Diskuse:Křesťanství

Východní církve

jeste bych tam upravil casovy udaj o oddeleni vychodnich cirkvi on to byl dlouhodobejsi proces, ale rozhodne to bylo drive nez v 5. stol.
jvano

To si nemyslím, cf. koncil. -- Vít Zvánovec 20:25, 3. 12. 2004 (UTC)

ja bych to chtel jeste upresnit, zde uvadeny strucny nastin predpoklada jednotu puvodni cirkve, coz je samozrejme zcela iluzorni, jiz sama potreba jednoty se objevila az pozdeji.

Tahle presumpce mi připadá nepodložená.

dale povazuji za velmi dulezite arianstvi

--Jvano 22:40, 6. 12. 2004 (UTC)

To ano, ale to není východní církev. -- Vít Zvánovec 08:16, 7. 12. 2004 (UTC)

to taky netvrdim. mimochodem, cely to je podivny, spis nabozenska katolicka agitka

podivejte se napr. na to uceni o spase, to by zadny luteran nepodepsal. --Jvano 20:24, 11. 12. 2004 (UTC)

Je to možné. Editujte s odvahou. -- Vít Zvánovec

K oficiálnímu oddělení došlo v důsledku schizma v roce 1054. Obě církve se vlastně exkomunikovaly. Je však pravda, že se obě církve již delší dobu oddělovali v důsledku některých sporů (spor o vyznání víry, o primát papeže...)

K ariánům Ariáni byla hereze, stoupenci heretické nauky Aria (260 - 336) Jeho nauka vlastně není ani křestanská (odmítá božství Krista). (Křestanem je ten, kdo věří v Ježíše Krista Syna Božího a tedy Boha.)

Zdroj: Malé dějiny církve Franzen August ISBN 80-7113008-7--BobM 19:36, 11. 9. 2006 (UTC)

Zdroj křesťanství

V úvodu jsem jako zdroj, z něhož se odvozuje křesťanství, místo "učení Ježíše Krista" napsal "působení Ježíše Krista". Do toho se schová jak samotné Kristovo učení, tak to, co o něm hlásali apoštolové či co se až později formulovalo v tradici (resp. některou z tradic). --Mmh 00:49, 22. 7. 2007 (UTC)

Odstranění mapky

Odstranil jsem výše zmíněnou mapku, která obsahuje zjevně hrubé chyby a postrádá důvěryhodné zdroje.

Ke zdrojům mohu dodat pouze toto:

• 1) uváděná CIA - The World Factbook, byť se podstatně zlepšila, není podle mého názoru příliš věrohodná (minimálně tam, kde chybí oficiální a důvěrhodné censy), navíc se jí mapa zjevně nedrží.

• 2) vyloženě absurdní je druhý zdroj, který vůbec neobsahuje informace použitelné pro tvorbu této mapky - jeho součástí není jediná anketa ptající se po vyznání obyvatel!! Nejbližší otázka k tématu je : Jaká odpověď nejlépe vyjadřuje vaše náboženské představy? 1) věřím v Boha, 2) věřím v nějakou duchovní sílu, 3) nevěřím v nic z předešlého... Jak z toho poznat podíl křesťanů mezi obyvateli tedy opravdu nevím...

K chybám:

• 1) Andorra je vybarvena pro rozsah 10-19 %, přitom příručka CIA uvádí že zde výrazně dominuje katolicismus. Celkově se k řkc zde hlásí 85 % obyvatelstva (!).

• 2) Podobný případ, byť poněkud méně výrazný, je Monako.

• 3) V České republice i na Slovensku se udává podíl křesťanů cca 10% pod výsledky posledních sčítání lidu jen pro řkc (a neodpovídají tudíž ani prvnímu zdroji, který censy převzal).

• 4) Pochybné jsou pak údaje z CIA FB, např. pro Etiopii. zde totiž census není tak zcela spolehlivý zdroj pro údaje (sčítání není kompletní a řada autorů předpokládá, že vzhledem k rozmístění příslučníků různých náboženství sčítání uniklo mnohem více muslimů než křesťanů. Řada dalších zdrojů tak udává islám jako dominující...)

Mohl bych pokračovat, každopádně ale za nejvíce sporné považuji údaje o zemích EU... --Cinik 13:59, 16. 10. 2007 (UTC)

Desatero

... nevim presne, kde je lepsi na nej odkazat, pridal jsem odkaz do Krestanske etiky, kde mi to prijde nejvhodnejsi. Irwing 10:15, 16. 11. 2007 (UTC)

Určitě jen odkázat, konec konců existuje v různých podobách. --Cinik 10:51, 16. 11. 2007 (UTC)

Struktura článku

Přemýšlím, jak článek rozumně strukturovat, aby byl výklad logický a obsažný. První nástřel:

• Vznik

• Kontext (politická a kulturní situace Palestiny kolem roku 30, dobové proudy a spory v židovství; prameny k nejranějšímu křesťanství; případně některá velká jména bádání o raném křesťanství)
• Ježíš (působení; učení; smrt)
• Apoštolská doba (vzkříšení; apoštolové a učedníci; Pavel/obrat k pohanům/rozchod se židovstvím; Nový zákon)

• Dějiny (tady existuje slušný pahýl dějiny církve, o který se můžeme trochu opřít ve struktuře a převzít ji, akorát hodně zestručnit - čili zhruba jeho kapitoly budou tady podkapitoly a bude to velmi heslovité
• Dnešní situace (sociologická data a trendy; církve; křesťanství v ČR)
• Učení (Kontext - prameny a vývoj; Bůh a Ježíš; Člověk a spása; Církev; Hlavní názorové rozdíly mezi konfesemi)
• Život (etika; liturgie a symbolika; misie; charita; politika)

Co si o tom myslíte?--Ioannes Pragensis 20:13, 8. 3. 2008 (UTC)

V podstatě bych souhlasil, že je to přehledný a dobrý konept. Nejsem si akorát příliš jist, že bych (takto pevně) rozděloval "učení" a "život". Krom toho s obojím (a zvláště životem) bude kapku problém - jak to strukturovat, protože bude specifický dle denominací (život resp. praxe a kultura asi ještě více než učení - tam v podstatě se dá definovat co je společné a základní a není toho tak málo). Kulturní tradice různých křesťanů jsou dost odlišné a odlišný byl během času a v závislosti na denominaci i vlastní přístup k přebírání tradic.

