Diskuse:Globální oteplování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Frenologie – první veřejně označená pseudověda Tento článek je sledován účastníky projektu Pseudověda.

Diskuse[editovat zdroj]

Tento článek jsem kdysi přeložil z anglické wiki, protože ze znalosti středoškolské fyziky mi vychází, že Globální Oteplování je reálně existující jev. Jestli v této diskusi někdo uvádí V. Klause jako "vědeckou kapacitu", tak to je tedy hodně mimo, Klaus je ekonom a ekonomie je narozdíl od fyziky a klimatologie "měkká věda". Pokud někdo tvrdí, že nám GO nehrozí, tak by měl nejprve vysvětlit ohřívání povrchu Země o x stupňů bez skleníkového efektu. Jako technik vám říkám, že z existence GO vyplývá např. nutnost přejít rychle na jadernou energii, což pochopitelně vyvolává negativní politickou odezvu ve státech kde se těží velké množství fosilních paliv, včetně ČR. Jsou to zbytečné obavy, uhlí a ropa budou stále potřeba jako surovina pro chemický průmysl, pouze jejich spotřeba se sníží. Vidím že s tím budu muset zase něco dělat a ty si mě moc nepřej Gloote. --Pteryx 16. 3. 2009, 10:51 (UTC)

Co já?--Gloot 16. 3. 2009, 15:00 (UTC)
Výborně... pak si ale musíte prostudovat, co pan prezident vlastně říká.. on totiž nepopírá GO jako takové, ale říká že vliv člověka na GO a vliv množství lidmi produkovaného CO2 na GO je zanedbatelný. A pokud zvážíte pouze nezlomná fakta, musíte připustit, že to zatím nebylo přesvědčivě prokázáno. --DeeMusil 17. 3. 2009, 12:25 (UTC)
Prokázáno to bylo, to že to nevíte je váš problém. Už mě tím začínáte štvát, vy jednoznašně prosazujete nesmyslný POV že oteplení není, o fakta vám vůbec nejde. Neměl byste tento a související články vůbec editovat.--Gloot 17. 3. 2009, 13:56 (UTC)
A abyste neřekl: Tak zaprvé člověk CO2 zcela jistě vypouští, to snad nemůžete popřít. I kdyby vám tohle nestačilo, tak z poměrů izotopů také vyplývá, že podstatná část CO2 v atmosféře je ze spalování fosilních paliv. Pokud vám ani to nestačí, tak řekněte co si představujete pod "přesvědčivě prokázáno"--Gloot 17. 3. 2009, 14:02 (UTC)
Ale jistěže vypouští. Ale jedni vědci říkají a prokazují že je ho hodně, menšinoví ale nikoliv zanedbatelní vědci prokazují, že je ho tak málo, že to na GO nemá vliv. Článek by měl obsahovat obě informace v odpovídající míře zastoupení. Podstatnou částí myslíte kolik % ? Víc než 50? Vidíte, také to není zřejmé.--DeeMusil 19. 3. 2009, 17:03 (UTC)
Ta druhá skupina nejsou žádní vědci.--Gloot 19. 3. 2009, 20:22 (UTC)
Kdo trvá na zastoupení okrajových názorů, toho musím upozornit že v článku nejsou téměř vůbec zastoupeny názory z opačného spektra, např. Stephen Hawking před několika lety varoval že pokud by došlo vlivem lidské aktivity k uvolnění metanu ze dna oceánů, tak by se Země mohla změnit ve žhavou planetu podobnou Venuši(!) Jestliže trváte na "vyváženém" zastoupení, tak by v článku mělo být i toto, Hawking je v současné vědě celkem "těžká váha" ... Že se takové názory příliš často neprezentují je pravděpodobně je to dáno tím, že zatímco šíření falešné poplašné zprávy je trestný čin - jak je to vlastně s nešířením pravdivé poplašné zprávy? --Pteryx 25. 3. 2009, 22:52 (UTC)
To je Váš názor. Ta druhá skupina říká, že ta první skupina nejsou žádní vědci. Když vidím AlGora, myslím, že na tom asi něco bude--DeeMusil 21. 3. 2009, 00:20 (UTC)
To není žádný "můj" názor, to je snadno ověřitelný fakt.--Gloot 21. 3. 2009, 18:21 (UTC)
Máte určitě pravdu... snadno se dá ověřit, že AlGore and his band jsou politici. :c)--DeeMusil 23. 3. 2009, 00:02 (UTC)

Na stránce jsou na některých místech html-zakomentované anglické pasáže. Je to nějaký pozůstatek překladu nebo (snad) tady chtěl někdo něco zcenzurovat? Ví o tom někdo něco? Díky Hidalgo944 01:36, 4. 6. 2007 (UTC)

Odebral jsem je, takže už tam nestraší--DeeMusil 11. 10. 2008, 21:34 (UTC)

Nadpis Zpochybňování globálního oteplování je naprosto nevhodný. Nikdo z níže jmenovaných GO nepopírá, jen se jim nelíbí způsob boje proti globálnímu oteplování. Václav Klaus rozhodně není popiratel GO. Tuhle část by to chtělo upravit a změnit nadpis.

BTW citovat populistického ekoteroristu Al Gora zrovna v Alternativních teoriích a hned za to napsat že se vědci neschodli na vlivu člověka na změnu klimatu (což je v rozporu s Gorovou citací) je opravdu vtipný :) "Prooteplovací" vědci z ICPP jsou placeni OSN, které se očividně oteplování hodí. Kjótský protokol vznikl na základě již tenkrát vyvráceného hokejkového grafu a tak vůbec se kolem GO dějí divné věci. Xeelee 20:26, 4. 12. 2007 (UTC)

to mne taky zarazilo. Článek je dost tendeční a vypovídá hodně o názorové a zdrojové nouzi autora. O Klausovi tam snad není ani slovo...:c) Navrhuji NPOV dokud se to nevyřeší, kdo je pro? --DeeMusil 19. 9. 2008, 16:25 (UTC)

Navrhuji změnit graf vpravo. Tento je velice zavádějící a předvádí drastický nárůst teplot od r. 1850. Cíleně začíná v nejchladnějším období Malé doby ledové, aby velice dramaticky znázornil GO. Toto není vyvážená práce s informacemi. Rozhodně lepší grafy jsou třeba na en. verzi, která tuším znázorňuje vývoj teplot od r. 0 tak, aby zohlednila dlouhodobé teplotní cykly. Tomas

Přidal jsem 2 grafy, které opticky rostou. Ale mají obrácenou časovou osu do minulosti. To znamená, že Global warming alarmisti si toho nevšimnou a faktická stránka ukazuje na dlouhodobé globální ochlazování.--DeeMusil 11. 10. 2008, 21:33 (UTC)

Připadá mi hloupé, že závěry politické komise jsou celým obsahem článku a důkazy, které je vyvracejí nejsou zmíněny, nebo jsou v sekci Odlišné názory. K těm navíc nejsou doplněné důkazy ani reference k nim. Smolkafilip 28.6. 20:25 (UTC)

Zastaralý název[editovat zdroj]

Dnes se termín "globální oteplování" chápe jako zastaralý, resp. nevhodný a používá se termín "Globální změny klimatu". Bylo by vhodné článek přesunout na tento název. --Šandík 17:58, 13. 2. 2008 (UTC)

No nevím, nevím, jestliže někdo prohlásí, že "žádné ničení planety nevidí a nikdy ani neviděl" - viz rozhovor s Klausem na hn.ihned.cz dne 9.2. 2007, jestli není zpochybňovač a popiratel GO ...

Pokud svět nepříde na to jak stáhnout veškerý uhlík z ovzduší tak jse to bude jen zhoršovat L.Podras 13:43, 17. 5. 2008 (UTC)

než napíšeš takovů blbost, přečti si nejdřív něco o fotosyntéze!!!--Genius920308 12. 12. 2008, 21:21 (UTC)
toš já bych se zbylým kyslíkem rozhodně otrávit nechtěl. Radši mám tu percentáž uhlíku v atmosféře co už je tam teď. --DeeMusil 8. 3. 2009, 23:11 (UTC)

Příšerné zdrojování[editovat zdroj]

Pokud byste někdo měl čas upravit zdrojování prostým HTML odkazem na plnohodnotný odkaz včetně textu kdo a kde a co napsal, bylo by to fajn.--DeeMusil 8. 3. 2009, 23:11 (UTC)

Přepracoval jsem úvod článku, protože mi přišel velmi nedostatečně zdrojován. Uváděl mj. odkazy na zprávy tisku (Reuters, BBC), což v odborném článku podle mě nemá místo. Odkazoval také hojně na 3. zprávu IPCC, přestože v roce 2007 vyšla 4. zpráva. Novou verzi pasáží o čistě klimatologické problematice jsem založil výhradně na poznatcích klimatologů - zahraničních (IPCC, NOAA) i českých (Metelka, Tolasz, Huth, ČHMÚ). Jelikož jsme na české Wiki, oddělil jsem informace o regionální české situaci.--Alois Kapoun 22. 11. 2010, 17:22 (UTC)

Odstranil jsem pár vlastních pravopisných chyb a hlavně vlastní odkaz na práci prom.mat. Jiřího Svobody, o kterém jsem až po editaci zjistil, že klimatologem není, ač to o sobě všude říká. V rozhovoru s I. Brezinou přiznal: „Formálním vzděláním nejsem klimatolog - jsem statistik.“ Tím neříkám, že všechno, co tvrdí, je a priori špatně. Jen ho nemohu citovat jako kapacitu v oboru klimatologie, neboť jde o amatéra.--Alois Kapoun 23. 11. 2010, 11:34 (UTC)
Citovat ho můžete, prezident Klaus také není klimatolog a článek ho cituje. Ale prosím neodstraňujte obsah a zdroje, spíš jde o to, kde a k čemu zdroj uvést. Vydal li knihu na téma klimatu, asi nebude úplně zanedbatelný amatér. Navíc, pokud je statistik - tak to je obor který je na správném místě. Celá ta věc o klimatu je vlastně statistika. Podle Vašeho přístupu bychom tedy mohli vyloučit také klimatology, kteří nemají statistické vzdělání... --DeeMusil 23. 11. 2010, 15:29 (UTC)
Jako nováček jsem se jen držel doporučení odkazovat se u odborných článků pouze na lidi s postgraduálními tituly v daném oboru, kteří navíc působí/působili v akademické sféře. A to pan Svoboda, pokud vím, není. Citovat ho lze (stejně jako V. Klause), ale v jiné části článku. Znovu připomínám, smazal jsem vlastní odkaz, a to proto, aby mi nikdo nepředhazoval, že sem tahám pavědecké názory. Pokud jde o odstraněný obsah (Historické oteplování Země, Příčiny), dospěl jsem k tomu, že jediný způsob, jak ho opravit, aby byl nezaujatý a vědecký, je napsat to celé znovu. Podsekce Vliv na ekosystémy, Destabilizace oceánských proudů a Environmentální uprchlíci byly plné spekulativních tvrzení, navíc zcela bez zdrojů. Chystám se je taky přepracovat.--Alois Kapoun 23. 11. 2010, 17:18 (UTC)
Dobrá. V tom případě mějte na zřeteli, že jde o kontroverzní téma a tedy že by mělo být zmíněno nejen ono mainstreamové vědecké, ale měla by být popsána i kritika a kontroverze samotné.--DeeMusil 23. 11. 2010, 18:34 (UTC)

Glootovy editace - náběh na POV[editovat zdroj]

Mám problém s editacemi Wikipedistou Gloot. Zanáší do článku POV tvrzení, např.: "Vliv slunečního záření je daleko menší" - newikipedistické. Je možné pouze napsat kdo a kdy a kde tvrdil, že vliv je daleko menší, ale není na Wikipedii přijímat takováto tvrzení, zvláště není-li to potvrzeno, neboť je to předmětem dalších současných výzkumů. Taktéž provedl některá mazání včetně mazání zdrojů bez udánbí důvodu ve shrnutí, které se však bez problémů vyskytují na anglické verzi Wikipedie, takže to vypadá, že nám Wikipedista Gloot vnáší do článku Globálně oteplenou propagandu. Z toho důvodu jsem přidal propagandu i z druhé strany "Velký podvod s G.O.", který je sice politicky nekorektní, ale má v článku své místo. Alternativní teorie budou časem samozřejmě vráceny na původní místo s patřičnou textací a s patřičnými zdroji tak, aby je tento aktivista nemohl mazat (což mimo jiné hraničí s vandalizmem). --DeeMusil 13. 3. 2009, 16:35 (UTC)

