Přeskočit na obsah

Cosenza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cosenza
Pohled na staré město
Pohled na staré město
Cosenza – znak
Znak
Poloha
Souřadnice39°18′ s. š., 16°15′ v. d.
Nadmořská výška238 m n. m.
StátItálieItálie Itálie
RegionKalábrie
ProvincieCosenza
Administrativní děleníměsto + 11 připojených obcí
Cosenza
Cosenza
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha37,86 km²[1]
Počet obyvatel63 760 (2023)[2]
Hustota zalidnění1 684,1 obyv./km²
Správa
StarostaFranz Caruso (PSI)
Oficiální webwww.comune.cosenza.it
Telefonní předvolba0984
PSČ87100
Označení vozidelCS
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cosenza [kosénca] je italské město se slavnou historií v oblasti Kalábrie, hlavní město stejnojmenné provincie. Je to významné kulturní středisko, sídlo univerzity, biskupství a řady muzeí a knihoven. Leží na soutoku řek Crati a Busento.[3]

K 30. červnu 2025 zde žilo 63 330 obyvatel.

Geografie

[editovat | editovat zdroj]

Administrativní dělení

[editovat | editovat zdroj]

Město se skládá z historických čtvrtí Borgo Partenope, Donnici a Sant'Ippolito, k nimž je připojeno 11 obcí: Aprigliano, Casali del Manco, Castrolibero, Dipignano, Mendicino, Paterno Calabro, Piane Crati, Pietrafitta, Rende, Rovito, Zumpano

Sousední obce

[editovat | editovat zdroj]

Aprigliano, Carolei, Casole Bruzio, Castrolibero, Dipignano, Mendicino, Paterno Calabro, Pedace, Piane Crati, Pietrafitta, Rende, Rovito, Trenta

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Štaufský hrad

Starověká Consentia byla střediskem kmene Bruttiů a baštou italických kmenů proti řeckému vlivu sousedních iónských kolonií. Za císaře Augusta se stala důležitou stanicí na římské silnici via Popilia z Kalábrie na Sicílii. Podle římského historika Jordana se Alarich po dobytí Říma roku 410 vydal na jih a v blízkosti Cosenzy zemřel. Jeho vojáci mu vybudovali hrob pod řekou, kterou museli odvést do jiného koryta. Když ji vrátili zpět, byl hrob s bohatými dary chráněn před lupiči pokladů. V raném středověku bylo město několikrát zpustošeno v bojích mezi Saracény a Lombardy a v 11. století se stala hlavním městem normanského vévodství Kalábrie. Císař Fridrich II. Štaufský městu velmi přál, podpořil různé stavby a zavedl výroční trh.

Od roku 1432 městu vládl Ludvík III. Neapolský jako kalabrijský vévoda. Roku 1500 se města zmocnili Španělé a jako sídlo Kalabrijského místokrále město zažilo velký rozkvět. V roce 1511 byla založena Accademia Cosentina s řadou slavných mužů. Roku 1707 připadlo Neapolské království Rakousku a později Bourbonům. Po Napoleonských válkách se Cosenza stala kolébkou tajných společností karbonářů a 1860 se připojila k Itálii.

Za druhé světové války bylo město značně poškozeno spojeneckým bombardováním. Na poničené části města v údolí za soutokem obou řek vznikla nová výstavba s pěšími zónami (včetně Corso Mazzini), zelenými plochami a cyklostezkami.[3]

V roce 1972 byla na okraji města založena největší univerzita v kraji- Kalábrijská univerzita, na které v dnešní době studuje až 35 000 studentů.

Roku 2011 byla katedrála zapsána na seznam Světového dědictví UNESCO.

Podobu města do dnešní doby ovlivnilo také několik zemětřesení. Ta nejsilnější byla v letech 1181, 1638 a 1783.[3]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Cattedrale di Santa Maria Assunta) byla založena v 11. století a po zemětřesení dokončena 1222, kdy ji vysvětil arcibiskup Luca Campano, za vlády císaře Fridricha II. Štaufského, který daroval vzácnou staurotéku. V 18. století byla stavba barokizována, ale koncem 19. století restaurována do původního stavu. Dochovaly se zde náhrobky Jindřicha VII. Štaufského († 1242) a v příčné lodi francouzské královny Isabely Aragonské († 1271). Je sídlem spojené arcidiecéze Cosenza-Bisignano.
  • Kostel svatého Dominika s klášterem dominikánů, založený 1448, bazilika s kupolí v renesančním slohu, má cenné vnitřní zařízení.
  • Giostra Vecchia, františkánský klášter s kostelem sv. Františka z Assisi, z počátku 15. století s cennými freskami.
  • Accademia Cosentina, renesanční budova z roku 1511 na náměstí XX. března, nyní sídlo městské knihovny
  • Štaufský hrad, založený kolem roku 1000, přestavovaný ve 13. a 14. století, nyní ruiny .
  • Museo Bilotti, galerie moderních soch na ulici
  • Palazzo del Governo, sídlo městské správy
  • Most sv. Františka z Pauly (Ponte di San Francesco di Paola), most přes řeku Crati je nejvyšší (104 m) lanový most v Evropě, navrhl jej španělský architekt Santiago Calatrava.[3]
  • Palazzo Arnone, renesanční budova na kopci Triglio, kde stával starověký městský mlýn; bývalé sídlo soudu a věznice, nyní Národní galerie.
  • Městské divadlo Alfonse Rendana, novorenesanční budova z roku 1909, nahradila starší budovu divadla, založenou jezuity.

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel

[editovat | editovat zdroj]

Sport

[editovat | editovat zdroj]
  • Město má bohaté sportovní tradice. Jeho fotbalový klub Cosenza Calcio hrál nejvýše italskou druhou ligu. Každoročně v září–říjnu se zde hraje mezinárodní tenisový turnaj žen kategorie WTA 125.

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Superficie di Comuni Province e Regioni italiane al 9 ottobre 2011. Italský národní statistický institut. Dostupné online. [cit. 2019-03-16].
  2. ↑ Dostupné online.
  3. 1 2 3 4 SUCHA, Marian. Cosenza – město umění. Země světa. 4.10.2022, roč. 21, čís. 10, s. 44–49. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Cosenza&oldid=25578743“