Cvrčilka zelená
Cvrčilka zelená | |
---|---|
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | pěvci (Passeriformes) |
Podřád | zpěvní (Passeri) |
Infrařád | Passerida |
Nadčeleď | Sylvioidea |
Čeleď | cvrčilkovití (Locustellidae) |
Rod | cvrčilka (Locustella) |
Binomické jméno | |
Locustella naevia (Boddaert, 1783) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cvrčilka zelená (Locustella naevia) je malým druhem pěvce z čeledi cvrčilkovitých (Lucestellidae).
Popis
Menší než vrabec; dorůstá délky 12–14 cm, v rozpětí křídel měří 15–19 cm a váží 14–20 g. Svrchu je olivově hnědá s podélným tmavým skvrněním, spodinu těla má žlutavě bílou a končetiny růžové. Spodní strana dlouhého zaobleného ocasu je tmavě skvrnitá. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.
Zpěv, kterým se často ozývá i v noci, je tvořen jednoduchým cvrčivým „sirrrrrrrrr“ připomínajícím cvrkot kobylky.
Rozšíření
Cvrčilka zelená hnízdí v rozmezí od západní Evropy až po řeku Jenisej a jihovýchodní část pohoří Atlaj. Severně zasahuje po jižní Finsko, jižně pak po severní Španělsko, jižní Francii, Rumunsko a podél severního pobřeží Černého moře po Ural.[1] Je tažná se zimovišti v tropické Africe. Ve střední Evropě se vyskytuje od dubna do září.
Na území České republiky hnízdí v počtu 15–30 tisíc párů.[2]
Biotop
Žije skrytě na vlhkých loukách, rašeliništích a v bažinách s hustým bylinným patrem a alespoň několika keři nebo mladými stromy.[1]
Potrava
Živí se hlavně hmyzem, ale požírá i jiné bezobratlé, včetně pavouků.
Hnízdění
Monogamní druh hnízdící 1x až 2x ročně od května do září. Miskovité hnízdo spletené z travin a listů staví dobře skryté při zemi v husté vegetaci. V jedné snůšce je 5–6 světlých, drobně hnědě skvrnitých vajec o velikosti 18,2 x 13,1 mm.[2] Inkubační doba trvá 13–15 dnů, na vejcích sedí střídavě oba ptáci. Mláďata hnízdo opouští ve věku 10–12 dnů. Dospělí ptáci přitom do hnízda nelétají přímo, nýbrž přistávají v jeho okolí a dostávají se pak k němu až ve skrytu husté vegetace, čímž zabraňují prozrazení jeho polohy.[1]
Reference
- ↑ a b c BAUER, Hans-Günther; BEZZEL, Einhard; FIEDLER, Wolfgang. Das Kompendium der Vögel Mitteleuropas: Alles über Biologie, Gefährdung und Schutz. Band 2: Passeriformes – Sperlingsvögel. Wiesbaden: Aula-Verlag Wiebelsheim, 2005. ISBN 3-89104-648-0.
- ↑ a b DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2.