David Foster Wallace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
David Foster Wallace
David Foster Wallace headshot 2006.jpg
Narození 21. února 1962
Ithaca
Úmrtí 12. září 2008 (ve věku 46 let)
Claremont
Povolání spisovatel, romanopisec, esejista a vysokoškolský pedagog
Alma mater University of Arizona
Amherst College
Významná díla Infinite Jest
The Pale King
A Supposedly Fun Thing I'll Never Do Again
Brief Interviews with Hideous Men
The Broom of the System
… více na Wikidatech
Ocenění MacArthurova cena
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

David Foster Wallace (21. února 1962 Ithaca, New York12. září 2008 Claremont, Kalifornie) byl americký spisovatel, autor románů, povídek a esejů, profesor angličtiny a tvůrčího psaní. Wallace se proslavil zejména románem z roku 1996 Infinite Jest („Nekonečný žert“). David Ulin, literární redaktor Los Angeles Times, napsal o Wallaceovi, že byl „jedním z nejvlivnějších a průkopnických spisovatelů za posledních 20 let“.[1] Wallaceův poslední a nedokončený román The Pale King vyšel v roce 2011 a následující rok se zařadil mezi finalisty Pulitzerovy ceny za beletrii. V září roku 2012 vyšla Wallaceova biografie. V posledních deseti letech bylo také publikováno k jeho dílu množství kritické literatury.

Život[editovat | editovat zdroj]

Wallace se narodil v Ithace ve státě New York, rodičům Sally Jean (za svobodna Fosterové) a Jamesi Donaldu Wallaceovi. Dětství strávil ve státě Illinois, navštěvoval školy Yankee Ridge a Urbana High School. V pubertě se věnoval tenisu. Davidův otec James D. Wallace vyučoval na University of Illinois at Urbana-Champaign. Davidova matka Sally Foster Wallaceová působila jako profesorka angličtiny na Parkland College ve městě Champaign. Sestra Amy Wallace-Havensová je právnička.

Wallace vystudoval angličtinu a filozofii na Amherst College, alma mater svého otce. Na univerzitě byl mimo jiné členem pěveckého sboru.[2] V rámci filozofie se Wallace soustředil na studium modální logiky a matematiky. Jeho závěrečná práce z filozofie na téma modální logiky[3] získala cenu Gail Kennedy Memorial Prize[4]. Diplomová práce z angličtiny se stala základem jeho prvního románu The Broom of the System („Koště systému“).[5] Wallace dokončil univerzitu s vyznamenáním v roce 1985.

Ve studiích pokračoval na University of Arizona, kde získal v roce 1987 magisterský titul z tvůrčího psaní. Mezitím byl také knižně vyšel román The Broom of the System. Wallace se pak odstěhoval do Bostonu, aby pokračoval ve studiích filozofie na Harvardově univerzitě, brzy ale ze školy odešel. S malířkou Karen L. Greenovou se Wallace oženil 27. prosince 2004.[6] [7]

Dne 12. září 2008 spáchal Wallace ve svém domě sebevraždu, bylo mu 46 let. Wallaceův otec později v interview prohlásil, že David přes 20 let trpěl depresemi a žít mohl jen díky antidepresivům. Léky u něj vyvolávaly řadu vedlejších účinků. V červnu 2007 je na doporučení lékaře vysadil, ale deprese se opět vrátily. V léčbě pokračoval například pomocí elektrokonvulzivní terapie. Když začal léky znovu užívat, uvědomil se, že přestaly být účinné.[7] Navzdory dohledu své ženy odešel Wallace 12. září do garáže, kde před sebevraždou sepsal dvoustránkový dopis a naaranžoval část rukopisu románu The Pale King („Bledý král“) a pak se oběsil.[8]

