Dögeři
Dögeři (turecky Döğer boyu nebo Töğer boyu, ázerbájdžánsky Döğər, turkmensky Düker) byli historicky jedním z 24 primárních kmenů Oguzských Turků. Někdy jsou také nazýváni „Bejdili“. Názvem Döger se také označují muslimští Oseti, křesťanští Oseti se označují slovem "Irættæ".
Krátká historie
[editovat | editovat zdroj]- Podle Oguz-kaganova eposu, známého taky pod názvem Oguz-name, pocházejí z 24 turkomanských kmenů Oguzů.
- V epose od Mahmúda Kašgarského (Mahmud al-Kāshgharī) Divân-ı Lügati't-Türk napsaného v 11. století se uvádí:
| „ | …ve svazu Oguzů je 22 divizií… | “ |
Dögeři jsou uvedeni na 18. místě v pořadí.[pozn. 1]
Ve staroturečtině jejich domorodý název znamená: setkávání, shromažďování, shánění.[1] Jako každý kmen či klan patřící do skupiny Oguzů měli svůj znak – tamgu. Jejích zvířecím totemem byl Orel.
V průběhu dobývání Blízkého východu Seldžuky se Dögeři usadili především v oblasti dnešního Turecka. Vládcové Artukluovského bejliku (1102–1408) byli potomci Dögerů. Artukluové vládli v oblasti severní Mezopotámie v 11.–12. století.[1] V období Osmanské říše se Dögeři rozptýlili a usadili v údolích mezi Diyarbakırem a Aleppem.
V současnosti jejich potomci žijí především v Turecku a Íránu. Vesnice s tímto jménem se nacházejí u Afyonkarahisaru, Diyarbakıru, Kayseri, Sivasu a Muğle. V Turecku je 12 míst nazvaných Döğer, Düğer, Dover, Düver a v Íránu místo zvané Dūger. Kromě Turecka ještě podobné názvy míst existují v syrských městech jako Džarábulus a Rakka. Tato místa jsou pojmenována „Döger“ nebo „Bejdili“.
Oguzské kmeny podle Oguz-kaganova eposu
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Döğer na německé Wikipedii a Döğer boyu na turecké Wikipedii.
