Chicxulubský kráter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Chicxulub)
Jump to navigation Jump to search
Počítačově generovaná mapa kráteru

Chicxulubský kráter [čikšulubský] je obrovský, částečně pod zemí dochovaný impaktní kráter, který vznikl po dopadu (impaktu) velkého asteroidu Chicxulub. Tento meteorit o průměru kolem 10 kilometrů dopadl asi před 66 miliony let[1] do oblasti dnešního poloostrova Yucatán v Mexickém zálivu. Samotný kráter je široký zhruba 180 - 200 kilometrů, z větší části je dnes v moři a přibližně z třetiny na pevnině, kde nyní v jeho epicentru leží mexické město Chicxulub,[2] podle něhož jsou kráter i asteroid pojmenovány. Výzkum kráteru je významný pro ověření přední z teorií zdůvodňující vymírání na konci křídy. Kráter je v současnosti nejlépe zachovanou komplexní impaktní strukturou na povrchu Země.[3]

Objev kráteru[editovat | editovat zdroj]

Radarová topografie odhaluje kráter o průměru 180 kilometrů

V průběhu miliónů let se reliéf kráteru částečně setřel a ten byl postupně překryt vápencovými vrstvami. Kráter byl objeven již koncem 70. let americkým geofyzikem Glenem Penfieldem a jeho mexickým kolegou Antoniem Camargem, a to víceméně náhodou při průzkumu zaměřeném na hledání nalezišť ropy naftařskou společností Pemex. Teprve počátkem 90. let však vešel objev kráteru v obecné povědomí veřejnosti.

Někteří vědci se domnívají, že nyní známý prstenec je pouze vnitřním kruhem, a že skutečnou velikost kráteru zahladily čas a eroze. Tento názor však není široce přijímán a i stávající rozměry kráteru indikují kataklyzmatickou událost, která se odehrála před 66 miliony let. Roku 1991 se také objevila studie, jejíž autor (geolog Jack A. Wolfe) se domnívá, že k dopadu došlo počátkem června.[4] Pozdější výzkumy ale tyto závěry nepotvrdily.

Výzkum od roku 2016[editovat | editovat zdroj]

V březnu 2016 vyplula od pobřeží Yucatánu loď, která míří i s vrtnou soupravou do místa epicentra dopadu, nacházejícího se asi 30 kilometrů východně od pobřeží v Mexickém zálivu. V dubnu tohoto roku vytvořila vrty o hloubce 1335 m, které měly odhalit přesnější strukturu kráteru a upřesnit tak znalosti o charakteru tohoto impaktu i jeho následcích pro ekosystém konce křídy.[5] Další výzkum by měl probíhat po dobu pěti let.[6][7] První výsledky analýzy vrtných jader byly oznámeny v říjnu 2016, vědecké studie by měly následovat v dalších měsících a letech.[8][9][10] Ukazuje se také, že život se ve své jednoduché podobě (dírkonošci) do kráteru vrátil relativně brzy, nejpozději asi za 30 000 let po dopadu.[11] Výzkum v jižním Coloradu (oblast Trinidad Lakes State Park) v roce 2017 ukazuje, že po dopadu mohla do této jinak tektonicky klidné oblasti takřka uprostřed tektonické desky dorazit vlna extrémně silného zemětřesení (o magnitudě 6), přímo způsobeného dopadem.[12][13] Impaktní sférule z dopadu byly objeveny například i na lokalitě ostrova Gorgonilla u pobřeží Kolumbie. Sférule byly datovány na 66,05 milionu let.[14]

Důsledky dopadu meteoritu[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Asteroid Chicxulub.
Umělecká představa dopadu chicxulubského meteoritu