Na jeho počest se konalo hned několik shromáždění včetně piet na Pomona College, Amherst College, University of Arizona a Illinois State University. Dne 23. října 2008 se konalo shromáždění na New York University, kde promluvila sestra Amy Wallace-Havensová, literární agentka Bonnie Nadellová, redaktor prvních dvou knih Gerry Howard, redaktor Harper's Magazine Colin Harrison, redaktor knihy Infinite Jest a pozdějších titulů Michael Pietsch, redaktorka časopisu The New Yorker Deborah Treismanová, dále spisovatelé Don DeLillo, Zadie Smithová, George Saunders, Mark Costello (Wallace byl kmotrem jeho dcery), Donald Antrim a Jonathan Franzen.[9] [10]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Wallaceův první román The Broom of the System z roku 1987 si vydobyl mezinárodní pozornost a kritické uznání. Caryn Jamesová z The New York Times román nazvala „manickou, humánní, extravagantní záležitostí“, která „přímo čerpá z bohaté románové tradice, kterou tvoří díla jako Franchiser Stanleyho Elkina, V. Thomase Pynchona a Irvingův Svět podle Garpa“.[11]

V roce 1991 začal Wallace vyučovat literaturu jako asistent na Emerson College v Bostonu. O rok později získal na přímluvu svého kolegy a příznivce Stevena Moorea místo na katedře angličtiny na Illinois State University. Roku 1991 také začal pracovat na druhém románu Infinite Jest. První verzi odevzdal svému redaktorovi v prosinci 1993. Úryvky z románu postupně vycházely v průběhu roku 1995. Kniha se dočkala vydání roku 1996.

V roce 1997 Wallace obdržel MacArthurovo stipendium. Tentýž rok získal za povídku z knihy Brief Interviews with Hideous Men („Krátké rozhovory s odpornými muži“) knižní cenu Aga Khan Prize for Fiction udělovanou redaktory literárního magazínu The Paris Review.

V roce 2002 se Wallace přestěhoval do Claremontu v Kalifornii. Na zdejší Pomona College působil jako profesor angličtiny a tvůrčího psaní. Každý semestr vedl jeden až dva kurzy a soustředil se na svou tvorbu.

V roce 2005 Wallace vystoupil s proslovem k absolventům Kenyon College v Ohiu. Tato řeč vyšla v roce 2009 v knižní podobě pod názvem This Is Water (slovensky Toto je voda, 2013).[12]

Po celou kariéru byla Wallaceovou literární agentkou Bonnie Nadellová. Michael Pietsch pracoval jako redaktor na knize Infinite Jest.[13]

Nakladatelství Little, Brown and Company ohlásilo v březnu 2009 vydání Wallaceova nedokončeného rukopisu, románu The Pale King. Pracoval na něm před svou smrtí. K vydání román připravil redaktor Michael Pietsch z hotových stránek a poznámek, které po sobě spisovatel zanechal.[14] The Pale King vyšel 15. dubna 2011 a dostalo se mu všeobecně pozitivních ohlasů.[15]

Během své kariéry Wallace publikoval na stránkách různých periodik, například The New Yorker, GQ, Harper's Magazine, Playboy, The Paris Review, Mid-American Review, Esquire a dalších.

Témata a styl[editovat | editovat zdroj]

Wallace ve své beletristické tvorbě se často pracuje s ironií a metafikcí, typickými prvky postmoderní literatury. Jeho romány často kombinují více vyprávěcích technik a vypravěčů, slang a slovní zásobu z rozličných oborů. Texty zahrnují autorské zkratky a akronymy, rozsáhlá souvětí, vysvětlivky a poznámky pod čarou, často v rozsahu samotného textu.

D. T. Max popisuje Wallaceovo dílo jako „jedinečnou směsici intelektu a horkokrevnosti“[16] často s množstvím lokací a protagonistů v jednom jediném románu. Často se zabývá fragmentací myšlení a vztahem mezi štěstím a nudou.[17] Wallace sám se vyjadřoval, že chce tvořit, morálně vášnivá, vášnivě morální“ díla, která by čtenářům pomáhala „překonávat vnitřní samotu“.[18] V proslovu na Kenyon College popsal lidské podmínky každodenní krize a chronické deziluze.[19]

K Wallaceovu dílu se hlásí jako k inspiraci celá řada spisovatelů, například, mimo jiné Zadie Smithová, Jonathan Franzen, Dave Eggars nebo George Saunders.