diskuze u skleníkový efekt, zatím jsme se moc daleko nedostali--H11 13. 3. 2009, 16:49 (UTC)
Nechápu co se vám nelíbí, zdroj tam je a je to zdroj který jste dodal VY! Takže vážně nechápu o co vám jde. To není žádný vandalismus, nechápu proč pořád chcete vydávat pavědu za vědu.--Gloot 14. 3. 2009, 00:08 (UTC)
Tak já to zase chápu velmi dobře. Textace neodpovídá zdrojování, které jsem dodal, respektive, vy jste další dva dodané zdroje smazal s blíže nepotvrzenou informací, která je podle mého Vaším názorem. Zdroje jsou z anglické Wikipedie. Pokud by odkaz byl opravdu "o něčem jiném", těžko by se vyskytoval na anglické verzi Wikipedie právě u tohoto pojmu. Kdyby další zdroj tvrdil "opak", opak čeho máte na mysli? Původní text pouze tvrdil, že alternativou k CO2 teorii je vliv slunečního záření.--DeeMusil 15. 3. 2009, 18:22 (UTC)
Prosím buďte konkrétní - v čem to co jsem napsal nesouhlasí s vámi uvedeným zdrojem?
Třeba tyto další zdroje[1]Note that the most recent warming, since around 1975, has not been considered in the above correlations. Dduring these last 30 years the solar total irradiance, solar UV irradiance and cosmic ray flux has not shown any significant secular trend, so that at least this most recent warming episode must have another source.[2]Since 1975 global warming has occurred much faster than could be reasonably expected from the sun alone.[3]Our results show that the observed rapid rise in global mean temperatures seen after 1985 cannot be ascribed to solar variability, whichever of the mechanisms is invoked and no matter how much the solar variation is amplified. tedy tvrdí, že slunce klima ovlivňuje, ale že dnešní oteplování nelze vysvětlit změnou sluneční aktivity. A dalo by se určitě najít spousta dalších.--Gloot 15. 3. 2009, 22:15 (UTC)
kupříkladu právě teplotní zprávy NOAA nebo NASA hovoří o tom, že k žádnému globálnímu oteplování nedochází již od roku 1998 (2002). Viz níže kde jsem uváděl i odkaz právě na zprávy NOAA. Tholdrin 8. 4. 2010, 08:40 (UTC)
Ono jak si čtu vaše starší komentáře, vy jste zaujatý, řekl bych až naprosto extrémně zaujatý, když všechny co neuznávají váš názor máte za idioty a alarmisty. (11. 10. 2008, 21:33 (UTC))--Gloot 15. 3. 2009, 22:15 (UTC)
S Henrika Svensmarka jsem tam vrátil, asi tam opravdu patří.--Gloot 15. 3. 2009, 23:00 (UTC)
No děkuji. Snad nakonec dojde i na ten seznam alternativních teorií co jste smazal... protože všechny totiž, věřte nevěřte, mají podobné zdroje. To ale až později. Kdyby se Vám to snad do té doby chtělo zpracovat z anglické Wiki, bylo by to fajn.--DeeMusil 19. 3. 2009, 17:03 (UTC)
No hlavně by se tam mělo přidat co na to říkají ostatní vědci.
@Gloot Vy vážně musíte každého z něčeho obvinit. Že? Vždyť Vy sám každého kdo nesouhlasí s vaším názorem označíte za Trolla.--kuvaly|d|p| 19. 3. 2009, 17:23 (UTC)
Nikoliv. Ti kteří přidávají ozdrojované texty, které řekněme nejsou blízké mému srdci ale přitom nechávají být na pokoji texty, které jsou blízké mému srdci, nechávám na pokoji. Kdo bezdůvodně maže texty ať už blízké mému srdci nebo i ty vzdálenější, místo aby k nim hledal zdroje, si však zasluhuje pozornost - a to nejen moji... Doufám, že si rozumíme. --DeeMusil 19. 3. 2009, 17:41 (UTC)
Jenže zdroje taky musí mít nějakou úroveň a musí odpovídat tomu co je napsáno.--Gloot 19. 3. 2009, 20:21 (UTC)
Za trolla jsem označil jedině člověka, kterej dělal že se mě snaží přesvědčit o naprostým nesmyslu. (tedy že na enwiki se dají zakládat články bez registrace)--Gloot 19. 3. 2009, 20:21 (UTC)
Obávám se že nemáte pravdu. V historii diskuse lze snadno ověřit, že mne v shrnutí editace označujete za trolla - přitom mažete příspěvek v diskusi, což se nesmí... Jak to zdůvodníte?--DeeMusil 25. 3. 2009, 23:25 (UTC)

Odkaz na Necyklopedii[editovat zdroj]

Odkaz na Necyklopedii byl smazán bez zjevného zdůvodnění. Bylo to podle mne aktuální, hlavně teď když se hromadně hroutí vykonstruovaná fakta o tzv. globálním oteplování, pokud je důvod že by to mohlo být humorné i když tamní fakta jsou podložena relevantními zdroji tak by neuškodilo důvod smazání uvést. V pravidlech pro externí odkazy jsem důvod nenašel.--Nytra 30. 1. 2010, 12:57 (UTC)

Vzhledem k tomu, že se konečně začíná potvrzovat, že si to globální oteplovači všechno vycucali z prstů(pravděpodobně vztyčených prostředníčků), navrhuji celý článek přepracovat, do té doby by se možná hodila nějaká ta šablona o nepotvrzeném obsahu. Je někdo pro?.--DeeMusil 30. 1. 2010, 18:14 (UTC)

Nevšiml jsem si, že by nějaká seriózní odborná instituce změnila názor na globální oteplování. Pokud o něčem takovém víte, tak je možné to do článku doplnit. Ale k radikálnímu přepisovaní nevidím důvod.--Sumivec 30. 1. 2010, 18:44 (UTC)
Je otázka nakolik je globální oteplování reálné, ale jsem proti editacím typu "od manitelu k mantinelu". Např. pan Kremlík kritizoval metodu filtrace teplot střední plovoucí hodnotou na 11-13 let, která je vzhledem k délce slunečního cyklu 11-13 let korektní, stojí tady proti sobě různé lobbystické skupiny, které po sobě střílí jakýmikoli argumenty co jim přijdou pod ruku, jak se v tomhle mediálním marasmu vyznat? Máme hromady (pravděpodobně zmanipulovaných) simulací, chybí měření se solidní vypovídací schopností. --Pteryx 22. 7. 2010, 11:17 (UTC)
Dle posledních zpráv NASA a NOAA se globální klima od roku 1998 skutečně mění - průměrná teplota klesá. Dochází tedy v tuto chvíli ke globálnímu ochlazování viz.[4] - a přesto, hladina zvyšování CO2 je stále plynulá a bez proměn. Na tomto základě pak klimatologové usuzují, že CO2 je pro věc globální změny klimatu irelevantní poukazujíc navíc na fakt, že nejefektivnějším skleníkovým plynem je v současnosti vodní pára, která je až 4 krát efektivnější než CO2. Vědci zabývající se sluneční aktivitou toto ochlazení dávají do souvislosti neboť sluneční aktivita skutečně v tomto období poklesla velmi obdobným způsobem. Z hlediska nebezpečí globální změny klimatu je třeba vzít v potaz kupříkladu to, že ve středověku (medieval period) a ve starověku (Roman Period) byly teploty skutečně vyšší (o 3-7 stupňů) než dnes - o čemž napovídá ostatně jak pojmenování grónska "greenland" - tedy zelená země, tak to že jsou doložené podklady o pěstování vína (teplotně choulostivé rostliny)na severu skotska - což je dnes zhola nemožné. Tyto periody se také vyznačovaly tím že byly považovány za mimořádně úrodné. Římské období je často v této souvislosti označováno za "zlatý věk". Existuje rozsáhlá skupina vědců jež se staví do opozice proti teorii změny klimatu, a mnohdy se distancují od zpráv zakládaných na jejich vlastních pracech. Po skandálu Climategate kdy nejprve byl odhalen zdroj zprávy o úbytku ledovců (bakalářská práce založená na diskuzi s horolezci) a následně pak emailová komunikace skrze IPCC kde se členové zmíněného orgánu domlouvali na tom jak to zařídit aby data vypadala že odpovídají tomu co je veřejně prezentováno. Tholdrin 7. 4. 2010, 19:30 (UTC)
Já osobně bych aspoň doporučil prostudovat informace které se na nás valí ze zpravodajských serverů, něco na tom bude, ovšem ty zprávy nejsou jen s poslední doby. Názor na globální oteplování mohou mít instituce různý, ale faktem je že na přírodu ještě zdaleka nemáme. Zmatečné zprávy o vlivu změn ozonové vrstvy jen dokreslují všeobecný chaos. Vše nasvědčuje spíše tomu že se globálně ochladí, doufejme že méně než kdyby tu člověk nebyl.--Nytra 30. 1. 2010, 20:09 (UTC)
Tak si všimněte: Seriózní instituce... no tak právě k té jejich seriozitě by bylo dobré sem někam naodkazovat ty kontroverze jejich seriozity. Pokud seriózní instituce říká, že 2010 bude zima opět mírná a že tuhých zim od roku 2005 již nebude, pak v rámci naší diskuse nepotřebuji doložit zdrojem, že jejich modely jsou nespolehlivé, tudíž kontroverzní, naopak, najdu s velkou pravděpodobností pro článek velké množství zdrojů zabývajících se těmito kontroverzemi - únik emailů, nepodařené předpovědi, vliv slunce, atd. --DeeMusil 30. 1. 2010, 22:07 (UTC)
Příkladem by mohla být sněmovna lordů GB... a to z poslední doby.--DeeMusil 30. 1. 2010, 23:14 (UTC)
Nytra:Odkazy na otevřené wiki vyjma těch, které jsou dlouhodobě stabilní a s velkým počtem editorů.--H11 30. 1. 2010, 22:29 (UTC)
Novináří o klimatu vědí naprosté "houby", když to nevědí ani vědci, nemohou o tom psát seriózně ani novináři, takže na nějaké zpravodajské servery bych moc nespoléhal.** Problém je totiž ten, že nám chybí seriózní pozorování klimatu asi tak 20000 let zpětně - k tomu žádné zdroje nejsou ... ** Něco se s klimatem děje, ale nikdo neví co ..., to je IMHO faktum. --MiroslavJosef 30. 1. 2010, 23:19 (UTC)
Tak to je perfektní námět na kontroverzi - vy tvrdíte že nikdo neví nic (v rozporu s oběma stranami kontroverze), klimaskeptici tvrdí, že se už 3 roky ochlazuje a vliv CO2 je zanedbatelný a naopak vliv slunce majoritní a IPCC přitom tvrdí, že za oteplování může CO2 a člověk. A novináři to pak zpovzdálí sledují, baví se a mnou si ruce, že bude o čem psát...--DeeMusil 31. 1. 2010, 06:52 (UTC)
Pokud pomineme bulvární plátky se nedá až tak říci že si novináři cucají s prstu, obvykle citují různé vědce nebo vědecké výzkumy ovšem vše lze tendenčně upravit na obě strany, proto si myslím že je dogma trvání na globálním oteplování nebo ochlazování a vlivu člověka na klima. Tyto vlivy mohou působit i proti sobě a příroda si taky dělá co chce, např. poslední výbuch sopky, který prakticky na nějakou dobu vymazal jakékoli vlivy lidské činnosti. Protichůdné úvahy vlivu stavu ozonové vrstvy na klima je jeden z příkladů neschopnosti předpovědět dopad tohoto fenoménu, přitom se toto mění ve velmi krátké době a spadá to do sledování v dnešní době. Představy jak to bude pokračovat v rozmezí stovek let je naprosto iluzorní. Lidstvo by se hlavně mělo zamyslet nad zaneřáděním životního prostředí, dá říci v tomto: co je dobré pro člověka je dobré i pro přírodu.--Nytra 31. 1. 2010, 14:08 (UTC)
Pak nezbývá než jediné: Všechny informace z médií brát pro účely tohoto článku za nedůvěryhodné a vycházet pouze z odborné diskuse. Předpokládám, že existuje na světě spousta klimatologických pracovišť nezávislých na IPCC i na jeho odpůrcích. To by ale chtělo aby to zpracoval někdo, kdo klimatologii opravdu rozumí, což já nejsem. (kde se vlastně u nás dělá klimatologie? pod geologií?) Pro Nytru: Odkazy na Necyklopedii se tu už několikrát řešily, dopadlo to záporně. Ač fanoušek Necyklopedie, musím říct, že to bylo v mezích možností rozumně odůvodněno, (tady) - i když, kdybych o té debatě tehdy věděl, hájil bych tam vstřícnější stanovisko. Navíc tvůj způsob je jenom přilévání oleje do ohně. Wikipedie podle mého nemá vytvářet realtu a není diskusní fórum. Osobně mi teda přijde tzv. climagate hodně nadsazená, nechce se mi věřit, že by selhalo celé jedno vědní odvětví. Věda je to poslední čemu se v naší společnosti může věřit, kdyby padla, jsme v p... Co jsem četl z médií v kauze uniklých mailů šlo pouze o slovíčko "trick" - které si novináři vyložili jako podvod. V případě Himalájů si někdo poplet 2350 a 2035). --Pavel Q 31. 1. 2010, 23:09 (UTC)
Zdržím se dalších připomínek je to asi citlivé téma, věnovalo se tomu hodně práce a nedivím se když se to teď zpochybňuje že je hodně lidí nervozních, ovšem Wikipedie za to nemůže, čerpá jen s toho co vědci vykoumají. Takový je už život. Je třeba sehnat fakta a pak s toho udělat závěr. Co se týká těch Himalájí tak je zajímavý postřeh na [5]. Přeji další úspěchy ve vyhledávání správných informací.--Nytra 31. 1. 2010, 23:57 (UTC)
Doplnění odkazu na některé seriózní studie, pro inspiraci.[6], souhlasím s názory že tento článek by měl opustit slabý led zaujatého pohledu a změnit název tak aby odpovídal neutrálnímu přístupu, jak se sluší na Wikipedii. Wikipedie se přece nemá zabývat vlastním výzkumem a prognózami do budoucnosti ale shromažďováním faktů pro všeobecné vědění, proto jsem také nadhodil odkaz na Necyklopedii kde takové články mají místo a mohou tam klidně existovat ve více verzích, seriózní encyklopedie by neměla být používána k prosazování různých populistických názorů, jestli tomu tak není, nemá smysl o tom ani diskutovat. Jestli tento můj názor bude přínosem pro zkvalitnění Wikipedie bude mne těšit.--Nytra 1. 2. 2010, 14:14 (UTC)
No dobře, ve světle "climategate" připouštím že IPCC může podléhat lobbystickým tlakům "ekobyznysu" daleko více, než by bylo zdrávo. Nicméně skleníkový efekt existuje (i když je možné že v něm CO2 nehraje tak velkou roli jak tvrdí IPCC) a globální oteplování (nebo určitá destabilizace klimatického systému) je také reálné. Otázka je jak je to vážné a co s tím dělat. Nemyslím že je správný přístup typu "od mantinelu k mantinelu". Např. teprve nedávno byla vypuštěna družice Cryosat [7] pro měření tloušťky ledovců. Na celé věci je tragické, že tu jsou "oteplovači" a "antioteplovači", máme hromady (pravděpodobně zmanipulovaných) počítačových simulací, ale nemáme skutečně solidní měření co se vlastně doopravdy děje.--Pteryx 22. 7. 2010, 11:09 (UTC)
Čas od času zkontroluji kontroverzní hesla na WIKI, abych měl představu co je v danou chvíli pravdou pro laickou veřejnost. Gratuluji všem ke skvělé práci!! Informace zde IMHO neobsahují žádné tendenční či emocionálně zabarvené informace díky práci Vás všech. Je poučné a inspirující, jak dokážete ve světle důkazů změnit či poopravit své názory. K "ekobyznysu": tvrdím, že silnější motivací než peníze či "tlak" je vlastní přesvědčení, že planeta spěje do záhuby a v rámci zachování lidstva je třeba dát politikům důvod zasáhnout, i třeba falešnými argumenty.– Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel 85.71.83.22 (diskusepříspěvky) 18. 1. 2011, 03:28
Dovolil bych si upozornit IPčko, že Wikipedie neslouží k „vastnímu přesvědčování, že planeta spěje do záhuby ... a to i falešnými argumenty“. V tomto světle považuji obsah článku za nanejvýš podezřelý.--DeeMusil 5. 4. 2011, 07:19 (UTC)

úvodní obrázek[editovat zdroj]

Vím, že toto zadání asi nebude z nejlehčích, nicméně neměl by někdo aktualizovaný obrázek, který končí v roce 2010? Přeci jen od roku 2005 uteklo již hodně emailů z CRU. :c) .--DeeMusil 5. 4. 2011, 07:19 (UTC)

Data o růstu teploty, re Deemusil[editovat zdroj]

