Eduard Bartoníček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Eduard Bartoníček
Eduard Bartoníček.jpg
Narození 31. srpna 1855
Chrudim, Čechy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 7. května 1915 (ve věku 59 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání hudební skladatel, varhaník a sbormistr
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard Bartoníček (31. srpna 1855 Chrudim7. května 1915 Praha[1]) byl český hudební skladatel a sbormistr.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování reálného gymnázia v Praze se živil jako úředník a současně soukromě studoval hudbu u J. Augusta Starého. V letech 18801883 byl úředníkem v notářské kanceláři v Rokycanech. Od roku 1883, kdy se stal učitelem hudby v Klatovech, se zcela věnoval hudbě.

V roce 1887 odešel do Ostravy.[2] Byl sbormistrem pěveckého spolku Lumír a později také sboru Záboj. Kromě toho byl ředitelem kůru kostela sv. Spasitele v Ostravě a po krátkou dobu i v kostelích ve Strumeni (dnes v Polsku) a v Jablunkově. Po jistou dobu byl rovněž varhaníkem ve Frýdku-Mísku. S ostravskými sbory provedl vrcholná díla Dvořákova: Stabat Mater, Sv. Ludmila, Svatební košile i operu Karla Kovařovice Edip král.

Bartoníček byl činný jako národní buditel. Věnoval se osvětové činnosti. Pořádal četné koncertní zájezdy do okolních obcí nejen ve Slezsku, ale i na Slovensko. Šířil zájem o lidovou píseň a jeho skladby jsou silně lidovou písní ovlivněny. Velmi populární se stala jeho úprava lidových slezských tanců pod názvem Slezská beseda. Závěrečný smíšený sbor z jeho Zpěvů lidu slezského (na slova Adolfa Heyduka) se stal neoficiální hymnou Slezska.

Vydával dva hudebně osvětové časopisy: Moravskoslezský hudební věstník a Varyto. V roce 1903 zorganizoval v Opavě první slezský pěvecký festival.

Zemřel v Praze, byl pohřben na Olšanských hřbitovech do rodinné hrobky.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Písně[editovat | editovat zdroj]

  • Tři písně pro vyšší hlas
  • Cymbál a husle (na slova Adolfa Heyduka)
  • Pochod českých sokolů

Sbory[editovat | editovat zdroj]

  • Postilion
  • Trojčátka
  • Zpěvy lidu slezského
  • Květy z Opavska
  • Slovenské spevy
  • Směs slovenských písní
  • Na vršíčku kaple
  • Slib milého – Maminčina
  • Sanice
  • Na rozchodu
  • Máje

Opereta[editovat | editovat zdroj]

  • Testament tety Klotildy (1912)

Chrámové skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Missa brevis in honorem scti Francisci Xav.
  • Česká mše ku cti a chvále sv. Václava
  • Jitřní (vánoční mše)
  • České requiem
  • Te deum a další.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Národní listy, 12.5.1915, s.4-5, Pohřeb řed. Eduarda Bartoníčka
  2. Opavský týdenník, 19.3.1887, s.1, Z Mor. Ostravy

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Mazurek, Jan : Hudebník Eduard Bartoníček. Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 17, 1995, s. 419-423.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]