Realgar

From Wikipedie
Jump to navigation Jump to search
Realgár
Realgar (důl Royal Reward, Green River Gorge, Franklin, King County, Washington, USA)

Realgar (důl Royal Reward, Green River Gorge, Franklin, King County, Washington, USA)

Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec As4S4
Identifikace
Barva oranžově červená
Vzhled krystalu krystaly, zrnité agregáty
Soustava jednoklonná
Tvrdost 1,5 - 2
Lesk skelný až mastný
Štěpnost dobrá
Index lomu nα = 2,538
nβ = 2,684
nγ = 2,704
Vryp oranžově červený
Hustota 3,5 g⋅cm−3
Rozpustnost částečně v kyselinách a KOH
Ostatní na světle se časem rozpadá

Realgar (Wallerius, 1747), chemický vzorec As4S4, je jednoklonný minerál. Název pochází z arabských slov رهج الغار (rahj al gár) - rudní prach.

Původ[edit | edit source]

Vzniká nejčastěji rozkladem ostatních sulfidů, především arsenopyritu. Tvoří povlaky na hydrotermálních žilách a na ložiskách, jež jsou vázány na horké prameny (např. poblíž sopečných sopouchů).

Morfologie[edit | edit source]

Vytváří prizmatické krystaly, které jsou často rýhované rovnoběžně s [001], častěji masivní, hrubě až jemně zrnité agregáty nebo tvoří povlaky. Dvojčatí podle {100}.

Vlastnosti[edit | edit source]

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 1,5 – 2, hustota 3,56 g/cm³, štěpnost dobrá podle {010}, méně dobrá podle {101}, {100}, {120} a {110}, lom lasturnatý.
  • Optické vlastnosti: Barva: oranžově červená, oranžově žlutá, hnědočervená. Lesk skelný až mastný, průhlednost: průsvitný až neprůhledný, vryp červený až oranžově červený.
  • Chemické vlastnosti: Složení: As 70,03 %, S 29,97 %. Částečně rozpustný v kyselinách a KOH. Zahříván se lehce taví. Při tom unikají jedovaté páry, které páchnou po česneku. Uchovávejte ve tmě, na světle časem žloutne a rozpadává se na prach tvořený pararealgarem nebo arsenolitem a auripigmentem.
  • Další vlastnosti: Jedovatý, po manipulaci s ním si umyjte ruce mýdlem! Vyvarujte se vdechnutí prachu při manipulaci nebo při rozbití! Nikdy neolizujte nebo nepožívejte!

Podobné minerály[edit | edit source]

Realgar z odvalu bývalého dolu Kateřina, Radvanice u Trutnova

Parageneze[edit | edit source]

Získávání[edit | edit source]

Využití[edit | edit source]

Všechny sloučeniny arzenu jsou jedovaté, přesto se dříve využívaly např. ve sklářství, medicíně nebo kožedělnictví. V současnosti se využívají především pro výrobu pesticidů.

Naleziště[edit | edit source]

Řídce se vyskytující minerál.

Odkazy[edit | edit source]

Reference[edit | edit source]


Literatura[edit | edit source]

  • DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0. 

Související články[edit | edit source]

Externí odkazy[edit | edit source]