Cinabarit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Cinabarit (rumělka)
Krystaly rudě červeného cinabaritu na křemenné matrix
Krystaly rudě červeného cinabaritu na křemenné matrix
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec HgS
Identifikace
Barva červená, hnědočervená
Vzhled krystalu romboedry, trapezoedry
Soustava klencová
Tvrdost 2 – 2,5
Lesk diamantový, matný
Štěpnost dokonalá
Index lomu nω = 2,905
nε = 3,256
Vryp červený
Hustota 8,1 g/cm³
Rozpustnost nerozpustný v HNO3 a H2SO4

Cinabarit (Theofrastos, 315 př. n. l.), chemický vzorec HgS (sulfid rtuťnatý), je klencový minerál.
Název historický, pravděpodobně pochází z Indie. Jiný pramen uvádí perský původ, zinjifrah – ztracený. Starší český název je rumělka, podle barvy minerálu.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Hydrotermální, vysrážením v nízkoteplotní fázi, vzniká v různých asociacích (ryzí rtuť, markazit, opál, antimon) za teplot kolem 100 °C. Zřídka druhotný minerál.

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Krystaly tabulkovité, romboedrické, trapezoedrické, dvojčatné srůsty. Dále zrnité, masivní, zemité agregáty, pseudomorfózy.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 2–2,5 (lze rýpat nehtem), hustota 8,1 g/cm³ (kolísá podle příměsí), štěpnost dokonalá podle {1010}, lom nerovný, tříštivý.
  • Optické vlastnosti: Barva: červená, červenohnědá. Lesk na štěpných a krystalových plochách diamantový, jinak matný, průhlednost: průsvitný, vryp červený, index lomu 2,90 (řádný paprsek), 3,2 (mimořádný paprsek), opticky pozitivní.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Hg 86,22 %, S 13,78 %, příměsi Se, Te, Sb, bitumeny. Prášek žíhaný v baničce se stejným množstvím sody dává na stěnách baničky lesklé rtuťové zrcadlo. Před dmuchavkou zcela vyprchá.

Podobné minerály[editovat | editovat zdroj]

realgar, proustit, kuprit, rutil, hematit aj.

Parageneze[editovat | editovat zdroj]

Získávání[editovat | editovat zdroj]

Většina rtuti vytěžené lidmi od starověku pochází z velikého ložiska cinabaritu v Almadénu ve Španělsku, kde se nachází v kvarcitech. Dalším historicky důležitým evropským ložiskem cinabaritu byla Idrija ve Slovinsku, kde je velmi jemnozrnný cinabarit rozptýlen v břidlicích. Současná těžba je dnes orientována na veliká ložiska v USA za použití moderních těžařských přístrojů.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o hlavní rudu rtuti. Rtuť se získává pražením cinnabaritu, kdy dojde k evaporaci vázané síry. Následně proběhne destilace usazeného zbytku, ze kterého se získá čistá rtuť. Cinabarit nemusí však vždy sloužit pouze jako surovina rtuti. Ve středověku z něj byl vyráběn velmi ceněný červený práškový pigment, který se hojně používal jako barvivo. Lze najít i velice pěkné a sběratelsky atraktivní kusy.

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

Hojný minerál.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1944) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume I, 251–255

Citace[editovat | editovat zdroj]

DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha : AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce) ISBN 80-7151-030-0.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]