Duma (rod)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxDuma
alternativní popis obrázku chybí
Duma thébská (Hyphaene thebaica) v Izraeli
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád arekotvaré (Arecales)
Čeleď arekovité (Arecaceae)
Rod duma (Hyphaene)
Gaertn., 1788
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Duma[1] (Hyphaene) je nevelký rod palem, zahrnující celkem 8 druhů. Je rozšířen zejména v sušších oblastech tropické Afriky a dále na Madagaskaru a v Indii. Dumy jsou dvoudomé palmy vesměs dosti neobvyklého vzhledu. Kmeny jsou často vidličnatě rozvětvené. Listy jsou dlanité, s ostnitými řapíky. Samčí a samičí květenství jsou si vzhledově dosti podobná a vyrůstají v koruně mezi bázemi listů.

Dumy jsou palmy všestranného využití a pro domorodé obyvatele mají podstatný význam. Využívají se prakticky všechny jejich části. Poskytují potravu pro lidi i zvířata, materiál na střechy a tkaní, olej, alkoholické nápoje, léčiva, palivo aj. Nejznámějším zástupcem je duma thébská (Hyphaene thebaica). Je to stará užitková rostlina a její plody bývají nacházeny i v egyptských hrobkách faraonů.

Kresba plodenství dumy thébské z roku 1743

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dumy jsou malé až vysoké, otrněné, dvoudomé, poměrně pomalu rostoucí palmy. Charakter kmene je u těchto palem velmi různorodý. Může být solitérní nebo vícečetný, přímý nebo poléhavý, dokonce i zkrácený a podzemní. Na rozdíl od většiny ostatních palem jsou kmeny většinou vidličnatě větvené (duma Petersonova má kmen nevětvený a v horní části poněkud ztlustlý). Mladé kmeny jsou pokryté vytrvalými bázemi listů, starší jsou holé, se zřetelnými listovými jizvami. Listy jsou dlanitozpeřené, induplikátní, často nasivělé a pokryté voskovou vrstvou. Řapíky jsou masivní, na líci vyhloubené, na rubu zaoblené, s okrajem otrněným silnými, trojúhelníkovitými, zahnutými ostny. Listové pochvy jsou hustě plstnaté. Na lícové straně listu je v místě nasedání čepele na řapík dobře vyvinutý a často nesymetrický výběžek (hastula).

Květenství jsou jednopohlavná a vyrůstají mezi bázemi listů. Samičí květenství jsou o něco mohutnější a méně větvená než samčí, jinak jsou si dosti podobná. Květy mají trojčetný kalich a korunu. Samčí květy vyrůstají v rámci květenství v trojkvětých vijanech a obsahují 6 tyčinek. Samičí květy vyrůstají jednotlivě. Gyneceum je kulovité, srostlé ze 3 plodolistů a se stejným počtem komůrek obsahujících po 1 vajíčku. Blizny jsou 3, krátké. Plody jsou velké peckovice různých tvarů. Zpravidla obsahují jedno, řidčeji 2 nebo 3 semena. Na povrchu jsou hladké, lesklé nebo matné. Dužnina (mezokarp) je suchá a vláknitá, často velmi aromatická a sladká.[2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod duma zahrnuje 8 druhů. Je rozšířen téměř v celé Africe, na Madagaskaru a Indickém subkontinentu. Většina druhů (celkem 6) roste v tropické Africe, a to zejména při pobřeží východní části kontinentu. Na jih zasahují až po jihoafrický Natal. Duma thébská (H. thebaica) roste v sušších oblastech téměř celé rovníkové Afriky, zasahuje i na Arabský poloostrov, do Palestiny a údolím Nilu i do Egypta. Do jižní části Arabského poloostrova přesahuje z Afrického rohu také druh Hyphaene reptans. Na Madagaskaru se vyskytuje pouze duma natalská (H. coriacea), druh rozšířený i ve východní části Afriky. Roste v západní části ostrova. Jediným indickým druhem je H. dichotoma, rostoucí při západním pobřeží subkontinentu ve státech Gudžarát a Maháráštra. Existují též údaje o jeho výskytu na Srí Lance.[2][3][4]

Dumy rostou na otevřených stanovištích, podél vodních toků a na okrajích lesů v sušších oblastech tropů. V některých oblastech Afriky tvoří řídké porosty, označované jako palmová savana.[3]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Semena dum rozšiřují zejména větší savci, jako jsou sloni nebo paviáni. Ve sloním trusu bývají v Africe nacházena klíčení schopná semena.[5]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Plody dumy thébské jsou nacházeny v hrobkách egyptských faraonů včetně hrobky Tutanchamona. Historie pěstování tohoto druhu v užitkových zahradách je dosti dlouhá a sahá do doby min. 1800 let př. n. l.[3][6]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Hyphaene je v rámci taxonomie palem řazen do podčeledi Coryphoideae, tribu Borasseae a subtribu Hyphaeninae. Do tohoto subtribu jsou řazeny ještě další 3 blízce příbuzné monotypické rody: Bismarckia, Satranala a Medemia.

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Dumy mají značný význam pro lokální venkovské obyvatelstvo a všechny části rostlin mají nějaké využití. Listy slouží jako krytina na střechy a získávají se z nich hrubá vlákna používaná ke tkaní. Z naříznutého vegetačního vrcholu se získává sladká šťáva, z níž se kvašením získává palmové víno. Plody mají jedlou dužninu a rovněž endosperm nezralých plodů je jedlý, je to však potrava spíše nouzová. Semena mají vysoký obsah bílkovin a tuků. Zralá semena slouží jako rostlinná náhrada slonoviny podobně jako u slonovníku. Plody se také používají jako krmivo pro domácí zvířata a vyrábí se z nich olej. Všechny opadané části se používají jako palivo.[2][9][10] Dumy jsou občas pěstovány i jako okrasné rostliny. Jihoafrické populace dumy natalské (Hyphaene coriacea) jsou dosti odolné i pro pěstování v teplých oblastech mírného pásu.[3] Plody dumy obsahují zejména flavonoidy, saponiny a třísloviny a jsou využívány v domorodé medicíně.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. a b c Palms of the World Online. Hyphaene [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e JONES, David L. Palms of the World. Canberra: Reed Books, 1995. ISBN 0-7301-0420-6. (anglicky) 
  4. HENDERSON, Andrew. Palms of Southern Asia. [s.l.]: Princeton University Press, 2009. ISBN 978-0-691-13449-9. (anglicky) 
  5. VAN DER PIJL, Leendert. Principles of dispersal in higher plants. [s.l.]: Springer-Verlag, 1972. ISBN 978-3-642-96110-6. (anglicky) 
  6. a b EL-GENDY, A. et al. The beneficial dietary hypotensive and hypolipidaemic effects of Hyphaene thebaica (Doum). The Internet Journal of Alternative Medicine. 2008, čís. 7. Dostupné online. 
  7. VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. 
  8. KUNTE, Libor; ZELENÝ, Václav. Okrasné rostliny tropů a subtropů. [s.l.]: Grada Publishing, 2009. ISBN 8024715481. 
  9. MARTIN, Franklin W.; CAMPBELL, Carl W.; RUBERTE, Ruth M. Perennial edible fruits of the tropics. An Inventory. Agriculture handbook. 1987, čís. 642. 
  10. LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]