Přeskočit na obsah

Dryádka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxDryádka
alternativní popis obrázku chybí
Dryádka osmiplátečná
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrůžotvaré (Rosales)
Čeleďrůžovité (Rosaceae)
Roddryádka (Dryas)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Dryádka osmiplátečná v bavorských Alpách

Dryádka (Dryas) je rod rostlin z čeledi růžovité (Rosaceae). Jsou to nízké, stálezelené keříky s poměrně velkými, bílými nebo řidčeji žlutými květy a jednoduchými listy. Rod zahrnuje asi 9 druhů a je rozšířen v mírném pásu severní polokoule včetně arktických oblastí. V Evropě roste jediný druh, dryádka osmiplátečná, rozšířená v evropských pohořích a severských oblastech. V České republice se nevyskytuje, roste ale na Slovensku a v Alpách. Dryádky jsou pěstovány jako skalničky.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Dryádky jsou nízké, poléhavé, stálezelené keříky. Listy jsou střídavé, řapíkaté, jednoduché, celokrajné, vroubkované nebo členěné, někdy s podvinutým okrajem, s vytrvalými palisty. Květy jsou pravidelné, o průměru 13 až 29 mm, s miskovitou češulí a osmi až desetičetným kalichem a korunou. Koruna je bílá, smetanová nebo řidčeji žlutá (dryádka Drummondova). Tyčinek je velký počet (asi 50 až 130), jsou uspořádané ve dvou řadách a kratší než korunní lístky. Gyneceum je složeno z mnoha (60 až 150) volných, přisedlých plodolistů s postranní bliznou. Plodem je souplodí nažek. Nažky mají na vrcholu prodlouženou, vytrvalou, pérovitou čnělku které zajišťuje šíření plodů větrem.[1][2]

  • Žlutokvětá dryádka Drummondova
    Žlutokvětá dryádka Drummondova
  • Květ Dryas ajanensis
    Květ Dryas ajanensis
  • Plodenství dryádky osmiplátečné
    Plodenství dryádky osmiplátečné

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod dryádka je rozšířen v mírném pásu severní polokoule. Počet udávaných druhů se v různých zdrojích liší v závislosti na taxonomickém pojetí a pohybuje se od 3 až do 15. Nejčastěji je udáváno 9[3] nebo 10[4] druhů. Dryádky se vyskytují v (sub)arktických severských oblastech a v alpínském stupni hor. V Evropě roste jediný druh, dryádka osmiplátečná, rozšířený v horských a severských oblastech. V České republice se nevyskytuje, roste ale na Slovensku a v Alpách. V Severní Americe se dryádky vyskytují v Kanadě, Grónsku a na severozápadě USA na jih po Utah a Colorado. V Asii zahrnuje areál rozšíření rodu celou Sibiř a Ruský Dálný východ, na jih sahá po Japonsko, Koreu, Tibet a Střední Asii. Izolovaný areál je na Kavkaze.[3]

Ekologie

[editovat | editovat zdroj]

Květy jsou opylovány zejména hmyzem, v menší míře se na něm podílí i přenos pylu větrem nebo samoopylení. V Grónsku byly jako převažující opylovači zjištěny mouchy, konkrétně druhy Spilogona sanctipauli a Drymeia segnis.[5] Plody se šíří větrem. Dryádky jsou živnými rostlinami housenek perleťovců rodu Boloria (B. alberta, B. freija, B. frigga, B. natazhati, B. polaris, B. titania) a některých můr.[6] Dryádky jsou poměrně dlouhověké rostliny, jejichž stáří může dosáhnout i 100 let. Vykvétají brzy po sejití sněhu a do měsíce většina jedinců odkvétá.[5]

  • Perleťovec rdesnový (Clossiana titania)
    Perleťovec rdesnový (Clossiana titania)

Taxonomie

[editovat | editovat zdroj]

Rod Dryas je v rámci čeledi Rosaceae řazen do podčeledi Dryadoideae, která zahrnuje jediný tribus, Dryadeae. Podle výsledků fylogenetických studií tento tribus představuje bazální větev celé čeledi Rosaceae. Mimo rodu Dryas do něj patří ještě rody Cercocarpus (12 druhů v Severní Americe), Chamaebatia (2 druhy v Kalifornii a sz. Mexiku) a Purshia (7 druhů na západě Severní Ameriky).[7]

Zástupci

[editovat | editovat zdroj]

Význam a pěstování

[editovat | editovat zdroj]

Dryádky jsou pěstovány jako skalničky. Jejich pěstování je poměrně snadné a ve vhodných podmínkách utvoří pohledný koberec sytě zelených listů. Vyhovuje jim slunné stanoviště a dobře propustná, zásaditá až neutrální půda s dostatkem vápníku. Množí se výsevem semen, dělením nebo řízkováním. Semena nejspolehlivěji klíčí, pokud se vysejí ihned po sklizni. K řízkování je možno použít v květnu až červnu zelené řízky, případně lze odebírat od března až do srpna odtržky s patkou hnědého dřeva. Nejčastěji je pěstována dryádka osmiplátečná, dryádka Drummondova a jejich kříženec, dryádka Sündermannova.[9][10][11]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ SPRINGER, Joshua C.; PARFITT, Bruce D. Flora of North America:Dryas [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ CHAOLUAN, Li; IKEDA, Hiroshi; OHBA, Hideaki. Flora of China: Dryas [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b TIUSANEN, Mikko et al. One fly to rule them all - muscid flies are the key pollinators in the Arctic. Proceedings of the Royal Society B. 2016, čís. 283. 
  6. ↑ HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ POTTER, D. et al. Phylogeny and evolution of Rosaceae. Plant Systematics and Evolution. 2007, čís. 266. 
  8. ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 
  9. ↑ MINEO, Baldassare. Rock garden plants. A color encyclopedia. Portland, Oregon: Timber Press, 1999. Dostupné online. ISBN 0-88192-432-6. (anglicky) 
  10. ↑ HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 1. Praha: SZN, 1978. 
  11. ↑ WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dryádka&oldid=23139119“