Cosenza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Cosenza
Pohled na staré město
Pohled na staré město
Poloha
Zeměpisné souřadnice
Nadmořská výška 238 m n. m.
Stát Itálie Itálie
oblast Kalábrie
provincie Cosenza
Cosenza
Red pog.png
Cosenza
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 37,2 km²
Počet obyvatel 69 603 (30. 4. 2013)
Hustota zalidnění 1 890 obyv./km²
Správa
Oficiální web http://www.comune.cosenza.it
PSČ 87100

Cosenza [košenca] je italské město se slavnou historií v oblasti Kalábrie, hlavní město stejnojmenné provincie. Je to významné kulturní středisko, sídlo univerzity, biskupství a řady muzeí a knihoven.

K 30. dubnu 2013 zde žilo 69 603 obyvatel.

Sousední obce[editovat | editovat zdroj]

Aprigliano, Carolei, Casole Bruzio, Castrolibero, Dipignano, Mendicino, Paterno Calabro, Pedace, Piane Crati, Pietrafitta, Rende, Rovito, Trenta

Historie[editovat | editovat zdroj]

Starověká Consentia byla střediskem kmene Bruttiů a baštou italických kmenů proti řeckému vlivu sousedních iónských kolonií. Za císaře Augusta se stala důležitou stanicí na římské silnici via Popilia z Kalábrie na Sicílii. Podle římského historika Jordana se Alarich po dobytí Říma roku 410 vydal na jih a v blízkosti Cosenzy zemřel. Jeho vojáci mu vybudovali hrob pod řekou, kterou museli odvést do jiného koryta. Když ji vrátili zpět, byl hrob s bohatými dary chráněn před lupiči pokladů. V raném středověku bylo město několikrát zpustošeno v bojích mezi Saracény a Lombardy a v 11. století se stala hlavním městem normanského vévodství Kalábrie. Císař Fridrich II. Štaufský městu velmi přál, podpořil růzé stavby a zavedl výroční trh.

Od roku 1432 městu vládl Ludvík III. Neapolský jako kalabrijský vévoda. Roku 1500 se města zmocnili Španělé a jako sídlo Kalabrijského místokrále město zažilo velký rozkvět. Byla založena Academia Cosentina s řadou slavných mužů. Roku 1707 připadlo Neapolské království Rakousku a později Bourbonům. Po Napoleonských válkách se Cosenza stala kolébkou tajných společností karbonářů a 1860 se připojila k Itálii.

Roku 2011 byla zdejší katedrála zapsána na seznam Světového dědictví UNESCO:

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Katedrála byla založena v 11. století a po zemětřesení dokončena 1222, kdy ji vysvětil císař Fridrich II. Štaufský. V 18. století byla barokizována, ale koncem 19. století restaurována do původního stavu. V příčné lodi je náhrobek francouzské královny Isabely Aragonské.
  • Kostel svatého Dominika, založený 1448, kombinuje středověké a renesanční prvky a má cenné vnitřní zařízení.
  • Giostra Vecchia, františkánský klášter s kostelem z počátku 15. století s cennými freskami.
  • Accademia Cosentina z roku 1511, nyní městská knihovna
  • Štaufský hrad, založený kolem roku 1000 a různě přestavovaný.
  • Museo Bilotti, galerie moderních soch na ulici

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Známí obyvatelé města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]