Ahoj, nejsem žádný radikální klima-strašič ale:
1) nikdy jsem neslyšel označovat globální oteplování za hypotézu, je to prostě zvyšování teploty a hotovo.--Vojtech.dostal 18. 6. 2011, 20:53 (UTC)

Hotovo je leda kulový. Pokud se to bude uvádět jako současně probíhající (a to se v článku děje) a bude se to dávat do souvislost s GO způsobené člověkem (CO2) tedy pak není hotovo vůbec nic, naopak mnoho informací je hodnověrně zpochybněných.--DeeMusil 18. 6. 2011, 23:07 (UTC)
Antropogenní GO je něco jiného a tam by se zřejmě o hypotéze dalo mluvit. Ale najděte mi hodnověrný zdroj, který zpochybňuje, že dochází v posledních letech k vzrůstu průměrných globálních teplot. Podle mě takový nenajdete, takže globální oteplování je dostatečně podložené, aby mohlo být označováno za reálný jev a nikoliv za hypotézu. Typická hypotéza by měla být snadno falzifikovatelná.--Vojtech.dostal 19. 6. 2011, 07:39 (UTC)

2) není nutné uvádět, kdo to přesně byl. Stačí, pokud vím, citovat sekundární zdroj. To by bylo, abych u všeho musel uvádět, kdo to poprvé objevil či popsal.--Vojtech.dostal 18. 6. 2011, 20:53 (UTC)

U kontroverzních témat je to doporučené. V případě tomto to platí dvojnásob. Nic se tím nezkazí a není pak důvod dávat na článek NPOV šablonu.--DeeMusil 18. 6. 2011, 22:22 (UTC)
Já zde připojím jen větu, nezpochybňuji, že se zvyšuje teplota Země, ale to, že příčinou je kysličník uhličitý, že to má astronomické příčiny (např. zvyšuje se průměrná teplota i na Marsu) a hlavním viníkem je Slunce. A myslím, že po době bylo tepleji než dneska. Viz en:Holocene climatic optimum .--Mirek256 19. 6. 2011, 05:47 (UTC)
Dobře, v této podobě (s uvedenými organizacemi, jež to zveřejnily) je to pro mě akceptovatelné.--Vojtech.dostal 19. 6. 2011, 07:39 (UTC)

Problém je, že po podrobnějším prozkoumání jsem zjistil, že Destinero zdrojoval blogem na New York Times, který o datech z NASA a NOAA pouze píše, což může být také kec jak mraky. To bych tam mohl dávat jako ověřené informace např. od Kremlíka z Neviditelného psa (Lidové noviny), mělo by to asi stejnou váhu. Destinero by měl dodat zdroje přímo z NOAA a NASA, měly by být běžně dostupné.--DeeMusil 19. 6. 2011, 17:44 (UTC)

Ty předsudky z vás doslova čpí, je vidět, jak k informacím, které vám nevoní, přistupujete. Přitom dokliknout se na původní zprávu NOAA bylo možné z článku a NASA byla otázkou hledání ve vyhledávači na pět sekund. Aspoň minimální ochotu spolupracovat a vylepšit článek v tomto ohledu od vás jak je vidět tedy čekat nelze. Nejprve jste si spletl NY Times s Washington Times, to vám ještě nevadilo, pak jste to smazal úplně. --Destinero 19. 6. 2011, 19:40 (UTC)
No a vy jste si to zase spletl s Washington Post, takže jsme si kvit. Když bylo tak lehké dohledat relevantní zdroje místo blogu, spíše než o mém přístupu to vypovídá něco o Vašem přístupu. Vy jako autor přidávané informace jste odpovědný za doložení kvalitních zdrojů a neměl by zde být žádný DeeMusil nebo kdokoliv jiný, aby Vám ty blogy revertoval.--DeeMusil 20. 6. 2011, 12:29 (UTC)
Nešťastníku, zdá se, že to berete jako nějakou sportovní hru a přetahovanou, což je tragické. Nevypadá to z vaší strany na dobrou vůli. Každopádně je mi vás líto, pokud nechápete rozdíl mezi shrnutím editace a tím, co si od vás reálně mohli čtenáři v tom článku na Wikipedii přečíst za nesmysly v podobě nepravdivě uvedeného zdroje. --147.251.75.69 20. 6. 2011, 14:30 (UTC)
Přiznávám, že jsem se spletl, ale mýliti se je lidské a těch čtenářů zas tolik být nemohlo..., chyba byla promptně napravena, stejně jako i Destinerův chybně uvedený zdroj. Každopádně, anonyme z Brněnské Masarykovy univerzity :c), předpokládání zlé vůle není dobrým znakem diskutujícího na Wikipedii.--DeeMusil 20. 6. 2011, 15:33 (UTC)

NYT jako nedůvěryhodný?[editovat zdroj]

Protože se o tento zdroj rozjíždí editační válka, přičemž na straně mazače se mi scházejí argumenty, jejichž lichost by nebyla evidentí, pokusím se zde uvést argumenty pro použitelnost:

  1. Text není uveden jako článek na blogu, z pouhého odkazu na tématicky související blog to nelze dost dobře obhájit.
  2. Podle poznámky na konci textu vyšel text přímo v NYT, tedy prošel redakční kontrolou a tak není splněn věcný důvod pro "zákaz" blogů
  3. Smazání odkazu na sekundární zdroj s poukazem, že by měl být použit raději primární, je podle mého naprostým nepochopením WP:VZ.

(pokud se rozjede flamewar, odmítám se zapojit)--Formol 19. 6. 2011, 17:48 (UTC)

NYT blog je jako blog na lidovkách, tedy nedůvěryhodný. To že byl názor zveřejněn nic neznamená, noviny běžně otiskují i dopisy čtenářů, tedy to automaticky neznamená, že to prošlo redakční kontrolou. Nicméně Destinero, zdá se, doložil původní zdroje, tedy není důvodu se tím více zabývat.--DeeMusil 19. 6. 2011, 18:51 (UTC)

Malá doba ledová[editovat zdroj]

Prý začne malá doba ledova [8] a [9]--Mirek256 20. 6. 2011, 07:56 (UTC).

"This is highly unusual and unexpected," někdy by mě zajímalo co tam ti "vědci" dělají že je to pak tak náhle nečekané. --Draffix 20. 6. 2011, 15:05 (UTC)
Všichniti prognostici s teplou vodou jsou vždy strášně překvapení, cože jim to ta realita dělá, a proč že neodpovídá modelu. Vymyslí pak další hypotézu. Jako když poslední zimy napadlo 6 půlek sněhu, což se podle prognóz stát již nikdy nemělo. Vymyslí si pak, že projevem globálního oteplování je lokální (byť celoevropské) ochlazení, nebo nějakou jinou ptákovinu na ntou.--DeeMusil 20. 6. 2011, 15:26 (UTC)
O tom jsou ironické poznámky v Britských listech [10], prý novináři neumí ani překládat, titulek Novinky.cz si ani nedokáží správně přeložit, o čem je řeč, i s ironickou poznámko na někoho, nebudu jmenovat. Je důležité, že se věnujete pokleslé úrovni české žurnalistiky. Ta se projevuje nejen v politice. Všiměte si hojně čteného článku Na Zemi začne doba ledová, zjistili vědci, píše Ladislav Nedbal. Autor (pst) si nedal ani práci si přečist NSO stránku, na kterou se odvolává. Na ní stojí: "We are NOT predicting a mini-ice age. We are predicting the behavior of the solar cycle." ("NEPŘEDPOVÍDÁME mini dobu ledovou. Předpovídáme chování solárního cyklu.") Šifra "pst" svým zmetkem vyvolala vášnivou diskuzi ... škoda, že se diskutuje hlavně o moudrosti Václava Polyhistora a ne o odbyté novinářské práci. --Mirek256 20. 6. 2011, 15:28 (UTC)
Inu ano, osobně mi ti hidethedeclinisti trochu vadí. Možná trochu víc. Nic než žurnalistický folklór však zatím nemáme, většině klimatologů se sevřou strachem půlky, pokud jen pomyslí na to, že by řekli něco, co by popíralo vliv CO2 na podnebí. Ale to by byla dlouhá diskuse... Musí ještě utéci mnoho vody a emailů z CRU, než se ta banda chytne za frňák.--DeeMusil 20. 6. 2011, 15:44 (UTC)
To je skutečně pozoruhodný přístup ke zdrojování - sice je to prokazatelně špatně, ale protože se vám to líbí a podporuje to váš POV, tak to jako zdroj použijeme. Výborně! Klimaalarmisti by dozajista zajásali, protože větší ostudu čeští klimaseptici neměli ani když jejich guru dostal nakládačku od dr. Metelky za elementární neznalosti fyziky související s jeho "protioteplovací" argumentací. Ale teď vážně - tudy cesta nevede, takový postup by byl v rozporu s WP:VZ a WP:OV (texty vědců vs. texty politicky angažovaných nebo jen neschopných novinářů) a WP:VV (do toho spadají i konspirační teorie o spiknutí vědců). Wikipedie realitu nevytváří ale reflektuje a pokud je dominantní vědecký koncenzus "ano, antropogenní", pak to musí článek - alespoň ve své "vědecké" části - reflektovat tak, že se nebude pokoušet budovat virtuální realitu, ve které je většina relevantní(!) vědecké obce na pochybách.--Formol 20. 6. 2011, 16:03 (UTC)
Já jsem Formole nic nepoužil, takže laskavě upozaďte své vášně a schovejte si je na cestu mezi židlí a klávesnicí. Abyste nedopadl jako chudák Destinero, který mne v arbitráži obvinil z věcí, které se nestaly jen na základě mého osobního názoeru na určitou věc.--DeeMusil 20. 6. 2011, 16:51 (UTC)
Já si Wikipedii s blogem nebo s hlásnou troubou nepletu. Doporučuji zklidnit hormony a dělat totéž. HOWGH!--Formol 20. 6. 2011, 17:11 (UTC)
Pánové oba se uklidněte, toto téma bylo, pokud se nemýlím, vytvořeno, aby se člověk pousmál na neschopností novinářů a schopností vytvářet "mediální kachy", avšak ne, aby jste zde na sebe útočili. Doporučuji vám přečíst si zásady wikietikety. Pokud se chcete dohadovat, využijte své diskusní stránky. --Draffix 20. 6. 2011, 17:16 (UTC)
Draffixi, nerozumím proč bych to měl dělat já. Jsem si vědom co je ve WP:ET napsáno a rozhodně nepřirovnávám způsob použití Wikipedie druhou osobou k hlásné troubě, což je jen další z Formolových provokací či OÚ, jelikož komentuje mou vlastnost, nikoliv příspěvky a vztahuje to osobně. Bohužel, takovéto reakce se člověk u Formola dočká, když upozorní na zjevný nesmysl - na rozdíl mezi tím, když něco napíšu do diskuse a tím, když něco použiji v článku (nebo dokonce někdo jiný v tomto konkrétním příadu).--DeeMusil 21. 6. 2011, 11:07 (UTC)
Mám na mysli vás oba, bez výjimky. Vy útočíte na něj, on následně útočí na vás. Je mi jedno kdo začal nebo kdo by to měl dělat, ale pokud máte problém, vyřešte si to osobně nebo na své diskusní stránce. Vaše spory nemají s tímto tématem nic společného. A pokud ano, pak nevidím nic, co by mělo prospět článku. --Draffix 21. 6. 2011, 14:58 (UTC)
Odpověď ve Vaší diskusi.--DeeMusil 21. 6. 2011, 15:11 (UTC)

Pro mě je toto téma dost vzdálené, nejsem klimatolog, jen si neodpustím poznámečku: z povzdálí sleduji tady ty tahanice o GO, ale přitom se jedná jen o hypotézu a utopickou budoucnost. Je to stejné jako by jste se hádali o proroctví slepého mládence, sybily, nebo o konci světa v roce 2012. Stejně jako předpověď počasí na příští měsíc. Prostě si tu vášnivě obhajujte každý tu svoji 100% pravdu, ale příroda si to klima udělá nakonec stejně podle svého, pouze si pár mudrlantů udělá ze strašení lidí a katastrofických scénářů docela dobrý byznys, třeba pan Al Gore a další. To je můj pohled, možná laický, ale můj.--Senimo 21. 6. 2011, 12:17 (UTC)

já myslím že názor žádného wikipedisty není podstatný a tedy ani Váš. Moje představa je také trochu odlišná, než je prezentováno v článku, ale článek by měl být zpracován podle majoritních představ vědců. V tomto případě je to podle mého odhadu 75:25 ve prospěch alarmistů, ale to je samozřejmě opět POV odhad a do článku to nepatří. --Vojtech.dostal 21. 6. 2011, 12:41 (UTC)
Pokud jste laik a chtěl byste si rozšířit informace, pak na vaši poznámku trefně odpovídá Britský meteorologický úřad: "10. Weather forecasts aren't always accurate a few days ahead, so how can you possibly predict what climate over the next 100 years? - Although they are made by the same sort of mathematical model, weather forecasts and climate predictions are really quite different. A weather forecast tells us what the weather (for example, temperature or rainfall) is going to be at a certain place and time over the next few days. A climate prediction tells us about changes in the average climate, its variability and extremes. So, it might say that Somerset, in 40-60 years time, will have, on average 25% more rain in winter with three times the current number of heavy rainfall events. It does not forecast that it will be raining in Somerset on the morning of 15 October 2044." http://www.metoffice.gov.uk/climate-change/guide/faq Co se týče závěru vašeho příspěvku "To je můj pohled, možná laický, ale můj" - to často píší laici, jako by tím snad měla být ospravedlněna nesprávnost jejich domněnek a nemístných srovnání. Osobně mi takový postoj vadí. --Destinero 22. 6. 2011, 06:53 (UTC)
Dovolím se zeptat, myslíte si, že jste v tomto oboru laik nebo odborník, který se tímto zabývá či dokonce živí? --Draffix 22. 6. 2011, 12:32 (UTC)
Jsem spíše laik, i když zkoušku z ekologie a ochrany přírody na univerzitě mám. A tam je kvalitnější výuka než pouhé čtení nějakých slátanin na blogíscích. Každopádně to, co jsem citoval, je od odborníků, kteří se tím zabývají a živí. --Destinero 22. 6. 2011, 16:50 (UTC)
Aneb jak se dá eufemisticky pojmenovat diskuse pomocí copy-paste... jestli myslíte, že to někdo četl, tak já ne. Víte přeci jak se to dělá - uvedu vlastními slovy nejdůležitější fakta a pak je podpořím odkazem na ten text. Diskutovat pomocí copy paste se nedá, přesto to chronicky děláte - k tomu dospěl i arbitrážní výbor, když Vám to zakázal. Nedělejte to!--DeeMusil 23. 6. 2011, 19:12 (UTC)
Plně souhlasím s kolegou panem Vojtěchem Dostalem. Co dělá nebo nedělá resp. co si myslí nebo nemyslí kterýkoliv politik (teda i pan Václav Klaus či Al Gore - nebo i jakákoliv politická strana) je zde zcela nepodstatné - ani jeden z nich není odborník a věci vůbec nerozumi - totéž ovšemže platí i pro 99 % všech Wikipedistů - článek by se měl opírat pouze a výhradně o vědecky publikované zdroje, jinak to bude IMHO vlastní výzkum jak Brno neustále a neustále to bude i zdrojem hádek a sporů. MiroslavJosef 21. 6. 2011, 15:13 (UTC)
To se ale Miroslave pletete (a i někteří ostatní). Globální oteplování není jen klimatologické téma, ale je to také téma společenské (aktivismus obou stran), energetické (nesmyslně zelená energetika), finanční a ekonomické (dotace do zelených nesmyslů, zvyšování cen potravin), zemědělsko-potravinářské (řeplka olejka místo obilí), atd., tedy každý z těchto úhlů pohledu by měl být relevantně zohledněn, tedy odborníkem z dané oblasti. A je to i téma politické, tedy vyjádření politiků jsou taktéž na místě.
Snad jen alarmisti z CRU si usurpují toto téma pro sebe a tvrdí, že ostatní do toho nemají co povídat. Takový argument má ale asi takovou váhu, jako že Konečné řešení je pouze eugenickou otázkou a nikdo jiný do toho nemá co mluvit.--DeeMusil 22. 6. 2011, 12:33 (UTC)
Prosíme, věnujte se tvorbě encyklopedie. Prosíme, nediskutujte o věcech nesouvisejících s tvorbou encyklopedie. Děkujeme. Prosíme, věnujte se tvorbě encyklopedie.

– Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Vojtech.dostal (diskusepříspěvky) 22. 6. 2011, 14:36

Narozdíl od vkladatele vtipné šablony si myslím, že pochopit správně doporučení NPOV je poměrně důležité pro tvorbu encyklopedie a zvláště tohoto článku a tedy, že není správné, když zde v odpovědi na MiroslavaJosefa předestřu aspekty pro ponechání názorů politiků, jako je Gore nebo Klaus, jsem častován IMHO nevhodnou šablonou typu DRŽ-MLČ tedy vlastně Off-topic. Fákt ftipný.--DeeMusil 22. 6. 2011, 15:53 (UTC)

článek v 21. století[editovat zdroj]

Jak to tady čtu, je to velice zajímavá diskuze a tak bych taky rád přispěl svou troškou do mlýna.

V prosinci 2009 vyšel v časopise 21. století poměrně obsáhlý článek (9 stran) o změnách klimatu, možná by šel použít jako pěkný zdroj. Bouhžel není k dispozici online zdarma, ale kdo máte předplatné nebo jste ochotni zaplatit 5O korun, najdete ho v archivu 21. století [11].

A teď konkrétně k tomu co je napsáno v článku. Např. box na straně 86, je právě o tom že někteří renomovaní odborníci (Richard Lindzen z MIT či Fred Singer z Universiti of Virginia) si myslí že, cituji: "souvisí globální oteplování s lidskou čiností jen velmi nepřímo" . Spousta vědců podepsala otevřené dopisi politikům ve kterých vyjadřují, cituji: "nesouhas s tím, že politici až příliš naslouchají hlasům, které svalují globální oteplování výhradně na člověka". Toť odpověď na

Ta druhá skupina nejsou žádní vědci.
— Gloot 19. 3. 2009, 20:22 (UTC)

Doporučuji článek pečilvě pročíst, v podstatě se tam ani tolik nepíše o tom který tábor má pravdu a dá asi práci z toho něco vytáhnout, ale myslím že článek je to pěkný. Na druhou stranu je už skoro 2 roky starý takže už možná existují lepší data, než ty ze kterých auoři vycházeli.

Spousta srozumitelných a zajímavých článků se najde online na http://21stoleti.cz/rubriky/priroda/klima-a-podnebi/

Toť vše, přeji hezký den --Berffaith 1. 8. 2011, 12:55 (UTC)

Upozorňuji, že wikipedie není diskusní forum. Zdejší příspěvky k tomu sklouzávají. Co se týče 21. století jako zdroje, byl bych opatrný, je to vědecký bulvár a nedá se v něm všemu věřit. --Vojtech.dostal 1. 8. 2011, 13:59 (UTC)
Souhlas s Vojtech.dostal, měl jsem teď o dovolené půjčeno pár čísel časopisu 21. století, a když pominu pravopisné hrubky za které by se styděl žáček 4. třídy obecné školy, tak obsahově to na mě působilo jako slátanina opsaná z bůhvíjakých zdrojů, něco na úrovni lepšího Blesku. Ale jako čtení na pláž k vínečku se to dá.--Senimo 1. 8. 2011, 16:03 (UTC)
Asi máte tak trochu pravdu, už na první pohled je u časopisu vidět že je za 1. plný reklamy a za 2. vydáváho nakladatelství, které vydává několik opravdu bulvárních časopisů a i u 21. století jim asi půjde hlavně o zisk a ne o pravdivost informací. Když už bych měl z něj čeprpat tak bych si dával pozor hlavně na rubriku FAQ, konkrétně u právě vydaného čísla je odpovéď na otazku jestli je nějaká částice menší než atom tak trochu divná (plácají tam cosi o Higgsové bosonu, který ani není dokázaný, ale že by se tam zmínili třeba o protonech, elektronech, kvarcích apod., tak to ne) a často tam odpovídají na různé pseudovědecké otázky jako by to už bylo dávno dokázané, pamatuju si na otázku o jaké si orgonové energii či co.
Ale myslím že to co jsem napsal výše asi pravda bude.
Pokud jde pravopisné chyby za které by se styděl žák 4. třídy, ty se najdou občas všude, ale nejvíc asi v mém diktátu :-)
Zdraví --Berffaith 1. 8. 2011, 17:15 (UTC)

Aktualizace úvodu[editovat zdroj]

Úvod obashuje některé neaktuální informace (některé např. z roku 2004), např. je zmiňována 4 zpráva IPCC. Takové informace by v úvodu být neměly, dlouhodobě jsou takové informace v úvodu neudržitelné. Navrhuji přesun neaktuálního do odstavců níže.--DeeMusil 25. 9. 2011, 10:19 (UTC)

Jaké tvrzení je podle tebe neaktuální? Můžeme se pokusit dohledat aktuálnější zdroj. --Vojtech.dostal 25. 9. 2011, 10:34 (UTC)
Viz např.--DeeMusil 25. 9. 2011, 12:22 (UTC)
Mělo by to být jasné, buď se článek jmenuje obecně Globální oteplování, pak by také měl existovat článek Globální ochlazování, nebo se má jmenovat (a obsah úvodu by tomu spíše odpovídal) Globální oteplování způsobené člověkem. Pokud chceme udržet ten první případ, měly by být věci ohledně GO způsobeného člověkem odsunuty do odstavců níže a zde by mělo být obecné shrnutí celého tématu. Když je někde 4. zpráva IPCC, co za rok dva až vyjde další?... To má být v článku, ne v úvodu. Je to samozřejmě pozůstatek toho, když byl článek jan pahýl.--DeeMusil 25. 9. 2011, 12:49 (UTC)
Článek globální ochlazování by samozřejmě existovat měl. Název "globální oteplování" však je podle mě legitimní název, jedná se o slovní spojení zmiňované rutinně dennodenně. Čtvrtá zpráva IPCC je v současnosti zřejmě nejdůležitější studie o globálním oteplování, ač se nám to líbí nebo ne, a proto v úvodu zřejmě být musí - všeobecně se považuje za důkaz, že většina vědců věří antropogenním příčinám GO. Až vyjde za rok dva zpráva nová, úvod může být samozřejmě aktualizován. --Vojtech.dostal 25. 9. 2011, 12:54 (UTC)

Odstavec zpětná vazba[editovat zdroj]

Obsahuje nadstandardně velké množství nezdrojovaných informací, dle mého i nesouvisejících či těžko dokazatelných tvrzení., Pokud k nim není zdroj, případně není naděje, že by se našel, navrhuji je smazat.--DeeMusil 25. 9. 2011, 15:40 (UTC)

Souhlasím, tento kontroverzní článek musí být ozdrojován velice důkladně. navrhuji text přesunout sem do diskuzní stránky, třeba se jím někdo v budoucnu inspiruje aby kapitolu zpracoval. Počkejme pár dní na reakci ostatních a pak to klidně proveď. --Vojtech.dostal 25. 9. 2011, 15:45 (UTC)
Provedu to asi u všech nezdrojovaných plků které najdu a kde je poptáván zdroj, ať už z té či oné strany.--DeeMusil 25. 9. 2011, 20:39 (UTC)

Prosím ne, byla by škoda článek zbytečně zkrátit. Můžeme se domluvit, že napíšete tvrzení, která hodláte odstranit, a já se pokusím dohledat zdroj, případně řeknu, že mohou být odstraněny? Díky --Vojtech.dostal 25. 9. 2011, 20:44 (UTC)


Práce se zdroji =[editovat zdroj]

Prosím, pane wikipedisto DeeMusile (i pane wikipedisto Vojtech.dostal), až zase budete mazat odkazy na zdroje pochybné (jako panu/paní/slečně 84.42.249.213 19.6.2011), pracujte i sami takto přísně. A tak tudíž nedávejte odkazy na pochybné kvality (a tam kde jsou je mazejte) např. Mnoho významných vědců s ním však nesouhlasí.[91] - http://neviditelnypes.lidovky.cz/veda-30-000-vedcu-protestuje-proti-klimatickemu-nabozenstvi-p3a-/p_veda.asp?c=A091215_115406_p_veda_wag (jen "blog", žádná Nasa či akademie) už úvodní odstavec odkazuje na "vědce", kteří se pravděpodobně záměrně mílí. V úvodu odkaz na jistého Spencera - tak tu něco o něm: http://polach.blog.idnes.cz/c/208476/Dalsi-trapas-klimatickych-popiracu.html Kdyby světová federace vědců (a její předseda Zichini) byla významná, měla by jistě článek na ang. wiki, nemá ho tam, a ani nemá na italské. Váš odkaz [5] http://www.petitionproject.org/ sbírá podpisy jistý Oregon Institute of Science and Medicine, což bude taky jen vše, nikoliv však nic seriozního - http://www.sourcewatch.org/index.php?title=Oregon_Institute_of_Science_and_Medicine a ten [6] Copenhagen Climate Challenge - viz Wiki http://en.wikipedia.org/wiki/Copenhagen_Climate_Challenge také není nic velkého ani seriozního. Hlavní slovo na oné paralelní konferenci (úvod do obou dní) v Kodani měl nějaký Tom Harris http://www.sourcewatch.org/index.php?title=Tom_Harris_%28Canadian_engineer/PR_specialist%29 executive director "International Climate Science Coalition", která dostala(dostává) peníze od Hearland Institutu,který je napojen na tabákový průmysl http://www.sourcewatch.org/index.php?title=Heartland_Institute a nebo tady http://www.desmogblog.com/heartland-institute-and-academy-tobacco-studies (na to jsme my, nekuřáci, obzvláště citlivý) odkaz [7] taky stojí za průzkum, už na to nemám čas. Ale jak čtu tak hlavní autor je nějaký Fred Singer http://www.sourcewatch.org/index.php?title=Fred_Singer opět spojený s tabákovým průmyslem (a na to jsem my, nekuřáci, obzvláště citlivý). Tož tak, měřit všem stejným metrem, i sobě a umět ve spleti organizací a institucí najít ty pravé a ty "divné". A ty divné alespoň nepropagovat. (Dodatečně jsem si přečetl text o projektu Pseudověda a tam je to, co jsem chtěl předchozím dlouhým odstavcem naznačit: "V encyklopedii by však jednotlivým POV měl být věnován prostor úměrný jejich reálné současné a historické společenské důvěryhodnosti a významnosti: Wikipedie neslouží k popularizování reálně nevýznamných POV ani k potírání a zamlčování významných, avšak menšinových nebo ustupujících POV." --Pavouk 12. 10. 2011, 19:00 (UTC)

Dovolím si vyjádřit názor, že nic není tak jednoduché, jak se zdá, a není možné jednoznačně odsoudit ani klimatické popírače, ani ty, co v (antropogenní) globální oteplování věří. Na obou stranách zcela jistě jsou obrovské mocenské, lobbistické a finanční zájmy, které my normální smrtelníci ani nejsme schopni pochopit. Každopádně však existují vědci, kteří nepovažují antropogenní GO za reálné, a je jich dost na to, aby to bylo i v úvodu. Je velmi snadné popřít autoritu nějakého zdroje, já bych to samé mohl udělat s IPCC - taky má na triku několik vroubků, které bych ji mohl snadno vyčíst a popřít tak jejich relevantnost. Ale neudělám to, věřím v pluralitu názorů, která je pro encyklopedii esenciální. A ještě jinak řečeno - neexistuje "správná" a "nesprávná" organizace, jakékoliv takového rozdělování zavání silným POV. --Vojtech.dostal 12. 10. 2011, 20:00 (UTC)


Kapitola Odlišné názory na příčiny a vznik globálního oteplování[editovat zdroj]

Až budete článek zase upravovat, podívejte se kriticky na kapitolu "Odlišné názory na příčiny a vznik globálního oteplování". Jednak tam jsou názory "divné", nehodné publikování (Fred Singer) či pan ekonom Mach, který je tam odkazován přímo na článek, který samotný snad dostatečně rozebírá, že tento pán nestojí (klimaticky) za řeč ani u piva, natož ve Wikipedii. Jestli čtu správně anglickou Wiki o Climategate http://en.wikipedia.org/wiki/Climatic_Research_Unit_email_controversy - tak se vyšetřením prokázalo, že z hlediska oteplování se nic nestalo, otepluje se stejně, jen si vědci navzájem posílali osobní emaily, které někdo vytrhl z kontextu. Odstavec nedělá dobře wikipedii, patří tak leda do Blesku - resp. udělat neutrálně a odkázat na samostatné heslo.

V odrážkách je v této kapitole (asi buďto od I. Breziny či V. Klause - není to jasně poznat) napsáno

  • Plnění Kjótského protokolu bude stát svět 150 mld. dolarů ročně. Tyto peníze by mohly být investovány lépe.
  • Organizaci Greenpeace jde o „fund-raising“ (zvýšení finanční podpory) v souvislosti s rozvojem větrných elektráren.
  • Americká vláda pumpuje 2 mld. dolarů ročně na výzkum klimatu. Klimatologové musejí „šířit strach,“ aby jim zdroj těchto dotací nevyschl.
  • Nejdůležitějším skleníkovým plynem není oxid uhličitý ale vodní pára (60% z plynů způsobujících skleníkový efekt).
  • Příroda plodí řádově víc metanu (močály a mokřady) vodní páry a popílku (sopky) než člověk.
  • Větrné elektrárny jsou monstra, která krajinu mění v průmyslovou zónu.