Další tvorba[editovat | editovat zdroj]

Wallace se jako reportér časopisu Rolling Stone zabýval prezidentskou kampaní senátora Johna McCaina v roce 2000[20] a teroristickými útoky z 11. září. Pro Harper‘s Magazine psal mimo jiné o výletních lodích (tak vznikla titulní esej pro jeho první nebeletristickou knihu)[21] . Do časopisu Premiere přispěl texty o Davidu Lynchovi nebo pornografickém průmyslu, v magazínu Gurmet publikoval o humřím festivalu v Maine. Knižními recenzemi přispíval do Los Angeles Times, The Washington Post, The New York Times a The Philadelphia Inquirer.

Odkaz[editovat | editovat zdroj]

V březnu 2010 oznámila University of Texas v Austinu, že zakoupila Wallaceovy osobní dokumenty a archivy (koncepty knih, povídek, esejů, básní, také dopisy, rešerše a ručně psané poznámky k románu Infinite Jest). [22] V květnu 2014 se na Illinois State University uskutečnila první konference věnovaná Davidu Fosteru Wallaceovi, další je plánována na květen 2015.

Adaptace[editovat | editovat zdroj]

Film a televize[editovat | editovat zdroj]

Herec a režisér John Krasinski režíroval filmovou adaptaci knihy Brief Interviews z roku 2009. Snímek měl premiéru na festivalu Sundance.[23]


Esej „A Supposedly Fun Thing I'll Never Do Again“ („Údajně zábavná věc, kterou už nikdy nehodlám absolvovat“) inspirovala epizodu seriálu Simpsonovi z roku 2012 („Super věc, kterou Bart už nikdy neudělá“).
Podle knihy novináře Davida Lipskyho vznikl film The End of the Tour s Jasonem Segelem v roli Davida Fostera Wallace.[24]

Divadlo[editovat | editovat zdroj]

Prvním divadelním ztvárněním Wallaceova díla byla hra z roku 2000 s názvem Hideous Men, kterou adaptoval a režíroval Dylan McCullough. Premiéru měla v rámci International Frindge Festivalu v New Yorku v srpnu roku 2000.

Německé experimentální divadlo Hebbel am Ufer inscenovalo román Infinite Jest. Představení se odehrávalo na několika místech po celém Berlíně a trvalo celkem více než 24 hodin.[25]

Seznam děl (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Romány[editovat | editovat zdroj]

  • The Broom of the System (1987)
  • Infinite Jest (1996)
  • The Pale King (2011) (nedokončený, publikován posmrtně)

Povídkové soubory[editovat | editovat zdroj]

  • Girl with Curious Hair (1989)
  • Brief Interviews with Hideous Men (1999)

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

  • Signifying Rappers: Rap and Race In the Urban Present (1990), společně s Markem Costellem
  • A Supposedly Fun Thing I'll Never Do Again (eseje) (1997)
  • Up, Simba! (2000), Consider the Lobster (eseje) (2005)
  • This Is Water (2009, slovensky Toto je voda, 2013)

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • Nominace na Pulitzerovu cenu, 2012 (za román The Pale King, cena za beletrii nebyla toho roku udělena)
  • Povídka „Good Old Neon“ zařazena do výběru soutěže The O. Henry Prize, 2002
  • Stipendium nadace John D. and Catherine T. MacArthur, 1997–2002
  • Ocenění Aga Khan Prize for Fiction za povídku „Brief Interviews With Hideous Men #6“, 1997
  • Výběr nejlepších knih roku časopisu Time v kategorii beletrie, 1996

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku David Foster Wallace na anglické Wikipedii.