Druhak možná bych ještě před vznik dal nějaké krátké shrnutí - současné rozšíření, rozdělení na denominace, zhodnocení, význam? Reo ⁺ | ^✉ 20:51, 8. 3. 2008 (UTC)

To rozdělení učení-život by se to dalo snad odůvodnit analogickým vydělením systematické teologie/dogmatiky od :praktických teologických disciplín. Připadalo mi, že jinak to bude strašně rozsáhlá a nepřehledná kapitola. Nebo máte nápad, jak to rozdělit jinak? A co se týče toho druhého nápadu, že by tam mělo být nějaké shrnutí, tak s tím souhlasím, a to shrnutí by měl být samotný úvod článku. Který bych doporučoval psát až nakonec, až se usadí hlavní text.--Ioannes Pragensis 17:19, 9. 3. 2008 (UTC)

Jj, to rozdělení teoreticky zcela na místě a zcela intuitivně jsem porozuměl jeho záměru / odůvodnění. Ta námitka, to není výtka tomu záměru, jen pouhá nedůvěra, že to smysluplně a pravdivě půjde ralizovat. Spíš bychom se mohli podívat na celé tématické celky "učení" a podle nich nasadit kapitoly a u nich bych spíš viděl realizaci do praxe. Ale nevím, to zas vypadá o moc méně přístupně pro čtenáře. Tak tedy měla li by tato moje poznámka prostě vzbudit ostražitost, podezřívavost k této kapitole a ochotu (ještě větší než-li obvykle) ji vynuceně zcela překopat v běhu, - odstup, pak asi splnila účel :).

Úvod je úvod, tam zhodnocení bezesporu patří (asi jsem to napsal dost hloupě :) ) a k tomu pak v hrubých rysech review celého článku, ... ale na mysli jsem měl kapitolku o současném rozšíření, zhodnocení ve smyslu dopadu na současnou společnost ve formě, kterou už úvod neunese, ale i společnosti na Křesťanství (existující náboženské konflikty, třecí plochy, pronásledování), ale oproti pozdějším kapitolám byvše stále odstavcem, který ještě plní funkci trochu úvodní. No ne, že bych byl uražen, když to neshledáte vhodným, je to jen pocit. + viz níže, trochu se moje pocity mění.

Prošel jsem pár jazykových verzí a je až bizarní jak odlišné jsou koncepty a struktura článků. Stejně bizarní je fakt, že tak důležité a frekventované téma se zařadilo mezi nejlepší články u tak mála jazykových verzí. Z velkých wikipedií, jestli se dobře dívám, se to poštěstilo jen Japoncům (že by tím, že mají odstup?) a Holanďanům (a Finům, dají-li se už považovat za větší).

Celkově mám dojem, že je mnoho možnostíjak téma strukturovat a žádná úplně vyhovující. U Japonců se u toho jejich písma dost těžko hodnotí co kde mají, ale skrze klikání na odkazy a interwiki jsem dospěl k tomu, že začínají denominacema, klasifikací, Angličani začínají věroučnými prvky všech denominací, Němci rozšířením křesťanství, Finové tam mají specializ. odstavec YLEISTÄ (/ = OVERVIEW dle slovníku), Holanďaní podstatou věrouky, Italové čtyřádkovým odstavcem o doktríně, hmm francouzi též, Poláci - základy víry ... Mno, nejsem typ, kterej bere to co mají ostatní za argument, ale dovedlo mě to k zamyšlení. Všichni, kteří mají věrouku na začátku (řekněmež doktrínu) tam zvládli vykreslit základní společné rysy víry v relativně krátké kapitole a pak se třeba věnovali historii. Co tedy to udělat tak, že jestliže má být učení a život v odlišných kapitolách, tak to rozdělit tak, že společná část učení se předřadí do krátké základní kapitolky "Doktrína" (nebo Věrouka nebo obdobně), pak by byla vámi navržená struktura tj.: "Vznik" (s oním vaším hezkým rozvržením), pak dějiny (v nich vykrystalizují denominace a odlišnosti), pak tedy teprve denominace, "rozšíření a demografie" v další kapitole a pak podrobnější kapitola o učení či životě, o praxi.

A zbytek učení by se sloučil s náboženskou praxí?)

• 1Doktrína (společně identifikovatelné rysy; Bůh a Ježíš; Člověk a spása; - bez podkapitol)
• 2Vznik

• Kontext (politická a kulturní situace Palestiny kolem roku 30, dobové proudy a spory v židovství; prameny k nejranějšímu křesťanství; případně některá velká jména bádání o raném křesťanství)
• Ježíš (působení; učení; smrt)
• Apoštolská doba (vzkříšení; apoštolové a učedníci; Pavel/obrat k pohanům/rozchod se židovstvím; Nový zákon)

• 3Dějiny (tady existuje slušný pahýl Dějiny křesťanství, o který se můžeme trochu opřít ve struktuře a převzít ji, akorát hodně zestručnit - čili zhruba jeho kapitoly budou tady podkapitoly a bude to velmi heslovité

---

• 4Dnešní situace (sociologická data a trendy; církve; křesťanství v ČR)
• 5Učení (Kontext - prameny a vývoj; /Bůh a Ježíš; Člověk a spása;/ Církev; Hlavní názorové rozdíly mezi konfesemi)
• 6Život (etika; liturgie a symbolika; misie; charita; politika).

---

nebo i

• 4Učení zbytek podle témat + Život (Kontext - prameny a vývoj; /Bůh a Ježíš; Člověk a spása;/ Církev; Hlavní názorové rozdíly mezi konfesemi) (etika; liturgie a symbolika; misie; charita;)
• 5Dnešní situace (sociologická data a trendy; rozšíření, denominace.. církve; křesťanství v ČR) ( politika).

