Chrám svatého Basila Velikého (Hrabová Roztoka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chrám svatého Basila Velikého
Hrabová Roztoka, cerkiew, widok od strony wschodniej (cropped).jpg
Místo
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
Souřadnice
Základní informace
Církevřeckokatolická
ZasvěceníBasileios Veliký
Architektonický popis
Stavební slohlidová architektura
VýstavbaDesetiletí od 1850
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cerkev svatého Basila Velikého je dřevěná stavba řeckokatolické církve, která byla postavena na návrší nad obcí Hrabová Roztoka v okrese Snina na Slovensku. Je národní kulturní památkou Slovenské republiky.[1][2] Náleží pod jurisdikci farnosti Šmigovec, děkanátu Snina, archeparchie prešovské, Slovenské řeckokatolické církve.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Cerkev svatého Basila byla postavena v roce 1750 na návrší nad obcí. V padesátých letech 20. století byla pravoslavná a v devadesátých letech opět řeckokatolická, ale pro nedostatek věřících byla farnost zrušena a náleží pod jurisdikci farnosti Šmigovec. V roce 2000 byla cerkev opravena. V roce 2003 bylo z chrámu ukradeno pět ikon.[1][4] V období 2013–2016 prošla rozsáhlou opravou v rámci projektu Obnova drevených chrámov, skvalitnenie infraštruktúry Cyklistického chodníka ikon.[5] Mimo jiné byla kompletně vyměněna střecha, obnoveny vnitřní stěny, obnoveny nátěry venkovního dřevěného opláštění, restaurovány vchodové dveře, ikonostas, prestol a další.[6] V chrámu je instalovaná výstava Ikony Zemplína.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Exteriér[editovat | editovat zdroj]

Cerkev je orientovaná dřevěná roubená trojdílná stavba na kamenné podezdívce. Na polygonální kněžiště navazuje obdélníková loď s předsíní (babincem) na západní straně. Nad předsíní vyrůstá deštěná štenýřová věž, která je ukončena střechou v podobě komolého jehlanu, na níž je báň a trojramenný železný kříž. Stavební materiálem je bříza a jedle.[7] Loď a kněžiště jsou společně zastřešeny sedlovou střechou krytou šindelem, nad kněžištěm je střecha valbová. Šindel je kladen vertikálně v horizontálních pásech. Na hřebenu střechy nad předlodím je věžička s báni a železným křížem. Střecha vytváří kolem chrámu široké podstřeší.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

V kněžišti je barokní hlavní oltář s ikonou Krista a boční oltář z konce 17. století. V interiéru jsou ploché stropy. Je zde zachován vahadlový mechanismus pro lustr.[2][6]

Ikonostas[editovat | editovat zdroj]

Barokní ikonostas nese charakteristické známky výroby v Rybotyčské ikonopisné dílně z 18. století s použitím ikon ze 17. století. Havarijní a dezolátní ikonostas byl v letech 2011–2016 restaurován v restaurátorské dílně v Bratislavě (ORA Bratislava). Po odstranění asi tří vrstev přemaleb byly objeveny fragmenty určující některé ikony do začátku 17. století (např. carské dveře). Pás ikon v druhé, třetí a čtvrté řadě jsou z 18. století. Hlavní ikony jsou z 19. století (původně zcizené).[8]

Ikonostas má čtyři řady. V první (hlavní) řadě jsou ikony svatého Mikuláše, Bohorodičky Hodegitria[pozn. 1], Krista učitele, svatého Basila Velikého (patrona chrámu). Ve druhé řadě jsou ikony svátků, ty jsou rozdělené ikonou Poslední večeře. Ve třetí řadě ikon je uprostřed apoštolů Kristus velekněz. Čtvrtou řadu tvoří šest ikon s dvojicemi proroků. Pro nedostatek místa jsou ikony čtvrté řady stejně jako kříž skloněné.

Na carských (hlavních) dvoukřídlých dveřích je Kristův rodokmen tzv. Jesseho strom. Diakonské dveře nemají křídla.[2]

Zvony[editovat | editovat zdroj]

Ve zvonové věži jsou zavěšeny tři zvony, dva jsou z roku 1796. Přístup do věže zajišťuje původní žebřík vyrobený z jednoho kusu dřeva.[6]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Kolem cerkve je ohradní dřevěný plot s bránou, v areálu je hřbitov.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Ikona představující Bohorodičku s Ježíškem na ruce

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cerkiew św. Bazylego Wielkiego w Hrabovej Roztoce na polské Wikipedii.

  1. a b Pamiatkový objekt - podrobnosti. www.pamiatky.sk [online]. [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  2. a b c Hrabová Roztoka. www.drevenechramy.sk [online]. [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  3. Farnosť: Šmigovec. www.grkatpo.sk [online]. [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  4. Řeckokatolický dřevěný chrám svatého Bazila Velkého. goslovakia.sk [online]. [cit. 2021-01-014]. Dostupné online. 
  5. Zachovanie a revitalizácia kultúrneho a prírodného dedičstva a Podpora rozmanitosti v kultúre a umení v rámci európskeho kultúrneho dedičstva. www.crp.gov.sk [online]. [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  6. a b c Drevený chrám Hrabová Roztoka | Obnova drevených chrámov [online]. [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. SABOL, Dominik. Drevená sakrálna architektúra v Prešovskom kraji. Monument revue. 2018, roč. 7, čís. 1, s. 61–71. Dostupné online. ISSN 1338-807X. 
  8. TAHY, Zuzana. Metodika a technologické postupy pri reštaurovaní ikonostasov. Monument revue. 2018, roč. 7, čís. 1, s. 85 a 93. Dostupné online. ISSN 1338-807X. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DUDÁŠ, Miloš a kol. Drevené kostoly. Edícia Kultúrne Krásy Slovenska. Bratislava: Dajama, 2007. 127 s. ISBN 80-89226-14-0. 
  • Drevené gréckokatolícke chrámy na východnom Slovensku. Bardejov a okolie. Prešov : PETRA n.o., 2007. 152 s. ISBN 978-80-8099-009-1
  • LANGER, Jiři; KUČA, Karel. Dřevěné kostely a zvonice v Evropě. 1. vyd. Praha: Paseka, 2009. 504 s. ISBN 978-80-7185-982-6

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]