Dichlorisokyanurát sodný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dichlorisokyanurát sodný
Struktura
Obecné
Systematický název 4,6-dichlor-1,3,5-triazin-2-olát sodný
Triviální název dichlorisokyanurát sodný
Latinský název Troclosenum natricum
Anglický název Sodium dichloroisocyanurate
Sumární vzorec C3Cl2N3NaO3
Vzhled bílý prášek
Identifikace
SMILES O=C([N-]C(N1Cl)=O)N(Cl)C1=O.[Na+]
Vlastnosti
Molární hmotnost 219,95 g/mol
Teplota tání 225 °C
Hustota 0,7 g/cm3 (granule)
Bezpečnost
Výbušný
Výbušný (E)
Zdraví škodlivý
Zdraví škodlivý (Xn)
Nebezpečný pro životní prostředí
Nebezpečný pro životní prostředí (N)
R-věty R2 R8 R22 R31 R36/37 R50/53
S-věty (S2) S8 S26 S41 S45 S60 S61

GHS03 – oxidační látky
GHS03

GHS07 – dráždivé látky
GHS07

GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09

H-věty H272 H302 H319 H335 H410 EUH031
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Dichlorisokyanurát sodný (systematický název 4,6-dichlor-1,3,5-triazin-2-olát sodný) je sloučenina používaná jako stabilní zdroj chloru v dezinfekčních přípravcích, biocidech, průmyslových deodorantech a čisticích prostředcích.

V malých dávkách se používá v přípravcích pro desinfekci vody (v československé a české armádě je znám ve formě tabletek pro desinfekci vody pod názvem Dikacid, obsah 14 mg/l aktivního chlóru; dnes se pro armádu ČR a SR vyrábí pod názvem AQUASTERIL 2 EXTREME, který obsahuje i dechlorační složku a je testován do všech klimatických podmínek, obsahuje cca 50 mg/l aktivního chlóru). Je účinnější než dříve používané halazonové dezinficiens (Pantocid). Někdy se po dezinfekci vody provádí její dechlorace kyselinou askorbovou, aby se odstranil zápach chloru.[1]

Chemie[editovat | editovat zdroj]

Dichlorisokyanurát sodný je sodnou solí kyseliny dichlorisokyanurové, jedná se o heterocyklickou sloučeninu odvozenou od triazinu. Je to bílá pevná látka, mající podobu krystalických granulí, prášku nebo tablet. Výrobky obsahující dichlorisokyanurát sodný mohou obsahovat také kyselinu kyanurovou.

Dichlorisokyanurát sodný reaguje s vodou, močovinou, amoniakem, redukčními činidly a silnými zásadami. Při reakci vznikají toxické výpary, včetně plynného chloru.

Bezpečnost[editovat | editovat zdroj]

Při manipulaci s dichlorisokyanurátem sodným by měla zajištěna náležitá ventilace nebo použití dýchacího přístroje. Vhodné je též použití ochranných brýlí a ochranného oděvu. K příznakům otravy patří kašel, bolesti v krku, zarudnutí kůže nebo okolí očí, poleptání, bolest a/nebo ztráta zraku. Opakovaná nebo dlouhodobá expozice může vyvolat dermatitidu. Při požití je nezbytné vypláchnout ústa vodou a vyhledat lékařskou pomoc. Nevyvolávat zvracení. Při hašení požáru lze nádoby s dichlorisokyanurátem sodným ochlazovat rozstřikovanou vodou, za podmínky, že se látka nedostane s vodou do kontaktu.[zdroj?] Uniklý dichlorisokyanurát sodný by neměl být splachován do kanalizace.


Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sodium dichloroisocyanurate na anglické Wikipedii.

  1. Doležalová, J., Rumlová, L.: Srovnávací zkoušky vybraných prostředků pro individuální přípravu pitné vody v poli