S tím koncem nemám jasnou a proto asi ani dobrou vizi (jen mi to tak jak to je taky ne úplně sedí), ale na začátek bych opravdu viděl rysy, které se dají vypíchnout ke Křesťanství jako celku (věroučné především). A popř. problematika definovatelnosti Křesťanství - spektrum POV o tom dají-li se definovat takové kanonické rysy pro křesťanství (moje POV by bylo, že jednoznačně ano, ale asi existují i nesouhlasné pohledy, do křesťanství se někým, někdy přiřazují třeba i Mormoni, Jehovisti a jiné z Křesťanství se odvozující směry, některé New Age směry se mnohdy rozčilují nad tím, že kdo si bere právo vyřazovat je z křesťanství, kdože má mít onu autoritu.. a proč)

No napsal jsem toho více, než jsem plánoval - snad nebude utrpením to číst :)

Proč jsem měl pocit, že stojí do té struktury zasáhnout? Ona je báječně analiticky a vypravěčsky vystavěná, jen jsem měl u ní pocit, že tomu začátku nějak utíká od začátků významových, byť k začátkům historickým .. od snahy začít podstatou. (s tím, že nevěřím, že dobře strukturovaný úvodní odstavec je schopen sám toto čitelně, srozumitelně, stručně podchytit). To předřazení Doktríny by mohlo dát mimo jiné úvodnímu odstavci i o drobet více prosturu základnímu politicko-demograficko-kulturnímu zhodnocení, než kdyby shrnoval obojí.

S pozdravem Reo ⁺ | ^✉ 22:56, 13. 3. 2008 (UTC)

Řekl bych, že návrh je příliš stručný, abychom tom mohl kritizovat... :-). Vážněji: Může být. Obecnou strukturu bych nechal na tobě, máš asi nejširší přehled. Já se budu později specializovat spíše na úzká témata okolo katolictví. --Cinik 13:15, 13. 3. 2008 (UTC) Teď bych řekl, že Reův návrh je OK, až na to, že dost dobře nechápu smysl sekce doktrína. Osobně bych to viděl na veliký úvod, který by shrnul to relativně málo základních bodů společné všem křesťanům, a zbytek by měl být v učení, ne? Jaký je rozdíl mezi sekcemi doktrína a učení? Jinak snažte se moc neprohazovat příspěvky v prostoru, prosím. --Cinik 15:49, 16. 3. 2008 (UTC)

@Reo: Díky za dlouhé rozepsání. Souhlasím s tím, že je obtížné to pojmout, ten nedostatek kvalitních článků u jazykových mutací je toho jasným důkazem (mimochodem i ty s hvězdičkou mi moc kvalitní nepřipadají; zkuste si přečíst třeba ten japonský skrz Google Translate - http://www.google.com/translate - a uvidíte, že taky nemá moc logickou strukturu a obsahuje nepřesnosti.) Ale k Vašemu návrhu: mně se zdá, že má dva slabé body: 1) Formální: rozdělení učení do dvou kapitol, z nichž jedna je na začátku a druhá na konci, není zrovna přesvědčivé encyklopedické řešení. 2) Obsahový: kdosi řekl, že křesťanství je historické náboženství (jako židovství, ale na rozdíl od islámu nebo buddhismu). Což znamená, že jeho věrouka se nedá čistě oddělit od jeho rané historie a teologické interpretace této historie. Dějiny vzniku křesťanství jsou do jisté míry samy předmětem víry křesťanů. Navíc jsou také IMHO jedním z mála způsobů, jak korektně encyklopedicky uchopit Vámi zmíněný problém "která církev/obec je křesťanská?" - tím, že prostě vylíčíme dějiny křesťanstva s jeho štěpeními a ponecháme na čtenáři, aby si tuto otázku laskavě zodpověděl sám. Z toho jsem právě vyvodil, že by dějiny měly jít spíš dopředu.

Co tedy zkusit buď napřed postupovat bez té vložené úvodní kapitoly a začít o ní uvažovat až když se ukáže, že tam prostě chybí, anebo ji od počátku koncipovat ne jako Doktrínu, ale spíš jako Přehled? Zdravím,--Ioannes Pragensis 07:45, 14. 3. 2008 (UTC)

Hmm, ponechat souhrn, či přehled až na poslední fázi tvorby mi připadá rozumné. Je i pravda, že tam bude nejvíce patrné, zda-li a jak chybí. Jinak já jsem v po stránce toho, zda-li lze dobře definovat společné rysy pozitivní - jako Křesťan :), pamatuju třeba knihu od Lewise K jádru křesťanství [1], která podchytla dobře, co jsem sám cítil (+ mnoho navíc, ovšemže), různé Wiki toho dosáhli také dobře a i křesťané sami jsou často víceméně vedeni k tomu aby byli schopni vyjádřit podstatu víry krátce a jednoduše (dobrá zpráva..., kréda na různých křesťanských fórech etc.) a tato kréda se vzájemně mezi denominacemi ve své zprávě neliší (no Pana Marie je ovšem výjimkou v pravidlu, pokud je zmíněna už zde). Jediný problém je, že Křesťané jsou trochu exkluzivní, vzájemně se sice osočují a to třeba i z herezí, ale obvykle velmi podobně vnímají, které proudy jsou ještě křesťanskéé a které již ne a o těch to bez obalu řeknou, s odkazem na určité fundamenty, které postrádají. Mormony či jiné to relativně rozčiluje (relativně, protože se zase necítí být názorem "mainstreamu" vázáni), každopádně odmítají nebýt za křesťany uváděni, totéž mnohdy Jehovisté a další. Tedy z jejich strany přichází zpochybnění těchto fundamentů, společných rysů. Nevím jak to vidí religionistika, tam na to musejí mít také vlastní názor.

(Zdroj mého myšlení, hodnocení: v dětství-mládí jsem se učil Katechismus a Katolický pohled, v 18ti jsem konvertoval k protestantismu, inklinuju k ekumenickému cítění a tak mě často zajímá/zajímala mezi-denominační problematika )

To rozdělení by muselo být formální chybou, kdyby šlo o rozdělení padni komu padni, ale myslím, že ty kapitoly jsou schopny mít každá svého vlastního jmenovatele. No nic, to není teď tak podstatné :). Reo ⁺ | ^✉ 09:50, 14. 3. 2008 (UTC)

Jo jen dodatek, naprosto souhlasím co se týče hodnocení i oněch mezi NČ řazených jazykových verzí. + Děkuji za překlad :). O historické náboženství také jde, tedy ten aspekt tady je, ale nevymezuje se to myslím vůči tomu, že se křesťanství šířilo, zvláště ze začátku jako "dobrá zpráva" (ευαγγελιον [euangelion] = dobrá zpráva, radostné poselství, radostná zvěst), která se pokouší vyjádřit podstatu víry v kostce - na jedno pochopení - zase třeba oproti budhismu, které prostě není tak "misijní", "evangelizující".Reo ⁺ | ^✉ 10:03, 14. 3. 2008 (UTC)

Jehovisti jsou zvláštní případ, ti se považují za jediné skutečné křesťany na světě. --Cinik 15:50, 16. 3. 2008 (UTC)

