Didelphis

Vačice
	vačice bělobřichá
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	vačice (Didelphimorphia);
Čeleď	vačicovití (Didelphidae);
Rod	vačice (Didelphis); L., 1758
	* Didelphis albiventris * Didelphis aurita * Didelphis imperfecta * Didelphis marsupialis * Didelphis pernigra * Didelphis virginiana Didelphis albiventris; Didelphis aurita; Didelphis imperfecta; Didelphis marsupialis; Didelphis pernigra; Didelphis virginiana;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Didelphis (česky vačice, toto jméno je však používáno pro větší množství rodů) je úspěšný rod amerických vačnatců. Dosahují hmotnosti 0,5–2,0 kg, resp. až 7 kg v případě vačice virginské.^[1]

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Jde o první popsaný rod vačnatců a typový rod vačic. Švédský přírodovědec Carl Linné v přelomovém 10. vydání svého díla Systema naturae, jež je považováno za počátek zoologického názvosloví, v rámci rodu Didelphis klasifikoval hned několik druhů vačic, přičemž rod samotný dnešním pohledem paradoxně sdružoval společně s hmyzožravci, pásovci a prasaty.^[2]^[3]

Současná systematika rozeznává šest druhů vačic rodu Didelphis:^[1]

Didelphis albiventris Lund, 1840 – vačice bělobřichá, výskyt ve východní a jižní Brazílii, jihovýchodní Bolívii, Paraguayi, Uruguayi a severní a východní Argentině;
Didelphis aurita Wied-Neuwied, 1826 – vačice ušatá, výskyt v jihovýchodní Brazílii, jihovýchodním Paraguayi a severovýchodní Argentině (Misiones);
Didelphis imperfecta Mondolfi & Pérez-Hernández, 1984 – vačice pralesní, výskyt ve Venezuele, guayanském regionu a přilehlých částech Brazílie, případně ve východním Ekvádoru a severovýchodním Peru;
Didelphis marsupialis Linnaeus, 1758 – vačice opossum, výskyt od severovýchodního a středního Mexika po střední Bolívii a severovýchodní Brazílii, též Karibské ostrovy;
Didelphis pernigra J. A. Allen, 1900 – vačice andská, výskyt od severozápadní Venezuely po centrální Bolívii a možná i severní Argentinu;
Didelphis virginiana Kerr, 1792 – vačice virginská; výskyt od jižního Ontaria po severní Kostariku a směrem západně po Colorado a Nové Mexiko, s některými zavlečenými populacemi (např. na západním pobřeží USA)

Vačice z rodu Didelphis některé systémy dělí na zástupce „bělouché“ a „černouché“. Mezi bělouché vačice spadá D. albiventris a od ní vydělené druhy D. pernigra a D. imperfecta, mezi černouché D. marsupialis a od ní vydělený druh D. aurita. Do 70. let 20. století se považovala za konspecifickou s D. marsupialis i zřejmě nejznámější D. virginiana.^[1]

Následující kladogram znázorňuje možné fylogenetické vztahy v rámci rodu Didelphis:^[4]

D. virginiana

	D. aurita

	D. marsupialis

D. albiventris

	D. imperfecta

	D. pernigra

Sesterský taxon vůči celému tomuto kladu mohou představovat vačice rodu Philander.^[4] Vačice rodu Didelphis, resp. vačice virginská drží primát nejseverněji žijících vačnatců, s rozšířením až po jižní Kanadu. Kolonizace Severní Ameriky ze strany vačic proběhla až v rámci Velké americké výměny (GABI) po vzniku Panamské šíje.^[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b ^c NOWAK, Ronald. Walker's Mammals of the World : Monotremes, Marsupials, Afrotherians, Xenarthrans, and Sundatherians. Baltimore; London: Johns Hopkins University Press, 2018. S. 72–77. (anglicky)
↑ Linnaeus, C. (1758). Sistema naturae per regna tria Naturae, secundum classes, ordines, genera, species, cum characteribus differentiis, synonimis locis. Tomus I. Impensis direct. Laurentii Salvii, Holmia. pp. 54–55.
↑ ARMATI, P. J.; DICKMAN, C. R.; HUME, I. D. Marsupials. New York: Cambridge University Press,, 2006. S. 1–2. (anglicky)
↑ ^a ^b AMADOR, Lucila I.; GIANNINI, Norberto P. Phylogeny and evolution of body mass in didelphid marsupials (Marsupialia: Didelphimorphia: Didelphidae). Organisms Diversity & Evolution. 2016-09, roč. 16, čís. 3, s. 641–657. Dostupné online [cit. 2023-08-19]. ISSN 1439-6092. DOI 10.1007/s13127-015-0259-x. (anglicky)
↑ SÁNCHEZ-VILLAGRA, Marcelo; LADEVÈZE, Sandrine; HOROVITZ, Inés. Exceptionally preserved North American Paleogene metatherians: adaptations and discovery of a major gap in the opossum fossil record. Biology Letters. 2007-06-22, roč. 3, čís. 3, s. 318–322. Dostupné online [cit. 2023-08-19]. ISSN 1744-9561. DOI 10.1098/rsbl.2007.0090. (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Didelphis na Wikimedia Commons
Taxon Didelphis ve Wikidruzích

[Nowak-1] NOWAK, Ronald. Walker's Mammals of the World : Monotremes, Marsupials, Afrotherians, Xenarthrans, and Sundatherians. Baltimore; London: Johns Hopkins University Press, 2018. S. 72–77. (anglicky)

[2] Linnaeus, C. (1758). Sistema naturae per regna tria Naturae, secundum classes, ordines, genera, species, cum characteribus differentiis, synonimis locis. Tomus I. Impensis direct. Laurentii Salvii, Holmia. pp. 54–55.

[3] ARMATI, P. J.; DICKMAN, C. R.; HUME, I. D. Marsupials. New York: Cambridge University Press,, 2006. S. 1–2. (anglicky)

[amador-4] AMADOR, Lucila I.; GIANNINI, Norberto P. Phylogeny and evolution of body mass in didelphid marsupials (Marsupialia: Didelphimorphia: Didelphidae). Organisms Diversity & Evolution. 2016-09, roč. 16, čís. 3, s. 641–657. Dostupné online [cit. 2023-08-19]. ISSN 1439-6092. DOI 10.1007/s13127-015-0259-x. (anglicky)

[5] SÁNCHEZ-VILLAGRA, Marcelo; LADEVÈZE, Sandrine; HOROVITZ, Inés. Exceptionally preserved North American Paleogene metatherians: adaptations and discovery of a major gap in the opossum fossil record. Biology Letters. 2007-06-22, roč. 3, čís. 3, s. 318–322. Dostupné online [cit. 2023-08-19]. ISSN 1744-9561. DOI 10.1098/rsbl.2007.0090. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]