. Katolická církev ji uctívá jako blahoslavenou.[1][2][3][4]

Narodila se dne 17. ledna 1901 v Bari jako třetí z devíti dětí (čtyři zemřely jako kojenci) rodičům Giuseppemu Fracassovi a Pasqui Cianci. Pokřtěna byla 21. ledna téhož roku ve farním kostele San Giacomo. Její otec pracoval jako malíř a dekoratér, zatímco její matka byla ženou v domácnosti. Roku 1903 přijala z rukou arcibiskupa z Bari Giulia Vaccara svátost biřmování.[3][2] V roce 1906 se jí ve snu zjevila Panna Maria. První vzdělání získala na škole, vedené řeholními sestrami.[5][4]

Dne 11. května 1911 přijala své první svaté přijímání. Vstoupila do sdružení bl. Imeldy Lambertini a stala se členkou „Esercito Angelicosv. Tomáše Akvinského. V té době byl jejím zpovědníkem dominikánský kněz Pietro Fiorillo. Dne 20. dubna 1914 vstoupila do III. řádu svatého Dominika a přijala řeholní jméno Agnes. Dne 14. května 1915 složila své sliby. Jejím vzorem byla sv. Terezie z Lisieux.[4][3]

V období první světové války se věnovala charitativní činnosti. Roku 1917 se stal jejím novým duchovním vůdcem jezuitský kněz Sergio di Gioia. Dne 8. dubna 1920 vstoupila do kláštera bosých karmelitek v Bari a přijala řeholní jméno Elia od svatého Klementa. 14. listopadu téhož roku přijala karmelitánský hábit. Dne 4. prosince 1921 složila své první dočasné řeholní sliby a dne 11. února 1925 složila své sliby doživotní. Na jaře roku 1923 ji převorka kláštera svěřila práci cvičitelky na tkaní a vyšívání na stroji na internátní škole při jejím klášteře. Roku 1925 však byla ředitelkou školy s autoritářským charakterem z této pozice odvolána. Poté trávila dlouhou dobu ve své klášterní cele, kde prováděla jí svěřené šicí práce. Roku 1927 byla jmenována sakristiánkou kláštera.[5][4]

Od roku 1926 trpěla následky encefalitidy. V lednu roku 1927 prodělala chřipku a její zdravotní stav se začal zhoršovat. Trpěla také silnými bolestmi hlavy. 21. prosince 1927 se u ní projevila vysoká horečka. 24. prosince byl přivolán lékař, který u ní shledal možnou meningitidu nebo encefalitidu. Poté jí však lékaři diagnostikovali mozkový nádor. Na něj zemřela na Boží hod vánoční dne 25. prosince 1927 v Bari. Jejímu pohřbu následujícího 26. prosince předsedal arcibiskup z Bari Augusto Curi.[2][4]

Její beatifikační proces započal dne 11. září 1980, čímž obdržela titul služebnice Boží. Dne 11. prosince 1987 ji papež sv. Jan Pavel II. podepsáním dekretu o jejích hrdinských ctnostech prohlásil za ctihodnou. Dne 19. prosince 2005 byl uznán zázrak na její přímluvu, potřebný pro její blahořečení.

Blahořečena pak byla dne 18. března 2006 v katedrále sv. Sabina v Bari. Obřadu předsedal jménem papeže Benedikta XVI. kardinál José Saraiva Martins.

Její památka je připomínána 29. května. Bývá zobrazována v řeholním oděvu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Teodora Fracasso na anglické Wikipedii.

  1. Beata Elia di San Clemente (Teodora Fracasso). Santiebeati.it [online]. [cit. 2024-05-23]. Dostupné online. 
  2. a b c Elia di San Clemente. www.causesanti.va [online]. [cit. 2024-05-23]. Dostupné online. (italsky) 
  3. a b c Beata Elia di S.Clemente. www.carmeloveneto.it [online]. [cit. 2024-05-23]. Dostupné online. 
  4. a b c d e ADMIN. Beata Elia di San Clemente [online]. 2021-05-16 [cit. 2024-05-23]. Dostupné online. (italsky) 
  5. a b Biographie de Soeur Elia di san Clemente. www.vatican.va [online]. [cit. 2024-05-23]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]