  1. NOLAND, Claire; RUBIN, Noel. Writer David Foster Wallace found dead. The Los Angeles Times [online]. 14. září 2008 [cit. 2015-02-02]. Dostupné online.  
  2. WALLACE-HAVENS, Amy. Amy Wallace-Havens on Her Brother. 4. Interview with Anne Strainchamps.. To the Best of Our Knowledge. [online]. , Woods Hole, Massachusetts. Dostupné online.  
  3. RYERSON, James. Consider the Philosopher. The New York Times [online]. 12. prosince 2008 [cit. 2015-02-02]. Dostupné online.  
  4. Our Alumni, Amherst College. Amherst College [online].  [cit. 2015-02-02]. Dostupné online.  
  5. In Memoriam: David Foster Wallace ’85. Amherst College [online]. 14. září 2008 [cit. 2015-02-02]. Dostupné online.  
  6. WEBER, Bruce. David Foster Wallace, Influential Writer, Dies at 46. The New York Times [online]. 15. září 2008 [cit. 2015-02-02]. Dostupné online.  
  7. a b LIPSKY, Dave. The Lost Years & Last Days of David Foster Wallace. Rolling Stone [online]. 30. října 2008 [cit. 2015-02-02]. [web.archive.org/web/20090503103755/http:/www.rollingstone.com/news/story/23638511/the_lost_years__last_days_of_david_foster_wallace Dostupné online.]  
  8. MAX, D. T.. Every Love Story is a Ghost Story, A Life of David Foster Wallace. [s.l.] : [s.n.]. ISBN 978 1 84708 494 1. S. 301.  
  9. TAYLOR, Craig. Celebrating the Life and Work of David Foster Wallace. Five Dials [online].  [cit. 2015-02-02]. Dostupné online.  
  10. KONINGSBERG, Eric. Remembering Writer of ‘Infinite Jest’. The New York Times [online]. 24. října 2008 [cit. 2015-02-02]. Dostupné online.  
  11. JAMES, Caryn. Wittgenstein Is Dead and Living in Ohio. The New York Times [online]. 1. března 1987. Dostupné online.  
  12. BISSEL, Tom. Great and Terrible Truths. The New York Times [online]. 24. dubna 2009 [cit. 2015-02-02]. Dostupné online.  
  13. NEYFAKH, Leon. Infinite Jest Editor Michael Pietsch of Little, Brown on David Foster Wallace. New York Observer [online]. 19. září 2008 [cit. 2015-02-02]. Dostupné online.  
  14. KAKUTANI, Michiko. Maximized Revenue, Minimized Existence. The New York Times [online]. 31. března 2011 [cit. 2015-02-02]. Dostupné online.  
  15. PASKIN, Willa. David Foster Wallace’s The Pale King Gets Thoughtful, Glowing Reviews. Vulture.com [online]. 5. dubna 2011 [cit. 2015-02-02]. Dostupné online.  
  16. MAX, D. T.. A Meaningful Life by D.T. Max. Untitled Books [online]. 8. září 2012 [cit. 2015-02-02]. Dostupné online.  
  17. FEENEY, Matt. Infinite Attention. Slate Magazine [online]. 12. dubna 2011 [cit. 2015-02-02]. Dostupné online.  
  18. MAX, D. T.. The Unfinished. The New York Times [online]. 9. března 2009 [cit. 2015-02-02]. Dostupné online.  
  19. KRAJESKI, Jenna. This Is Water. The New Yorker [online]. 19. září 2008 [cit. 2015-02-02]. Dostupné online.  
  20. WALLACE, David Foster. The Weasel, Twelve Monkeys And The Shrub. Rolling Stone [online]. 13. dubna 2000 [cit. 2015-02-02]. Dostupné online.  
  21. WALLACE, David Foster. Shipping Out. Harper's Magazine [online]. leden 1996. Dostupné online.  
  22. COHEN, Patricia. David Foster Wallace Papers Are Bought. The New York Times [online].  [cit. 2015-02-02]. Dostupné online.  
  23. LEE, Chris. John Krasinski, 'Brief Interviews With Hideous Men'. Los Angeles Times [online]. 19. ledna 2009 [cit. 2015-02-02]. Dostupné online.  
  24. HOFFMAN, Jordan. Sundance 2015 review: The End of the Tour – Jason Segel passes infinite test of playing David Foster Wallace. The Guardian [online]. 24. ledna 2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné online.  
  25. WIENER, Aaron. Infinite Jest! Live! On Stage! One Entire Day Only!. Slate [online]. 18. června 2012 [cit. 2015-02-02]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Boswell, Marshall and Burn, Stephen, eds. A Companion to David Foster Wallace Studies. Palgrave Macmillan, 2013 (American Literature Readings in the Twenty-First Century). ISBN 9781137078346

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]