Dopad meteoritu o hmotnosti v řádu bilionů tun byl enormně silný a způsobil zřejmě celosvětovou ekologickou katastrofu, která nejspíš přešla v poslední známé masové vymírání na přelomu druhohor a třetihor (kenozoika; viz vymírání na konci křídy). Odhaduje se, že síla vyvolaná dopadem meteoritu musela být několikatisícinásobně vyšší, než by vyvolala současná exploze všech dnes existujících jaderných zbraní. Stlačením hornin uprostřed místa dopadu vznikl komplexní kráter – po uvolnění tlaku byly stlačené horniny vyzdviženy, podle odhadů do výšky až 15 kilometrů. Vyvrženo bylo najednou asi 200 000 kubických kilometrů horniny.[15][16] Dopadem se uvolnila obrovská energie, což mělo za následek požáry, zemětřesení, megatsunami a srážka byla pravděpodobně příčinou klimatické změny a vyhynutí mnoha živočišných druhů včetně hlavonožců amonitů a neptačích dinosaurů. Do atmosféry se uvolnilo množství prachu obsahujícího mj. iridium, prvek hojně se vyskytující v meteoritech. Ten je dodnes přítomen v geologických vrstvách jako tzv. KT hranice oddělující křídu a třetihory (viz iridiová anomálie). Kráter vytvořil zhruba desetikilometrový asteroid o hmotnosti kolem 8 bilionů tun a objemu asi 2600 km³, což odpovídá přibližně polovině velikosti dnešní nejvyšší hory světa Mt. Everestu.[17]

Souvislost s vymíráním K-Pg[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Vymírání na konci křídy.

Dlouho panovaly dohady, zda planetka mohla způsobit celosvětové vyhynutí dinosaurů. Někteří paleontologové se domnívali, že se neptačí dinosauři této události ani nedožili, tedy že vyhynuli již před koncem druhohor. Toto tvrzení však bylo vyvráceno některými objevy dinosauřích fosilií v Montaně a Jižní Dakotě. Také výzkum sedimentů v mexické pánvi La Popa obsahuje četné stopy po ohromných vlnách tsunami, způsobených dopadem. V těchto chaoticky uložených sedimentech se nachází také množství dinosauřích fosílií, pocházejících právě z doby dopadu meteoritu.[18] Je pravděpodobné, že impakt také přispěl k intenzivní fázi činnosti indických sopek, které vytvořily tzv. Dekkánské trapy.[19] Zvýšila se také aktivita vulkanických pásem v oblastech středooceánských hřbetů.[20][21][22] Také ukrajinský kráter Boltyš možná souvisí s vymíráním na konci křídy, jeho stáří se velmi blíží stáří kráteru Chicxulub. Je ale mnohem menší a dopadl nejspíš o několik tisíciletí dříve.[23] Ukazuje se také, že pro dinosaury a další obyvatele planety na konci křídového období bylo velmi nešťastnou okolností místo, kam planetka dopadla (vzhledem k jeho geologickému složení a vysokému obsahu síry a dalších prvků).[24] Podle výzkumu vrtných vzorků z kráteru se nicméně život vrátil přimo do tohoto místa relativně velmi brzy, nejpozději do deseti let od samotného impaktu. Plně obnovené ekosystémy se pak v místě dopadu objevují asi do 30 000 let od události.[25]

V beletrii[editovat | editovat zdroj]