Tak jsem to prozatímně přeházel, kdybyste to považovali za potřebné, tak se k té struktuře ještě můžeme vrátit. Hlavní problém ale bude tam něco rozumného napsat. :-) --Ioannes Pragensis 13:57, 17. 3. 2008 (UTC)

První odstavce

Abychom trochu pokročili, dávám k diskusi návrh prvních odstavců hesla Křesťanství. Nechtěl jsem je sám „editovat s odvahou“, protože není špatné a zlepšení vyžaduje společné přemýšlení. Změnil jsem původ slova, aby odpovídal historické skutečnosti: slovo křesťanství je poměrně mladé a vzniklo ze slova křesťan, to z latiny atd. Podrobnější výklad by patřil do samostatného (prvního?) oddílu. Následuje pár vět jako první charakteristika křesťanství pro ty, kdo o něm nevědí nic. Prosím o Vaše opravy a poznámky, tady je odvaha úplně na místě.

Jinak jako zdroj ekumenicky pojaté faktografie doporučuji knížku P. Pawlowsky, Křesťanství. Vyšehrad 1996 (ne proto, že jsem ji překládal).

Zdraví --Sokoljan 15:28, 22. 3. 2008 (UTC)´

Dnes jsem přidal první kapitolku nového hesla, jakýsi výměr nebo vymezení - mohlo by to být i "Co je Křesťanství". Snažil jsem se o ekumenické formulace a dal jsem všude odkazy na Bibli. Znovu prosím o odezvu a kritiku. --Sokoljan 17:25, 30. 3. 2008 (UTC)

Já osobně bych to na Vašem místě psal rovnou do toho článku. Myslím, že jste v této oblasti natolik kompetentní, že tam určitě nezanesete žádné vyložené chyby, a jednotlivé detaily se pak postupně mohou ladit. - Konkrétně k tomu, co jste napsal: bylo by fajn tam potom dodat odkaz na toho Pawlowskyho, nebo odkud jste čerpal třeba ty body, na nichž se křesťané (většinou) shodnou. Hezký zbytek neděle!--Ioannes Pragensis 17:52, 30. 3. 2008 (UTC)

Přičemž některá tvrzení v textu jsou medle neudržitelná (třeba o všeobecném přijetí prvních sedmi ekumenických koncilů). Ale opravovat to můžeme přímo v článku a zde diskutovat jen o námitkách a změnách. Beztak je to s tím textem zde dost nepřehledné. --Mmh 19:50, 30. 3. 2008 (UTC)

text

Křesťanství (z křesťan < lat. christianus < řec. christos < chréstos, pomazaný čili Mesiáš) je monoteistické, univerzalistické, historické (založené) a misijní náboženství, které se odvozuje od působení Ježíše z Nazareta, jehož křesťané vyznávají jako Krista, slíbeného Mesiáše. Ježíš byl ukřižován v Jeruzalémě kolem roku 30, o jeho působení mluví čtyři evangelia a o počátcích křesťanství další knihy Nového zákona, což je mladší část křesťanské Bible. Starší část tvoří hebrejská bible, kterou křesťanství převzalo a nazývá ji Starý zákon.

Křesťanství s více než dvěma miliardami věřících je nejrozšířenějším světovým náboženstvím a je rozděleno do různých církví; většina z nich patří k jednomu ze tří hlavních směrů: katolictví, protestantství a pravoslaví. Příslušnost ke křesťanství není dána původem nebo narozením, nýbrž křtem a osobním přijetím určitého vyznání víry (dogmatiky) a určité životní praxe. Všichni křesťané věří v jednoho Boha, vyznávají Ježíše Krista jako Spasitele a Božího syna, uznávají křest a další svátosti, věří v možnost odpuštění hříchů a osobní spásy a očekávají druhý příchod Kristův.

Většina křesťanských církví vyznává Boží Trojici – Boha Otce jako Stvořitele, Ježíše Krista jako Syna a Ducha svatého – vedle křtu uznává i svátost Večeře Páně (eucharistii) a další, má nějakou liturgii, vlastní organizaci a kněžskou službu, některé mají i biskupy a viditelnou hlavu – papeže nebo patriarchu. Hlavním křesťanským symbolem je kříž, dále ryba, Kristův monogram ΧΡ, beránek a další.

Vymezení křesťanství

Křesťanství je monoteistické a univerzální náboženství, to znamená že se obrací ke každému člověku vůbec (1Tm 2,4). Protože příslušnost ke křesťanství není dána původem, kulturou a podobně (Kol 3,11), musí se vymezovat jinak, zejména přijetím jistého učení a životní praxe. Je dále také náboženství historické, to znamená, že svůj původ odvozuje od života a působení určité historické postavy, Ježíše z Nazareta, jehož křesťané vyznávají jako Krista. Tímto svým původem křesťanství vědomě navazuje na židovské náboženství (judaismus), z něhož kdysi vzešlo a s nímž sdílí mnoho rysů: vyznává jednoho Boha Stvořitele, přijímá jeho zjevení v Bibli, očekává jeho poslední soud a slaví řadu podobných svátků. Podobně jako židovství klade také důraz na události svých dějin, v nichž vidí součást dějin spásy.

Učení

Související informace naleznete také na stránkách Ježíš Kristus, Vyznání víry a Teologie.

Křesťanské učení a obsah křesťanské víry shrnují různá vyznání víry. Všechny křesťanské církve shodně přijímají vyjádření, na nichž se shodlo sedm prvních ekumenických koncilů a jež lze shrnout takto:

