Chlodvík I.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Chlodvík)
Skočit na: Navigace, Hledání
Chlodvík I.
franský král
Portrét
Portrét
Doba vlády 481511
Tituly král sálských Franků
franský král
Narození kolem 465
Úmrtí 511
Předchůdce Childerich I.
Nástupce Childebert I. (Paříž)
Chlothar I. (Soissons)
Chlodomer (Orléans)
Theoderich I. (Remeš)
Manželky Chrodechilda
Potomci synové: Ingomer (zemřel velmi mladý), Childebert, Chlothar, Chlodomer, Theoderich
dcera: Chlodechilda
Dynastie merovejská
Otec Childerich I.

Chlodvík I. (v pramenech Chlodovech, Clovis apod., možná 465511) byl franský král (481511) z rodu Merovejců, původně král sálských Franků z Tournai, který sjednotil všechny Franky pod svoji vládu, a je proto považován za zakladatele franské říše.

Založení franské říše[editovat | editovat zdroj]

V době zániku západořímské říše sídlily franské kmeny v severovýchodní Galii kolem středního a dolního toku řeky Rýna. Postupně se spojovaly do kmenových svazů, v jejichž čele stáli silní náčelníci, kteří mezi sebou soupeřili o moc. Nejschopnější z nich, Chlodvík z rodu Merovejců, který původně vládl v Tournai, odstranil své soupeře a sám se stal roku 481 králem všech Franků. S pomocí své družiny si poté podmanil téměř celou Galii (dnešní Francii) od Rýna až k Pyrenejím. Roku 486 zvítězil v bitvě u Soissons nad tzv. římským králem Syagriem a rozšířil své državy dále na západ. Po porážce Vizigótů u Vouillé roku 507, zabral jejich území v jihozápadní Galii, a donutil je přesunout se na Pyrenejský poloostrov. Pouze Burgundi, jejichž říše se rozkládala v jihovýchodní Galii, zatím své državy uhájili. Na konci své vlády se Chlodvík vydal ještě za Rýn a dobyl germánská území na pravém břehu řeky. Tak položil základy franské říše.

Přijetí křtu[editovat | editovat zdroj]

Křest Chlodvíka I., jedna z událostí kladených na počátek francouzské historie.

Král Chlodvík byl nejen úspěšným válečníkem, ale také schopným politikem a diplomatem. Jedním z jeho prozíravých činů bylo roku 496 přijetí křesťanství (Frankové byli totiž stále pohany). Pokřtěn byl panovník a jeho dvůr a křesťanství se pozvolna začalo šířit mezi ostatní Franky. Křesťanskou víru nepřijal v ariánské podobě, jak bylo v té době u Germánů běžné. Jeho choť Chlotilda, původem burgundská princezna, ho totiž přiměla, aby přijal nikájské vyznání, to znamená, aby se stal katolíkem. Tím ovšem zkřížil plány ostrogótského krále Theodoricha, který zamýšlel vytvořit z barbarských říší v západní Evropě (Ostrogótů, Visigótů a případně Franků) blok ariánských států, který měl být protiváhou ortodoxní Byzanci na východě.

Chlodvík doufal, že jako pokřtěný panovník katolického ritu bude přijatelnější pro původní křesťanské obyvatelstvo podrobené Galie. Významnou oporu mu jako křesťanovi mohli poskytnout také místní biskupové, kteří se těšili všeobecné vážnosti. Údajně založil rytířský Řád svaté Ampule.

Po Chlodvikově smrti si podle tehdejších franských zvyklostí rozdělili správu říše jeho synové Childebert, Chlothar, Chlodomir a Theoderich.

Zákoník sálských Franků[editovat | editovat zdroj]

Tato pozdně středověká kresba představuje franského krále Chlodvíka I. diktujícího sálský zákoník.

V letech 508511 nechal Chlodvík pořídit soupis franského zvykového práva, známý pod názvem Pactus legis salicae nebo jednodušeně Lex Salica – Sálský zákon. Vzhledem k tomu, že právní zvyklosti Franků nebyly zatím příliš ovlivněny římským právem, představuje tento zákoník skvělý dobový pramen pro poznání sociálních a hospodářských poměrů u Franků v době vzniku franského státu.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DRŠKA, Václav. Collatio episcoporum: Krieg mit Chlodwig oder den Franken?. Prague Papers on the History of International Relations. 2007, roč. 11, s. 9-20. Dostupné online [PDF]. ISBN 978-80-7308-208-6. 
  • DRŠKA, Václav. Le baptême de Clovis: imitatio imperii? La stratégie politique des élites ecclésiastiques gauloises au tournant de l’Antiquité et du Moyen Âge. In SKŘIVAN, Aleš; SUPPAN, Arnold. Prague Papers on the History International Relations. Prague : Institute of World History, 2009. Dostupné online. ISBN 978-80-7308-296-3. ISSN 1803-7356. S. 9-27. (francouzsky)
  • JAMES, Edward. Frankové. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 275 s. ISBN 80-7106-200-6.  
  • ŘEHOŘ Z TOURS. O boji králů a údělu spravedlivých. Kronika Franků. Dějiny v deseti knihách. Praha : Vyšehrad, 2006. 480 s. ISBN 80-7021-831-2.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]