O dopadu asteroidu Chicxulub, dějinách objevu kráteru a účincích této události na vývoj života na Zemi pojednává například kniha T. rex and the Crater of Doom od Waltera Alvareze z roku 1997.[26] V české literatuře se této problematice věnuje například kniha Poslední dny dinosaurů (2016), Poslední den druhohor (2018) nebo Velké vymírání na konci křídy od Vladimíra Sochy (2017).[27][28]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Paul R. Renne, Ignacio Arenillas, José A. Arz, Vivi Vajda, Vicente Gilabert & Hermann D. Bermúdez (2018). Multi-proxy record of the Chicxulub impact at the Cretaceous-Paleogene boundary from Gorgonilla Island, Colombia. Geology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1130/G40224.1
  2. Větší pohroma, než jsme čekali. Geologové nahlédli pod kráter Chicxulubu. iDNES.cz [online]. 2017-05-13 [cit. 2017-05-13]. Dostupné online. 
  3. I. Canales-Garcia, Urrutia-Fucugauchi & E. Aguayo-Camargo (2018). Seismic imaging of Chicxulub Crater central sector, Yucatan Platform, Gulf of Mexico. Geologica Acta 16(2): 215-235. doi: 10.1344/GeologicaActa2018.16.2.6
  4. Dopadl asteroid z konce křídy počátkem června? [online]. DinosaurusBlog, 2015-01-13 [cit. 2016-04-15]. Dostupné online. (česky) 
  5. HAND, Eric. Scientists gear up to drill into 'ground zero' of the impact that killed the dinosaurs [online]. Science | AAAS, 2016-03-03 [cit. 2016-04-15]. Dostupné online. 
  6. http://www.sciencemag.org/news/2016/05/scientists-hit-pay-dirt-drilling-dinosaur-killing-impact-crater
  7. http://joidesresolution.org/node/4534
  8. http://www.bbc.com/news/science-environment-37625348
  9. http://www.osel.cz/9050-chicxulub-opet-vydava-sva-tajemstvi.html
  10. Odkaz na video z vědecké konference na webu Youtube (anglicky)
  11. SOCHA, Vladimír. Jak rychle se vrátil život po dopadu. OSEL.cz [online]. 6. dubna 2017. Dostupné online. 
  12. https://www.sciencedaily.com/releases/2017/04/170411130725.htm
  13. SOCHA, Vladimír. Způsobil Chicxulub zemětřesení v Coloradu?. OSEL.cz [online]. 21. dubna 2017. Dostupné online. 
  14. http://aragosaurus.blogspot.cz/2018/05/hallados-los-restos-del-meteorito-de.html
  15. SOCHA, Vladimír. Jak moc pozměnil impakt budoucí Mexický záliv?. OSEL.cz [online]. 2. května 2017. Dostupné online. 
  16. Sanford, J. C., J. W. Snedden, and S. P. S. Gulick (2016), The Cretaceous-Paleogene boundary deposit in the Gulf of Mexico: Large-scale oceanic basin response to the Chicxulub impact, J. Geophys. Res. Solid Earth, 121, 1240–1261, doi:10.1002/2015JB012615
  17. SOCHA, Vladimír. Když se zřítilo nebe. OSEL.cz [online]. 13. prosince 2016. Dostupné online. 
  18. SCHULTE, Peter; SMIT, Jan; DEUTSCH, Alexander. Tsunami backwash deposits with Chicxulub impact ejecta and dinosaur remains from the Cretaceous–Palaeogene boundary in the La Popa Basin, Mexico. Sedimentology. 2012-04-01, roč. 59, čís. 3, s. 737–765. Dostupné online [cit. 2016-04-15]. ISSN 1365-3091. DOI:10.1111/j.1365-3091.2011.01274.x. (anglicky) 
  19. Vyhubil dinosaury asteroid nebo sopky? [online]. DinosaurusBlog, 2015-05-26 [cit. 2016-04-15]. Dostupné online. (česky) 
  20. https://phys.org/news/2018-02-seafloor-global-volcanism-chicxulub-meteor.html - Seafloor data point to global volcanism after Chicxulub meteor strike
  21. SOCHA, Vladimír. Debata o příčinách vyhynutí dinosaurů pokračuje. OSEL.cz [online]. 13. února 2018. Dostupné online. 
  22. Joseph S. Byrnes, Leif Karlstrom (2018). Anomalous K-Pg–aged seafloor attributed to impact-induced mid-ocean ridge magmatism. Science Advances; 4 (2): eaao2994 doi: 10.1126/sciadv.aao2994
  23. SOCHA, Vladimír. Záhada kráteru Boltyš. OSEL.cz [online]. 1. června 2017. Dostupné online. 
  24. Kunio Kaiho & Naga Oshima (2017). Site of asteroid impact changed the history of life on Earth: the low probability of mass extinction. Scientific Reports 7, Article number: 14855 (2017). doi:10.1038/s41598-017-14199-x
  25. SOCHA, Vladimír. Život se do kráteru Chicxulub vrátil bleskově rychle. OSEL.cz [online]. 7. června 2018. Dostupné online. 
  26. ALVAREZ, Walter. T. rex and the Crater of Doom. Princeton University Press, 1997. 208 s. ISBN 0691131031
  27. http://dinosaurusblog.com/2016/12/02/jake-by-bylo-pozorovat-dopad-impaktoru-chicxulub/
  28. SOCHA, Vladimír. Velké vymírání na konci křídy. Červený Kostelec : Pavel Mervart, 2017. 292 s. ISBN 978-80-7465-259-2.
  • SOCHA, Vladimír. Poslední den druhohor. OSEL.cz [online]. 20. března 2017. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]