Možná jsou výroky pravdivé, možná ne. Ale první 2 vůbec nerozporují příčinu a vznik glob. oteplování, ten třetí taky moc ne (možná jo), další dva ano-rozporujího a poslední výrok - o větrných elektrárnách se opět netýká příčiny a vzniku globálního oteplování

Když si čtu o Milankovićových cyklech, http://en.wikipedia.org/wiki/Milankovitch_cycles tak nevidím rozpor s celým textem o globálním oteplování. Pokud je to rozporu, mělo by to být v odstavci jasně uvedeno a také uveden zdroj.

Bush, Lombork, Bailey možná mají (v příslušném odstavci) pravdu, ale každopádně věty ve Wikipedii nerozporují příčiny a vznik oteplování. Jen říkají, že máme dát peníze jinam - místo mitigace je lepší adaptace. Tj. opět to přijde vymazat.

Mimo je i první odstaveček "Německo-ruská vědecká studie zveřejněná v roce 2010 ..." která cituje server Novinky. Jak poukazuje http://blisty.cz/art/53889.html , zpráva se týká jen lokálního měření v Arktidě, která nijak nerozporuje příčiny glob. oteplení a roli člověka. Že si to Právo/Novinky/ČRO 6 přebrali po svém je pravda, ale realitu tím změnit nemohou.

Shrnuto. Ano je tu pár odlišných názorů na příčiny a vznik glob. oteplování, ale určitě ne všechny ty, jež kapitola tak hezky a zbytečně popisuje. Děkuji za úpravy. I když sám sem pár článků napsal, tak zde se bojím "editovat s rozvahou", neboť reverty správců jsou rychlé....--Pavouk 12. 10. 2011, 20:50 (UTC)

já bych vám (Tobě?) poradil, abyste s odvahou editoval. Nebojte se, že by někdo bezdůvodně revertoval vaši editaci. Zřejmě je potřeba určité informace přesunout do speciální kapitoly "Boj s globálním oteplováním" nebo něco takového. Poznámka na okraj: tento článek ještě dlouho bude kontroverzní, nic s tím nenaděláme. A kdo ví, jak to všechno skončí, netroufám si hádat. --Vojtech.dostal 12. 10. 2011, 20:58 (UTC)
Já si troufám - a uvidíme, kdo měl pravdu až půjdeme do důchodu: Po krachu americké uhlíkové burzy zkrachuje i ta evropská, takže už nebude s uhlíkem kde obchodovat. Alarmisté zjistí, že prameny vyschly, ustane nátlak na organizace jako je OSN a její IPCC panel a vzhledem k tomu, že se žádné nebezpečné důsledky oteplování v nejbližší budoucnosti neprojeví, IPCC postupně otočí, zatímco si alarmisté najdou jiné celosvětové nebezpečí, např. ochlazování, (jak tomu již jednou bylo - krátce po II světové válce), to až zase budeme v jiné fázi slunečního cyklu, nebo např. čínské nebezpečí, či jakékoliv jiné. Buuááááárrggh, pomóóć, usmažíme se !!! Oteplilo se o 0.15 stupně! ;c) --DeeMusil 13. 10. 2011, 16:16 (UTC)
Pavouku, editujte především NPOV. To je jeden z mála důvodů, proč já zde příliš needituji a většinou jen dozírám, a někdy jen zírám, co se to v tom článku děje.--DeeMusil 13. 10. 2011, 16:16 (UTC)

Nevhodná šablona Tento článek - jiný článek[editovat zdroj]

Šablona je uvedena ve tvaru, který by vbrzku vůbec nemusel platit a jde de facto o názor. V článku jsou data převážně do roku 2000 a snad jeden zdroj na rok 2007. Tedy slovo „nyní“ nemá v článku žádnou oporu ve zdrojích. možná by se mělo časové období specifikovat jiným způsobem.--DeeMusil 23. 10. 2011, 22:26 (UTC)

Spíš bych tu šablonu úplně odstranil, podle dokumentace se používá v případě, že má více článků stejný nebo podobný název. Odkaz na článek Klimatické změny by měl být v sekci Související články (a dokonce už tam je).--Jieκeren 23. 10. 2011, 22:37 (UTC)
Souhlasím. Navíc je to možná trochu matoucí. není jisté, že by článek GO měl obsahovat konkrétní informace o současném stavu. Za chvíli bychom ho mohli přejmenovávat na GOchlazování, případně GStagnace teplot a alarmisti se budou tlouci v prsa, jak odvrátili GO, uvidíte... :c). Co potom, že. tedy jsem pro smazání.--DeeMusil 23. 10. 2011, 22:43 (UTC)
Nesmysl, jde o dlouhodobý a potvrzený trend. --Kyknos (labuť stěhov 23. 10. 2011, 22:52 (UTC)
Dle článku do roku 2007 možná ano. Jste schopen mi to garantovat i napřesrok? To by byl teprve nesmysl.--DeeMusil 23. 10. 2011, 23:11 (UTC)

Novinky jako zdroj - Esper[editovat zdroj]

... jde o agenturní zprávu. novinky jsou uvedeny jen proto, že jsou v češtině a je to rozhodně lepší než např. toto --DeeMusil (diskuse) 17. 7. 2012, 13:22 (UTC)

Agenturní zprávy jsou nespolehlivé a při mnohočetném přebírání a překladu často dochází k chybám a špatným interpretacím. Požaduji odkaz na primární zdroj (předpokládám, že hodnověrné sekundární zdroje ještě nestihly vzniknout) --Vojtech.dostal (diskuse) 17. 7. 2012, 13:24 (UTC)
myslím, že na novinkách převzali agenturní zprávu, která vycházela z tohoto a ubezpečuji vás, že to na zkreslení nevypadá.--DeeMusil (diskuse) 17. 7. 2012, 14:01 (UTC)
tedy uveďte tento zdroj a nikoliv novinky.cz, copak je to tak těžké? --Vojtech.dostal (diskuse) 17. 7. 2012, 21:08 (UTC)
Co třeba 50 dalších které nejsou v češtině? Ale doporučení o zdrojích mluví jasně, máme upřednostnit hodnověrné české zdroje. Pokud bude doplněno podobným zdrojem v angličtině, jistě nebudete mít námitek. Nebo snad ano?--DeeMusil (diskuse) 17. 7. 2012, 23:53 (UTC)

... navíc jde o odstavec nazvaný: Jiné názory, tedy to sem přímo patří. Vím, že se to vám osobně, vědecké obci zde i mimo Wikipedii nebude příliš líbit, ale co s tím naděláte, realitu nepředěláte.--DeeMusil (diskuse) 17. 7. 2012, 14:12 (UTC)

jiné názory ano, ale nikoliv názory redaktorů novinek.cz. --Vojtech.dostal (diskuse) 17. 7. 2012, 21:08 (UTC)
Doporučuji odstavec vrátit, ale s uvedením obou zdrojů. Tedy jak novinek.cz, tak přímo toho článku v angličtině na nature.com. Pak nebude o čem diskutovat. --Vachovec1 (diskuse) 17. 7. 2012, 22:15 (UTC)
proti tomu není co namítat. Já se rozhodl tu část neupravovat dokud nebude zde rozhodnuto co s tím. Dodání dalšího zdroje může sice udělat kdokoliv, ale rád se toho ujmu. Pro Vojtěcha bych dodal, že je možné k tomu dodat asi tak 50 různých zdrojů, takže to není vhodné prosazovat na smazání. Také není vhodné vést revertovací válku bez toho, že by se uzavřela diskuse, tento samouzavírací neduh je bohužel (pro historii článku) častý.--DeeMusil (diskuse) 17. 7. 2012, 23:53 (UTC)

Pouze Novinkami.cz nelze zdrojovat odborné informace v tomto článku; to odporuje Wikipedie:Věrohodné zdroje#Přírodní vědy, matematika a lékařství; doporučení tu je, aby minimalizovalo v článcích škody z neodborných ú bulvárních periodik; redakční týmy nemají žádnou profesionální erudici. Pak to končí až nesmyslnými texty, které jsou přímo opakem skutečnosti. Abych byl konkrétní Novinky.cz v únoru 2012 napsaly, že Karolína Kurková v důsledku hypotyreózy zhubla! Zjevně bezmyšlenkovitě opisovaly od české Wikipedie. Následně se v tamní diskusi autorka článku dozvěděla, že hypothyreóza má opačný účinek a text rychle opravila, aby odpovídal skutečnosti. A proto má Wikipedie toto doporučení, aby se podobným „pseudoodborným (bulvárním) zdrojům“ (překládaných a psaných tzv. experty na všechno) u skutečně odoborných témat vyhla.--Kacir 18. 7. 2012, 00:21 (UTC)

Pro přesnost dodávám, dívaje se do historie článku K. Kurková, že od české Wiki autorka z Novinky.cz určitě neopisovala, ale danou informaci přesto uvedla. 2.2.2012 jsem vložil požadavek na zdroj k léčbě hypothyreózy (uveden správně nárůst), 9.2.2012 vychází článek na Novinkách, což se ve stejný den odráží domnělou opravou informace ve shodě s článkem (nárůst > pokles) a 10.2.2012 pak opravuji tuto informaci zpět.--Kacir 18. 7. 2012, 00:51 (UTC)
Laskavě se Kacíři zabývejte dodaným zdrojem Esper et al. a jeho reprezentací v českém i jiném tisku a nepředhazujte sem naprosto nesouvisející kde kdo zhubl a proč, a jak jste to tehdy skvěle zvládl, což zcela a naprosto nesouvisí s článkem o Globálním oteplování. Doufám, že se neurazíte, když na tento off-topic příspěvek nebudu brát zřetel (a nikdo by ani neměl). Je to již podruhé za 24 hodin, kdy začínáte diskutovat off-topic a proto vám uděluji, tentokrát zcela oprávněně šablonu:
STOP CHAT Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení. STOP CHAT

--DeeMusil (diskuse) 18. 7. 2012, 02:29 (UTC)

Na daném příkladu jsem zdokumentoval, že Vámi opakovaně vkládaný jediný zdroj Novinky.cz je u odborného textu dle doporučení nepoužitelný, protože Novinky.cz nesplňují kritéria věrohodného zdroje a u odborných témat (hypothyreóza) redakční kontrola selhává. Revertoval jste v 00.41 a dalších 19 minut Vám trvalo dodat jeden zdroj? Jak uvádíte: Já ho tam přidával hned poté, ale byl jsem s vámi v edičním konfliktu. Nevím, proč jste musel provádět čistý revert a zpět nevrátit text s novým skutečně věrohodným zdrojem, ale pokud jste měl v úmyslu zdroj přidat „hned poté“, pak jste na to měl upozornit ve shrnutí editace nebo vložit šablonu {{Pracuje se}}.--Kacir 18. 7. 2012, 04:36 (UTC)

Jak dlouho mi co trvá a co jiného dalšího paralelně s tím dělám je moje věc a nemusím se vám zpovídat, vy máte číst diskusi, jste li k tomu ve shrnutí vyzván, zvláště pokud se revertuje a to i kdyby kdokoliv zapomněl přidat šablonu pracuje se nebo kdyby mu to trvalo 20 minut.--DeeMusil (diskuse) 18. 7. 2012, 07:47 (UTC)

Vachovec1 i Vojtěch.dostál doporučili odstavec vrátit s oběma zdroji, tedy tak činím...--DeeMusil (diskuse) 31. 7. 2012, 16:00 (UTC) Takže jsem to tam přidal i s tiskovkou domovské university pana profesora. Případné revertovače bych chtěl ujistit, že jsou dostupné desítky různých zdrojů a že revertovat se tedy nedoporučuje, jelikož to by již byl vandalismus.--DeeMusil (diskuse) 31. 7. 2012, 16:44 (UTC)

Nesmyslné protiargumenty[editovat zdroj]

Normálně by mi tohle téma bylo téměř ukradený, protože vidím mnoho jiných problémů, ale nemůžu si nevšimnout evidentně nesmyslných "důkazů" zpochybňujících existenci GO. Zkusím to napsat svými slovy. Tito zpochybňovači zcela nesmyslně používají okamžité lokální počasí a vůbec jim nevadí, že to nemá nic společného s trendem globálního dlouhodobého průměru. Jinými slovy, pokud v nějaké Horní-Dolní začalo sněžit o týden dříve, nemá to naprosto nic společného s globálním klimatem! To by mělo až tehdy, kdy k tomu bude docházet na celé Zemi a opakovaně každý rok. Tak to jen kdyby zas někoho napadlo posílat fotky se sněhem v zimě s nadpisem "globální oteplování". Já bych stejně tak mohl vybalit hromadu fotografií rozkvetlých stromů v listopadu. Jedná se pouze o momentální lokální oteplení nebo ochlazení. Kdyby někdo nerozuměl, vztahující se pouze na určité malé místo a krátký časový okamžik. Obecně je všude vidět, že ultraliberalističtí aktivisti používají zcela zkreslené informace vytržené z kontextu. Například když nějaká věc "zachrání" deset lidí a zároveň zabije milion lidí, tak u nich prostě zachraňuje a nic dalšího se neděje. Proto pozor na takové "zdroje". --P.01 (diskuse) 9. 12. 2012, 21:27 (UTC)

Vyznění článku[editovat zdroj]

Přečetl jsem článek v české i anglické verzi, tuto diskusi i stránku projektu Pseudověda. Je-li cílem, aby Wikipedie preferovala převažující vědecký názor, je tento článek velmi problematický. Celkové vyznění je opačné, než na anglické Wikipedii (s tím se setkávám příliš často a je to hlavním důvodem, proč českou verzi Wikipedie nepovažuji za seriozní zdroj, zatímco anglickou ano, ale citovat ji nemohu, protože by si většina lidí překlikla na českou verzi = často něco zcela jiného). Zdá se mi, že zde dominuje DeeMusil, přestože mám pocit, že Gloot je více v souladu s anglickou verzí a převažujícím vědeckým názorem. Označovat agenturní zprávy, mediální a populární weby za relevantní zdroj je trapné, ale na české Wikipedii příliš časté. Ve sporných (z českého pohledu) tématech i ČTK upravuje zprávy způsobem, který se podobá vyznění tohoto článku = jsou zdůrazněny aspekty, které v původní zprávě jsou nepodstatné (nebo tam ani nebyly). Například zdroj http://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_oteplov%C3%A1n%C3%AD#cite_note-Nova-55 jsem na anglické Wikipedii marně hledal. V tomto konkrétním případě by se slušelo dodat, že paní Nova "zapomněla" dodat, že ona sama nemá svůj názor podložen pozitivním argumentem = neuvádí příčinu pro "zbývajících 50 % oteplování", pouze tvrdí, že to není CO2. – Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Reing (diskusepříspěvky)

Pokud máte chuť, tak můžete článek rozšířit. I podle mého názoru vůbec neodráží realitu. --G3ron1mo 26. 3. 2013, 18:27 (UTC)

O čem je tento článek?[editovat zdroj]

Když si projdu verze tohoto článku ve Wikipedii v různých jazycích, musím říct, že český článek je opravdu raritou - má zcela jiné vyznění, než ostatní jazykové verze - tedy alespoň ty, kterým jsem nějakým způsoben schopen porozumět. Zajímavé je, že v mnoha jazykových mutacích se přitom jedná o "dobrý" či "výborný" článek (en, de, fr, fi, pl...).