• Jest jeden Bůh (Mk 12,29), věčný a pro člověka neviditelný (Deus absconditus; J 4,12), který se však sám zjevuje, projevuje a jedná v dějinách Izraele i církve (Žd 1,1).
• Celý Vesmír je jeho stvořením (Gn 1-3), takže všichni lidé stejně přijímají od něho dar života (J 1,3n.) a naopak nic ve světě si nezaslouží božskou úctu.
• Tento Bůh se stal člověkem (vtělení) v Ježíši z Nazareta (J 1,14), který byl ukřižován a vzkříšen z mrtvých, a tak člověku přinesl odpuštění a vykoupení (Sk 2,36), vysvobodil ho z otroctví hříchu (Ř 8,2) a smrti k životu (J 3,36).
• Bůh je osobní a jeho vlastní povahou je láska (1J 4,8), takže hlavním posláním člověka je odpovídat na tuto lásku láskou k Bohu, k druhým lidem a k sobě (1K 16,22 aj.; viz křesťanská etika a morální teologie).
• Velká většina křesťanských církví vyznává Boží Trojici – jednoho Boha ve třech osobách, Otce (Stvořitel), Syna (Ježíš Kristus) a Ducha svatého (Mt 28,18), který je láskou mezi nimi. Bůh tedy není pro člověka představitelné jsoucno, nýbrž přesahuje každou možnou představu. Trojice božských osob vyjadřuje, že Bůh není láskou k sobě, nýbrž vzájemnou láskou mezi osobami.
• Ježíš Kristus jako pravý Bůh i pravý člověk svým narozením, životem a smrtí založil a potvrdil neviditelné království Boží (L 17,20; 1K 15,50), které je posledním posláním člověka i Vesmíru (Ř 8,22).
• Toto království není v lidských rukou, nýbrž jeho počátkem i koncem je Kristus (Zj 22,13). Protože přesahuje všechny lidské představy (1K 2,9), mluví o něm Ježíš i křesťanství v různých obrazech, jednak naděje na vzkříšení, odpuštění a věčný život, jednak obavy ze soudu (Jk 2,13; Zj 19,15).
• Dokud svět trvá, je církev pověřena hlásat po celém světě Boží slovo o království a o spáse v Ježíši Kristu čili evangelium (Mt 28,19).
• Bible je pro křesťany Písmo svaté, inspirované slovo o Božím jednání se světem v Ježíši Kristu, který je prvním zdrojem a poslední normou jejich učení i života.

Životní praxe

Jakkoli se praxe různých křesťanských církví od sebe v mnohém liší, shodují se v tom, že:

• Člověk se stává křesťanem přijetím křtu jako viditelného znamení odpuštění a vykoupení v Ježíši Kristu.
• Posláním každého křesťana je účastnit se náboženského života církve a šířit okolo sebe odpuštění, pokoj a lásku jako viditelné projevy Božího království.
• Jádrem a vrcholem křesťanské bohoslužby je eucharistie, připomínka či obnovení Večeře Páně, kterou většina křesťanů chápe jako svátost, to jest viditelné znamení Ježíšovy přítomnosti.
• Křesťané tvoří různá místní společenství, která dohromady tvoří Kristovu církev. I když z různých historických i názorových důvodů je křesťanských církví a konfesí mnoho, všechny uznávají, že je jim uloženo, aby církev byla jedna (J 17,21).
• Společenství věřících zahrnuje i ty, kdo se ještě nenarodili, a ty, kteří už zemřeli a jsou blízko Kristu (Zj 7,9). Proto se k nim jako ke svatým mnozí křesťané obracejí s prosbou o pomoc a přímluvu.
• Zvláštní místo mezi nimi patří podle katolických a pravoslavných církví Ježíšově matce, Panně Marii (srov. Efezský koncil).

Konsolidace článku

Ve statistikách mě zaujalo, že právě tento článek je jedním z nejvyhledávanějších. Předpokládám však, že je pro většinu čtenářů wikipedie dost nesrozumitelný, a to nikoli kvůli odbornosti, jako spíš 1) kvůli křesťanskému ptydepe a 2) kvůli nejasné struktuře, duplikacím, redundancím apod. Rozhodl jsem se "editovat s odvahou", redundance jsem vypustil, pokusil se nejprve prezentovat souhrnnou informaci, tu později rozvést, co nejvíce použít materiálu, který v článku je, něco jsem se pokusil zformulovat znova. Změna je to poměrně velká a zřejmě mi i mnoho uniklo. Pokud považujete změnu v zásadě za přínosnou, prosím o shovívavost, a pokud zmizelo něco, co bylo důležité a mělo to ve článku své místo, prosím o upozornění a příp. diskusi či navrácení. --Dodo ✉ 14. 12. 2008, 19:09 (UTC)

Milý kolego, udělal jste kus záslužné práce, kterou článek potřeboval. Počítám s tím, že na něm hodláte pokračovat, a tak bych své drobnější úpravy nechal na později. Po zralé úvaze se však domnívám, že úvodní tři odstavce článku neobsahovaly žádné ptydepe a byly co do encyklopedických informací podstatně bohatší a možná vyrovnanější: shrnovaly křesťanství z různých stránek, včetně jeho církevní struktury, rozdělení a rozšíření, zmiňovaly Bibli, což teď všechno zmizelo. Proto bych Vás rád požádal, abyste znovu uvážil, zda by nebylo lepší je vrátit, případně upravovat v detailu. Zároveň ale vím, že dobrý článek nevzniká příštipkováním, a tak nechávám věc aspoň zatím zcela na Vás - něco jako ochranná lhůta 100 dní:). Srdečně Váš --Sokoljan 15. 12. 2008, 22:42 (UTC)

Vážený kolego, díky za Váš komentář. Úvod jsem na základě Vašeho podnětu doplnil. Domnívám se, že do úvodu podobného článku patří hlavní charakteristika, kterou potom čtenář/student nalezne rozvinou v jednotlivých podkapitolách, případně článcích, které tyto podkapitoly rozvíjejí. Články typu křesťanství jsou však na celkovou koncepci velmi citlivé, jak, myslím, všichni víme. Vašim editacím se nebráním, snažil jsem se pouze článek oprostit od „příštipkaření“, jak jste to sám popsal: heslo nemá být pouze snůškou informací, ale má představit i informovaný pohled, který klade jednotlivé informace do vzájemného vztahu a dává jednotlivým částem-informacím jejich místo a proporci v celkovém kontextu (proto považuji asi za největší slabinu WP absenci „recenzního řízení”, které by napomohlo jak samotnému heslu, tak autorovi. Proto editujte s odvahou, jistě se k nějakému šťastnému řešení dobereme: v současné podobě stále považuji heslo pro nekřesťana za poměrně nesrozumitelné. S úctou --Dodo ✉ 16. 12. 2008, 08:03 (UTC)

Tak jsem udělal další krok. Snažil jsem se:

1. rozšířit pahýlové části
2. vylepšit styl (mj. odstraňovat pasiva a cizí slova)
3. nepřekročit rozsah, což se mi stejně nepodařilo. Kvůli tomu jsem i něco smazal, buď jako redundantní, anebo méně významné.

