Dvojštítník
 Dvojštítník | |
|---|---|
 Dvojštítník mnohokvětý (Dipelta floribunda) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | štětkotvaré (Dipsacales) |
| Čeleď | zimolezovité (Caprifoliaceae) |
| Rod | dvojštítník (Dipelta) Maxim., 1877 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dvojštítník (Dipelta) je rod rostlin z čeledi zimolezovité. Jsou to opadavé keře s jednoduchými vstřícnými listy, připomínající v době květu weigelie. Květy jsou zvonkovité nebo nálevkovité, podepřené nápadnými listeny. Rod zahrnuje 3 druhy, rozšířené pouze v Číně. Druhy dvojštítník mnohokvětý a dvojštítník břichatý jsou v České republice pěstovány jako okrasné dřeviny.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Dvojštítníky jsou opadavé, vzpřímeně rostoucí keře, svým vzhledem připomínající weigelie. Dorůstají výšky do 4 metrů, dvojštítník mnohokvětý může v domovině dorůst i do podoby až 6 metrů vysokého stromu. Zimní pupeny jsou kryté několika páry šupin. Listy jsou jednoduché, vstřícné, celokrajné nebo při vrcholu zubaté, krátce řapíkaté, bez palistů. Na žilnatině a okraji čepele jsou lehce chlupaté. Květy jsou oboupohlavné, dvoustranně souměrné, ve svazečcích. Květy jsou podepřené 4 nestejnými listeny, které se v průběhu vývoje květu nebo až plodu zvětšují. Kalich je tvořen 5 čárkovitými až kopinatými, na bázi srostlými lístky. Koruna je nálevkovitá až zvonkovitá, lehce dvoupyská, na bázi zúžená a vypouklá. Horní pysk je dvoulaločný, spodní trojlaločný. Tyčinky jsou 4 a nevyčnívají z květů. Semeník obsahuje 4 komůrky, z nichž 2 obsahují větší počet sterilních vajíček a 2 po jednom plodném vajíčku. Čnělka je o něco kratší než koruna. Plodem je nažka se dvěma zvětšenými, křídlovitými listeny na bázi, na vrcholu nesoucí vytrvalý kalich.[1][2]
-
Detail větévky dvojštítníku mnohokvětého -
Květ dvojštítníku břichatého -
Plody dvojštítníku mnohokvětého
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod Dipelta zahrnuje 3 druhy, rostoucí pouze ve střední a jihozápadní Číně. Dvojštítník mnohokvětý a dvojštítník břichatý rostou jako součást smíšených horských lesů a křovin v nadmořských výškách 600 až 2400 metrů. Druh D. elegans se vyskytuje v širokolistých lesích a jeho výskyt je omezen na provincie Kan-su a S’-čchuan, kde roste v nadm. výškách okolo 2000 metrů.[1][3]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Rod Dipelta je spolu s dalšími blízce příbuznými rody (Kolkwitzia, Linnaea, Abelia, Diabelia, Zabelia, Vesalea) řazen do podčeledi Linnaeoideae. V minulosti byly řazeny i do samostatné čeledi Linnaeaceae. Taxonomie této skupiny není dosud ustálená. Ve studii z roku 2013 jsou všechny rody této skupiny s výjimkou rodu Zabelia vřazeny do široce pojatého rodu Linnaea. Toto pojetí následuje např. Catalogue of life.[4][5]. Naopak ve studii z roku 2015 jsou rody této skupiny pojaty jako samostatné.[6]
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]- dvojštítník břichatý (Dipelta yunnanensis, syn. D. ventricosa)
- dvojštítník mnohokvětý (Dipelta floribunda)[2]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Dvojštítník mnohokvětý a dvojštítník břichatý jsou v České republice pěstovány jako okrasné dřeviny.[7] Je možno se s nimi setkat např. v Průhonickém parku, Dendrologické zahradě v Průhonicích, Pražské botanické zahradě v Tróji[8] nebo Arboretu MU v Brně.
Pěstování
[editovat | editovat zdroj]Kultura je podobná jako u weigelií, mladé rostliny jsou však celkově choulostivější. Daří se jim v čerstvě vlhkých hlinitých půdách na výsluní nebo v polostínu. Staré větve je vhodné občas v období po odkvětu odstraňovat. Semena se vysévají na jaře do poloteplého pařeniště. Lze také řízkovat zelenými řízky v červnu.[2][7][9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b YANG, Qiner; LANDREIN, Sven. Flora of China: Dipelta [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ FANG, Jingyun; WANG, Zhiheng; TANG, Zhiyao. Atlas of woody plants in China. Vol. 1. [s.l.]: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-15017-3. (anglicky)
- ↑ CHRISTENHUSZ, Maarten J.M. Twins are not alone: a recircumscription of Linnaea (Caprifoliaceae). Phytotaxa. 2013, čís. 125(1). Dostupné online.
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WANG, H.F. et al. Molecular phylogeny and biogeographic diversification of Linnaeoideae (Caprifoliaceae s. L.) disjunctly distributed in Eurasia, North America and Mexico. PLoS One. 2015, čís. 10(3). Dostupné online.
- ↑ a b HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1.. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. 000128363.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. [cit. 2016-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15.
- ↑ BRICKELL, Christopher (ed.). Encyclopedia of plants & flowers. [s.l.]: American Horticultural Society, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-7566-6857-0. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu dvojštítník na Wikimedia Commons 
Taxon Dipelta ve Wikidruzích
