Elda Emma Andersonová
| Elda Emma Andersonová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 5. října 1899 Green Lake |
| Úmrtí | 17. dubna 1961 (ve věku 61 let) Oak Ridge |
| Alma mater | Wisconsinská univerzita v Madisonu (do 1941) Ripon College |
| Pracoviště | Milwaukee-Downer College Národní laboratoř Los Alamos Národní laboratoře Oak Ridge |
| Obor | fyzika |
| Známý díky | projekt Manhattan |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Elda Emma Andersonová, nepřechýleně Anderson (5. října 1899 Green Lake – 17. dubna 1961 Oak Ridge), byla americká fyzička a výzkumnice. Během druhé světové války pracovala na Princetonské univerzitě, v Národní laboratoři Los Alamos na projektu Manhattan, v němž připravila první vzorek čistého uranu-235.
Po absolvování Wisconsinské univerzity se v roce 1929 stala profesorkou fyziky na Milwaukee-Downer College. Po válce se začala zajímat o zdravotní fyziku, kterou se zabývala v oddělení zdravotní fyziky v Národní laboratoři Oak Ridge. Byla zakladatelkou profesionální certifikační agentury známé jako American Board of Health Physics.
Dětství a mládí[editovat | editovat zdroj]
Elda Emma Anderson se narodila 5. října 1899 v Green Lake ve Wisconsinu Edwinu A. Andersonovi a jeho manželce Lene (rozené Heller). Měla dva sourozence. Od malička byla fascinována čísly, přesto se chtěla stát učitelkou v mateřské škole. Později se začala zajímat o vědu, ovlivnila ji patrně její starší sestra, která se zabývala chemií. Rodina ji podporovala v akademickém úsilí.[1]
V roce 1922 získala bakalářský titul z Ripon College, poté v roce 1924 magisterský titul ve fyzice na Wisconsinské univerzitě.[1] Od roku 1924 do roku 1927 vyučovala na Estherville Junior College v Iowě, kde byla děkankou fyziky, chemie a matematiky.[2] V roce 1929 se stala profesorkou fyziky na Milwaukee-Downer College (elitní ženská vysoká škola později začleněná do Lawrence University) a poté v roce 1934 vedoucí katedry fyziky.[3]
Profesní kariéra a výzkum[editovat | editovat zdroj]
V roce 1941 dokončila doktorát na Wisconsinské univerzitě. Po jeho dokončení požádala o uvolnění ze své pozice na Milwaukee-Downer College, aby se mohla věnovat válečnému výzkumu v projektu Manhattan na Úřadu vědeckého výzkumu a vývoje na Princetonské univerzitě. Krátce nato nastoupila do Národní laboratoře v Los Alamos. Zde studovala základní parametry štěpení, včetně analýzy časových zpoždění spojených s absorpcí a emisí neutronů. Protože byla starší než většina ostatních vědců, byla pověřena vedením projektu.[4] Mezi její úspěchy v Los Alamos patří např. laboratorní příprava prvního vzorku čistého uranu-235.[5] V zaměstnání trávila často až šestnáct hodin denně, často pracovala v noci, přičemž nosila džíny a kostkovanou košili, což v té době nebylo obvyklé oblečení pro ženy.
Po válce, v roce 1947, se vrátila k výuce na Milwaukee-Downer College. Její předcházející výzkum v oblasti jaderné fyziky v ní nicméně vyvolal zájem o zdravotní účinky záření. V roce 1949 opustila školství, aby se mohla věnovat zdravotní fyzice. Nastoupila na oddělení zdravotní fyziky v Národní laboratoři Oak Ridge v Tennessee, od jehož založení tehdy uplynulo 5 let. V Oak Ridge byla první vedoucí v oblasti vzdělávání a školení. Svou kariéru věnovala vybudování nového výukového programu ve zdravotní fyzice, který od roku 1949 sama vyučovala.[1]
Kromě toho spolupracovala se členy fakulty na Vanderbilt University v Nashville, aby zde vytvořila magisterský studijní program ve zdravotní fyzice. Byla také zodpovědná za výuku státních a federálních důstojníků v armádě a univerzitních profesorů. Mnozí z nich jsou v současnosti předními odborníky ve zdravotní fyzice.[6]
Byla známa tím, že nad rámec svých povinností pomáhala studentům s akademickými i osobními problémy, přičemž jim poskytovala podporu a užitečné rady. V některých případech jim dokonce půjčovala peníze.
