Sálští Frankové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Toxandrie, původní domov sálských Franků. V dobách Západořímské říše byli označováni za „Franky“.
Signet Childericha I., krále sálských Franků v období 457 až 481. Epigrafika CHILDERICI REGIS („krále Childerica“). Nalezeno v jeho hrobce v Tournai, nyní v Monnaie de Paris.

Sálští Frankové nebo Sáliové byla podskupina starověkého germánského kmene Franků, kteří původně žili na římském pomezí na území severně od řeky Rýn.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Franští králové zodpovědní za dobytí Galie byli Sáliové. Od 3. století se sálští Frankové objevují v historických záznamech jako germánští válečníci a piráti a také jako Laeti (nepřátelé Římanů). Byly prvním germánským kmenem, který permanentně osídlil římské území za Limes Romanus. V roce 358 přistoupili na dohodu se Římany, kteří jim dovolili usadit se v Toxandrii (území současného Nizozemí a Belgie přibližně u Severního Brabantska, AntwerpVlámského Brabantu).

V době zániku západořímské říše byl králem sálských Franků a správcem římské provincie Belgica secunda Childerich I. (457/458–481) z dynastie Merovejců. Jeho syn Chlodvík I. se stal zakladatelem Franské říše.

Původ jména je nejistý, snad podle řeky Isala, dnešní IJssel.

Související články[editovat | editovat zdroj]