Delfínovec laplatský
 Delfínovec laplatský | |
 Porovnání s člověkem | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
|---|---|
 zranitelný[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Podkmen |
obratlovci (Vertebrata) |
| Třída |
savci (Mammalia) |
| Řád |
kytovci (Cetacea) |
| Čeleď |
delfínovcovití (Platanistidae) |
| Rod |
delfínovec (Pontoporia) |
| Binomické jméno | |
|
Pontoporia blainvillei Gervais et d'Orbigny, 1844 | |
 Areál rozšíření
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Delfínovec laplatský (Pontoporia blainvillei) je jediný druh rodu Pontoporia z řádu kytovců. Pro bližší určení přísluší do čeledi delfínovcovití z podřádu ozubených. Žije v ústí jihoamerické řeky Río de la Plata. Je jediným delfínovcem, který zavítá i do brakických vod atlantického pobřeží Jižní Ameriky, kde bývá spatřen v početných skupinách.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Je to nejmenší kytovec vůbec, bývá dlouhý 1,4 až 1,6 metrů, barvy hnědavě šedé až šedé a váží průvěrně 60 kg. Čelisti má silně protažené a velmi úzké a nachází se v nich průměrně 200 až 240 zubů. Jeho zrak je slabý. Při orientaci a lovu je odkázán výhradně na echolokaci, která zrak spolehlivě nahrazuje. Jeho dlouhá čelist (rezonátor a zvukovod) svědčí o výborných orientačních schopnostech. Je jediným druhem ozubených kytovců, jehož lebka je symetricky stavěná.
Jeho potravu tvoří výhradně ryby, a to sladkovodní i mořské. Samice je stejného vzhledu jako samec, špatně se rozlišují. Samice rodí většinou jen jedno mládě.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu delfínovec laplatský ve Wikimedia Commons - Vratislav Mazák, Zvířata celého světa, Státní zemědělské nakladatelství, sv. 12, 1987
