Chicxulubský kráter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Chicxulub)
Skočit na: Navigace, Hledání
Počítačově generovaná mapa kráteru

Chicxulubský kráter je obrovský impaktní kráter, který se částečně dochoval pod zemí po dopadu velkého asteroidu. Tento velký meteorit dopadl asi před 66 miliony let do oblasti dnešního poloostrova Yucatán v Mexickém zálivu a měl průměr kolem 10 kilometrů. Samotný kráter je široký zhruba 180 - 200 kilometrů, z větší části je dnes v moři a jen přibližně z třetiny na pevnině, kde nyní v jeho epicentru leží mexické město Chicxulub[1] [čikšulub], podle něhož je kráter pojmenován. Tímto jménem je také označován samotný impaktor. Komplexní kráter byl vytvořen dopadem (impaktem) asteroidu Chicxulub.

Vědecké hodnocení[editovat | editovat zdroj]

Dopad meteoritu o hmotnosti v řádu bilionů tun byl enormně silný a způsobil zřejmě celosvětovou ekologickou katastrofu, která nejspíš přešla v poslední známé masové vymírání na přelomu druhohor a třetihor (kenozoika; viz vymírání na konci křídy). Odhaduje se, že síla vyvolaná dopadem meteoritu musela být několikatisícinásobně vyšší, než by vyvolala současná exploze všech dnes existujících jaderných zbraní. Stlačením hornin uprostřed místa dopadu vznikl komplexní kráter – po uvolnění tlaku byly stlačené horniny vyzdviženy, podle odhadů do výšky až 15 kilometrů. Vyvrženo bylo najednou asi 200 000 kubických kilometrů horniny.[2][3] Dopadem se uvolnila obrovská energie, což mělo za následek požáry, zemětřesení, megatsunami a srážka byla pravděpodobně příčinou klimatické změny a vyhynutí mnoha živočišných druhů včetně hlavonožců amonitů a neptačích dinosaurů. Do atmosféry se uvolnilo množství prachu obsahujícího mj. iridium, prvek hojně se vyskytující v meteoritech. Ten je dodnes přítomen v geologických vrstvách jako tzv. KT hranice oddělující křídu a třetihory (viz iridiová anomálie). Kráter vytvořil zhruba desetikilometrový asteroid o hmotnosti kolem 8 bilionů tun a objemu asi 2600 km³, což odpovídá přibližně polovině velikosti dnešní nejvyšší hory světa Mt. Everestu.[4]

Radarová topografie odhaluje kráter o průměru 180 kilometrů

V průběhu miliónů let se reliéf kráteru částečně setřel a ten byl postupně překryt vápencovými vrstvami. Kráter byl objeven již koncem 70. let americkým geofyzikem Glenem Penfieldem a jeho mexickým kolegou Antoniem Camargem, a to víceméně náhodou při průzkumu zaměřeném na hledání nalezišť ropy naftařskou společností Pemex. Teprve počátkem 90. let však vešel objev kráteru v obecné povědomí veřejnosti.

Někteří vědci se domnívají, že nyní známý prstenec je pouze vnitřním kruhem, a že skutečnou velikost kráteru zahladily čas a eroze. Tento názor však není široce přijímán a i stávající rozměry kráteru indikují kataklyzmatickou událost, která se odehrála před 66 miliony let. Roku 1991 se také objevila studie, jejíž autor (geolog Jack A. Wolfe) se domnívá, že k dopadu došlo počátkem června.[5] Pozdější výzkumy ale tyto závěry nepotvrdily.

Umělecká představa dopadu chicxulubského meteoritu

Souvislost s vymíráním K-Pg[editovat | editovat zdroj]

Dlouho panovaly dohady, zda meteorit mohl způsobit vyhynutí dinosaurů. Někteří paleontologové se domnívali, že se neptačí dinosauři této události ani nedožili, tedy že vyhynuli již před koncem druhohor. Toto tvrzení však bylo vyvráceno některými objevy dinosauřích fosílií v Montaně a Jižní Dakotě. Také výzkum sedimentů v mexickém údolí La Popa obsahuje četné stopy po ohromných vlnách tsunami, způsobených dopadem. V těchto chaoticky uložených sedimentech se nachází také množství dinosauřích fosílií, pocházejících právě z doby dopadu meteoritu.[6] Je pravděpodobné, že impakt také přispěl k intenzivní fázi činnosti indických sopek, které vytvořily tzv. Dekkánské trapy.[7] Také kráter Boltyš možná souvisí s vymíráním na konci křídy. Je ale mnohem menší a dopadl nejspíš o několik tisíciletí dříve.[8]

Astronomický původ[editovat | editovat zdroj]

Mateřským tělesem impaktoru je zřejmě rodina asteroidů Flora, ke které patří například i hybridní objekt P/2010 A2, objevený 6. ledna roku 2010. Původně byl za původce impaktoru považován asteroid 298 Baptistina, který se ale dle novějších údajů z kosmického infračerveného teleskopu WISE roztříštil impaktem teprve před 80 miliony let, což je na pozemský impakt na konci druhohor (jen zhruba o 15 milionů let později) příliš krátká doba.[9]