Srdečně zdraví z Ameriky --Sokoljan 4. 1. 2009, 02:19 (UTC)

Vandalismus

Může mi někdo vysvětlit, proč se v úvodu článku nachází toto slovo: "Čůráctví.."???? Zřejmě to má být ekvivalent ke Křesťanství....Předpokládám, že se do toho autorovi někdo navrtal a pokusil se o znevážení práce druhých 89.103.17.175 18. 9. 2011, 11:22 (UTC)

Děkujeme za upozornění, jednalo se o neodstraněný vandalismus. Opraveno. --Loupežník 18. 9. 2011, 11:39 (UTC)

Prosba o pomoc s rozšířením článku náboženství a sexualita

Chtěla bych poprosit o spolupráci na tomto článku, je třeba doplnit všechna světová náboženství, v blízké budoucnosti doplním kapitolku o protestantismu. Myslím, že se jedná o zajímavé téma, které si zaslouží rozšíření, mimochodem anglickou Wikipedii bych využila pouze jako vodítko, mnoho informací zde je poměrně sporných či nedostatečných. Díky!--REbekaX (diskuse) 15. 8. 2012, 19:21 (UTC)

Křesťanství

Křesťanství je monoteismus? a zapomělo se cestou na Dvě stejně postavené nadpřirozené bytosti Hospodin a Stvořitel

-Ve výchozím náboženství se bere Bůh jako jedna osoba, máte-li nejspíše namysli boží trojjedinost. Všeobecně uznávaná je teorie o jednom Bohu ve třech božích formách.(LKN)

Tabulka "křesťanství v zemích světa"

Musí se nejen přeložit, ale také upravit a po mém soudu by bylo lepší ji vyvést do samostatného článku. Co o tom soudíte? Zdraví --Sokoljan (diskuse) 16. 9. 2013, 19:35 (UTC)

Určitě (nejen upravit, ale též přesunout do samostatného článku). Ve stávající podobě je to ostuda, která by zasloužila spíše vymazat. --Mmh (diskuse) 22. 9. 2013, 18:45 (UTC)

Snažil jsem se tabulku vyvést do samostatného článku, ale byly v ní nějaké technické chyby, které zpomalovaly zobrazení a editaci a zatěžovaly server. (Mohla za to šablona flagicon?) Tak jsem ji nakonec smazal. --Jvs 13. 10. 2013, 15:07 (UTC)

Křesťanství a antika: dva pilíře

@Ioannes Pragensis: Že se něco často uvádí, ještě neznamená, že je to fakt. Že křesťanská a antická, případně i židovská tradice jsou základ, pílíře západní společnosti se opravdu často uvádí (a zdá se mi většinou bez hlubší reflexe problému), dokonce se vyskytuje snaha to deklarativně zařadit do zákonů. Ale zdají se mi zcela relevantní kritické hlasy, které to považují za nepatřičné zjednodušování a upozorňují, že se při jejím formování uplatňovaly i další důležité vlivy. Je zřejmé, že i ve středověku na stejných „pilířích“ vyrostla odlišná kultura byzantská a východní a současná západní civilizace byla rovněž zásadně formována i v novověku.

Nechci tím nikterak zpochybňovat významný vliv křesťanství při formování západní civilizace, ale prezentace (jen) dvou pilířů jako zásadních vlivů je podle mě do značné míry formou ideologického zjednodušení, které nesplňuje požadavky NPOV. --Matěj Orlický (diskuse) 12. 9. 2017, 18:46 (CEST)

Matěj Orlický: V obecné rovině buď něco fakt je, a pak to patří do úvodu článků na Wikipedii, anebo to fakt není, a pak to tam nejspíš nepatří vůbec, i kdyby se to uvádělo často. (Nebo leda to tam může být zmíněno jako smyšlenka, a musí se pak uvést a doložit, že to je smyšlenka.)

Co se týče tohoto konkrétního problému: Je pravda, že na pilířích křesťanství a antiky vyrostla i východoevropská pravoslavná civilizace, ale to přece není v žádném rozporu s tím, že z nich vyrostl i Západ, byť si zvolil trochu jinou cestu. Bylo by dobré tam vložit i pravoslavné, ale chtělo by to asi najít jiný zdroj.

Dále je pravda, že současná západní civilizace se vyvíjela a vyvíjí dál a bude se (doufám) vyvíjet ještě dál a že vynalézá nové věci a přebírá od jiných kultur. To však neznamená, že by v bodě svého vzniku, kdy se postupně vyhranila jako samostatná civilizační jednotka, tedy někdy na konci antiky a na začátku středověku, neměla tyto pilíře - je snadno dokazatelné, že prakticky všichni západní vzdělanci té doby se silně inspirovali antikou a křesťanstvím. Jakmile už jednou byl Západ vytvořen, tak se samozřejmě sytil i z jiných zdrojů nebo vytvářel sám své inovace, které nebyly přítomné ani v křesťanství, ani v antice, ani v ničem jiném předtím. Což však nevyvrací fakt, že jako samostatný civilizační okruh vyrostl z něčeho, co tu bylo předtím, tedy z křesťanské pozdní antiky.

Jedinou relevantní námitkou tak je, že seznam "pilířů" by mohl zřejmě být delší. Uvedl jste židovství; a mohla by se ještě přidat přinejmenším germánská a keltská lidová kultura a arabská islámská vzdělanost, které se také prokazatelně podepsaly na tom, co se tu ve vrcholném středověku najednou vynořilo jako silná a svébytná západní civilizace. To by asi šlo ošetřit trochu jinou formulací věty, ukazující na to, že zmíněné dva vlivy nebyly jediné. Ale ty dva vlivy, které tam jsou zmíněny, jsou podle toho, co vím, zdaleka nejsilnější, nejtrvalejší a nejvšeobecněji přítomné u všech "Otců Západu" od Augustina Aurelia po scholastiky.--Ioannes Pragensis (diskuse) 12. 9. 2017, 19:17 (CEST)

Nebyla by lepší formulace „Křesťanství je často považováno...“ ?--Crinkly.sun (diskuse) 12. 9. 2017, 20:01 (CEST)

Ioannes Pragensis Podle mě je zde vidět problém toho, co si pod „zásadní vliv“ nebo „pilíř“ představujeme. To, co popisujete, bych spíše nazval podnoží, tedy kulturní východiska, na kterých Západ začal stavět. To „pilířnictví“ podle mě spočívá v odvozování vývoje z těchto dvou vlivů, že např. renesance nebo rovnostářský individualismus vyplývá z antiky a křesťanství, ne že to byly autonomní myšlenky tím dědictvím jen ovlivněné.

