Duchcov nákladní nádraží
| Duchcov nákladní nádraží | |
|---|---|
 Torzo původního nádraží | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Město | Duchcov |
| Ulice | Nám. Legií |
| Souřadnice | 50°35′55,97″ s. š., 13°45′13,9″ v. d. |
  Duchcov nákladové nádraží | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 533299 |
| Trať | 130 |
| Nadmořská výška | 215 m n. m. |
| V provozu od | 20. května 1858 |
| Kód památky | 104261 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Duchcov nákladní nádraží (do roku 1945 též v němčině Dux) je nákladiště (někdejší železniční stanice) na jižním okraji města Duchcov v okrese Teplice v Ústeckém kraji nedaleko umělého jezera Barbora. Nádraží s budovou podle návrhu architekta Hermanna Rudolpha vzniklo v roce 1858 k dopravní obsluze města Duchcov na nynější trati 130, po zřízení železniční přeložky v roce 1968 byla stanice v této lokaci zrušena a nahrazena novou stanicí v severní části města. Dráha ve stanici není elektrizována, není zde provozována osobní přeprava.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Stanice byla zřízena jakožto součást Společnost c.k. privilegované Ústecko-teplické dráhy (K.k. privilegierte Aussig-Teplitzer Eisenbbahn, ATE) spojující Teplice a Ústí nad Labem, budované především pro dopravu nákladů z nalezišť hnědého uhlí v regionu. Od 20. května 1858 byl s duchcovským nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Teplic do stanice Ústí nad Labem západ, autorem návrhu budovy byl teplický architekt Hermann Rudolph. Roku 1870 byla dráha prodloužena až do Chomutova. Dne 2. října 1871 pak společnost Duchcovsko-podmokelská dráha dokončila trať z Duchcova do Děčína. Dne 10. dubna 1881 bylo na tomto nádraží zavedeno první telefonické spojení v Čechách a to s dolem Georg Hartmann v Ledvicích.[2] Na přelomu 19. a 20. století byla nádražní budova rozšířena.[1] Po zestátnění ATE roce 1923 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Československé státní dráhy (ČSD).
Z důvodu rozšiřování hnědouhelného lomu Bílina bylo v šedesátých letech 20. století rozhodnuto o traťové přeložce a elektrizaci trati v úseku Oldřichov u Duchova-Most, a tedy i o zrušení starého a výstavbě nového nádraží. Osobní doprava zde byla ukončena v roce 1968.
V roce 2016 byla zrušena památková ochrana a o dva roky později bylo nádraží zbořeno.[3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Nachází se zde široké kolejiště sloužící k odstavení nákladních vlakových souprav. Areál je částečně oplocen.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b HANZLÍK, Jan; BUREŠ, Jiří. Duchcov /// Dux: moderní architektura. Duchcov: Muzeum města Duchcova, 2014. Kapitola Nádraží Ústecko-teplické dráhy. Katalog k výstavě věnované moderní architektuře v Duchcově a jeho okolí, konané v prosinci 2014 - lednu 2015.
- ↑ NEMRAVA, Antonín. První století s telefonem. PTT REVUE. Roč. 1981, čís. 3. ISSN 0322-8207.
- ↑ KOŠŤÁL, Martin. Foto, video: Ruiny historického nádraží v Duchcově jdou k zemi. Teplický deník.cz [online]. 2018-06-30 [cit. 2021-08-20]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HANZLÍK, Jan; BUREŠ, Jiří. Duchcov /// Dux: moderní architektura. Duchcov: Muzeum města Duchcova, 2014. Kapitola Nádraží Ústecko-teplické dráhy. Katalog k výstavě věnované moderní architektuře v Duchcově a jeho okolí, konané v prosinci 2014 - lednu 2015.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Staré nádraží Duchcov na Wikimedia Commons - VOJÁČEK, Marek. Do Duchcova na staré nádraží. Vlaky.net [online]. OZ VLAKY.NET, 2016-03-27 [cit. 2022-11-05]. Dostupné online.
- KOŠŤÁL, Martin. Staré nádraží v Duchcově půjde k zemi. Teplický Deník [online]. Vltava Labe Media, 2017-02-05 [cit. 2022-11-05]. Dostupné online. ISSN 1802-0720.