Zcela zásadní problém tohoto článku vidím v prvních dvou odstavcích, které definují téma Globální oteplování - zatímco všechny ostatní srozumitelné jazykové verze se baví o jednom jediném případu oteplování - tedy o tom, co probíhá od 20. století:

  • en – “Global warming is the rise in the average temperature of Earth's atmosphere and oceans since the late 19th century and its projected continuation.
  • de – Als globale Erwärmung bezeichnet man den seit dem 20. Jahrhundert beobachteten Anstieg der Durchschnittstemperatur der erdnahen Atmosphäre und der Meere sowie deren künftig erwartete Erwärmung.
  • fr – Le réchauffement climatique, également appelé réchauffement planétaire, ou réchauffement global, est un phénomène d'augmentation de la température moyenne des océans et de l'atmosphère, mesuré à l'échelle mondiale sur plusieurs décennies, et qui traduit une augmentation de la quantité de chaleur de la surface terrestre. Dans son acception commune, ce terme est appliqué à une tendance au réchauffement global observé depuis le début du xxe siècle.
  • es – El calentamiento global es un término utilizado para referirse al fenómeno del aumento de la temperatura media global, de la atmósfera terrestre y de los océanos, que posiblemente alcanzó el nivel de calentamiento de la época medieval a mediados del siglo XX, para excederlo a partir de entonces

česká verze definuje Globální oteplování jako opakující se jev - interstadiál, tedy téma, které patří do článku Klimatické změny. Pokud nebudeme mít jasně definované, o čem se bavíme, je velmi sporné ho jakýmkoliv způsobem vylepšovat. Nešlo by se zde nejprve dohodnout na této úvodní definici? Navrhuji následující:

  • Pojem Globální oteplování v tomto článku označuje vzrůst průměrných teplot zemské atmosféry a oceánů od konce 19. století včetně jejich očekávaného (možného) dalšího zvyšování.

Až se dohodneme na této definici, můžeme se začít bavit o jasné struktuře celého článku, které je, zvláště v úvodních paragrafech, také opravdu raritní.

--Jirka Dl (diskuse) 4. 5. 2013, 04:37 (UTC)

Podle mě je to v našem článku vystiženo lépe než v zahraničních. Napřed obecný pojem a až pak zúžení významu charakteristické pro dnešek. --Beren (diskuse) 4. 5. 2013, 12:39 (UTC)
Podle mne je to také lépe nejprve zobecnit a až pak zpřesnit. V historii Země bylo jak o dost tepleji tak i o dost chladněji než dnes a člověk za to rozhodně nemohl. --DeeMusil (diskuse) 24. 1. 2014, 01:28 (UTC)
Díky za připomínku - úvod jsem v posledních dnech změnil, po delším váhání, především z důvodu, že tam byla tvrzení nepravdivá - používání výrazů "Stadiál" a "Interstadiál", které se vztahují k době ledové, nesmyslné použití výrazu Rapid Climate Change, na kterém nevidím v literatuře velkou shodu atd. O otepleních a ochlazeních v minulosti pojednává článek Klimatické změny. Co takhle dát do samého úvodu šablonu
Tento článek je o současném oteplení, resp. o současných změnách klimatu, které započaly na začátku 20. století. O oteplování a ochlazování klimatu v minulosti Země pojednává článek Klimatické změny.
--Jirka Dl (diskuse) 24. 1. 2014, 06:54 (UTC)
Ještě mám přeci jen připomínky k tomu "o čem je tenhle článek" - od dvou lidí je tu požadavek na nejprve obecné a potom přechod na současné oteplování - když jsem ale procházel zahraniční zdroje - kromě toho, co jsem psal již výše o cizojazyčných wikipediích - tak také cizojazyčné slovníky definují "Globální oteplování" pouze jako současný jev - viz např. http://www.merriam-webster.com/dictionary/global+warming , http://www.britannica.com/EBchecked/topic/235402/global-warming http://www.oxforddictionaries.com/definition/english/global-warming#m_en_gb0337950 . Opravdu máme v češtině vnucovat tomuto slovnímu spojení jiný význam? --Jirka Dl (diskuse) 27. 1. 2014, 06:40 (UTC)
Souhlasím se zněním založeném na těchto zdrojích (a díky za úpravy článku!). --Ladin (diskuse) 27. 1. 2014, 08:46 (UTC)

Termín "Globální oteplování" (global warming) je jednoznačně spojen s událostmi posledních 200 let. Snaha zobecnit tento termín na všechny klimatické změny zavání POV, trochu urputně se to snaží čtenářům podsunout informaci, že globální oteplování není jediná změna klimatu v dějinách Země. Souhlasím se zněním šablony, kterou výše navrhl Jirka. --Vojtech.dostal (diskuse) 27. 1. 2014, 08:05 (UTC)

Souhlas s Wikipedisty Vojtech.dostal, Ladin a Jirka Dl. --Pavouk (diskuse) 28. 1. 2014, 09:05 (UTC)

Náměty[editovat zdroj]

Byl jsem poprosen abych se vyslovil k tomuhle článku - obecně je to mnohem lepší, než jsem čekal - hlavně začátek. Po přečtení mě napadá:

  • Co ta Antarktida? Od počátku 80. let pozorujeme, že Antarktida se místo oteplování naopak ochlazuje. × Během posledních dvou desetiletí došlo k masivnímu úbytku zalednění v Grónsku a v Antarktidě ... toto by chtělo vyjasnit nebo opravit
  • Australská popularizátorka vědy Joanne Nova - to mi přijde jako trochu pochybná argumentace, nevím jestli je to encyklopedicky významné takovou argumentaci vůbec zmiňovat
  • Odlišné názory na příčiny a vznik globálního oteplování - to je taková náhodná sbírka zajímavostí; mělo by se to přepracovat v něco celistvého.
  • Úvod se možná zbytečně soustředí na závěry IPCC. Je třeba tam obecněji shrnout obsah článku a IPCC uvést, ale nepřehánět to s ním.
  • "Rozpory mezi vědeckými zjištěními a názory veřejnosti" se dá vložit jako podkapitola "reakcí"

--Vojtech.dostal (diskuse) 4. 2. 2014, 16:04 (UTC)

Díky za názor, pokusím se to dále podle toho vylepšit - s ohledem na to, že jsem nechtěl, ani neměl právo jiné názory ze stránky mazat, tak jsem je zatím jen "sesypal" na jedno místo a podle toho to vypadá. Myslím si, i když to není zrovna moje pole, že i ty odlišné názory jdou docela hezky uspořádat. Otázkou je, zda sem je neuvést pouze v bodech a udělat zvláštní stránku podobné té, která je na enwiki. A pokud má ještě někdo názory kam dál, budu rád.

--Jirka Dl (diskuse) 4. 2. 2014, 19:58 (UTC)

Neuvěřitelné zkvalitnění článku, smekám. Úvod je výborný, nechat. jak je. Článek by měl zůstat hodně srozumitelný, tj. IPCC po vysvětlení nechat, ale AR5 je už jen pro znalce a ti článek nepotřebují. Poznámky pod čarou, co vysvětlují hesla z Wiki, jsou zbytečné (kdo to nezná, tak si klikne)-např. radiační působení, možná i jiné. Resp. zde to je tak důležité pro pochopení, že bych 1-2 věty dal přímo do textu. Přidat kapitolku klimatické modely=modelování. Odrážky za "Podle páté hodnotící zprávy IPCC je radiační působení (RP) jednotlivých faktorů za období 1750–2011 následující:" dle mě patří do článku o radiačním působení, tady shrnout jako hladký text na jeden odstaveček. Tabulky "Projekce globálního oteplování AR5" "Projekce vzestupu hladiny moří dle AR5" nedávají sami o sobě smysl, když se nevysvětlí např. co to je ono "RCP4.5". Buď podrobně rozepsat, nebo lépe zase jen vyrobit odstaveček a tabulku s dalšími podrobnostmi dát do extra článku. Vyhodit ČR, nebo dát na konec, nemá skoro žádnou souvislost (lokální klima<> globální oteplení). "Skončilo oteplování v roce 1998?" je divné, minimálně nadpis, dle mě zbytečné. "Příklady interpretací krátkodobých výkyvů teplot proti dlouhodobým trendům:" taky nic nepřináší, jen celý text zamlžuje (rozhodí se jeho logická struktura). "Alternativní názory na příčiny globálního oteplování" dát až na samotný závěr, ne v kapitole příčiny. "Kritika klimatických modelů" opět dát na konec. Informace: "V září 2005 Bellouin a spol. v časopise Nature publikoval...Pokud se to v dalších studiích potvrdí, znamenalo by to, že současné modely velikost budoucího globálního oteplování spíše podceňují."To je 8,5 let staré, to je v této velmi rychlé disciplíně nekonečně dávno. Buď se musela už dávno potvrdit a nebo je nerelevantní. Podobně jinde "Jedná se pouze o projevy Bondova cyklu.": aktuální AR nikde Bonda necituje, vůbec s tím nepracuje, půjde o něco velmi okrajového.

Zmírňování (mitigace) a adaptace si zaslouží rozšíření (zatím máme knihy z AR4). V odlišných názorech nechat jen silné, vědecké nesouhlasné proudy klidně ze všech stran, z celého světa. Když toho bude hodně, tak zase samostatný článek. Ale ne novináře a spol (navíc bez zdrojů), to pryč. Podobně pryč z této kapitolky všechny lokálnosti a věci, které v žádném rozporu s glob. oteplováním nejsou (např. "Německo-ruská vědecká studie zveřejněná v roce 2010 upozorňuje, že letní teploty v Arktidě se po většinu druhé poloviny 20. století pohybovaly pod úrovní, na jaké byly na počátku průmyslové revoluce, tedy v době, kdy lidstvo s chrlením skleníkových plynů teprve začínalo." ) Určitě ještě přidat ilustrační obrázky, grafy - rád co bude potřeba přeložím, poupravím z jiných jazyků. --Pavouk (diskuse) 4. 2. 2014, 22:48 (UTC)

NPOV v úvodu[editovat zdroj]

Jelikož bylo z úvodu vymyté jakékoliv zpochybnění, přičemž zpochybnění jsou dobře a hodnověrně zdrojována, nezbývá, než dát šablonu NPOV na část úvod. Detaily v šabloně za svislítkem.--DeeMusil (diskuse) 5. 2. 2014, 16:54 (UTC)

Díky za názor, máte zcela pravdu a rozhodně nebyl můj úmysl z úvodu odlišné názory vynechat, jen jsem se snažil nejprve odlišné názory utřídit a poté je shrnout v úvodu, předběhl jste mne :-) Jdu na to. --Jirka Dl (diskuse) 5. 2. 2014, 23:04 (UTC)
Dovoluji si navrhnout, že po úpravě, kterou jsem udělal již šablona NPOV v úvodu nemá zdůvodnění, naopak minoritní názory tam nyní zaujímají více místa, než je jejich poměr ve věrohodných zdrojích. A pokud někdo pomůže některé minoritní názory doplnit a především je doplnit věrohodnými zdroji, bude to určitě fajn. --Jirka Dl (diskuse) 7. 2. 2014, 07:55 (UTC)

Souhlas, odstavec si odpůrci zasloužili. Šablonu nyní odstranit. --Vojtech.dostal (diskuse) 7. 2. 2014, 09:58 (UTC)

Správná terminologie — popírači — klimaskeptici — alarmisté apod.[editovat zdroj]

Rád bych, aby někdo zkušenější poradil, jak vyřešit problém s korektním nazýváním obou skupin ve sporu kolem globálního oteplování (GO):

  • Názorovou skupinu těch co souhlasí se závěry IPCC — tedy s tím, že GO existuje a může za ní člověk, můžeme ve Wikipedii na základě např. (Cook et al. 2013) směle nazývat "vědci", možná ještě méně dráždit může "klimatologové"
  • A co s druhou názorovou skupinou, tam mám fakt problém — sami ze nazývají "klimaskeptici", což má ale poněkud zavádějící vyznění s ohledem na to, jak je ve vědě používán výraz "skeptik" - viz např. diskuse v klubu Sisyfos. V angličtině se velmi často používá "nesouhlasící s AGW", nebo když to přeložíme úplně, mohlo by to být "nesouhlasící s AGO", ještě mě napadá "nesouhlasící se závěry IPCC". Někdo mi už někde navrhoval "tzv. klimaskeptici".

--Jirka Dl (diskuse) 10. 2. 2014, 13:45 (UTC)

Rozhodně ne „vědci“ jako paušální označení pro první skupinu, to by bylo velmi zavádějící. (jen pro ilustraci viz např. prof. Kutílek [12] atd. atd., wikipedie nemůže glajchšaltovat) Ani klimatologové mi popravdě asi nepřipadá úplně nejšťastnější… Určitě Vám ale náleží díky za péči o článek :) --Vavrin (diskuse) 10. 2. 2014, 15:22 (UTC)
Dobře, pak už mne napadá "většina klimatologů", ale třeba přijde někdo na něco lepšího. --Jirka Dl (diskuse) 10. 2. 2014, 19:47 (UTC)

--Pokud se mají "nazývat", určitě ne tak obecným pojmem, jako "vědci". Nejsem si jistý, ale zřejmě není vhodné řešit tento výzkum zde, na Wikipedii, ta by měla řešit zápisy stabilizovaných záležitostí - zde terminologicky nebo prostě používat synchronně více pojmů.