V článku jsem to neodstranil, ale jen narychlo relativizoval tím „často se uvádí“, protože to bylo ozdrojované. Název článku je Křesťanství a v úvodu by mělo být spíše uvedeno, na jaké civilizace mělo vliv, jaké oblasti světa zasáhlo, a ne se snažit definovat pilíře západní společnosti. --Matěj Orlický (diskuse) 12. 9. 2017, 20:09 (CEST)

Pokud je mi známo, tak "pilíř" ani "východisko" nejsou zavedené odborné termíny, takže to lze přeformulovat. Prostě jde o to vyjádřit, že křesťanství kdysi stálo jako jedna z podstatných sil u zrodu západní (i pravoslavné) civilizace a dodnes je obě silně ovlivňuje. A to není nic jako "často považováno", to je podle mě doložitelný fakt.--Ioannes Pragensis (diskuse) 12. 9. 2017, 21:02 (CEST)

Jsou reference odkazující na Bibli nevhodným užtím primárních zdrojů?

Neměly by být podle na základě pravidel wikipedie reference odkazující se na Bibli (primární zdroje) nahrazeny více zdroji sekundárními, které by se měly na wikipedii preferovat? Např. odkazy na religionistické rozbory nebo případně teologické texty. Odkazování se přímo na Bibli totiž zavání psaním článku na základě interpretace Biblického textu, a tedy to zavání vlastním výzkumem. Přestože mnozí z pisatelů jsou zde v tématu odborníci, i tak bychom měli dodržet pravidla a odkazovat se víc na dostupné odborné práce než na primární zdroje, které jde často interpetovat různě, nebo někdy dokonce protichůdně. Navíc při pohledu do článku zde nejsou primární reference jen doplňujícími, ale místy zdá se jde o jediné nosné doložené reference, s absencí odkazu na jakýkoliv zdroj sekundární.

Z pravidel editace v článku Žádný vlastní výzkum:

Články Wikipedie se mají opírat především o uveřejněné spolehlivé sekundární zdroje a v menší míře o terciární zdroje. Všechny výklady, rozbory nebo syntézy primárních zdrojů musí vycházet z nějakého sekundárního zdroje, a nikoli z analýz primárních zdrojů uskutečněných samotnými wikipedisty.

Primární zdroje uveřejněné spolehlivým vydavatelem lze ve Wikipedii používat, avšak pouze opatrně, protože je snadné tyto zdroje zneužít. Z toho důvodu musí být kdokoli i bez speciálních vědomostí schopen na základě citovaného primárního zdroje ověřit, že text Wikipedie s tímto primárním zdrojem souhlasí. Jakákoli interpretace materiálu z primárního zdroje vyžaduje spolehlivý sekundární zdroj této interpretace.

Co o tom soudíte?

Jan1857 18. 1. 2018, 16:10

Samozřejmě, je to častý nešvar, který je nežádoucí stejně jako odkazy na verše vkládané místo formou reference přímo do textu. --Matěj Orlický (diskuse) 18. 1. 2018, 17:49 (CET)

I ve vědecké literatuře je zvykem vkládat odkazy na verše bible (a některých dalších hodně slavných klasických knih) rovnou do textu, aby se odlehčil poznámkový aparát. Takže to je v pořádku. Co se týče primárních zdrojů, také to není černobílé. Je zakázáno jimi zdrojovat nezjevná tvrzení nebo z nich vyvozovat vlastní závěry, ale je jasné, že tam, kde se píše o něčem, co se odvolává na věci popsané v primárním zdroji, tak by se ten primární zdroj měl objevit. Na druhou stranu samozřejmě u sporných či nejasných věcí nesmí vedle toho chybět i náležitý sekundární zdroj. Rozdíl je ovšem někdy velice jemný. Napíši-li "Podle bible se Ježíš narodil v Nazaretě," stačí citovat bibli samotnou, protože věc tam je jasně popsaná a nesporná. Kdybych však napsal jenom "Ježíš se narodil v Nazaretě," tak naopak musím přidat i sekundární zdroj a vedle toho napsat také něco jako "nebo možná jinde v Palestině" a citovat jiné odborníky, kteří spolehlivost bible v tomto bodě zpochybnili - protože tam už půjde o interpretaci, se kterou zdaleka ne každý významný vědec souhlasí.--Ioannes Pragensis (diskuse) 19. 1. 2018, 07:21 (CET)

To je nedorozumění. U přírodovědeckých, historických atd. článků se primární zdroje nedoporučují, protože jejich tvrzení ještě neprošla vědeckou oponenturou (vzpomeňte si na "studenou jadernou fúzi" aj.).Bible, stejně jako ostatní starší literární texty jsou "primární zdroje" v trochu jiném smyslu, protože nás naopak zajímá např. původní nebo nejstarší verze textu, jeho historie atd. Podobně se filosofický text sorva obejde bez přímých citátů z Platóna a jiných klasiků, jako se text o Máchovi neobejde bez citování veršů. Naopak text o básníkovi, který by ho necitoval, je podezřelý a pro literárního vědce přímo nevědecký. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 19. 1. 2018, 17:50 (CET)

Jenže Wikipedie není vědecká práce (sekundární zdroj), ale encyklopedie (terciární zdroj), takže argument, že "ve vědecké literatuře je zvykem vkládat odkazy na verše bible" nebo že se "filosofický text sotva obejde bez přímých citátů" zde rozhodně není na místě. My zde máme vycházet především až z těch vědeckých prací, a ne se je zde snažit vytvářet. To neznamená, že nemůžeme citovat třeba pro dokreslení díla nějakého básníka (ilustračně), ale nemůžeme vytvářet nebo dokládat svá tvrzení jen na základě primárních zdrojů.

A když koukám na jednotlivé případy odkazů na přímé citace, tak rozhodně se v řadě z nich není zcela jednoznačné ani zjevné, co z citovaného verše pro wikipedii vyvodit jako závěr.

