Cosenza
| Cosenza | |
 Pohled na staré město |
|
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 39°17′ s. š., 16°15′ v. d. |
| Nadmořská výška | 238 m n. m. |
| Stát |  Itálie |
| oblast | Kalábrie |
| provincie | Cosenza |
 Cosenza
|
|
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 37,2 km² |
| Počet obyvatel | 69 603 (30. 4. 2013) |
| Hustota zalidnění | 1 890 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 0984 |
| PSČ | 87100 |
| Označení vozidel | CS |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cosenza [kosénca] je italské město se slavnou historií v oblasti Kalábrie, hlavní město stejnojmenné provincie. Je to významné kulturní středisko, sídlo univerzity, biskupství a řady muzeí a knihoven.
K 30. dubnu 2013 zde žilo 69 603 obyvatel.
Obsah
Sousední obce[editovat | editovat zdroj]
Aprigliano, Carolei, Casole Bruzio, Castrolibero, Dipignano, Mendicino, Paterno Calabro, Pedace, Piane Crati, Pietrafitta, Rende, Rovito, Trenta
Historie[editovat | editovat zdroj]
Starověká Consentia byla střediskem kmene Bruttiů a baštou italických kmenů proti řeckému vlivu sousedních iónských kolonií. Za císaře Augusta se stala důležitou stanicí na římské silnici via Popilia z Kalábrie na Sicílii. Podle římského historika Jordana se Alarich po dobytí Říma roku 410 vydal na jih a v blízkosti Cosenzy zemřel. Jeho vojáci mu vybudovali hrob pod řekou, kterou museli odvést do jiného koryta. Když ji vrátili zpět, byl hrob s bohatými dary chráněn před lupiči pokladů. V raném středověku bylo město několikrát zpustošeno v bojích mezi Saracény a Lombardy a v 11. století se stala hlavním městem normanského vévodství Kalábrie. Císař Fridrich II. Štaufský městu velmi přál, podpořil růzé stavby a zavedl výroční trh.
Od roku 1432 městu vládl Ludvík III. Neapolský jako kalabrijský vévoda. Roku 1500 se města zmocnili Španělé a jako sídlo Kalabrijského místokrále město zažilo velký rozkvět. Byla založena Academia Cosentina s řadou slavných mužů. Roku 1707 připadlo Neapolské království Rakousku a později Bourbonům. Po Napoleonských válkách se Cosenza stala kolébkou tajných společností karbonářů a 1860 se připojila k Itálii.
Roku 2011 byla zdejší katedrála zapsána na seznam Světového dědictví UNESCO:
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Katedrála byla založena v 11. století a po zemětřesení dokončena 1222, kdy ji vysvětil císař Fridrich II. Štaufský. V 18. století byla barokizována, ale koncem 19. století restaurována do původního stavu. V příčné lodi je náhrobek francouzské královny Isabely Aragonské.
- Kostel svatého Dominika, založený 1448, kombinuje středověké a renesanční prvky a má cenné vnitřní zařízení.
- Giostra Vecchia, františkánský klášter s kostelem z počátku 15. století s cennými freskami.
- Accademia Cosentina z roku 1511, nyní městská knihovna
- Štaufský hrad, založený kolem roku 1000 a různě přestavovaný.
- Museo Bilotti, galerie moderních soch na ulici
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Pohled z hradu
-
Štaufský hrad
-
Katedrála, průčelí
-
Stará brána
Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]
Známí obyvatelé města[editovat | editovat zdroj]
- Bernardino Telesio (1509 – 1588), filosof a vědec
- Luigi Accattatis (1838 – 1916), historik a lingvista
- Jim Colosimo (1877 - 1920), zločinec
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cosenza ve Wikimedia Commons- Oficiální stránky města