Nicméně se neudržím a učiním jakési poznámky: Tradiční pojmenování pro ty, kteří věří v to, že se věci mají změnit k lepšímu úsilím lidí, je pokrokáři, progresivisté, radikální odrůda pak revolucionáři. Naopak ti, kteří mají nebo dokonce hájí názor, že je lepší s tím nic nedělat, protože dobrými úmysly je dlážděná cesta do pekel, těm se říká střízliví, zpátečníci, konzervativci. Sem (možná kupodivu) nepatří evolucionisté, protože i mezi konzervativci mohou být revolucionáři, usilující o převrat pro návrat ke "starým pořádkům". Taky by se mohlo používat dichotomie vláda (koalice) a opozice. Takže klimaprogresi(vi)sté, klimakonzervativci, klimakoalice, klimaopozice. Pokud by se připustilo pojmenování dvouslovné, pak klimatičtí pokrokáři a podobně. Lubek (diskuse) 17. 2. 2014, 08:13 (UTC)

To je dost ideologické názvosloví s citovým zabarvením. --Palu (diskuse) 17. 2. 2014, 11:07 (UTC)
Já bych se vyhnul novotvarům, které navrhuje Lubek i slovům jako klimaskeptik či alarmisté. Pro první skupinu: vědec, klimatolog je podle mě v pořádku. Pokud nění k dispozici neutrální slovo, popsat určitou skupinu raději opisem, i slovo skeptik je podle mě vhodné. --Ladin (diskuse) 17. 2. 2014, 12:32 (UTC)
Paluovi: A) řeč je o ideologii a ideologickém rozporu, pokud se nemýlím. B) bavíme se o zastáncích, příznivcích, tj. lidech s jejich city a postoji. Všimni si, že se nestavím na žádnou stranu. Námitka je nevěcná.
Ladinovi: Navrhuješ věc neřešit. Asi se moc nestane, jen zůstane zamlženo. Výchozí dotaz chtěl mlhu rozptýlit, vyjasnit a já se o to pokusil. Zkus to zlepšit, ne jen zlehčit - binec v názvech určitě je.Lubek (diskuse) 18. 2. 2014, 13:24 (UTC)
Pokud chcete všechny, kdo se vyjadřují k tématu globálního oteplování nazývat klimatology (včetně jednoho bývalého prezidenta malé země), měli byste všechny, kdo se vyjadřují k počasí nazývat metereology, většina populace mohla být označena za psychology, sexuology, atd.
Možná je nejlepším řešení používat v textu označení skupiny v souladu se smyslem myšlenky a věty, jen vyjímečně souhrnně pak např: odpůrci (zastánci) teorie globálního oteplování. Protože zastánci teorie globálního oteplování nemusí souhlasit s některými závěry IPCC. Výsledek by pak byl poněkud zkreslující. Bude asi lépe prostě použít více slov, ba vět, než politizující nebo hanlivé zkratky. --I.Sáček, senior (diskuse) 13. 3. 2014, 13:16 (UTC)

Perpetum mobile[editovat zdroj]

Píše se: "... v nich se ukládá cca 93 % veškeré tepelné energie v klimatickém systému, která vzniká díky skleníkovým plynům." Jj14 (diskuse) 16. 6. 2014, 09:59 (UTC)

ad:

  • Kapitola "Pozorované změny klimatického systému" popisuje příčiny nebo důsledky?
  • Kapitola "Uhlíkový cyklus a ostatní biochemické cykly": No a? Jinými slovy, co to má s globálním oteplováním a není v textu? Klesl kyslík a nikde se o tom nepíše.

-- Jj14 (diskuse) 27. 7. 2014, 20:17 (UTC)

Tendenčnost[editovat zdroj]

Na to, jak byl ještě před cca rokem článek spíše klimaskeptický, je nyní až příliš tendenčně alarmistický. Někdy si to možná pisatelé ani neuvědomují a vnáší do textu podprahově tendenční tvrzení. Zkusím si s článkem malinko pohrát. --Vojtěch Dostál (diskuse) 27. 7. 2014, 12:39 (UTC)

Bude bezva, když se bude článku věnovat někdo další, určitě v nějakém momentu se člověku nepodaří dodržet všude neutralitu. Mám ještě v úmyslu někdy upravit chybu - viz minulý komentář "Perpetum Mobile" a pak ještě také sekci "Modely dalšího vývoje klimatu", protože ta asi dost dost nejasná. --Jirka Dl (diskuse) 27. 7. 2014, 18:39 (UTC)

Přemýšlel jsem, proč jsou odděleny "Příčiny teplotních změn" od dalších možných příčin uvedených v "Odlišné názory" na úplném konci článku. Může se to zdát jako detail, ale jaksi to implikuje, že odlišné názory skoro ani nestojí za řeč. Co si o tom myslíš? Tenhle článek by měl být kvůli své inherentní kontroverzi výkladní skříní Wikipedie a proto jsou na něj kladeny vysoké nároky. --Vojtěch Dostál (diskuse) 27. 7. 2014, 18:46 (UTC)

Asi máš pravdu, při úpravách celého článku ze stavu, ve kterém ho zanechal pan kolega Kremlík jsem se snažil zachovat vše, co tam bylo ozdrojované, včetně některých absurdit, ozdrojovaných většinou blogy, na druhou stranu jsem také hodně vycházel z en.wiki a de.wiki, ale také z IPCC AR4 a částečně AR5. Tím došlo k tom, že věci, se kterými jsem si úplně nevěděl rady, tak jsem přesouval na konec. Na jednu stranu by bylo dobré, kdyby to vše bylo pohromadě, na druhou stranu si nevím moc rady, jak odlišit názory, které jsou podloženy desítkami recenzovaných vědeckých článků od ojedinělých vědeckých názorů, nebo dokonce blogerských názorů.
A navíc, článek má, podle mne, problém, že už je asi delší, než by se slušelo a že by některé části asi měly přijít do zvláštních článků. Mimochodem, na en.wiki, kde je Global warming "Featured article", jsou jako příčiny uváděny jen Skleníkové plyny, Částice a saze a Slunce. Další možné příčiny jsou až ve zvláštním článku Attribution of recent climate change, který je ale podle mne poněkud chaotický.
Když už jsem si s tím článkem dal docela dost práce, jsem rád, že i někdo jiný, než já ho bere jako důležitý i z hlediska Wikipedie (Včetně toho, že by byla asi zajímavá studie sledovat jeho vývoj, zvl. ve srovnání s vývojem na jiných wiki). --Jirka Dl (diskuse) 27. 7. 2014, 19:45 (UTC)

Městský tepelný ostrov a antropogenní topná spirála[editovat zdroj]

Tzv. efekt městského tepelného ostrova (ohřívání ploch zdí, střech, komunikací, parkovišť plus vypouštění tepla vytápěním, klimatizací, chladniček, dopravy aj.) má na celkové oteplování planety podle vědců a Wiki pouze zanedbatelný dopad - 0,02 °C za celé 20. století. Myslím, že tento výpočet je z různých důvodů chybný a že skutečná hodnota je 0,1°C a že k efektu tepelných ostrovů je třeba přičíst ještě efekt komunikační "topné spirály" z plochy silnic, dálnic, letišť, prašných cest, parkovišť, hald, skrývek a dalších komunikačně integrovaných či relativně izolovaných antropogenních ploch a činností (letecká doprava, mimoměstský průmysl) mezi městy, jejichž příspěvek by mohl být další 0,1°C. Zatím byl potvrzen jen relativně lokální vliv topné spirály, ale vřele doporučuji pokusit se (lépe) změřit a spočítat globální dosah. Schopnost komunikací zachytávat záření a akumulovat teplo je značná. --Wikipedista: Darius Brňák Ostravský 5. 8. 2015, 8:00 (UTC)

Vážený pane kolego, vaše úvahy jsou sice zajímavé, ale na Wikipedii tvoříme encyklopedii a je potřeba se řídit jejími základními pravidly - a tedy i pravidlem Žádný vlastní výzkum, zvláště pak u takto kontroverzních témat, jakým je GO. Pokud na téma "tepelné spirály" máte solidní vědecké články, pak sem s nimi a pokusíme se je zapracovat.--Jirka Dl (diskuse) 5. 8. 2015, 08:21 (CEST)

Ledovce v Antarktidě[editovat zdroj]

Kolega na IP adrese 193.85.252.230 se snaží i po mé opravě znovu do článku vnutit falešnou interpretaci vědecké studie ZWALLY, H. Jay; LI, Jun; ROBBINS, John. Mass gains of the Antarctic ice sheet exceed losses. Journal of Glaciology. 2015-01-01. Dostupné online [cit. 2015-11-03]. DOI:10.3189/2015JoG15J071. Tato studie ve svých závěrech jasně říká, že s. "If dynamic thinning continues to increase at the same rate of 4 Gt a–2 with no offset from further increases in snowfall, the positive balance of the AIS will decrease from the recent 82 Gt a–1 to zero in approx. 20 years." Toto je ve shodě se zprávou IPPC. " However, there is high confidence that there are strong regional differences in Antarctica, with extent increasing in some regions and decreasing in others." --Jirka Dl (diskuse) 3. 11. 2015, 11:45 (CET)

Jaká falešná interpretace? (celkově pokrývka roste, ale asi za 20 let se růst zastaví) V odkazu [13] je jasně napsáno "Our main disagreement is for East Antarctica and the interior of West Antarctica—there, we see an ice gain that exceeds the losses in the other areas." že ve východní části led roste (ice gain) a to převyšuje ztráty ledu (losses) i jinde (někde přibývá jinde mizí - to ví všichni). I redaktor Osla to tak chápe. [14] Zwally ve své studii [15] jasně v závěrech píše. „During the period 1992–2001, the Antarctic mass gain from snow accumulation exceeded the mass loss from ice discharge by 112 � 61 Gt a–1. During 2003–08, the gain exceeded the loss by a similar 82 � 25 Gt a–1, which is 4% of the SMB and equivalent to 0.23 mm a–1 sea-level depletion.“ že (jako v účetnictví) zisky převýšily ztráty a ekvivalentně hladina moří klesá/depletion. 193.85.252.230 3. 11. 2015, 12:00 (CET)
Ano, množství ledu v Antarktidě v současné době ještě stále přibývá, to nikdo nepopírá, rozhodně ne IPCC. Ale tempo přibývání rychle klesá. IPCC k tomu říká
  • In the Antarctic, a decrease in sea ice extent and volume is projected with low confidence for the end of the 21st century as global mean surface temperature rises. {12.4}

• By the end of the 21st century, the global glacier volume, excluding glaciers on the periphery of Antarctica, is projected to decrease by 15 to 55% for RCP2.6, and by 35 to 85% for RCP8.5 (medium confidence). {13.4, 13.5}

A informaci o poklesu hladiny moří o 23 cm, to opravdu nevím, zda je myšleno vážně.--Jirka Dl (diskuse) 3. 11. 2015, 12:27 (CET)
Ledovce netají, ale přibývají a proto tomu odpovídá příspěvek k hladině moří, který redukuje (nikoli urychluje) růst hladiny moří "reducing global sea-level rise by 0.23 mm a–1" 193.85.252.230 3. 11. 2015, 12:42 (CET)
Ano, Antarktické ledovce zatím zpomalují růst hladiny moří - ta roste především zvýšenou roztažností, díky zvýšené teplotě a díky Antarktidě je tento růst mírně redukován. To opět není nic v rozporu s IPCC, ale článek jasně říká, že právě ten nárůst ledu klesá a že se během cca 20 let zastaví, což celkově bude znamenat nárůst rychlosti stoupání hladiny. Možná by bylo dobré si věci napřed vyjasnit zde v diskusi, než je rovnou dávat na stránku.--Jirka Dl (diskuse) 3. 11. 2015, 12:52 (CET)
Je jasně v rozporu s IPCC (citace 46 - IPCC AR5 WG1), který mluví o celosvětovém úbytku 275 Gt/rok. IPCC tvrdí [16] "The average rate of ice loss from the Antarctic ice sheet has likely increased from 30 [–37 to 97] Gt yr–1 over the period 1992–2001 to 147 [72 to 221] Gt yr–1 over the period 2002 to 2011.", že loss increased, ale Zwally má gain. 193.85.252.230 3. 11. 2015, 13:51 (CET)
Pane kolego, na Zemi je poněkud více ledovců, než jen Antarktida a Grónsko, když se podíváte do AR5 WG1 Reportu - tabulka 4.8, strana 342, tak uvidíte příspěvky jednotlivých ledovcových oblastí a pro Antarktidu je tam uváděn skutečně malý úbytek. I když tento úbytek opravíme podle diskutované studie, stejně celkově dochází k výraznému úbytku ledovců.--Jirka Dl (diskuse) 3. 11. 2015, 13:59 (CET)
Četl jste vůbec můj poslední komentář o "Antarctic ice sheet"? Ze "Summary for Policymakers" od IPCC je úbytek na Antarktidě 147 Gt/rok (což je oproti přírůstku podle Zwallyho 82 Gt/rok rozdíl 229 Gt/rok, což není málo). Ukažte link, kde je ta vaše tabulka. (v každém případě je to rozpor IPCC s touto aktuální studií NASA) P.S.: Není to "blog", ale (upřednostňovaný) sekundární zdroj. 193.85.252.230 3. 11. 2015, 14:10 (CET)
Přidám jeden z dalších vysvětlujících článků: http://www.carbonbrief.org/qa-is-antarctica-gaining-or-losing-ice Především jsem vás ovšem žádal, abyste neustále neměnil obsah odstavce, než se dojde k nějaké shodě. --Jirka Dl (diskuse) 5. 11. 2015, 21:23 (CET)
Je překvapijící, že v souvislosti s hladinou moře je zde uváděno pouze dvě skupenství vody, ale plynné skupenství berete za zanedbatelné. Přitom právě ledovce způsobují urychlení zkapalnění vzdušné vlhkosti. V případě zvýšeného oteplování bude docházet k exponenciálnímu nárůstu vzdušné vlhkosti, tedy ke ztrátě kapalné vody(blíže vysvětleno v příspěvku 1.Příliš mnoho tápání)....91.139.14.50 12. 11. 2015, 10:37 (CET)

Pravda je jiná[editovat zdroj]

