Cosenza
| Cosenza | |
|---|---|
Pohled na staré město | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 39°18′ s. š., 16°15′ v. d. |
| Nadmořská výška | 238 m n. m. |
| Stát | |
| Region | Kalábrie |
| Provincie | Cosenza |
| Administrativní dělení | město + 11 připojených obcí |
Cosenza | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 37,86 km²[1] |
| Počet obyvatel | 63 760 (2023)[2] |
| Hustota zalidnění | 1 684,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Franz Caruso (PSI) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 0984 |
| PSČ | 87100 |
| Označení vozidel | CS |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cosenza [kosénca] je italské město se slavnou historií v oblasti Kalábrie, hlavní město stejnojmenné provincie. Je to významné kulturní středisko, sídlo univerzity, biskupství a řady muzeí a knihoven. Leží na soutoku řek Crati a Busento.[3]
K 30. červnu 2025 zde žilo 63 330 obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Administrativní dělení
[editovat | editovat zdroj]Město se skládá z historických čtvrtí Borgo Partenope, Donnici a Sant'Ippolito, k nimž je připojeno 11 obcí: Aprigliano, Casali del Manco, Castrolibero, Dipignano, Mendicino, Paterno Calabro, Piane Crati, Pietrafitta, Rende, Rovito, Zumpano
Sousední obce
[editovat | editovat zdroj]Aprigliano, Carolei, Casole Bruzio, Castrolibero, Dipignano, Mendicino, Paterno Calabro, Pedace, Piane Crati, Pietrafitta, Rende, Rovito, Trenta
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Starověká Consentia byla střediskem kmene Bruttiů a baštou italických kmenů proti řeckému vlivu sousedních iónských kolonií. Za císaře Augusta se stala důležitou stanicí na římské silnici via Popilia z Kalábrie na Sicílii. Podle římského historika Jordana se Alarich po dobytí Říma roku 410 vydal na jih a v blízkosti Cosenzy zemřel. Jeho vojáci mu vybudovali hrob pod řekou, kterou museli odvést do jiného koryta. Když ji vrátili zpět, byl hrob s bohatými dary chráněn před lupiči pokladů. V raném středověku bylo město několikrát zpustošeno v bojích mezi Saracény a Lombardy a v 11. století se stala hlavním městem normanského vévodství Kalábrie. Císař Fridrich II. Štaufský městu velmi přál, podpořil různé stavby a zavedl výroční trh.
Od roku 1432 městu vládl Ludvík III. Neapolský jako kalabrijský vévoda. Roku 1500 se města zmocnili Španělé a jako sídlo Kalabrijského místokrále město zažilo velký rozkvět. V roce 1511 byla založena Accademia Cosentina s řadou slavných mužů. Roku 1707 připadlo Neapolské království Rakousku a později Bourbonům. Po Napoleonských válkách se Cosenza stala kolébkou tajných společností karbonářů a 1860 se připojila k Itálii.
Za druhé světové války bylo město značně poškozeno spojeneckým bombardováním. Na poničené části města v údolí za soutokem obou řek vznikla nová výstavba s pěšími zónami (včetně Corso Mazzini), zelenými plochami a cyklostezkami.[3]
V roce 1972 byla na okraji města založena největší univerzita v kraji- Kalábrijská univerzita, na které v dnešní době studuje až 35 000 studentů.
Roku 2011 byla katedrála zapsána na seznam Světového dědictví UNESCO.
Podobu města do dnešní doby ovlivnilo také několik zemětřesení. Ta nejsilnější byla v letech 1181, 1638 a 1783.[3]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Cattedrale di Santa Maria Assunta) byla založena v 11. století a po zemětřesení dokončena 1222, kdy ji vysvětil arcibiskup Luca Campano, za vlády císaře Fridricha II. Štaufského, který daroval vzácnou staurotéku. V 18. století byla stavba barokizována, ale koncem 19. století restaurována do původního stavu. Dochovaly se zde náhrobky Jindřicha VII. Štaufského († 1242) a v příčné lodi francouzské královny Isabely Aragonské († 1271). Je sídlem spojené arcidiecéze Cosenza-Bisignano.
- Kostel svatého Dominika s klášterem dominikánů, založený 1448, bazilika s kupolí v renesančním slohu, má cenné vnitřní zařízení.
- Giostra Vecchia, františkánský klášter s kostelem sv. Františka z Assisi, z počátku 15. století s cennými freskami.
- Accademia Cosentina, renesanční budova z roku 1511 na náměstí XX. března, nyní sídlo městské knihovny
- Štaufský hrad, založený kolem roku 1000, přestavovaný ve 13. a 14. století, nyní ruiny .
- Museo Bilotti, galerie moderních soch na ulici
- Palazzo del Governo, sídlo městské správy
- Most sv. Františka z Pauly (Ponte di San Francesco di Paola), most přes řeku Crati je nejvyšší (104 m) lanový most v Evropě, navrhl jej španělský architekt Santiago Calatrava.[3]
- Palazzo Arnone, renesanční budova na kopci Triglio, kde stával starověký městský mlýn; bývalé sídlo soudu a věznice, nyní Národní galerie.
- Městské divadlo Alfonse Rendana, novorenesanční budova z roku 1909, nahradila starší budovu divadla, založenou jezuity.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]- Historické centrum
- Pohled z hradu
- Štaufský hrad
- Katedrála
- Kostel sv. Dominika
- Stará brána
- Knihovna
- Most sv. Františka z Pauly
Vývoj počtu obyvatel
[editovat | editovat zdroj]
Sport
[editovat | editovat zdroj]- Město má bohaté sportovní tradice. Jeho fotbalový klub Cosenza Calcio hrál nejvýše italskou druhou ligu. Každoročně v září–říjnu se zde hraje mezinárodní tenisový turnaj žen kategorie WTA 125.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Bernardino Telesio (1509–1588), filozof a vědec
- Luigi Accattatis (1838–1916), historik a lingvista
- Jim Colosimo (1877–1920), zločinec
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Superficie di Comuni Province e Regioni italiane al 9 ottobre 2011. Italský národní statistický institut. Dostupné online. [cit. 2019-03-16].
- ↑ Dostupné online.
- 1 2 3 4 SUCHA, Marian. Cosenza – město umění. Země světa. 4.10.2022, roč. 21, čís. 10, s. 44–49. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cosenza na Wikimedia Commons - Oficiální stránky