Nový výzkum[editovat | editovat zdroj]

V březnu 2016 vyplula od pobřeží Yucatánu loď, která míří i s vrtnou soupravou do místa epicentra dopadu, nacházejícího se asi 30 kilometrů východně od pobřeží v Mexickém zálivu. V dubnu tohoto roku by měla začít s vrty o hloubce až 1,5 km, které by měly odhalit přesnější strukturu kráteru a upřesnit tak znalosti o charakteru tohoto impaktu i jeho následcích pro ekosystém konce křídy.[10] Další výzkum by měl probíhat po dobu pěti let.[11][12] První výsledky analýzy vrtných jader byly oznámeny v říjnu 2016, vědecké studie by měly následovat v dalších měsících a letech.[13][14] Ukazuje se také, že život se ve své jednoduché podobě (dírkonošci) do kráteru vrátil relativně brzy, nejpozději asi za 30 000 let po dopadu.[15] Výzkum v jižním Coloradu (oblast Trinidad Lakes State Park) v roce 2017 ukazuje, že po dopadu mohla do této jinak tektonicky klidné oblasti takřka uprostřed tektonické desky dorazit vlna extrémně silného zemětřesení (o magnitudě 6), přímo způsobeného dopadem.[16][17]

V beletrii[editovat | editovat zdroj]

O dopadu asteroidu Chicxulub, dějinách objevu kráteru a účincích této události na vývoj života na Zemi pojednává například kniha T. rex and the Crater of Doom od Waltera Alvareze z roku 1997. V české literatuře se této problematice věnuje například kniha Poslední dny dinosaurů od Vladimíra Sochy (2016)[18].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Větší pohroma, než jsme čekali. Geologové nahlédli pod kráter Chicxulubu. iDNES.cz [online]. 2017-05-13 [cit. 2017-05-13]. Dostupné online.  
  2. SOCHA, Vladimír. Jak moc pozměnil impakt budoucí Mexický záliv?. OSEL.cz [online]. , 2. května 2017. Dostupné online.  
  3. Sanford, J. C., J. W. Snedden, and S. P. S. Gulick (2016), The Cretaceous-Paleogene boundary deposit in the Gulf of Mexico: Large-scale oceanic basin response to the Chicxulub impact, J. Geophys. Res. Solid Earth, 121, 1240–1261, doi:10.1002/2015JB012615
  4. SOCHA, Vladimír. Když se zřítilo nebe. OSEL.cz [online]. , 13. prosince 2016. Dostupné online.  
  5. Dopadl asteroid z konce křídy počátkem června? [online]. DinosaurusBlog, 2015-01-13, [cit. 2016-04-15]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  6. SCHULTE, Peter; SMIT, Jan; DEUTSCH, Alexander. Tsunami backwash deposits with Chicxulub impact ejecta and dinosaur remains from the Cretaceous–Palaeogene boundary in the La Popa Basin, Mexico. Sedimentology. 2012-04-01, roč. 59, čís. 3, s. 737–765. Dostupné online [cit. 2016-04-15]. ISSN 1365-3091. DOI:10.1111/j.1365-3091.2011.01274.x. (anglicky) 
  7. Vyhubil dinosaury asteroid nebo sopky? [online]. DinosaurusBlog, 2015-05-26, [cit. 2016-04-15]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  8. SOCHA, Vladimír. Záhada kráteru Boltyš. OSEL.cz [online]. , 1. června 2017. Dostupné online.  
  9. Jak astronomové hledají zabijáka dinosaurů [online]. DinosaurusBlog, 2015-10-13, [cit. 2016-04-15]. Dostupné online.  
  10. HAND, Eric. Scientists gear up to drill into 'ground zero' of the impact that killed the dinosaurs [online]. Science | AAAS, 2016-03-03, [cit. 2016-04-15]. Dostupné online.  
  11. http://www.sciencemag.org/news/2016/05/scientists-hit-pay-dirt-drilling-dinosaur-killing-impact-crater
  12. http://joidesresolution.org/node/4534
  13. http://www.bbc.com/news/science-environment-37625348
  14. http://www.osel.cz/9050-chicxulub-opet-vydava-sva-tajemstvi.html
  15. SOCHA, Vladimír. Jak rychle se vrátil život po dopadu. OSEL.cz [online]. , 6. dubna 2017. Dostupné online.  
  16. https://www.sciencedaily.com/releases/2017/04/170411130725.htm
  17. SOCHA, Vladimír. Způsobil Chicxulub zemětřesení v Coloradu?. OSEL.cz [online]. , 21. dubna 2017. Dostupné online.  
  18. http://dinosaurusblog.com/2016/12/02/jake-by-bylo-pozorovat-dopad-impaktoru-chicxulub/
  • SOCHA, Vladimír. Poslední den druhohor. OSEL.cz [online]. , 20. března 2017. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 21°17′50″ s. š., 89°35′40″ z. d.