Úbytek polárních ledovců je v přímé úměře s úbytkem ozónu. Ozón je tvořen bleskovými výboji a polární ledovce jsou také tvořeny bleskovými výboji. Jasná a prokazatelná souvislost. Znalost fyziky je zásadní. Kdo nechápe, jak blesky mohou vytvářet led? Zjednodušené a názorně je potřeba si Zemi představit jako dva Peltierovy články otočené teplejší stranou k sobě. Globální oteplování je projevem sofistikovaného mechanismu přírodních zákonů a děje se tak už od nepaměti vždy v cyklech. Podle zápisů ze starých kronik byly před tisíci roky na území České republiky dvě sklizně ročně. Média výrazným způsobem ovlivňují masy lidí, stejně jako to dělala náboženství v době minulé. Proklamováním demagogických nic neurčujících frází, ukazujíce nic nedokazující grafy, se stávají média jakýmisi kazateli současnosti a z velmi inteligentních lidí dělají v očích neznalých "odmítače", stejně jako se kdysi inkvizice vysmívala Galileimu a jiným ... Pokud máte dost soudnosti, vyhledávejte skutečné kapacity. Oteplování zemských pólů a zrovna tak úbytek ozónu, je v přímé souvislosti s měnícím se napětím mezi Van Allenovými pásy a zemskou kůrou. Proces ochlazování zemských pólů je nutno chápat jako Seebeck-Peltierův jev, kdy jsou nesčetné energetické výboje (blesky) v rovníkových oblastech dostatečné k tvorbě ozónu, k ohřevu magmatu a zároveň k ochlazování pólů. Tento jev zároveň v modelech jednoznačně dokazuje, jak vzniká magnetosféra Země (nikoli rotací jádra Země). Stejně tak i polární záři je nutno chápat jako emitaci nabitých energetických částic opouštějících vysokou rychlostí povrch Země. Tvrdit, že se teplo donekonečna vzestupně akumuluje díky skleníkovým plynům (více jak 87% tvoří vodní páry), je stejně mystické, jako tvrdit, že roztavím železo dlouhodobým uložením ve skleníku. Každopádně díky skleníkovému efektu je země ušetřena teplotním výkyvům jaké jsou na Měsíci (-240°C - +120°C). Je překvapující, že v souvislosti s výškou hladiny moře a táním ledovců odborníci uvádějí pouze dvě skupenství vody, ale plynné skupenství berou za zanedbatelné. Přitom právě ledovce způsobují urychlení zkapalnění vzdušné vlhkosti. V případě zvýšeného oteplování bude docházet k exponenciálnímu nárůstu vzdušné vlhkosti, tedy ke ztrátě kapalné vody... Zvýšení objemu vodních par povede k zesílení vodivého pláště Země, čím se mnohonásobně zvýší množství výbojů mezi van Allenovými pásy a Zemí v oblasti mezi obratníky a poté díky Seebeck-Peltierovu jevu dojde k zmrazení zemských pólů. Z fyzikálního hlediska jsou mnou popsané geofyzikální děje zdůvodnítelné tímto jediným známým Seebeck-Peltierovým jevem a navíc jde o konečnou odpověď na doposud nerozluštěné záhady (např. Proč je pod zemskou kůrou žhavé magma, ale jádro je tuhé?) Uvědomíme-li si skutečnost, že jeden aktivní sopečný vulkán vyprodukuje stejné množství škodlivin, jako průmyslová výroba celé Evropy, je každá konference o globálním oteplování pouhou fraškou k ospravedlnění utracených peněz daňových poplatníků. ZNAMENALO BY TO PŘEPSAT VŠECHNA SKRIPTA A VĚDECKÉ REŠERŠE GEOFYZIKY. PRO TY S VĚDECKÝM TITULEM BY TO ZNAMENALO UČIT SE NOVÉMU NÁHLEDU, TAKŽE KDO CHCE ZNÁT SKUTEČNĚ ODPOVĚĎ, DÁ MI ZA PRAVDU...

Klidně se pod to podepíši Jan Křížek z Kroměříže--- "A přece se točí

12. 10. 2015, 12:18 (CEST)

Vážený pane kolego, vaše úvahy jsou sice zajímavé, ale na Wikipedii tvoříme encyklopedii a je potřeba se řídit jejími základními pravidly - a tedy i pravidlem Žádný vlastní výzkum, zvláště pak u takto kontroverzních témat, jakým je GO. Na první pohled to vypadá velmi divně, ale ve skutečnosti je toto pravidlo zcela základním a geniálním pravidlem, které dovolí se, ve většině případů, dohodnout i na velmi kontroverzních tématech. Zdrojování všech textů na Wikipedii je to nejdůležitější, články zde uváděné by měly být rešeršemi odborných a vědeckých textů. Pokud na téma "polární čepičky" máte solidní vědecké články, pak sem s nimi a pokusíme se je zapracovat.--Jirka Dl (diskuse) 12. 10. 2015, 12:55 (CEST)
Vzhledem k tomu, že Seebeck-Peltierův jev je vědecky ověřená pravda, považujte to za fakt. Ve škole mě učili analytickému myšlení a pakliže jsem vlastním přičiněním zjistil složení Řeckého ohně, těžko se někdo díky vašemu pravidlu dozví pravdu, byť by byla nevyvratitelná.91.139.14.50 12. 10. 2015, 13:46 (CEST)

Recenze WPK[editovat zdroj]

Juandev[editovat zdroj]

Při zběžném prohlédnutí bych měl následující připomínky:

  • proč je vypíchnutá čr a není pojednáno o jiných státech? wp má být komplexní

VyřešenoVyřešeno pojem je komplexní, ale i jako v jiných oblastech je speciálně vypíchnuto ČR, tak i zde je velmi krátká zmínka o projevech v ČR. Čtenáři v ČR to ocení

  • kde je dán prostor pro dementování GO?
nechápu, co se slovem dementování myslí. Pokud "odlišné názory", tak je na to samostatná část článku a celý samostatný článek Spor o globální oteplování
  • externí odkazy by měly být vloženy patřičnou šablonou
které jsou špatně a kde je vzor, jak to musí být ve Wiki uděláno?
Dobrý den. Juan má na mysli šablony {{Citace elektronické monografie}} a {{Citace elektronického periodika}}, návod na použití je u nich, vzorem je např. Přehrada Desná, Prase sundské. Zdraví --Jann (diskuse) 2. 9. 2016, 15:29 (CEST)
VyřešenoVyřešeno Požadované šablony doplněny.

Čtení:

  • GO není teorie? Ve vědeckých kruzích je většinou "všechno teorie"

VyřešenoVyřešeno GO je nárůst pozorovaných teplot od cca 1880, což se bere jako fakt. Teorie je pak zdůvodnění, jaká je příčina - tedy lze to vyvrátit, např. že se ukáže, že příčina je někde jinde

  • umístění refu 4 není optimální, takto ref 4 dokládá jen slovo vědec, to asi není správné. A vydím, že tam budou další problémy s umístěním refu. Ref se umíťuje vždy za to co dokládá ale je potřeba vědět, jak taková struktura v češtině vypadá. Buď je to odstavec - pak jde ref za poslední větu odstavce za tečku, nebo je to věta/souvětí, pak jde za tečku, nebo je to věta v souvětí, pak jde za čárku v souvětí a nebo je to jiný úsek - pak jde za tento úsek. Ve výjmečných případech lze ref předsadit, ale i zde musí být jasné, k čemu se ref vztahuje (příklad k tomuto: Podle Juandeva[1], tam máte refy špatně). A na Wikipedii je takový nepsaný úzus, že se refuje každý odstavec - což teď není.

VyřešenoVyřešeno Někdy je třeba referovat i hustěji, než jen odstavec, jako např. zde. Reference 4 ("dle názoru většiny vědců") opravena. dána za čárku. Vidíte i jinde problém?

  • chybí mi tam sekce historie - určitě se ten pojem (možná teorie) nějak vyvíjela. Historii máte v úvodní části. Tady ale pozor - úvodní část není na Wikipedii úvod, ale abstrakt respetive kompresor informací článku!

VyřešenoVyřešeno Přidána na závěr sekce etymologie, neboli historie pojmu

  • někde by to chtělo zjednodušit, protože jsou tam obraty, kterým já laik moc nerozumím: instrumentálním záznamu teplot, datových sad, tepelného obsahu oceánů,
je to složité, tak je to bohužel složité. Pokusím se vytvořit nové články o neznámých pojmech ( instrumentálních záznamů teploty) a text propojit
  • sloh: jak o tom svědčí mnoho - spíše bych dal jak o tom informuje. slovo svědčí mi moc v do tohoto kontextu nezvučí

VyřešenoVyřešeno změněno

  •  „Na severní polokouli bylo období 1983–2012 pravděpodobně nejteplejší 30leté období za posledních 1400 let.“ říká kdo? a jak se na to přišlo?

VyřešenoVyřešeno Jednak to bylo uvozeno, že to říká pátá zpráva IPCC a ještě jsem přidal za citát přesnou referenci odkud to pochází.

Zatím to nechám a pokud by se tomu někdo začal věnovat, tak mohu pokračovat.--Juandev (diskuse) 20. 8. 2016, 21:24 (CEST)

Těším se na další připomínky --Pavouk (diskuse) 1. 9. 2016, 23:24 (CEST)
Je to tedy teorie, nebo není?--Juandev (diskuse) 17. 9. 2016, 09:35 (CEST)
Ne není; je to pozorovaný nárůst teplot. --Pavouk (diskuse) 18. 9. 2016, 14:13 (CEST)

Vojtěch Dostál[editovat zdroj]

@Pavouk, Jirka Dl: Chtěl jsem původně rovnou přiřknout "dobrý článek" ale nalezl jsem poměrně dost vět, kterým nerozumím:

  • Zvyšování teploty jak povrchových, tak i hlubších vrstev oceánů roste, na rozdíl od povrchových teplot, nezměněným tempem - co se myslí povrchovými teplotami? Jestli se tím myslí, že "Zatímco teploty vzduchu rostou čím dál rychleji, teplota povrchových i hlubších vrstev oceánu roste konstantním tempem.", proč to nenapsat takto jednodušeji?

VyřešenoVyřešeno dle návrhu Vojty --Pavouk (diskuse) 13. 11. 2016, 21:07 (CET)

  • "Více se oteplovaly pevninské oblasti než oceány" - jde to do kupy s tvrzením "Nejzávažnějším projevem globálního oteplování je zvyšování teploty oceánů, protože v nich se zachycuje cca 93 % nárůstu tepelné energie v klimatickém systému Země"?

KomentářKomentář Do kupy to jde. V minulosti se vyditelně oteplovalo hlavně pevnina (a oceány opožděně a méně - díky velké měrné kapacitě vody a velkým hloubkám). Avšak nejzávažnější projev bude/je právě ten nárůst teploty oceánů > např. možný dramatický růst hladin a zatopení rozsáhlých oblastí souše (díky tepelné roztažnosti vody). --Pavouk (diskuse) 13. 11. 2016, 21:07 (CET)

  • "Podle IPCC jsou antropogenní vlivy dominantním faktorem radiačního působení na klima." - zabijácká věta, mohlo by se to prosím říct lidštěji? S radiačním působením operujete i dále, možná by stálo za to ho vysvětlit v prvním odstavci sekce

VyřešenoVyřešeno věta zlidštěna, pojem radiační působení snad vysvětlen --Pavouk (diskuse) 13. 11. 2016, 21:07 (CET)

  • odstavec začínající "Citlivost klimatu λ, ze které se odvozuje oteplení na základě změny toku záření (změnou skleníkových plynů), je považována za zhruba rovnu 0,8 K/(W/m2). Ovšem analýzy historických dat se řádově liší" - tomu moc nerozumím a na konci u té tautologie chybí zdroj.

VyřešenoVyřešeno Napsáno nové heslo citlivost klimatu, vysvětlen pojem v textu, předěláno. Závěr vypuštěn (ani já nechápu tu tautologii vloženou anonymním wikipedistou)-bez zdroje a bez důvodu v tomto textu. --Pavouk (diskuse) 13. 11. 2016, 21:07 (CET)

  • Částice a saze - nejdříve mám dojem, že saze způsobují pokles teplot (ochlazovací efekt). Ale pak se píše že "Tzv. černý uhlík má, po oxidu uhličitém, druhý největší příspěvek ke globálnímu oteplování". Jak to je? Celá sekce je zmatená a střídají se v ní pozitivní i negativní vlivy na teplotu.

VyřešenoVyřešeno Rozšířeno. Aerosoly, např. nerostný prach, sírany, nitráty ochlazují, černý uhlík - malé částičky - otepluje. Je to i v grafu/obrázku vedle textu- graf/obrázek by případně šel v textu odkázat. --Pavouk (diskuse) 13. 11. 2016, 21:07 (CET)

  • "Podle Stefanova-Boltzmannova zákona dochází k tomu, že při nárůstu teploty na dvojnásobek se vyzářená energie zvýší šestnáctkrát (24)" - to vypadá jako pozitivní zpětná vazba ale pak se hovoří o tom že "Nelinearita této vazby a existence dalších, negativních zpětných vazeb ale zajišťují, že se teplota na Zemi při tomto procesu nemůže zvyšovat lavinovitě a nemůže samovolně narůst na libovolně vysoké hodnoty", takže je to negativní zpětná vazba? "Po roce 2000, kdy se růst teplot zpomalil, došlo k poklesu koncentrace vodní páry v atmosféře" - proč? Vždyť čím vyšší teplota, tím větší množství vodní páry dle informací v článku? Toto je tragicky nesrozumitelné.

NevyřešenoNevyřešeno Jirko Dl., @Jirka Dl:, můžeš se na to podívat, jak to vylepšit? Je to zcela tvůj odstavec, z tvého pera, viz Speciální:Diff/11109073/11109374.--Pavouk (diskuse) 13. 11. 2016, 21:15 (CET)

  • Předběžné odhady prezentované Německou zajišťovnou Munich Re vyčíslují ekonomické ztráty na více než 200 miliard USD, přičemž pojištěné ztráty narostly na více než 70 miliard amerických dolarů. - chybí zdroj

VyřešenoVyřešeno Nahrazeno novým textem - výzkum z roku 2015 uveřejněný v čas. Nature --Pavouk (diskuse) 13. 11. 2016, 21:07 (CET)

  • Klimatické změny bez ohledu na příčinu a jejich vliv na životní podmínky obyvatel zřejmě mají významný vliv na konfliktnost lidstva obecně - chybí zdroj

došel jsem před "Modely dalšího vývoje klimatu", příště eventuálně budu pokračovat --Vojtěch Dostál (diskuse) 12. 11. 2016, 12:04 (CET)

Moc děkuji za přečtení a připomínky. --Pavouk (diskuse) 13. 11. 2016, 21:07 (CET)

Citujte výhradně citačními šablonami[editovat zdroj]

Prosím, článek je v procesu recenzí v rámci Wikipedie:WikiProjekt Kvalita, prosím, citujte prosím externí zdroje výhradně citačními šablonami - ať externí odkazy v rámci textu a nebo na závěr v sekci "Odkazy". Děkuji. --Pavouk (diskuse) 18. 9. 2016, 14:27 (CEST)

Vyhodnocení WPK[editovat zdroj]

@Vojtěch Dostál, Juandev, Jirka Dl: Kolegové, článek už zmizel z Wikipedie:WikiProjekt_Kvalita/Články_k_recenzi - že už prošel dvěma recenzemi (neúplnými). Tak se ptám přímo, maté něco proti DČ? Dle mě na článek má. --Pavouk (diskuse) 15. 1. 2017, 21:05 (CET)