V roce 1955 uspořádala ve Stockholmu první mezinárodní kurz ve zdravotní fyzice a další podobné organizovala v roce 1957 v Belgii a v roce 1958 v Bombaji. v roce 1955 podporovala založení Health Physics Society, kde pracovala nejprve jako tajemnice a v letech 1959 až 1960 jako prezidentka společnosti. V roce 1960 založila profesionální certifikační agenturu známou jako American Board of Health Physics.[7] V roce 1956 onemocněla leukémií, přesto si udržela své profesní postavení až do své smrti v roce 1961.[4]
Úmrtí a odkaz[editovat | editovat zdroj]
Nikdy se neprovdala a neměla děti. V roce 1956 onemocněla leukémií. Zemřela téměř o pět let později v Oak Ridge v Tennessee 17. dubna 1961 ve věku 61 let. Příčinou smrti byl karcinom prsu a leukémiie, které byly pravděpodobně důsledkem její práce s radioaktivními materiály.[8] Je pohřbena na hřbitově v Green Lake ve Wisconsinu.
Její odkaz ožívá každoročně na výročním zasedání Health Physics Society, kde se uděluje mladým členům společnosti cena Eldy E. Anderson.[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elda Emma Anderson na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c SICHERMAN, Barbara; GREEN, Carol Hurd. Notable American women : the modern period : a biographical dictionary. Cambridge, Mass.: Belknap Press of Harvard University Press 773 s. Dostupné online. ISBN 0-674-62732-6, ISBN 978-0-674-62732-1. OCLC 6487187 S. 20–21.
- ↑ Atom Bomb worker Dies, Dr. Elda Anderson.. The Milwaukee Journal. 1961-04-19, roč. 1961, s. 16.
- ↑ YOUNT, Lisa. A to Z of women in science and math. Rev. ed. vyd. New York: Facts On File xv, 368 pages s. Dostupné online. ISBN 978-0-8160-6695-7, ISBN 0-8160-6695-7. OCLC 144330722
- ↑ a b HOWES, Ruth H; HERZENBERG, Caroline L. After the War: US Women in Physics.. [s.l.]: Morgan & Claypool Publishers, 2015.
- ↑ HOWES, Ruth. Their day in the sun : women of the Manhattan Project. Philadelphia: Temple University Press, 1999. 1 online resource (viii, 264 pages) s. Dostupné online. ISBN 0-585-38881-4, ISBN 978-0-585-38881-6. OCLC 49569088 S. 35.
- ↑ Elda E. Anderson. Physics Today. 1961-07-01, roč. 14, čís. 7, s. 68–68. Dostupné online [cit. 2023-04-03]. ISSN 0031-9228. DOI 10.1063/1.3057675.
- ↑ MOELLER, D W. History of the American Board of Health Physics.. American Journal of Public Health. Roč. 1972, čís. 62(2), s. 247–251.
- ↑ a b BAILEY, Ogilvie Marilyn; HARVEY, Joy Dorothy. The biographical dictionary of women in science : pioneering lives from ancient times to the mid-20th century. New York: Routledge, 2000. 1499 s. Dostupné online. ISBN 0-415-92038-8, ISBN 978-0-415-92038-4. OCLC 40776839 S. 33–34.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Elda Emma Andersonová na Wikimedia Commons - ELDRIDGE, Alison. Elda Emma Anderson - Encyclopaedia Britannica [online]. The Encyclopaedia Britannica [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. (anglicky)