Uvedu jeden příklad: "I když je Ježíš zakladatelem křesťanství, sám se snažil o podstatnou reformu židovství." - odkazovat se u této věty pouze na primární zdroj typu Mt 10, 5 a Mt 15, 24 mi nepřijde přiměřené, protože ta věta z těch pasáží Bible nevyplývá jednoznačně. Lepší je zde vytvořit odkaz na religionistikou nebo církevně-historickou literaturu, ve které se ten názor, že Ježíš chtěl reformovat židovství, občas vyskytuje. Osobně bych řekl, že zde třeba ty odkazované verše už neplní ani tu funkci ilustrativní. Souhlasím tak spíše s Matějem Orlickým, že tyto nadměrné citace jsou zde spíše nešvárem a kloním se k tomu, aby byly průběžně doplňovány odkazy na vhodné sekundární zdroje.Jan1857 21. 1. 2018, 04:25

Myslím, že to, co popisuje Jan Sokol, platí například na odkaz, kde se slovo křesťané objevuje už v bibli (ref 6) nebo řekněme kdyby zde bylo zmíněno, že část křesťanstva uznává papežský primát odvozený od konkrétního verše bible (že tomu tak je už ale vyžaduje sekundární zdroj). V článku to ale takto není, máme zde evidentně zcela nepatřičně kapitolu Učení založenou na biblických citacích. --Matěj Orlický (diskuse) 22. 1. 2018, 09:59 (CET)

Sekce Učení by určitě měla určitě být referována zdroji formulujícími věrouku typu katechismus, u kterých se předpokládá široká shoda přinejmenším v rámci jednotlivých církví, nebo ještě lépe, materiály z ekumenické reflexe. Pergamen (diskuse) 18. 6. 2019, 19:09 (CEST)

Jinými slovy, citování Bible je vhodné, ale jen pro ilustraci a ukotvení tématu. Pro podporu tvrzení uváděných ve wiki je potřeba sekundární literatura, protože porozumění tomuto primárnímu textu je nejednoznačné a víc výkladů existuje snad ke každému verši. A to i třeba jen v rámci katolické církve. Pergamen (diskuse) 4. 6. 2019, 12:34 (CEST)

sekce Křesťanské církve

Nezastarává nám uvedené rozdělení na tři části? Letniční sbory nabyly hodně na významu a pokud vím, stále častěji se připomínají již mimo rámec protestantismu. Pergamen (diskuse) 18. 6. 2019, 12:51 (CEST)

Odstavec "Kritika"

Odstavec kritika naprosto nezapadá do článku - obsahuje jediný projev jediného politika. Netvrdím, že sem tento odstavec nepatří, ale určitě ne v této formě. 188.75.177.218 31. 3. 2021, 14:10 (CEST)

Původně tam byl ještě názor zpěváka na církevní restituce, přidal wikipedista Sabio. --Matěj Orlický (diskuse) 31. 3. 2021, 14:17 (CEST)

@Matěj Orlický:Kapitolu jsem skryl (je možné ji obnovit). Kapitola o kritice by v článku měla být, ale pojata komplexně, na základě kritiky skutečnými autoritami v této oblasti. Presidentů USA si vážím, ale v oblati kritiky křesťanství je těžké je prohlásit za názor autority. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 31. 3. 2021, 15:07 (CEST)

Externí odkazy

Dobrý den, v externích odkazech je jeden na stránku křesťanství.info. Já jsem se do něj začetl, a přišlo mi, že to snad musel psát někdo z Tálibánu, kdo se zajímá o křesťanství. Text tam je skutečně extremistický, názory jako ze středověku. Problém je ten, že spousta věřících nejsou takto bigotní. Tj. že se neztotožňují, s tím co je tam psáno. Jako příklad uvedu několik tvrzení:

1) Rozvod není možný. Pokud se manželé skutečně rozvedou, nesmí se znovu oženit či vdát, to je ciložství. A to dokonce páchá cizoložství i člověk, který se ožení s rozvedeným. A jako bonus je zcela jedno, který partner se rozvést chtěl a který ne.

2) Homosexuální pohlavní styk je špatně, protože není určen k plození dětí. To znamená, že je poživačný. A to je hřích. Já chápu, že věřící nebudou žehnat manželství pro všechny, ale toto?

3) Žena je podřízena svému muži, plus je kvůli tomu, co provedla Eva v ráji, bez dozoru muže nebezpečná poživačná mrcha

4) A témata jako potrat v případě ohrožení života matky, předmanželský sex, masturbace, antikoncepce vč. kondomů jsou případ sám pro sebe :-)

Tedy, prosím wikipedisty, kteří se v tématu víry orientují či jsou věřící, aby (pokud existuje) daly odkaz na nějaký církevní web, který si bibli vykládá liberálněji. Možná jestli nemá nějaký svůj web farářka Martina Viktorie Kopecká, ta působí moderně. Pokud nic takového neexistuje, navrhuji tento smazat a nechat tam odkaz na web Víra.cz, ti mají názory tak zhruba 19. století a ne středověk.

P. S. omlouvám se za případné gramatické chyby, jsem totiž dysgrafik. :-) S přáním příjemného zbytku dne

--46.135.30.244 3. 10. 2023, 19:36 (CEST)

Vzhledem k tomu, že nikdo žádný odkaz nedoplnil a nikdo neprotestoval, mažu jej. --46.135.30.244 4. 10. 2023, 11:46 (CEST)

A já nevím, jak to, že jsem si zdejší diskuse (či podnětu) nevšiml. - Máte pravdu, některé křesťanské weby jsou konzervativní, až to bolí. Na Wikipedii by mělo být zastoupeno více proudů (třeba i co do výkladu Bible) a je dobré to v encyklopedických článcích zohledňovat. Sám se o to snažím. Díky za váš podnět! --Lukáš Král (diskuse) 4. 10. 2023, 11:51 (CEST)

Dobrý den, já to smazal , protože jsem nic liberálního nenašel. (Ale nejsem odborník). Je ale pravda, že by zde měli být zastoupeny všechny směry. Mohl bych se vás, faráře, prosím zeptat, jak vnímáte ty názory toho webu, které jsem napsal do svého příspěvku? Děkuji. S pozdravem --46.135.30.244 4. 10. 2023, 12:03 (CEST)

Smazal jsem i ostatní Externí odkazy, protože ty musí splňovat vysoké nároky doporučení. Za mě neprojde ani vira.cz, protože je to katolický web; zde by více slušelo něco neutrálnějšího, tedy nějaký akademický nebo ekumenický zdroj. --Matěj Orlický (diskuse) 4. 10. 2023, 12:32 (CEST)

Dobrý den, děkuji, já se na ten web díval. V některých věcech je relativně umírněný, ale ne ve všech. Jako příklad uvádím výraz "feministická nacistka." --46.135.30.244 4. 10. 2023, 12:48 (CEST)